sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Inversion Space 1. května oznámila, že dokončila let své mise Ray, která byla vypuštěna v rámci mise Transporter-12 společností SpaceX v lednu. Zařízení sloužilo jako technologický demonstrátor a testovalo systémy, které společnost plánuje použít pro svou budoucí návratovou kapsli Arc.
Společnost Novaspace, přední poradenská a tržní firma v oblasti vesmírných programů, vydala 24. vydání své výroční zprávy o vládních vesmírných programech (GSP). Zpráva uvádí, že globální vládní investice do vesmíru dosáhly v roce 2024 přibližně 135 miliard dolarů
Akcie společnosti Eutelsat 5. května se uzavřely s růstem o téměř 13 % poté, co francouzský operátor oznámil, že nahradí svého generálního ředitele. Nový ředitel Jean-François Fallacher přichází od partnerské společnosti Orange.
Společnost Lockheed Martin 1. května oficiálně předala NASA kosmickou loď Orion pro misi Artemis 2, čímž zachovala plánovaný termín startu na začátek roku 2026. NASA převzala schválení pro loď v Kennedyho vesmírném středisku.
V prohlášení z 30. dubna NASA uvedla, že v květnu a první polovině června by měly být příznivé podmínky pro obnovu výroby energie sondy Lunar Trailblazer. Tím by mělo dojít k obnově spojení se sondou a následně i alternativní mise.
Evropské regulační orgány zahájily předběžné vyšetřování plánu lucemburského provozovatele družicové konstelace SES na koupi amerického konkurenta Intelsat. Evropská komise stanovila lhůtu do 10. června pro rozhodnutí, zda dohodu schválí nebo zahájí rozsáhlé vyšetřování.
V oznámení z 29. dubna NASA informovala astrofyzikální komunitu, že odkládá zveřejnění dalšího oznámení o příležitosti (AO) pro další misi Small Explorer (SMEX) nejméně do dubna 2026. Rozhodnutí odložit schválení AO přichází uprostřed přetrvávajících obav z dopadu škrtů v celkovém vědeckém rozpočtu NASA.
Články
Drobný objekt, který jsme doposud znali jen pod označením 2014 MU69 a kolem kterého 1. ledna 2019 proletí sonda New Horizons, se dočkal snáze zapamatovatelného označení – Ultima Thule. „Jméno pochází od dávných kartografů, kteří pojmenováním Thule označovali vzdálený a dosud neobjevený ostrov daleko na severu. Mělo jít o nejsevernější místo na Zemi,“ vysvětluje Mark Showalter, člen týmu New Horizons a pokračuje: „Ultima Thule, tak bývá překládána jako „vzdálenější než Thule“, nebo „až za Thule“. Tento výraz se začal používat jako metafora pro záhadná místa za hranicemi známého světa.“ Z tohoto hlediska tak dává přezdívka pro nejvzdálenější objekt, který kdy prozkoumáme zblízka, smysl.
Je to už víc než rok a půl od chvíle, kdy jsme na našem webu vydali článek, pojednávající o mimořádně zajímavé možnosti, že by spolu s vozítkem Mars rover 2020 vypravila NASA i vrtulový dron. Ten by nebyl určen k nějakým dlouhým letům, ale s vozítkem by aktivně spolupracoval. Z nadhledu by totiž mohl sledovat terén, kam se rover chystá jet, což by značně pomohlo pozemským plánovačům. Dlouhé měsíce jsme o dronu nic neslyšeli a naděje začala pomalu hasnout, až nyní se objevila jiskřička, která naznačuje, že bychom se mohli přeci jen dočkat. NASA by totiž v blízké době měla definitivně rozhodnout, zda dron k chystané misi přidá, či nikoliv.
Pracovníci firmy Orbital ATK z města Dulles ve Virginii se včera rozloučili se servisním modulem lodi Cygnus, který se vydal vstříc kosmodromu Wallops, odkud by měl vyrazit k Mezinárodní vesmírné stanici. Mise označovaná jako OA-9 by měla na raketě Antares odstartovat podle aktuálních plánů na začátku května. Přesný termín startu zatím neznáme, protože firma ještě ve spolupráci s NASA vyhodnocuje připravenost všech systémů. Během následujících několika týdnů bychom se tak měli dočkat definitivního termínu.
Mise Bangabandhu-1, při které by měla do kosmu letět první bangladéšská geostacionární družice, sice má přijít až za tři týdny, ale přípravy na ni jsou v plném proudu hned na několika místech. Přípravami prochází jak samotný první stupeň (historicky první exemplář finální verze rakety Falcon 9), tak i startovní rampa na Floridě. Před pár hodinami se navíc objevila zpráva o přípravě aerodynamických krytů na tuto misi. V dnešním článku se pokusíme shrnout všechny důležité informace z posledních dnů.
Už za šest dní vyrazí k Mezinárodní vesmírné stanici další trojice mužů. Od startu do připojení ke staničnímu modulu Poisk uplynou dva dny a pak se Oleg Artěmjev, Andrew Feustel a Richard Arnold stanou součástí 55. dlouhodobé expedice. Čeká na ně samozřejmě vědecký výzkum a také výstupy do volného prostoru, ale o tom si řekneme více, až bude toto téma aktuální. Momentálně je důležité, že Sojuz MS-08 je stále na pevné zemi (viz náhledový obrázek článku), loď byla uložena do aerodynamického krytu a na její přílet se chystá i mezinárodní vesmírná stanice.
Je to bez přehánění největší a nejočekávanější kosmický dalekohled minimálně desetiletí. Webbův teleskop se má stát vlajkovou lodí astronomie příštích let a jeho možnosti jsou mimořádně široké. Vědci se již nemohou dočkat objevů, které přinese jak o objektech sluneční soustavy, tak i o vzdálených útvarech. Není proto divu, že tomuto mimořádně významnému projektu věnujeme větší pozornost, než jiným družicím. Bez přehánění sledujeme JWST na každém kroku a i dnešní článek bude pojednávat o tom, co obří teleskop v nejbližších týdnech a měsících čeká. Kromě toho se můžete těšit i na perfektní fotky z manipulace s částmi teleskopu.
Zařízení pojmenované DOC (Dextre-Operated Camera) už svým názvem ukazuje, že bude spolupracovat s manipulátorem Dextre, který se již na ISS několik let nachází. DOC má za úkol provádět vizuální inspekci ISS a hledat na jejím povrchu jakékoliv stopy a známky poškození. Kromě toho bude monitorovat přílety a odlety nejrůznějších zásobovacích lodí. Pokud se nic nepokazí, mělo by se toto zařízení o velikosti srovnatelné s mikrovlnnou troubou na stanici dostat v roce 2021.
Přesně v den 44. narozenin Elona Muska (28. června 2015) SpaceX postihla velmi nepříjemná událost. Při sedmé zásobovací misi nákladní lodi Dragon CRS-7 k ISS došlo během letu Falconu 9 k nečekané havárii nosiče a ztrátě celého vynášeného nákladu. K anomálii došlo ve 139. sekundě letu při rychlosti 1,56 km/s, ve výšce necelých 45 km. O této události jsme vás podrobně informovali v tomto článku.
Evropský systém EDRS–SpaceDataHighway začal s pravidelným přenášením snímků ze sondy Sentinel-2A na Zemi. Jde o poslední ze čtyř Zemi snímkujících družic, která vstoupila pod křídla programu EDRS. Trvalo to několik měsíců, kdy se všechny systémy zkoušely a ověřovaly, než bylo možné zahájit posílání krásně barevných snímků rychleji než dříve. Celý systém EDRS bude tvořit několik družic na geostacionární dráze, které se pomocí laserů spojí s družicemi na nižších drahách, přijmou jejich data a pošlou je do pozemních středisek. První článek (EDRS-A) již ve vesmíru úspěšně funguje – je součástí družice Eutelsat 9B, která se do vesmíru dostala v lednu 2016.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Po Novém roce se na mobilní vypouštěcí plošině v sekci High Bay 3 montážní haly VAB opět rozběhly práce na sestavení pomocných vzletových stupňů SRB.
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
