sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Články
Zatím poslední nosná raketa Zenit vzlétla z Bajkonuru dne 11. prosince 2015 se stacionární meteorologickou družicí Elektro-L2. Na archivním snímku z montážní haly na kosmodromu je tento exemplář Zenitu se zmíněnou družicí Elektro-L2 vlevo, zatímco po pravé straně je ještě jeden Zenit. S ním se tehdy počítalo jako s nosičem pro astrofyzikální observatoř Spektr-RG se startem v roce 2017. Nad startem však vznášel otazník. Velký počet součástek nosiče má krátkou dobu záruky, takže bez jejich výměny byla tato raketa použitelná jen do léta 2016. Výměnu prošlých jednotek přímo na Bajkonuru může provést pouze tým specialistů z ukrajinského výrobního závodu Južmaš, kde se Zenity vyráběly. RKK Energija ale nyní nemá s dněpropetrovským Južmašem žádné regulérní kontakty.
Mise Red Dragon od SpaceX má před sebou šibeniční termín startu – kvůli vzájemné poloze Země a Marsu se musí startovat v roce 2018. Když uvážíme, že zatím neletěla ani nosná raketa Falcon Heavy, ani kabina Dragon 2, ze které má být Red Dragon odvozen, může někoho přepadnout skepse. Ale SpaceX podle všeho na této atraktivní misi intenzivně pracuje. Před pár dny se na veřejnost dostaly bližší informace, které na naše fórum nasdílel uživatel s nickem Raul a my Vám je nyní rádi předáváme dál. Plány jsou to totiž opravdu zajímavé.
Změna prezidenta znamená pro agenturu NASA vždy velké změny. Mnozí z nás si pamatují, že když v roce 2008 nastoupil Barack Obama, následovalo velmi bolestné zrušení programu Constellation, který vyhlásil prezident Bush. Ze zrušeného programu však časem povstala obnovená a téměř identická loď Orion a raketa SLS. Cíl se přesunul z Měsíce na Mars a vyhlásila se větší podpora soukromníkům. Nicméně všichni cítíme, že měnit tak velkolepé projekty v době jejich tvoření není zrovna konstruktivní a nakonec ani levné. NASA se proto tentokrát snaží na nového prezidenta lépe připravit a zůstává „otevřená všem možnostem“.
Není to ještě ani měsíc od chvíle, kdy se na svou misi vstříc ISS vydal Sojuz MS-02 s posádkou ve složení Sergej Ryžikov, Andrej Borisenko a RobertKibrough. Přitom už v příštím týdnu přijde další pilotovaný start této dlouhověké lodi. V útrobách Sojuzu MS-03 se na ISS vydají Rus Oleg Novickij, Američanka Peggy Whitson a Francouz Thomas Pesquet. Start Vám plánujeme zprostředkovat v rámci česky komentovaného přímého přenosu, ale dnes se podíváme na předstartovní přípravy. Čtyři videa se věnují nejen procedurám, kterými prochází posádka, ale nahlédnete i do montážních hal, ve kterých se skládá kosmická loď i její nosná raketa.
Tento týden doznívaly éterem americké prezidentské volby a většina zpráv ze světa mizela pod jejich těžkými botami. Nechme je stranou a pojďme se podívat, co se dělo v kosmickém výzkumu Země. Podíváme se například trochu blíže na náklad čínské rakety CZ-2D, která vynesla tajemnou meteorologickou družici. Zamíříme také k Marsu, kde bylo poprvé pořízeno globální video noční marsovské atmosféry při takzvaném Nightglow efektu. To i další podobnosti naleznete v dalším vydání Kosmotýdeníku. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.
Během přestávky mezi érou raketoplánů a etapou, kterou bude psát raketa SLS, se opravovalo mnoho zařízení, která se používala dlouhé desítky let. Mezi ně patří i transportní člun Pegasus, který se staral o přesuny externích palivových nádrží z Michoudova střediska v New Orleans na floridský kosmodrom. Rekonstrukce člunu je sice již delší dobu hotová, ale nyní přišel důležitý okamžik – bárka totiž 1. listopadu opustila Stennisovo středisko ve státě Mississippi a po perlové řece doplula až na Michoudovo středisko.
Firma SpaceX pomalu dokončuje vyšetřovací proces havárie rakety Falcon 9 s družicí Amos 6 a chystá se na návrat do služby. Je proto čas přemýšlet o plánech na další měsíce a roky. To se týká i vztahů vůči NASA, pro kterou SpaceX zajišťuje zásobování ISS pomocí lodí Dragon. Nejbližší zásobovací let nás čeká v lednu, ale tím to ani zdaleka neskončí. Ve spolupráci se zástupci týmů zodpovídajících za provoz stanice byl nyní představen plán zásobování na příštích jedenáct letů, které proběhnou v následujících třech letech.
Atlas V, který má na oběžnou dráhu vynést snímkovací satelit WorldView-4 si v minulých týdnech vybral pořádnou porci smůly. Nejprve předstartovní přípravy zastavil vadný ventil na zařízení pro tankování paliva. Šlo o první technický odklad během prvního startovního pokusu Atlasu V za čtyři roky a po více než třiceti startech. Výměna ventilu se z jednoho dne protáhla na dva, ale ani pak se nestartovalo – vyprahlou Vandenbergovu základnu zasáhly požáry, které se sice k rampě přiblížily, ale neohrozily ji. Při startu by ale areál museli opustit hasiči a to by bylo příliš velké riziko. Start tak nakonec sklouznul až na 11. listopadu, konkrétně na 19:30 našeho času. V dnešním článku Vám nabízíme možnost sledovat start živě a přidáme i jednu zajímavost.
Čínská raketa Dlouhý pochod 11 se včera v 0:42 našeho času dočkala svého již druhého startu. Z kosmodromu Ťiou-čchüan vynesla hned několik satelitů, z nichž nejzajímavější exemplář má za úkol ověřit možnosti navigace pomocí pulsarů. Raketa, která má všechny stupně na tuhá paliva dopravila náklad na heliosynchronní dráhu. Tady se od horního stupně oddělila jak družice XPNAV-1 zaměřená na pulsarovou navigaci, tak i cubesat Xiaoxiang-1, který má ověřit systémy stabilizace pro malé teleskopy. Společně s těmito družicemi letěly i další cubesaty určené ke sledování Země.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
