Artemis Accords
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.
Články
Vážení čtenáři. Rok se s rokem sešel a jsou tu opět prázdniny a s nimi náš tradiční seriál TOP 5. Vy kteří sledujete náš portál dlouho asi tušili, že i letos se v tomto seriálu opět setkáte s několika mými články. Letos, stejně jako i před rokem, se mi navíc dostalo velké cti tradiční letní seriál zahájit. Velmi si této důvěry vážím a doufám, že vás nezklamu. Včetně tohoto se můžete těšit na pět mých článků. Pak po mě štafetu přeberou kolegové a já se budu soustředit opět na jiný typ textů. Ale k tomu později, teď jsem zde s prvním článkem série TOP 5. Když jsem před časem přemýšlel čím začít, došlo mi, že s ohledem na 55. výročí přistání Apolla 11 nelze otevřít seriál ničím jiným než právě nějakým měsíčním tématem. Dnes se tedy podíváme na nejzásadnější vědecké objevy, které se podařily díky misím Apollo.
Výzkumníci z jihokalifornské JPL zmapovali rozpálenou dlažbu v americkém Phoenixu, kde kontakt s kůží (třeba při pádu) může způsobit popáleniny. Snímek ukazuje teplotu povrchu sítě silnic i přilehlých chodníků a odhaluje, jak se městské prostory mohou stát během horkého počasí nebezpečnými. Data pro tuto vizualizaci pátého největšího města v USA byla nasbírána 19. června ve 13:02 místního času americkým přístrojem umístěným na stanici ISS. Zařízení ECOSTRESS (Ecosystem Spaceborne Thermal Radiometer Experiment on Space Station) měří tepelné vyzařování z povrchu planety.
Technologie označované souhrnným výrazem umělá inteligence v poslední době zažívají významný rozvoj a očekává se, že postupně budou narůstat i jejich přínosy pro vědecký výzkum a pro praktické aplikace ve skutečném světě. Nová mise Φsat-2 od Evropské kosmické agentury, která by měla odstartovat již za pár týdnů, by měla posunout hranice využití umělé inteligence pro pozorování Země. Má totiž demonstrovat potenciál, který v sobě AI ukrývá pro kosmické technologie. Pozorování Země už desítky let představuje bohatý proud dat pro vědce, obchodníky i zákonodárce. Díky novým družicím a pokročilým senzorům se objem a kvalita dostupných dat z pozorování Země v posledním desetiletí zvýšily exponenciálně.
Agentura NASA oznámila, že při výběru poskytovatele startu, který obstará vynesení observatoře COSI (Compton Spectrometer and Imager) vybrala společnost SpaceX. Kontrakt s fixní částkou má hodnotu přibližně 69 milionů amerických dolarů a pokrývá služby spojené se startem a další s tím spojené náklady. Start Falconu 9 s misí COSI je momentálně plánován nejdříve na srpen roku 2027, přičemž by se mělo startovat z floridského kosmodromu Cape Canaveral Space Force Station.
Po šesti měsících snah se podařilo dostat do běžného provozu vědecký přístroj, který pomáhá marsovskému vozítku pátrat po potenciálních stopách dávného mikrobiálního života. Přístroj SHERLOC (Scanning Habitable Environments with Raman & Luminescence for Organics and Chemicals) na vozítku Perseverance nyní poprvé od problému, který jej potkal v lednu, opět analyzoval pomocí svého spektrometru a kamery zajímavé kameny. Tento přístroj hraje klíčovou roli ve snahách celé mise pátrat po stopách dávného života na Marsu. Inženýři z jihokalifornské Jet Propusion Laboratory mohli 17. června oznámit, že přístroj nyní opět sbírá data.
20. června prošla první raketa Ariane 6, která má letět do kosmického prostoru, zkouškou WDR. Na nové rampě kosmodromu ve Francouzské Guyaně proběhl test, který technikům umožnil vyzkoušet všechny předstartovní procesy, přičemž odpočet se plánovaně zastavil jen pár sekund před náběhem motorů. Tomuto kroku ale předcházela celá řada kroků, které byly často činěny úplně poprvé. Třeba odsun 90 metrů vysoké obslužné věže do vzdálenosti 120 metrů, který poprvé odkryl pohled na kompletně dokončenou raketu. Její první díly začaly do Francouzské Guyany připlouvat z kontinentální Evropy letos v únoru na lodi Canopée. V březnu byl centrální a horní stupeň spojen do jednoho celku a v dubnu následoval přesun dvou pomocných stupňů P120C.
3D tisk, to je oč v dnešním článku poběží. Nicméně, už jen málokoho nějaký 3D tisk může překvapit. Tiskne kde kdo a z kde jakého materiálu. Přesto by vás to tentokrát zajímat mělo. Udivující nebude ani tak to, že vám představíme experimentální 3D tisk v kosmickém prostoru – to už jsme také viděli. Tentokrát půjde o 3D tisk přímo v otevřeném kosmickém prostoru! To znamená bez atmosféry paluby Mezinárodní kosmické stanice a ve velmi malém balení tvořeném pouhými třemi CubeSatovými kostkami. A dlouhodobější cíle? Vznik první kosmické stavební firmy, která bude zaměřená na stavbu velkých kosmických struktur. Posaďte se a žasněte nad dalším zajímavým nákladem, který při svém prvním letu vezme do kosmu evropská raketa Ariane 6.
I červnové Vesmírné výzvy zahájí čínská měsíční mise Chang’e 6, tentokrát to bude průběh mise a přílet se vzorky z odvrácené strany Měsíce. Další událost také patřila k hojně sledovaným a sice test Super Heavy + Starship, označený jako IFT-4. Dále koukneme na start pilotované testovací mise lodi Starliner, která se vydala vstříc ISS. Pak nás čeká příprava premiérové rakety Ariane 6P a starty misí GOES-U, NROL-186, Astra-1P a SVOM. Vesmírné výzvy neopomenou ukázat též problémy amerických výstupů do volného prostoru a připojení lodi Progress MS-27 k ISS. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.
Startovní připravenost pilotované lunární průletové mise Artemis II je v současné době stále naplánována na září 2025. Centrální stupeň nosné rakety SLS (na fotografii ze začátku června 2024) má být odeslán z výrobního závodu MAF v New Orleans na Kennedyho vesmírné středisko v polovině července 2024. Člun Pegasus má s centrálním stupněm doplout do přístaviště na kosmodromu koncem července. V montážní budově VAB bude stupeň dočasně umístěn v prostorné centrální chodbě. V polovině léta má být do budovy VAB přesunuta i mobilní vypouštěcí plošina. Aktuální hlavní nejistota dalšího plánu tkví v odpovědi na otázku, zda bude muset dojít k opravě tepelného štítu Orionu. V případě, že bude rozhodnuto, že se tepelný štít opravovat nemusí, počítá harmonogram s umístěním spodních sestav bočních vzletových stupňů SRB na mobilní vypouštěcí plošinu v září.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
