sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Články
Od chvíle, kdy jsme Vás informovali o tom,že by společnost SpaceX ráda vstoupila na trh provozovatelů komunikačních družic uplynul už nějaký ten pátek a leckdo by si mohl myslet, že tato idea vyšuměla. Události z posledních dní ale ukazují, že myšlenka ohromného hejna satelitů, které by z nízké oběžné dráhy šířily po celé planetě vysokorychlostní internet stále žije. Na konci letošního července jsme Vás informovali o prvních krocích vpřed. SpaceX totiž 22. července obdržela od Federálního komunikačního úřadu povolení pro komunikaci mezi testovacími družicemi (MicroSat-1a a MicroSat-1b) a pozemními stanicemi. Tyto testovací satelity vážící 58 kg neměly nést žádné pohonné systémy ani tlakové nádoby. Další technické detaily těchto demonstrátorů najdete ve výše zmíněném článku.
Start kosmické rakety je mimořádně působivá událost, která se asi nikdy neokouká. Ať kamera snímá tenhle majestátní okamžik z jakéhokoliv úhlu, vždy to bude úžasný pohled. Ale někteří fotografové se stále snaží hledat nové úhly pohledu, které by přinesly neotřelé pohledy. Při včerejším startu nejsilnější evropské rakety Ariane 5 se čtveřicí navigačních družic Galileo se několik dálkově ovládaných fotoaparátů nacházelo jen kousek od startovní rampy. Famózní fotky, které jejich autor Stephane Corvaja získal, vystavila Evropská kosmická agentura na svém Flickru a nyní Vám je přinášíme v tomto krátkém článku a věřte mi, že to opravdu stojí za to.
Přichází čas na další článek určený pro milovníky technických detailů. Je tu další díl seriálu pohled pod kůži, ve kterém podrobně rozebíráme technické řešení důležitých kosmických sond. Dnes budeme pokračovat v představování mise OSIRIS-REX, přičemž konstrukci sondy jsme rozebrali v minulém díle, na dalších řádcích se budeme věnovat představení všech vědeckých přístrojů, které sonda nese. V dalším díle se naše pozornost zaměří na odběrný mechanismus TAGSAM a přespříští díl představí samotné návratové pouzdro. Pokud jste tedy připraveni na dlouhé čtení, náš článek je připraven. Pokud preferujete krátké články, tak tento nebude pro Vás – originální zdroj, ze kterého překládáme do češtiny obsahuje téměř 4500 slov.
Fanoušci kosmonautiky si dnešek užívají plnými doušky. Po úspěšném vynesení čtyř navigačních družic Galileo raketou Ariane 5 se pozornost přesunuje ze západního pobřeží Atlantiku do kazašské stepi. Na kosmodromu Bajkonur tu stojí raketa Sojuz-FG, která by měla dnes ve 21:20 našeho času vynést na oběžnou dráhu pilotovanou kosmickou loď Sojuz MS-3 s tříčlennou posádkou. Jelikož vysíláme všechny starty mířící k ISS, nemůžeme Vás ochudit ani o tohle vysílání.
Stavba prvního ze dvou satelitů GRACE-FO (Gravity Recovery and Climate Experiment Follow-On) je u konce. Start této mise je zatím naplánován na prosinec 2017, s případným skluzem do ledna 2018. O stavbu satelitu se postarala společnost Airbus Defence and Space, která využila výrobních prostředků v německém Friedrichshafenu. Na satelit nyní bude čekat několik měsíců důkladných zkoušek, které se uskuteční ve středisku IABG, které se nachází v městečku Ottobrunn nedaleko Mnichova. Druhý satelit GRACE-FO by měl být dokončen a předán do testovací fáze už v blízké budoucnosti.
Pokud půjde všechno podle plánu, odstartuje zítra k obloze raketa Ariane 5. Na první pohled nic neobvyklého – vždyť je to již 233. let nosiče z této rodiny, přesto jde o historickou událost. Vůbec poprvé totiž tato nejsilnější evropská raketa vynese čtyři družice navigačního systému Galileo. O jeho budování se zatím staraly rakety Sojuz, které vynášely satelity po dvou. Nyní ale přijde dvojnásobný příděl. A je to ještě jedna zajímavost – rakety Ariane vetšinou startují večer a v noci, aktuální start tedy bude zajímavý tím, že k němu dojde ráno místního času. To jsou dost podstatné důvody, abychom Vám tento start přinesli v rámci našich česky komentovaných přímých přenosů.
Pomalu se nám blíží konec roku a s ním i čas těšení se na to, co nám přinese následujících 365 dnů. Na poli kosmonautiky nás toho čeká opravdu hodně. Sice se nemůžeme těšit na žádný meziplanetární let, ale i přesto bude rok 2017 plný zajímavých momentů – snad již konečně přijde na řadu premiérový start rakety Falcon Heavy, soukromé firmy SpaceX a Boeing by rády provedly první starty soukromých pilotovaných lodí, na vypuštění čekají i vědecké teleskopy Spektr-RG, TESS či CHEOPS.
Všichni fanoušci SpaceX netrpělivě čekají na premiérový start rakety Falcon Heavy – v dnešním článku Vám sice nepřineseme toužebně očekávaný termín startu, ale i přesto Vám už rovnou mohu říct, že tahle informace bude stát za to. Jak totiž na našem diskusním fóru informoval uživatel Raul, objevily se mimořádně atraktivní zprávy o premiérovém letu této těžkotonážní rakety. Zdrojem informací má být bývalý zaměstnanec SpaceX, který na redditu vystupuje pod nickem /u/em-power a který má stále vazby na tuto perspektivní firmu. Podle tohoto zdroje by se jako jeden z postranních urychlovacích bloků měl použít stupeň označovaný jako B1023 – na první pohled nepodstatná a přehlédnutelná informace, ale není tomu tak.
Zkratku ICPS jste na našem blogu jistě četli v mnoha článcích o raketě SLS. Za těmito písmeny se skrývá název interim cryogenic propulsion stage, který označuje horní stupeň nově vyvíjené americké rakety. Na vizualizacích ale nevynikne jeho velikost, proto Vám dnes přinášíme několik aktuálních fotek. Nejde sice přímo o letový hardware, ale o exemplář určený ke strukturálním zkouškám, ovšem jeho rozměry odpovídají letovým kusům. Snímky vznikly na Marshallově středisku (stát Alabama), po kterém se tento testovací exemplář v minulých hodinách přesouval na testovací stanoviště.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
