Štart družíc Tianyi
Čína úspešne vypustila dňa 17.5.2025 o 6:12 hod. SELČ šesť družíc Tianyi (29, 34, 35, 42, 45, 46) pomocou rakety Zhuque-2 z kozmodrómu JSLC.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína úspešne vypustila dňa 17.5.2025 o 6:12 hod. SELČ šesť družíc Tianyi (29, 34, 35, 42, 45, 46) pomocou rakety Zhuque-2 z kozmodrómu JSLC.
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Články
V sobotu jsme společně sledovali start zásobovací lodi Dragon do vesmíru. Raketa Falcon 9 splnila svůj úkol a usadila náklad na správnou dráhu. Dragon následně začal pronásledovat ISS a dnes nás čeká finále první poloviny celé mise – připojení k ISS. Nákladní Dragon není narozdíl od svého pilotovaného bratříčka schopen automatického připojení. Proto opět přijde ke slovu robotická paže, kterou bude ovládat David Saint-Jacques. Stane se vůbec prvním Kanaďanem v historii, který na oběžné dráze zachytí zásobovací loď. Po zachycení se ovládání paže ujmou pozemní týmy, které Dragon připojí k volnému portu na modulu Harmony.
Nedávno se poprvé testovala produkce elektřiny z nového radioizotopového zdroje založeného na radionuklidu 241Am. Blížíme se tak k funkčnímu modelu. Lidstvu by se opět měla vrátit schopnost zajistit provoz sond a automatů za Jupiterem a v podmínkách lunární noci či marťanské písečné bouře a zimy. Společným úsilím vědců z Národní jaderné laboratoře NNL (National Nuclear Laboratory) a University v Leicesteru se podařil významný krok k funkčnímu modelu radionuklidového zdroje elektřiny pro vesmírné aplikace.
Sonda OSIRIS-REx snímkuje planetku Bennu z různých úhlů. Dnes Vás chceme seznámit se snímkem, který nemíří přímo pod sondu, ale je skloněný souběžně s povrchem vstříc horizontu. Díky tomu perfektně vyniknou všechny detaily, kterých je na povrchu Bennu požehnaně. Fotku pořídila 28. března kamera PolyCam ze vzdálenosti 3,6 kilometrů od povrchu. Zorné pole je široké 52 metrů a největší balvan v levém horním rohu měří na šířku 14,5 metru. V době pořízení snímku byla sonda nad jižní polokoulí a kamera byla otočená směrem k severu.
K nedělnímu obědu je nejlepší zakousnout jako zákusek Kosmotýdeník. Pravidelný souhrn nejzajímavějších událostí z kosmonautiky z posledního týdne. Tentokrát bude hlavním tématem let suborbitálního stroje New Shepard společnosti Blue Origin, který na své palubě vezl překvapující množství vědeckých experimentů. V dalších tématech se podíváme na dech beroucí záběry ze startu Falconu 9, anebo na přípravy konstelace Starlink. Přeji vám pěknou neděli a dobré čtení.
Dnes dopoledne se na cestu k ISS vydala zásobovací loď Dragon od firmy SpaceX. Na své palubě nese celkem 2482 kilogramů nákladu – 1517 kg v hermetizované a 965 kg v nehermetizované části. V dnešním článku si posvítíme na vědecké experimenty uložené v přetlakové kabině, kde si je vyzvedne posádka a přenese je do útrob stanice. Jako vždy u podobných článků je i zde potřeba upozornit, že podobné výpisy nikdy nepokrývají všechny vědecké experimenty, pouze ty nejzajímavější – berte proto následující řádky spíše jako průřez třemi různými vědeckými obory, kterým ISS slouží.
Společnost Rocket Lab se chystá na další start. z Nového Zélandu. Startovní okno rakety Electron se otevírá zítra a pokud dojde k odkladu na další dny, je k dispozici okno dlouhé 14 dní. Každý den bude okno otevřené čtyři hodiny od 8:00 SELČ. Mise STP-27RD (označovaná též jako That’s a funny looking cactus) bude představovat zatím nejtěžší náklad, jaký kdy Electron vynesl na oběžnou dráhu – celkem totiž družice váží více než 180 kilogramů. Šestý vyrobený Electron bude při této misi vynášet tři družice pro americké letectvo. Start proběhne v rámci programu STP (Space Test Program), který má ověřovat nové technologie využitelné nejen na armádních družicích.
Zdálo se, ze největším nepřítelem dnešního pokusu o start rakety Falcon 9 s lodí Dragon bude počasí – meteorologové slibovali jen 40% pravděpodobnost dobrých podmínek. Pár desítek minut před startem se však situace vylepšila na 70 %! Zdálo se tedy, že startu nestojí nic v cestě. Jenže se objevily hned dvě překážky – přistávací plošina OCISLY hlásila problém s dodávkou elektrické energie a na startovní rampě 40 se objevila netěsnost na přívodu helia do druhého stupně rakety Falcon. Jelikož je startovní okno okamžité, musel se start odložit na další den. Jestli Falcon neodstartuje ani zítra v 8:48 našeho času, bude si muset dát týdenní nucenou pauzu – floridský kosmodrom totiž projde plánovanou sedmidenní odstávkou.
Zemské magnetické pole nikdy neposedí. Neustále se mění a každou chvíli v něm dojde k nečekaným jevům – takzvaným záškubům. Ačkoliv vědci o těchto rychlých změnách vědí zhruba 40 let, příčina jejich vzniku byla vždy opředena otazníky. Nyní již můžeme v této souvislosti používat minulý čas. Evropské družice z mise Swarm (česky hejno či roj) totiž přinesly informace, které na záškuby magnetického pole vrhají nové světlo. Vědci tak díky trojici družic získali data, díky kterým mohli vytvořit počítačový model napodobující podmínky několik tisíc kilometrů pod našima nohama.
Falcon 9 se zbrusu novým prvním stupněm by měl zítra dopoledne vynést na oběžnou dráhu zásobovací loď Dragon. Startovat se bude z floridské rampy číslo 40 a můžeme se těšit na noční start, ze kterých většinou vznikají působivé fotky. Aby toho nebylo málo, tak se první stupeň rakety pokusí o přistání na mořské plošině, která bude čekat jen dvacet kilometrů od pobřeží. I tato skutečnost slibuje velmi pěkné záběry. Rádi bychom Vás tedy pozvali na náš komentovaný přenos – startovní okno je okamžité a nastává v 9:11 našeho času.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
