sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
V oznámení z 29. dubna NASA informovala astrofyzikální komunitu, že odkládá zveřejnění dalšího oznámení o příležitosti (AO) pro další misi Small Explorer (SMEX) nejméně do dubna 2026. Rozhodnutí odložit schválení AO přichází uprostřed přetrvávajících obav z dopadu škrtů v celkovém vědeckém rozpočtu NASA.
Americké vesmírné síly vybraly 12 společností pro desetiletý kontrakt v hodnotě 237 milionů dolarů na vývoj a nasazení malých družic v rámci nové iniciativy zadávání veřejných zakázek, jejímž cílem je rozvoj vojenských vesmírných technologií prostřednictvím komerčních inovací.
Startup Ursa Major Technologies získal od Výzkumné laboratoře amerického letectva kontrakt v hodnotě 28,5 milionu dolarů na provedení prvního letového testu raketového motoru Draper. Smlouva, oznámená 1. května, zahrnuje jak letovou demonstraci, tak integraci motoru do testovacího zařízení.
Senátní obchodní výbor 30. dubna hlasoval pro postoupení nominace Jareda Isaacmana na funkci administrátora NASA. Výbor hlasoval 19 ku 9 pro kladné schválení Isaacmanovy nominace. To umožňuje, aby o nominaci hlasoval Senát, který by tak potvrdil Isaacmana do funkce.
Společnost Radian Aerospace se sídlem v Seattlu 29. dubna oznámila svůj záměr vyvinout Radian Reusable Reentry Vehicle (R3V), technologický demonstrátor pro hypersonické testovací aplikace a návrat do atmosféry. Získaná data poslouží při vývoji budoucího kosmického letounu Radian One.
Společnost Apex získala v novém kole financování 200 milionů dolarů, které má společnosti pomoci urychlit výrobu družicových tahačů.
Společnost Slingshot Aerospace, která se specializuje na sledování družic a analýzu orbitálních dat, se snaží expandovat do zahraničí s novou službou, která zemím umožňuje budovat nezávislé kapacity pro monitorování vesmíru.
Články
Družice SBIRS GEO-4, tedy čtvrtý zástupce sítě geostacionárních družic, které hlídají, zda na světě nedošlo k odpálení nebezpečné rakety, dorazila na Mys Canaveral, kde se začne chystat na lednový start na raketě Atlas V. Svou cenou 1,2 miliardy dolarů se řadí mezi nejdražší (a významem mezi nejdůležitější) družice. O transport se postaral letoun C-5 Galaxy, který 31. října vzlétl z kalifornské základny Moffett Federal Air Field. Družice systému SBIRS v reálném čase monitorují nejen velké mezikontinentální střely, ale od chvíle, kdy je družice aktivována, dokáže detekovat i malé rakety včetně dělostřeleckých operací proti americkým a spojeneckým silám například v Iráku, Sýrii či Afghánistánu, přičemž jednotky mají k těmto údajům okamžitý přístup.
V úterý 28. listopadu se z nového kosmodromu Vostočnyj uskutečnil start rakety Sojuz 2-1b s meteorologickou družicí Meteor M2-1 spolu s dalšími 18 malými družicemi jakožto sekundárním nákladem. Jednalo se teprve o druhý start v historii Vostočného a jeho přímý přenos jsme Vám zprostředkovali v krátkém článku. Několik hodin nato jsme Vás bohužel museli informovat, že tento start nebyl úspěšný a známé okolnosti jsme poskytli v aktuálním zpravodajství. Dnes se na celý problém podíváme trochu blíže. V tomto článku probereme průběh úterního startu rakety Sojuz, zrekapitulujeme reakce a prohlášení relevantních zdrojů ohledně příčiny neúspěchu, a také si poněkud podrobněji popíšeme náklad, který byl během vynášení nenávratně ztracen.
Na jihoamerickém kosmodromu v Kourou, který využívají evropské rakety, v posledních měsících roste nová odpalovací rampa. Z ní by měly startovat nové evropské rakety Ariane 6, přičemž premiérový start je plánován na červenec roku 2020. Do té doby je ale potřeba udělat ještě hodně práce, což je vidět i na videu, které přináší dnešní krátký článek. V záznamu jsou použité i záběry z dronu, takže divák získá pěkný přehled o stavu prací. Z ptačí perspektivy je navíc už dobře vidět základní tvar nové rampy.
Zatímco poslední start Falconu 9 v roce 2014 se odehrál už v září, hned zkraje roku 2015 firma SpaceX nasadila mnohem smělejší tempo a po následujících šest měsíců startovala s průměrnou frekvencí jedné mise za měsíc. A nejen to! Hned s prvním startem v roce 2015 Falcon 9 přistoupil k prvním ostrým pokusům o přistání na autonomní plovoucí plošině ASDS. Zdálo se, že ten rok bude pro fanoušky kosmonautiky plný žní. Ne všechno však šlo tak, jak bylo v plánu, a firma SpaceX zažila i hořké časy způsobené prvním fatálním selháním Falconu 9, při němž byla zničena zásobovací loď Dragon i důležitá součást Mezinárodní vesmírné stanice, která jím byla vynášena. Pojďme si tedy rozebrat nejdůležitější momenty SpaceX v roce 2015 a vše si opět shrnout do přehledných grafů a tabulek.
Společnost Virgin Orbit se před pár dny na Facebooku pochlubila prvním dokončeným exemplářem rakety LauncherOne, byť zatím bez jakéhokoliv nákladu, aerodynamického krytu a stabilizačních křídel. Tento kus navíc již opustil výrobní areál a míří na zkoušky. Nepoletí tedy do vesmíru, ale použije se pro testování tankovacích procesů i pro nácvik sestavování celého nosiče. Zástupci firmy však přiznávají, že do ostrého provozu ještě zbývá dlouhá cesta. Přesto je již z některých náznaků vidět, že se kola dávají pomalu do pohybu.
Když jsme Vám na začátku listopadu přinesli článek o kamerách pro nový americký rover, který v roce 2020 vyrazí k Marsu, slibovali jsme, že se časem na jednotlivé kamery podíváme trochu detailněji. V dnešním článku rozebereme kamery, které nebudou využitelné pro vědecký výzkum, přesto jsou pro celou misi velmi důležité. Řeč bude o kamerách, které mají monitorovat sestup celé sestavy vstříc povrchu Marsu a také kamerám, které využijí plánovači tras. Za pár týdnů bychom na tento článek chtěli navázat dalším dílem, který se má věnovat vědeckým kamerám.
Dnes v 6:41 našeho času odstartovala z kosmodromu Vostočnyj raketa Sojuz 2.1b s hydrometeorologickou družicí Meteor M 2-1. Teprve druhý start z tohoto kosmodromu na Dálném východě probíhal podle plánu, ale jen do závěrečné fáze, kdy se měl horní stupeň Fregat postarat o usazení nákladu na dráze s perigeem ve výšce 789 km a apogeem 829 km vysoko při sklonu vůči rovníku 98,57°. Jenže 2700 kilogramů těžká družice se z oběžné dráhy neozvala a do řídícího střediska nepřicházely telemetrické údaje.
Společnost Boeing pokračuje v postupném vývoji hned tří exemplářů své pilotované lodi Starliner. Právě v útrobách jedné z nich poletí i astronauti na zkušební misi vstříc Mezinárodní vesmírné stanici. Do té doby je ale potřeba udělat ještě mnoho práce a splnit několik důležitých milníků. Jedním z nich je třeba kontrola návrhu certifikace (DCR – Design Certification Review). Společně s lodí Dragon 2 od SpaceX bude mít Starliner za úkol vrátit Spojeným státům nezávislost z hlediska pilotovaných kosmických letů. O tu Američané na několik let přišli v roce 2011, kdy se z oběžné dráhy vrátil raketoplán Atlantis a mise STS-135 skončila stejně jako tři dekády trvající provoz raketoplánů. Soukromé lodě nyní mají za úkol dostat americké astronauty na ISS a zase zpátky.
Kosmodrom Vostočnyj na ruském Dálném východě zatím zažil pouze jediný start – 28. dubna roku 2016 odsud startoval Sojuz-2.1a s družicí Michail Lomonosov. Raketa tehdy použila horní stupeň Volga, ale protože další mise mají létat se stupni Fregat, bylo potřeba provést na rampě úpravy. Ty nakonec trvaly rok a půl a nyní je již kosmodrom připraven ke svému druhému startu. Raketa Sojuz-2.1b s hydrometeorologickou družicí Meteor-M 2-1 a 18 malými družicemi již stojí na startovní rampě 1S a pokud se nic nepokazí, měli bychom se zítra v 6:41 našeho času dočkat startu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Po Novém roce se na mobilní vypouštěcí plošině v sekci High Bay 3 montážní haly VAB opět rozběhly práce na sestavení pomocných vzletových stupňů SRB.
Z pohledu kosmonautiky máme za sebou velmi zajímavý týden! A nastává skvělý čas, si ty nejzajímavější události připomenout. V hlavním tématu si tentokrát Kosmotýdeník vybral dokončenou certifikaci
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
