sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Družice Kosmos 482, přistávací modul sondy Veněra (sesterské s osmičkou), která měla zaniknout 10. května v dopoledních hodinách našeho času nás už nezasáhne. Její přelet nad střední Evropou proběhl 10. 5. ráno kolem 6:36 SELČ a dráha dalších přeletů vede již mimo naše území. Protože poslední viditelný přelet připadl na 9:38 SELČ nízko nad jihem, nemůžeme již pozorovat ani případný zánik.
Společnost Sierra Space 8. května oznámila, že dokončila pozemní demonstraci prototypu navigační družice pro iniciativu Odolného globálního pozičního systému (R-GPS) amerických vesmírných sil.
Čína zveřejnila komplexní předpisy pro družicové služby přímého vysílání. Sedm ministerstev vydalo 30. dubna oznámení s názvem Předpisy pro správu koncových zařízení přímo připojených k družicovým službám, které stanoví právní a technický základ pro družicovou konektivitu v souladu s národními cíli.
Německý dodavatel obranných technologií Rheinmetall plánuje zahájit příští rok stavbu družic se syntetickou aperturou pro radarové systémy ve spolupráci s finským provozovatelem konstelací SAR Iceye.
Raketa Neutron nové generace od společnosti Rocket Lab byla vybrána pro experimentální misi amerického letectva k otestování schopností rychlé globální přepravy nákladu.
Společnost ClearSpace dokončila druhou fázi mise Britské kosmické agentury s názvem Active Debris Removal (ADR), v rámci které testovala a zdokonalovala technologii pro odstraňování družic z nízké oběžné dráhy Země.
Bílý dům 6. května formálně předal Senátu nominaci Matthewa Andersona na pozici zástupce administrátora NASA. Anderson sloužil v letectvu 24 let a do důchodu odešel v roce 2021 v hodnosti plukovníka.
Články
Na konci července jsme se na našem webu společně rozplývali nad fotografií asteroidu Ryugu, který japonská sonda Hayabusa 2 pořídila z výšky 6 kilometrů. Libovali jsme si, jak je snímek detailní, jak jsou na něm ve srovnání s dřívějšími fotkami vidět pěkné detaily. Ano, věděli jsme, že tohle rozhodně není to nejlepší, co nám tato sonda může nabídnout a ve skrytu duše jsme se těšili na chvíli, kdy nám malý robotický průzkumník pošle snímek asteroidu z ještě větší blízkosti. Věděli jsme, že se dočkáme, jen jsme nevěděli, kdy to bude. Ta chvíle přišla právě nyní.
Teleskop TESS má za úkol hledat exoplanety. Za tímto účelem je vybaven čtveřicí kamer, jejichž zorná pole vytváří dohromady pás s rozměry 24 × 96 stupňů. Tomuto pásu se říká pozorovací sektor a TESS bude do každého sektoru hledět zhruba 27 dní, než se otočí k sektoru sousednímu. V záznamech se budou vyhledávat pravidelné změny jasnosti hvězd, které naznačují, že by kolem nich mohly obíhat planety, které je částečně zastíní. Teleskop vstoupil 25. července do operační fáze, ale ještě předtím zaznamenaly jeho kamery hned několik zajímavých objektů.
Společnost Rocket Lab oznámila, že se do provozu vrátí v listopadu. Právě na tento měsíc přeplánovala několikrát odkládanou misi It’s Business Time, při které měla raketa Electron vynést z novozélandské rampy Launch Complex-1 několik cubesatů. Poslední pokus o start přišel v červnu, ale nakonec se neletělo kvůli vadnému kontroléru, který potřeboval vyměnit. Společně s avizováním nového termínu firma zároveň oznámila, že hned o měsíc později, tedy v prosinci, chce startovat s Electronem ze stejné rampy znovu – tentokrát na misi ELaNa XIX pro americkou kosmickou agenturu NASA.
První prázdninový měsíc jsou pro vás připravena čtyři velká témata plus blok krátkých zpráv, zvaný Kosmonautika v kostce. Začneme startem mise Telstar 19V na raketě Falcon 9. Start družic Iridium NEXT má na svědomí tentýž nosič. K ISS se vydá zásobovací loď Progress MS-09. Na závěr zaburácejí motory nejsilnější evropské rakety Ariane 5 se čtyřmi družicemi Galileo v jejím nákladovém prostoru.
V minulém díle jsme se věnovali dvěma administrátorům NASA (v pořadí druhému a třetímu – Jamesi Edwinu Webbovi a Thomasi Ottenu Painovi) a něco málo bylo napsáno i o dvou jejich zástupcích (Hughu Latimeru Drydenovi a Robertu Channingu Seamansovi Jr.). Zmíněno bylo i několik z pracovníků NASA – jejich výběr vyplynul z textu). V tomto díle se budeme věnovat čtvrtému a pátému administrátorovi Jamesi Chipmanu Fletcherovi a Robertu Alanu Froschovi, jejich zástupcům a zastupujícím administrátorům (Georgi Michaelu Lowovi a Alanu Mathiesonu Lovelaceovi). Třetí díl pokrývá období od září 1970 do června 1981, desetiletí, ve kterém kulminoval a končil program Apollo a došlo k útlumu aktivit NASA na Měsíci. Pro toto desetiletí je typický multitasking – pilotované lety pokračovaly na oběžnou dráhu Země, astronauté pracovali na orbitální stanici Skylab, proběhla spolupráce se sověty v programu Apollo-Sojuz. Byly vyslány sondy k cílům ve Sluneční soustavě i dva Voyagery na cestu mimo ni. Byla připravována a začala éra raketoplánů.
Finální vývojová verze rakety Falcon 9 má zvládnout i několik desítek startů – zatím startovaly v této konfiguraci tři rakety a všechny měly nový první stupeň. Nyní nás čeká první mise, při které dojde k opakovanému použití Blocku 5 – půjde o stupeň, který v květnu letěl na misi Bangabandhu-1, což bylo vůbec první použití Blocku 5. Stupeň pak prošel důkladnou kontrolou, aby se technici seznámili s reakcemi premiérového hardwaru na reálné letové podmínky. Nyní je první stupeň připravený na svou druhou misi a opět nás čeká pokus o přistání – budeme rádi, když se přidáte k našemu přenosu.
Firma SpaceX nasadila v období kolem poloviny prázdnin skutečně divoké tempo. Začalo to už 22. července, kdy vypustila rekordně těžkou komunikační družici Telstar 19V a o tři dny později následovala předposlední desítka družic Iridium-NEXT. Pak jsme si dali pár dní pauzu, aby se mohly plošiny OCISLY a JRtI vrátit s oběma zachráněnými stupni do přístavu, ale volno nebude trvat dlouho, protože už na začátku příštího týdne bychom se měli dočkat dalšího startujícího Falconu. Tentokrát opět z Floridy a pro zákazníka z Indonésie. Bude to pouhých 16 dní od startu Falconu s družicí Telstar a navíc půjde o první opakovaně použitý Block 5!
Z floridského startovního komplexu číslo 41 startují rakety Atlas V a právě odsud se budou na cestu do vesmíru tyto nosiče vydávat i s novou kosmickou lodí Starliner. Bezpečnost posádky je pochopitelně na prvním místě a proto je potřeba ještě před ostrým provozem vyzkoušet všechny systémy, které mají zajistit, že se astronautům, ale ani obslužnému personálu, pokud možno nic nestane. Jedním z těchto prostředků je i evakuační lanovka. A právě ta se dočkala 19. června ostré zkoušky.
Dalších sedm dní je za námi a kosmonautika nám toho opět přinesla tolik, že bychom mohli události přehazovat vidlemi. V posledních hodinách zvířila hladinu nominace amerických astronautů do soukromých lodí, ale my se v Kosmotýdeníku jako obvykle zaměříme spíše na témata, která si zaslouží pozornost, ale v průběhu týdne byla z nejrůznějších důvodů odsunuta na druhou kolej a nemohli jsme jim věnovat tolik pozornosti, kolik si zaslouží. Dnes se tedy v první řadě podíváme na návrat kosmické lodi Dragon od ISS, ale zmíníme se třeba i o tom, jak současná vlna veder mění tvář Evropy i při pohledu z vesmíru.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Po Novém roce se na mobilní vypouštěcí plošině v sekci High Bay 3 montážní haly VAB opět rozběhly práce na sestavení pomocných vzletových stupňů SRB.
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
