sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Inversion Space 1. května oznámila, že dokončila let své mise Ray, která byla vypuštěna v rámci mise Transporter-12 společností SpaceX v lednu. Zařízení sloužilo jako technologický demonstrátor a testovalo systémy, které společnost plánuje použít pro svou budoucí návratovou kapsli Arc.
Společnost Novaspace, přední poradenská a tržní firma v oblasti vesmírných programů, vydala 24. vydání své výroční zprávy o vládních vesmírných programech (GSP). Zpráva uvádí, že globální vládní investice do vesmíru dosáhly v roce 2024 přibližně 135 miliard dolarů
Akcie společnosti Eutelsat 5. května se uzavřely s růstem o téměř 13 % poté, co francouzský operátor oznámil, že nahradí svého generálního ředitele. Nový ředitel Jean-François Fallacher přichází od partnerské společnosti Orange.
Společnost Lockheed Martin 1. května oficiálně předala NASA kosmickou loď Orion pro misi Artemis 2, čímž zachovala plánovaný termín startu na začátek roku 2026. NASA převzala schválení pro loď v Kennedyho vesmírném středisku.
V prohlášení z 30. dubna NASA uvedla, že v květnu a první polovině června by měly být příznivé podmínky pro obnovu výroby energie sondy Lunar Trailblazer. Tím by mělo dojít k obnově spojení se sondou a následně i alternativní mise.
Evropské regulační orgány zahájily předběžné vyšetřování plánu lucemburského provozovatele družicové konstelace SES na koupi amerického konkurenta Intelsat. Evropská komise stanovila lhůtu do 10. června pro rozhodnutí, zda dohodu schválí nebo zahájí rozsáhlé vyšetřování.
V oznámení z 29. dubna NASA informovala astrofyzikální komunitu, že odkládá zveřejnění dalšího oznámení o příležitosti (AO) pro další misi Small Explorer (SMEX) nejméně do dubna 2026. Rozhodnutí odložit schválení AO přichází uprostřed přetrvávajících obav z dopadu škrtů v celkovém vědeckém rozpočtu NASA.
Články
30. března 2017 se psala historie – Falcon 9 startoval na misi s telekomunikační družicí SES-10 a použil k tomu první stupeň, který již jednou letěl. Bylo to poprvé v dějinách kosmonautiky, kdy k něčemu podobnému došlo. Od té doby jsme se dočkali celkem 17 recyklací – ať už to bylo na Falconech 9 nebo na Falconu Heavy, jehož oba boční stupně byly při premiéře použity opakovaně. Ve všech případech bez rozdílu však šlo pokaždé o druhé použití daného stupně. Nyní však přichází další milník – blíží se první start, při kterém poletí první stupeň na svou třetí misi.
Od pondělka za týden, tedy 26. listopadu se můžeme těšit na pokus o přistání amerického landeru InSight na Marsu. Nedávno jsme Vás seznámili s důležitými informacemi o přistání, ale jedné oblasti jsme se nedotkli. Mars bude 26. listopadu od Země vzdálený zhruba 146 milionů kilometrů. Jak se tedy dozvíme, zda bylo přistání úspěšné nebo ne? Pozemní týmy využijí jednak osvědčených technologií, ale vyzkouší i novinku, která by se v budoucnu mohla používat častěji, tedy pokud se osvědčí. Dnes se podíváme detailněji na to, jak bude probíhat přenos informací od Marsu k Zemi. Data budou přenášena několika různými sondami – některé je budou posílat v reálném čase, jiné je uloží a odešlou až za pár hodin.
Je nedělní poledne a s ním tedy ideální čas na pravidelně vydávaný Kosmotýdeník, který vám shrne, co přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. A nebylo toho tedy vůbec málo! V hlavním tématu zamíříme k asteroidu Bennu, kde sonda OSIRIS-REx provedla velmi důležitou zkoušku svého zařízení pro odběr vzorků z povrchu planetky. Dále se podíváme na zajímavý a zdá se, že i velmi reálný plán na průmyslové využití nízké oběžné dráhy. Nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.
Sonda ICON, která má zkoumat interakce mezi nejvyššími vrstvami zemské atmosféry a ionosférou si v minulých měsících prošla mimořádně zajímavým vývojem, který jsme popsali v tomto článku. Na začátku listopadu už byl nosný letoun Stargazer ve vzduchu a my se chystali na živě a česky komentovaný přenos. Kvůli objevené závadě byl však start zrušen, náš přenos nezačal a letoun se i s raketou Pegasus XL vrátil na floridskou ranvej. Čekalo se, že půjde jen o krátkou výměnu a druhý den se poletí znovu, ale už uplynuly skoro dva týdny a místo oznámení termínu startu přišla zpráva o dalším odkladu.
Jakožto první planeta Sluneční soustavy, která je Slunci nejblíže, hraje Merkur důležitou roli při ověřování teorií o dynamice vzniku terestrických planet a o jejich vývoji. Společně s Venuší, Zemí a Marsem tvoří rodinu kamenných planet, ve které je každý jedinec držitelem unikátních informací, které jsou nezbytné pro rekonstrukci historie celé skupiny. Znalost původu a vývoje těchto planet je jedním z klíčů k pochopení magické kombinace podmínek potřebných pro vznik života nejen v našem planetárním sousedství, ale také na předalekých světech u cizích hvězd. Toto pátrání po vědění je o to důležitější, že nemáme a ještě dlouho mít nebudeme možnost zblízka tyto vzdálené exoplanety studovat. Naše Sluneční soustava tak zůstává jediným prostředím, ve kterém je možné zkoumat a ověřovat naše teorie a vývojové modely, které jsou obecně aplikovatelné i jinde. Výzkum Merkuru má tedy zásadní význam při hledání odpovědí nejen na otázky astrofyzikálního charakteru, ale také na otázky filozofické.
Podle plánu měla americká soukromá loď Cygnus odstartovat k Mezinárodní vesmírné stanici už ve čtvrtek, ale počasí bylo proti. Startovat se mělo z Virginie a přes východní pobřeží zrovna přecházel frontální systém. Raketa Antares má navíc pro tuto misi okamžité startovní okno, takže byl start odložen o 24 hodin. Jenže ani v pátek dopoledne se neletělo. NASA po dohodě s firmou Northrop Grumman rozhodla o odkladu startu o 24 hodin kvůli špatnému počasí. Přichází tedy třetí pokus. Věřme, že do třetice už budeme úspěšní a jubilejní desátá zásobovací loď Cygnus bude moci vyrazit vstříc Mezinárodní vesmírné stanici.
11. října startovala ruská raketa Sojuz-FG zatím naposledy. Při odhazování postranních urychlovacích bloků se však kvůli vadnému čidlu neotevřel ventil na kyslíkové nádrži jednoho bočního bloku, který pak narazil do centrálního stupně. Výsledkem byla nouzová situace vedoucí k oddělení pilotované lodi Sojuz MS-10. Od té doby se již rakety Sojuz vrátily do služby a startovaly hned několikrát. Na všech je přitom stejný systém čtyř urychlovacích bloků i jejich odhazování. dnes se však do služby vrátí i samotná varianta Sojuz-FG.
10 dní! Přesně tolik času nám zbývá do jednoho z mnoha významných vrcholů letošního roku. Ne každý den se totiž dočkáme toho, že by se mělo přistávat na Marsu. 26. listopadu má americká sonda InSight přistát na rovinaté pláni Elysium Planitia a nás, fanoušky kosmonautiky po celém světě čeká stejně jako odborníky z vývojového týmu nervy drásající fáze, ve které můžeme jen držet palce. Každé přistání na Marsu je v tomto ohledu stejné – bez ohledu na počet dřívější úspěšných pokusů. Každý pokus o přistání je totiž trochu jiný a má svá vlastní úskalí a riziková místa. Sonda InSight, která má studovat vnitřní stavbu rudé planety není v tomto ohledu výjimkou. NASA pro tuto příležitost připravila článek, který rozebírá pět hlavních témat spojených s blížícím se přistáním.
Zásobovací loď Cygnus měla k Mezinárodní vesmírné stanici vyrazit už včera, ale čáru přes rozpočet udělalo počasí. Přes východní pobřeží totiž přechází frontální systém, což společně s faktem, že raketa Antares má pro tuto misi okamžité startovní okno, představovalo až příliš velké riziko. NASA proto po dohodě s firmou Northrop Grumman ještě ve středu večer našeho času rozhodla o odkladu startu o 24 hodin. Věřme tedy, že se počasí umoudří a jubilejní desátá zásobovací loď Cygnus bude moci vyrazit vstříc Mezinárodní vesmírné stanici.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Po Novém roce se na mobilní vypouštěcí plošině v sekci High Bay 3 montážní haly VAB opět rozběhly práce na sestavení pomocných vzletových stupňů SRB.
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
