sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Novaspace

Společnost Novaspace, přední poradenská a tržní firma v oblasti vesmírných programů, vydala 24. vydání své výroční zprávy o vládních vesmírných programech (GSP). Zpráva uvádí, že globální vládní investice do vesmíru dosáhly v roce 2024 přibližně 135 miliard dolarů

Eutelsat

Akcie společnosti Eutelsat 5. května se uzavřely s růstem o téměř 13 % poté, co francouzský operátor oznámil, že nahradí svého generálního ředitele. Nový ředitel Jean-François Fallacher přichází od partnerské společnosti Orange.

Orion

Společnost Lockheed Martin 1. května oficiálně předala NASA kosmickou loď Orion pro misi Artemis 2, čímž zachovala plánovaný termín startu na začátek roku 2026. NASA převzala schválení pro loď v Kennedyho vesmírném středisku.

NASA

V prohlášení z 30. dubna NASA uvedla, že v květnu a první polovině června by měly být příznivé podmínky pro obnovu výroby energie sondy Lunar Trailblazer. Tím by mělo dojít k obnově spojení se sondou a následně i alternativní mise.

Evropská komise

Evropské regulační orgány zahájily předběžné vyšetřování plánu lucemburského provozovatele družicové konstelace SES na koupi amerického konkurenta Intelsat. Evropská komise stanovila lhůtu do 10. června pro rozhodnutí, zda dohodu schválí nebo zahájí rozsáhlé vyšetřování.

NASA

V oznámení z 29. dubna NASA informovala astrofyzikální komunitu, že odkládá zveřejnění dalšího oznámení o příležitosti (AO) pro další misi Small Explorer (SMEX) nejméně do dubna 2026. Rozhodnutí odložit schválení AO přichází uprostřed přetrvávajících obav z dopadu škrtů v celkovém vědeckém rozpočtu NASA.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly vybraly 12 společností pro desetiletý kontrakt v hodnotě 237 milionů dolarů na vývoj a nasazení malých družic v rámci nové iniciativy zadávání veřejných zakázek, jejímž cílem je rozvoj vojenských vesmírných technologií prostřednictvím komerčních inovací.

Články

ŽIVĚ A ČESKY: Lovec exoplanet poletí na Falconu 9

Váží jen 350 kilogramů a stane se tak nejlehčím nákladem, jaký kdy Falcon 9 vynášel. Teleskop TESS však i přes své malé rozměry můžeme řadit mezi nejvýznamnější náklady, které kdy SpaceX za svou existenci vynášela. Jde o první vědeckou družici většího významu, která letí právě na Falconu 9, což svědčí o tom, že jsou tyto nosiče spolehlivé a dokáží získat složité certifikace. Pokud se chcete na tento start podívat s českým komentářem, můžete využít našeho vysílání.

Nejsilnější Atlas vynesl dvě armádní družice

Atlas V 551 – nejsilnější momentálně dostupná konfigurace osvědčeného nosiče s pěti urychlovacími bloky na tuhé palivo se vydala vstříc sobotní večerní obloze, když z floridské rampy 41 vynášela dvojici družic pro americké letectvo. Dva exempláře uložené pod pětimetrovým krytem se od sebe výrazně lišily – první z nich byla družice CBAS určená k armádní komunikaci a druhou byla experimentální družice EAGLE, která má vyzkoušet inovativní metody sběru průzkumných informací. Oba pasažéři měli zajištěnou cestu až přímo na geostacionární dráhu.

Nový lovec bouří je na svém místě

Evropský přístroj ASIM (Atmosphere-Space Interactions Monitor) si díky svému úkolu vypracoval přezdívku Space Storm Hunter, tedy Vesmírný lovec bouří. 13. dubna bylo toto zařízení s pomocí staniční robotické paže umístěno na vnější stěně evropského modulu Columbus, odkud bude sledovat dění v zemské atmosféře. Kanadští operátoři šestnáctimetrové ruky nejprve vyjmuli 314 kg těžké zařízení z nehermetizovaného nákladového prostoru lodi Dragon a pak s ním domanévrovali až k modulu Columbus. Čidla ASIMu budou hledět přímo dolů, aby mohla pozorovat blesky a silné elektrické výboje, které se objevují nad bouřemi a jejichž procesům zatím úplně nerozumíme. Jelikož bude přístroj umístěný na ISS, bude mít skvělou možnost k pozorování těchto jevů – výška 400 kilometrů nad povrchem není moc vysoká a navíc stanice obíhá nad místy, kde jsou tyto události nejčastější.

Kosmotýdeník 291 (9.4. – 15.4.)

Jak těžké může být nahrát aktualizaci systému do fungující a osvědčené sondy někde u Marsu? Jak už to v kosmonautice bývá, jedná se o extrémně náročný projekt, ve kterém jde o úplně všechno. To je v kostce hlavní téma aktuálního Kosmotýdeníku, ve kterém se podíváme, jak si evropští technici poradili s novým softwarovým vybavením sondy Mars Express. To, zda se jim to podařilo, však zjistíme nejdříve v úterý. V dalších tématech Kosmotýdeníku se podíváme na čínský i indický start, přípravy na start Falconu 9 a nevynecháme tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

ŽIVĚ: Atlas V zamíří přímo na geostacionární dráhu

Nejsilnější konfigurace Atlasu V s pěti urychlovacími bloky na tuhé palivo stojí již od včerejška na floridské rampě číslo 41. Pod jejím pětimetrovým aerodynamickým krytem se ukrývají hned dvě družice – CBAS, který bude zajišťovat armádní komunikaci, letí na horní pozici a pod ní najdeme experimentální platformu EAGLE. Ta by měla ve vesmíru uvolnit malou družici pro zkoušky nových technologií. Díky silnému nosiči se družice nedostanou jen na dráhu přechodovou ke geostacionární, odkud by se musely na finální dráhu dopravit samy. Atlas se postará o jejich přímé doručení rovnou na geostacionární dráhu. Start mise souhrnně označované AFSPC-11 je momentálně naplánován na zítřek v 1:13 našeho času a v tomto článku můžete celý přenos sledovat živě.

Utajený miniraketoplán objeven po 218 dnech od startu

Kolem Země kroužil téměř půl roku, než jej veřejnost objevila a identifikovala. Lovci družic zjistili, že miniraketoplán X-37 na misi OTV-5 krouží kolem Země po dráze ve výšce 355 kilometrů, která je vůči rovníku skloněna o 54,5°. Právě sklon dráhy vůči rovníku je oproti minulým misím tohoto miniraketoplánu mnohem vyšší a jde o jeden z faktorů, proč se stroj vypuštěný vloni v září na Falconu 9 tak dlouho nedařilo objevit.

Takto by mohl vypadat Falcon 9 Block 5 na startovní rampě 39A.

Stupeň Falconu 9 dorazil na Floridu – je to Block 5?

Do premiéry finální verze rakety Falcon 9 zbývají už jen týdny. První bangladéšskou telekomunikační družici, která bude fungovat na geostacionární dráze, Bangabandhu-1, vynese první exemplář Falconu 9 s označením Block 5. Tato finální verze má nabídnout vyšší tah a pár dalších vylepšení, ale především umožní opravdu jednoduchou znovupoužitelnost. Tady už nepůjde „jen“ o dvě použití, ale minimálně o deset startů každého stupně. Stručně řečeno – SpaceX v ní zúročí všechny poznatky, které nasbírala během posledních měsíců a let, kdy s několika prvními stupni přistála a opakovaně je použila. Na premiéru Blocku 5 se fanoušci kosmonautiky hodně těší a proto je první stupeň s výrobním číslem 46 bedlivě sledován. Právě on má totiž letět na misi Bangabandhu-1. Když se přesouval z výrobního závodu v kalifornském Hawthorne na základnu McGregor, nikdo ještě nevěděl, že je to on. Jakmile jej však firma vztyčila na testovacím stanovišti, bylo vše jasné. Block 5 totiž díky černému mezistupni z kompozitních materiálů není možné zaměnit s dřívějšími verzemi Falconů.

Nevídaný pohled na Jupiter

Odborníci, kteří se podílí na analýze dat ze sondy Juno předevčírem představili video vytvořené z infračervených snímků Jupiteru. Ale pozor, není to jen tak obyčejné video. Těšit se můžete na trojrozměrné pohledy na hustě vedle sebe posázené cyklóny a anticyklóny, které víří v polárních oblastech krále Sluneční soustavy. Vědci díky jiným snímkům poprvé detailně spatřili „dynamo“, které vytváří magnetické pole. Tyto objevy a mnoho dalších byly prezentovány předevčírem ve Vídni na European Geosciences Union General Assembly.

YurisNight zdroj: upload.wikimedia.org

Noc Jurije Gagarina už dnes!

12. dubna se v prostorách Planetária Praha uskuteční od 18:00 událost připomínající první kosmický let – Noc Jurije Gagarina. Prvním hostem na programu bude Tomáš Rousek, který bude hovořit o kosmické architektuře. Po něm pak vystoupí raketový konstruktér Csaba Boros s příspěvkem na téma vývoje rakety ARDEA 2. Následovat bude astrobiologická beseda moderovaná Julií Novákovou se zajímavými hosty: Tomášem Petráskem, Janou Kvíderovou a Vladimírem Kopeckým. Mezi hlavními body programu samozřejmě nebude chybět ani připomenutí prvního kosmického letu a těšit se můžeme i na představení knížky Světy za obzorem.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.