sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV MkII (NISAR)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Zeno Power

Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.

Arabsat

Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.

Varda Space Industries

Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.

Aspera

NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.

OroraTech

Německý družicový operátor OroraTech 14. května oznámil, že si zajistil dalších 12 milionů eur v rámci rizikového financování série B na urychlení rozšíření své konstelace pro monitorování lesních požárů.

Americká administrativa

Američtí zákonodárci 14. května vyjádřili obavy kvůli údajným plánům administrativy prezidenta omezit financování komerčních nákupů družicových snímků. Podle kritiků by mohl tento krok podkopat americké zpravodajské schopnosti a být v rozporu s deklarovanými prioritami Bílého domu.

Články

VT_2023_40

Vesmírná technika: Servisní mise Hubbleova teleskopu

O tom, že budou k Hubbleovu kosmickému teleskopu létat americké raketoplány za účelem údržby, modernizace a oprav, se počítalo již prakticky od začátku projektu. Nakonec se k legendární kosmické observatoři vydalo v průběhu let celkem pět servisních misí. Astronauti v jejich rámci instalovali nové vědecké přístroje, nasadili korekční optiku, ale také měnili fotovoltaické panely a další vnitřní systémy, aby HST mohl úspěšně fungovat i nadále. V současné době se k němu sice žádná další servisní mise nechystá, ale kdo ví, co přinesou další roky. NASA o takové možnosti zatím nezávazně uvažuje.

XMM-Newton

XMM-Newton – slapové síly u supermasivních černých děr

Jedním z nejatraktivnějších témat astrofyziky jsou černé díry a vše kolem nich. Černé díry přitahují pozornost a prodávají knihy. Proč je zrovna o ně takový zájem? Jednak je to určitě zajímavým názvem, jednak tím, že v sobě obsahují jakési tajemno, což většinu lidí vždy fascinovalo. Navíc v sobě obsahují i jakousi konečnost a osudovost, což také může některé přitahovat. Ať tak či onak, právě černé díry jsou také častým tématem seriózních výzkumů. Kromě menších tzv. hvězdných černých děr se zkoumají i obří supermasivní černé díry, které sídlí v jádrech galaxií. Na jednu takovou studii se dnes podíváme podrobněji.

ŽIVĚ A ČESKY: Začíná budování konkurence Starlinku

Starlink není jediná plánovaná megakonstelace, která má zajišťovat přístup k internetu pomocí družic na oběžné dráze. Již za pár hodin nás čeká start rakety Atlas V 501, která na oběžnou dráhu vynese dva prototypy, konkrétně KuiperSat-1 a KuiperSat-2. Ty mají za úkol ověřit funkčnost aktuálně plánovaného designu družic, které se následně stanou součástí konstelace společnosti Amazon, která ji označuje jako Projekt Kuiper. Po ukončení testování KuiperSatu-1 a 2 bude do osmadevadesáti orbitálních rovin a tří orbitálních slupek s výškami 590, 610 a 630 kilometrů během pěti fází vyneseno celkem 3 278 družic. Konstelace bude funkční od chvíle, kdy bude vypuštěno prvních 578 družic. Samozřejmě jak je u nás zvykem, tak i z tohoto startu budeme vysílat česky komentovaný přenos.

Euclid vyřešil problémy a blíží se k vědě

Prvních pár měsíců fungování evropského průzkumníka temných složek vesmíru nebylo úplně v pořádku. Teleskop Euclid nejprve hladce dorazil do libračního bodu L2 soustavy Slunce – Země a dokázal nastavit své zrcadlo vstříc vesmíru, aby pořídil své první testovací snímky, které odborníky překvapily vysokou kvalitou. Jenže již brzy začalo být jasné, že observatoř čelila pár nepříjemnostem. Asi nejvíce znepokojující byly problémy spojené se senzorem velmi přesné pointace, který nebyl schopen detekovat své zaměřovací hvězdy. Tato činnost je přitom naprosto základním předpokladem k tomu, aby teleskop mohl být zaměřen na přesně určenou část oblohy.

Andreas Mogensen se neplánovaně účastní vycházky

Dánský astronaut Andreas Mogensen vystoupí 12. října v 16:00 SELČ do volného kosmické prostoru, aby na vnější plášť stanice ISS nainstaloval novou kameru a připravil důležitý vědecký přístroj na budoucí modernizaci. Andreas, který nyní působí jakožto velitel dlouhodobé expedice, se do volného prostoru vydá s americkou kolegyní Loral O’Hara. Poté, co se dostatečně nadýchají čistého kyslíku a provedou cvičení za účelem odstranění dusíku z krve, proběhnou v modulu Quest zkoušky těsnosti a komunikace jejich skafandrů. Následně se dvojice vydá na vnější plášť stanice, aby se do stejného modulu po několika hodinách vrátila. Andreas se během výstupu postará o instalaci nové kamery s vysokým rozlišením, přičemž při této činnosti bude nohama připojen ke staničnímu manipulátoru Canadarm2. Vůbec poprvé při takové příležitosti nebude paži ovládat astronaut z paluby ISS, ale pozemní středisko. Pokud by nastal jakýkoliv problém, bude americká astronautka Jasmin Moghbeli připravena převzít nad manipulátorem kontrolu ze staničního ovládacího stanoviště. Nově instalovaná kamera poskytne pohledy na Zemi s vysokým rozlišením, čímž dojde k výraznému zlepšení oproti současné kameře, která je nainstalována na „spodní“ straně

X-Planes / Dělníci kosmonautiky (17.díl)

V předchozím díle jsme probírali vztlakový letoun X-24A. Šlo vlastně o následníka úspěšného SV-5 vyvinutého v dílnách společnosti Martin Marietta. SV-5 byla velmi úspěšná aerodynamická konfigurace, která byla původně použita už v programu X-23 PRIME. Dále pak pokračovalo využití v programu X-24A, který měl za úkol ověřit možnosti pilotovaného letu s přistáním. Vztlakové těleso X-23 ověřilo návrat do atmosféry v rychlostním rozmezí Mach=24 až Mach=2, na které pak navázal kluzák X-24A, který létal do rychlosti M=2. Další otázka, která se začala okolo programu objevovat, byla o použití stroje s takovými parametry. Přece jen parametry a konfigurace dosahované X-24A v kombinaci s X-23 se nejlépe hodily k plnění úkolů, jako vynášení nákladů, lidí a družic na oběžnou dráhu Země. Podobně jako později s raketoplánem. Ale projekt X-24 spadal stále pod program START (Spacecraft Technology and Advanced Reentry Tests) a to znamenalo, že hlavní směr udávalo letectvo. USAF mělo zájem, aby se dokázala zvýšit flexibilita a praktický dolet vztlakového tělesa. Proto se začal rozvíjet další pokračovatel X-24A.

ŽIVĚ A ČESKY: První start SpaceX v říjnu 2023

Další start Falconu 9 s další várkou družic Starlink. Tentokrát opět z rampy SLC-40 na Mysu Canaveral na Floridě, odkud by měl Falcon odstartovat ve čtvrtek v brzkých ranních hodinách. Konkrétně v 04:45 našeho času. 22 družic, které budou vyneseny při tomto startu míří do tzv. páté orbitální slupky, která bude po dokončení obsahovat 2 500 družic. O přistání se první stupeň B1076, který byl zvolen pro tuto misi, pokusí na mořské plošině Just Read The Instructions, která bude čekat v Atlantiku. Pro tento konkrétní první stupeň se bude jednat o osmý start.

Sonda Psyche

Aby se Psyche moc nezahřívaly motory

Start americké sondy Psyche je nyní naplánován na 12. října a inženýři nyní zjistili, že při její osmileté expedici s cílem prozkoumat kovovou planetku hrozí přehřívání jejích motorů. Řešení bude jednoduché a přitom účinné – sonda sníží výkon svého pohonného systému. Sondě za 1,2 miliardy dolarů zbývaly pouhé dva týdny do otevření startovního okna, když výsledky zkoušek záložního exempláře korekční trysky na testovacím stanovišti vykázaly teploty vyšší, než byly očekávané. Nejprve se inženýři z Jet Propulsion Laboratory domnívali, že se jedná o izolovaný problém související s testovacím stanovištěm, ale brzy se ukázalo, že se objevený problém týká i motorů instalovaných na Psyche.

Sonda Hera dostala fotovoltaický panel

Evropská sonda Hera dostala v technologickém středisku ESTEC jeden ze dvou fotovoltaických panelů. Sonda, jejíž velikost přirovnává ESA k dodávce, bude čerpat energii z dvojice fotovoltaických článků, přičemž každý z nich tvoří tři pole. O jejich výrobu se postarala italská firma Leonardo a švýcarská Beyond gravity. Jeden ze dvou pětimetrových panelů byl připojen v rámci provádění „zkoušek studeného vyklápění“, což je manuální rozkládací proces, který má prověřit, že panely sedí správně. Jelikož tyto panely byly navrženy pro fungování v prostředí mikrogravitace, musela je během zkoušky rozkládání podpírat speciální konstrukce.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.