sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Články
Z údajů, které shromáždil radar Mini-RF (Miniature Radio Frequency) sondy LRO, vědci usuzují, že se na stěnách kráteru Shackleton může nalézat nerovnoměrná vrstva vodního ledu. Sonda LRO, která od července 2009 zkoumá podrobně povrch Měsíce z jeho oběžné dráhy, zaznamenala další úspěch. Radar Mini-RF odhalil v trvale zastíněných stěnách kráteru Shackleton v oblasti měsíčního jižního pólu stopy vodního ledu. Ten by se měl nacházet pod povrchem. Proto byl na jeho detekci využit právě radar, který dokáže narozdíl od jiných, vesměs optických přístrojů na LRO, nahlédnout i pod povrchovou vrstvu měsíčního regolitu.
Tři kosmonauti z neruské části ISS Sunita Williamsová (USA), Joe Acaba (USA) a Akihiko Hoshide (Japonsko) dnes měli budíček o hodinu časnější. Vstávali v 7:00 SELČ. Důvod byl prostý – příprava na 19. kosmickou vycházku (EVA-Extra-vehicular activity). Ta měla začít dnes o hodinu dříve (ve 13:15 SELČ), než minulá 18.vycházka, jejíž začátek byl 14:15 SELČ.
Program New Frontires vyhlásila NASA v roce 2003. Cílem je průzkum Sluneční soustavy středně drahými sondami. (náklady nepřekračují 700 miliónů dolarů) Program navazuje na velice úspěšné programy Discovery a Explorer. Dnes se podíváme na misi New Horizons, která jako první navštíví trpasličí planetu Pluto a jeho měsíce. V následujících dnech si představíme sondu Juno, která je již na cestě k Jupiteru. Nakonec se podíváme na misi OSIRIS-REx, která se připravuje na cestu k asteroidu, ze kterého odebere kousek horniny a pošle na zpět na Zemi.
V tomto seriálu se budeme věnovat rentgenovému průzkumu vesmíru. Podíváme se jak na bližší údaje o konstrukci nejdůležitějších observatoří, tak i na výsledky jejich činnosti.
Rentgenová astronomie má oproti své starší optické sestřičce svá specifika: nejen že za předmětem svého pozorování musí nejlépe úplně za hranice atmosféry nebo alespoň nad její nejhustší vrstvy, rentgenové paprsky se ještě navíc odrážejí pouze za určitých specifických podmínek, jinak materiálem procházejí. Tyto vlastnosti rentgenového záření zásadním způsobem ovlivňují konstrukci jak optiky, tak detektorů rentgenových teleskopů.
Společnost SpaceX není třeba nějak zdlouhavě představovat. Je to jedna z firem, která se účastní programu COTS NASA, který umožňuje soukromým firmám soutěžit o možnost zásobování ISS. SpaceX je z firem, které zůstaly ve „finále“ asi nejdále. Jako první se jí povedlo vynést na orbitu kosmickou loď a úspěšné s ní přistát zpět na vodě. Jejich loď se jmenuje Dragon a svůj premiérový tříhodinový let absolvovala v prosinci roku 2010. Jako nosič posloužila nejsilnější raketa z dílny SpaceX Falcon9.
Vážení čtenáři,
dovolte mi, abych Vás co nejsrdečněji přivítal na novém webu, který Vám bude pravidelně přinášet aktuální informace o dění v kosmonautice. Naším cílem je, aby si tu každý čtenář našel článek, který jej zaujme. Budeme se proto snažit být aktuální a přesní. Na našem webu, nebo chcete-li blogu budou pravidelně vycházet články věnované kosmonautice. Budeme se snažit, aby si na své přišli jak lidé, kteří si k informacím o letech do vesmíru hledají cestu, tak i ti, kteří jsou pokročilejší. Náš web je zkrátka otevřený všem, kdo se chtějí dozvědět nové informace o tak atraktivním oboru, jakým kosmonautika bezesporu je.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
