sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Josef Aschbacher

Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.

Artemis Accords

Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.

Solestial

Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.

OneWeb

Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.

Zeno Power

Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.

Arabsat

Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.

Články

Thomasův fotokoutek (7)

Pohledy z ISS na zemi se asi nikdy neomrzí – stejně tak možnost nahlédnout astronautům do života. Přinášíme Vám tedy další porci fotek, které v minulém týdnu na sociální sítě nahrál francouzský astronaut Thomas Pesquet. Kdo čte náš web pravidelně, tak ví, že v minulém týdnu se na ISS odehrál výstup do volného kosmu, kterého se zúčastnili Američané Robert Kimbrough a Peggy Whitson – můžete se tak těšit i na větší množství fotek z příprav na tuto událost. A ještě víc se těšme na příští týden – 11. ledna totiž do otevřeného prostoru vystoupí přímo Thomas.

Webbův teleskop poprvé oslovil vědce

Včera jsme Vás informovali o tom, že vibrační testy dalekohledu Jamese Webba mohou pokračovat a nyní Vám můžeme přinést další pozitivní informaci. Jde o sdělení vpravdě historické, byť se to na první pohled nemusí zdát. NASA ve čtvrtek 5. ledna oficiálně oslovila vědeckou obec a nabídla jim, aby začali posílat návrhy na pozorování, kterým by se měl Webbův teleskop věnovat. Jak jsem už říkal – ta zpráva má neuvěřitelný symbolický význam. Po mnoha letech plánování, klinické smrti celého projektu i postupného vývoje se JWST konečně dostává do reality.

Kosmotýdeník 225 (2.1. – 8.1.)

Máme za sebou první týden roku 2017 a přichází čas na jeho souhrn v oblasti kosmonautiky. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu podívá na vyšetřování havárie Progressu MS-04, které stále není dokončené a ohrožuje i lety s lidskými posádkami. Jak se bude postupovat dál a proč se nedaří přijít na příčinu selhání? Dále se podíváme na první start letošního roku, který si připsala Čína, zamíříme za fotografiemi sondy Cassini a nabídneme i další témata. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Družice CYGNSS sbírají první údaje

Operátoři osmi malých družic CYGNSS mohou mít radost – 4. ledna jedna z nich provedla první úspěšné měření. V dalších dnech se budou zapínat vědecké přístroje i na zbývajících sedmi družicích. Tyto satelity sbírají signály GPS odražené od mořské hladiny, z čehož se dá vyčíst mnoho zajímavých informací o vzdušném proudění nad tropickými moři a časem i v hurikánech. Satelity byly vypuštěny na oběžnou dráhu 15. prosince pomocí rakety Pegasus-XL a od té doby operátoři postupně kontrolovali stav všech palubních systémů.

Dobrá zpráva: Webbův teleskop je v pořádku

Před dvěma týdny jsme Vás informovali o anomálii, která se vyskytla při vibračních zkouškách dalekohledu Jamese Webba v Goddardově středisku. Technici měli v dalších dnech plné ruce práce, když hledali původce neočekávaných údajů. Nakonec mohli oznámit tu nejlepší možnou zprávu – vlajková loď astronomie příštího desetiletí je v pořádku a v průběhu ledna mohou pokračovat naplánované zkoušky. Vibrační testy jsou jednou z celé řady zkoušek, kterými musí projít kosmické sondy a teleskopy, než se vydají na oběžnou dráhu. Při startu rakety pracují motory naplno a celá sestava se kvůli nim velmi silně chvěje a je tedy potřeba vědět, jak na tyto vibrace bude reagovat citlivá kosmická technika.

ŽIVĚ: Astronauti mění baterie na ISS

Ostatně astronauti, kteří se dnes vydají do otevřeného prostoru nejsou žádná ořezávátka – Robert Kimbrough už má na svém kontě dvě vycházky a jeho kolegyně Peggy Whitson už vystoupila do otevřeného prostoru celkem šestkrát. Astronauti během několika hodin navážou na práci, kterou v minulých dnech vykonávalo staniční robotické rameno a nainstalují první várku nových baterií. Druhé kolo přijde na řadu 11. ledna. Pokud by se ale nemohli spolehnout na pomoc robotické paže, nemuseli by ven dvakrát, ale celkem šestkrát! V dnešním článku se můžete podívat nejen na přímý přenos celého výstupu, který by měl začít kolem jedné hodiny odpoledne našeho času, ale i na vizualizaci plánovaného průběhu.

Pokroky v přesném přistávání kosmických sond a raket

Měkké přistání autonomně (samostatně) řízené kosmické sondy nebo rakety je velmi náročný úkol, přičemž přistání s vysokou přesností, blízko předem vybraného cíle, je celkem pochopitelně ještě náročnější úloha. Přesné přistání je ovšem cestou ke zvýšení kvality průzkumu sluneční soustavy a také umožnění stavby nosných raket, které mohou být znovu natankovány a opakovaně použity, podobně jako třeba dopravní letadla. Proto je tomuto tématu věnována zvýšená pozornost a zabývají se jím špičkové inženýrské týmy raketokosmického průmyslu.

Upravený jízdní řád raket Falcon 9

V minulých dnech se odehrálo hned několik událostí, které pohnuly s termíny startů raket Falcon 9. Jelikož víme, že tohle téma naše čtenáře zajímá, rozhodli jsme se vydat tento článek, ve kterém shrneme aktuální údaje, které se týkají nejbližších startů nosičů s logem firmy SpaceX. Řeč nebude jen o nejbližším startu s deseti družicemi Iridium nové generace, ale také o komunikační družici Echostar 23, nebo o desátém operačním zásobovacím letu lodi Dragon k Mezinárodní vesmírné stanici.

Prozkoumáme kovový svět i Trójany

V dubnu 2015 jsme Vás informovali o tom, že NASA má před sebou 28 návrhů na vědeckou misi v programu Discovery. Už v říjnu téhož roku se výběr zredukoval na pět finalistů a NASA měla těžkou volbu. Včera konečně vyšla zpráva, která oznamuje, jak se agentura rozhodla. A můžeme se radovat – NASA totiž vybrala k realizaci rovnou dvě mise a obě jsou vpravdě unikátní. Spojuje je sice jedno téma – asteroidy – ale jinak jde o úplně odlišné projekty z nichž každý vyšlape úplně novou cestu výzkumu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.