Orion
Společnost Lockheed Martin 1. května oficiálně předala NASA kosmickou loď Orion pro misi Artemis 2, čímž zachovala plánovaný termín startu na začátek roku 2026. NASA převzala schválení pro loď v Kennedyho vesmírném středisku.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Lockheed Martin 1. května oficiálně předala NASA kosmickou loď Orion pro misi Artemis 2, čímž zachovala plánovaný termín startu na začátek roku 2026. NASA převzala schválení pro loď v Kennedyho vesmírném středisku.
V prohlášení z 30. dubna NASA uvedla, že v květnu a první polovině června by měly být příznivé podmínky pro obnovu výroby energie sondy Lunar Trailblazer. Tím by mělo dojít k obnově spojení se sondou a následně i alternativní mise.
Evropské regulační orgány zahájily předběžné vyšetřování plánu lucemburského provozovatele družicové konstelace SES na koupi amerického konkurenta Intelsat. Evropská komise stanovila lhůtu do 10. června pro rozhodnutí, zda dohodu schválí nebo zahájí rozsáhlé vyšetřování.
V oznámení z 29. dubna NASA informovala astrofyzikální komunitu, že odkládá zveřejnění dalšího oznámení o příležitosti (AO) pro další misi Small Explorer (SMEX) nejméně do dubna 2026. Rozhodnutí odložit schválení AO přichází uprostřed přetrvávajících obav z dopadu škrtů v celkovém vědeckém rozpočtu NASA.
Americké vesmírné síly vybraly 12 společností pro desetiletý kontrakt v hodnotě 237 milionů dolarů na vývoj a nasazení malých družic v rámci nové iniciativy zadávání veřejných zakázek, jejímž cílem je rozvoj vojenských vesmírných technologií prostřednictvím komerčních inovací.
Startup Ursa Major Technologies získal od Výzkumné laboratoře amerického letectva kontrakt v hodnotě 28,5 milionu dolarů na provedení prvního letového testu raketového motoru Draper. Smlouva, oznámená 1. května, zahrnuje jak letovou demonstraci, tak integraci motoru do testovacího zařízení.
Senátní obchodní výbor 30. dubna hlasoval pro postoupení nominace Jareda Isaacmana na funkci administrátora NASA. Výbor hlasoval 19 ku 9 pro kladné schválení Isaacmanovy nominace. To umožňuje, aby o nominaci hlasoval Senát, který by tak potvrdil Isaacmana do funkce.
Články
14. června vydala NASA návrh žádosti pro průmyslové partnery. Jejím obsahem byla snaha zmapovat názory na možnost, že by v budoucnu americké firmy vozily náklad a další zásoby na chystanou stanici Gateway na oběžné dráze Měsíce. První logistická zásilka by zřejmě měla k Měsíci dopravit vědecké experimenty, a zařízení pro program Artemis, v rámci kterého mají lidé v roce 2024 přistát na Měsíci. Vloni na podzim NASA požádala průmyslové partnery o nápady na nejlepší zásobování Gateway. Po této prvotní výzvě, která „mapovala situaci“ se tedy nyní pokročilo o stupínek výše. NASA již chce konkrétní komentáře k logistickému řešení – limitem je 10. červenec letošního roku.
Dnes je závěrečný den týdne a ani tentokrát Vás samozřejmě neošidíme o porci informací k nedělnímu obědu, a jelikož valná většina naší redakce měla nabitý víkend, protože se konal již tradiční sraz Kosmonautix.cz, je tedy na mě abych shrnul to nejzajímavější, co se tento týden událo. V hlavním tématu se zaměříme na zrušený kontrakt společnosti OneWeb, která bude muset své počínání vysvětlit u soudu nebo se krátce se zaměříme na zaseknutý přístroj landeru Insight – HP3. Tak pojďme na to.
12. června provedla americká sonda OSIRIS-REx významný manévr. Vstoupila totiž na novou oběžnou dráhu, která je blíže k povrchu planetky Bennu. Ba co víc! Je to vůbec nejnižší oběžná dráha kolem jakéhokoliv tělesa v historii. Vstupem na tuto dráhu začala pro sondu fáze označovaná jako Orbital B a sonda přelétává pouze 680 metrů nad povrchem planetky. OSIRIS-REx tak překonal vlastní rekord, který ustanovil na začátku roku – tehdy obíhal jen 1,3 kilometru nad povrchem Bennu.
Tenhle týden začala další z řady každoročních expedic NEEMO. Původně mělo jít o desetidenní projekt, který měl začít 10. června, ale nakonec se ponor odložil na 13. června a akce se zkrátila o jeden den na devítidenní. Tato tradiční akce se koná na základně Aquarius u pobřeží Floridy, kde speciálně složené týmy zkouší techniky a postupy, které by se daly uplatnit během misí do hlubšího vesmíru. Dřívější ročníky již prokázaly užitečnost a přinesly mnoho zajímavých poznatků ohledně řešení výzev jako je třeba prodlužování komunikačního času od odeslání pokynu do jeho přijetí. A to, že nejde o žádné dětské hry, potvrzuje fakt, že akce probíhá pod hlavičkou NASA a v posádce bývají často skuteční astronauti.
Posádky misí Apollo měly štěstí – nejen proto, že se jejich astronauti dočkali nominace a mohli letět k Měsíci, ale také proto, že měli na cestu „dobré počasí“. Nejde přitom o žádné hurikány nebo vlny veder, ale o počasí kosmické. Tento výraz se používá pro záření a nabité částice ve Sluneční soustavě, jejichž původcem je povětšinou Slunce. V srpnu 1972, tedy mezi misemi Apollo 16 a 17 došlo k solární bouři, která uvolnila nebezpečný výron částic. Na Zemi jsme chráněni magnetickým polem, ale mimo něj by podobná událost byla pro astronauty nebezpečná.
O letu lidí k Marsu sní lidstvo již desítky let. Zřejmě bychom se neměli ptát, zda lidé vyrazí k Marsu, správná otázka je, kdy k tomu dojde. Ať už půjde projekt čistě v režii jedné kosmické agentury, o výsledek mezinárodní spolupráce nebo o akci soukromé firmy, jisté je, že se bude jednat o mimořádně složitou misi. Čím jsou plány smělejší a jejich realizace náročnější, tím dříve musí začít příprava, aby v ostrém provozu všechno vyšlo. Možná se to nemusí zdát na první pohled, ale ta příprava probíhá už dnes. NASA příští rok vyšle k Marsu nové průzkumné vozítko a v jeho misi najdeme překvapivě velké množství technologií, které drobnými krůčky vyšlapou cestu pilotované výpravě k Rudé planetě.
Po celé prázdniny můžete v Technickém muzeu v Brně navštívit výstavu, která je věnovaná 50. výročí prvního pilotovaného přistání na Měsíci, mise Apollo 11. Vernisáž výstavy proběhla 3. června a navštívit ji můžete až do 29. září. Těšit se můžete třeba na velkoformátové fotografie, nebo na model přistávací nohy lunárního modulu, jejíž součástí je i žebřík. Zájemci si tak mohou sami zkusit, jaké pocity zažíval Neil Armstrong, když dělal onen malý krok pro člověka.
Americká sonda Psyche je skutečně unikátní. Od začátku je navrhována tak, aby mohla co možná nejlépe prozkoumat typ světa, jaký lidstvo ještě nikdy zblízka nezkoumalo – žádná planeta, měsíc, kometa či planeta navštívené kosmickými sondami totiž nemají tak unikátní složení jako planetka Psyche. Jedná se o kovový svět, který může být pozůstatkem jádra dávné planety. Stejnojmenná sonda má startovat v roce 2022 a už nyní se na svůj úkol pečlivě připravuje. Po pečlivém přezkoumání všech dokumentů ředitelství NASA schválilo vstup mise do závěrečné návrhové a výrobní fáze, která bývá někdy označována také jako Fáze C.
Pokud máte dnes odpoledne volno, pak bychom pro vás měli tip na jeho vyplnění. Už v 16:17 minut našeho času by měla z Vandenbergovy základny v Kalifornii odstartovat raketa Falcon 9, která vynese na oběžnou dráhu hned tři družice. Jedná se o identické exempláře kanadského programu Radarsat, ale kromě startu samotného se můžeme těšit i na další zajímavosti. SpaceX totiž pro tuto misi použije první stupeň, který již jednou letěl a navíc by měl přistávat na pevnině na vybetonované ploše, kam se zatím přistávalo jen jednou.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Po Novém roce se na mobilní vypouštěcí plošině v sekci High Bay 3 montážní haly VAB opět rozběhly práce na sestavení pomocných vzletových stupňů SRB.
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.