Štart družíc Tianyi
Čína úspešne vypustila dňa 17.5.2025 o 6:12 hod. SELČ šesť družíc Tianyi (29, 34, 35, 42, 45, 46) rôzneho určenia pomocou rakety Zhuque-2 z kozmodrómu JSLC.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína úspešne vypustila dňa 17.5.2025 o 6:12 hod. SELČ šesť družíc Tianyi (29, 34, 35, 42, 45, 46) rôzneho určenia pomocou rakety Zhuque-2 z kozmodrómu JSLC.
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Články
Poslední kompletní týden roku 2018 pomalu končí a s ním vychází i poslední letošní Kosmotýdeník. I tento týden bylo o čem psát. Pojďme se například v hlavním tématu podívat na to, jaký náklad vynesl Sojuz 2-1A, který startoval z Vostočného. Mezi cubesaty byl i český zástupce! Podíváme se také samozřejmě na poslední letošní čínský start, postup ve stavbě testovacího exempláře Starship, anebo se necháme navnadit na očekávaný průlet New Horizons kolem Ultima Thule. Přeji vám dobré čtení, mnoho kosmonautiky do nového roku a hezkou neděli.
Bez ohledu na mezisváteční období je na budovaném texaském kosmodromu hodně živo. Před několika dny jsme Vám přinesli fotografie konstrukce, která má být testovacím exemplářem pro motorické skoky lodi Starship. Tehdy byly jednotlivé prvky ještě rozmístěné na několika místech. Na místo však dorazil autojeřáb, který sestavil horní část testovacího exempláře. Tato konstrukce by měla být následně spojena s válcovitou částí, která je osazena trojicí nohou. V dnešním článku najdete nové fotografie, které vznikly v uplynulých hodinách a také koláž, jak by mohl vypadat sestavený exemplář.
Mercury Magnetospheric Orbiter (MMO) neboli Mio, je menší ze dvou vědeckých družic mise BepiColombo, která v říjnu odstartovala na svou dlouhou cestu k Merkuru, a která bude od začátku roku 2026 nejmenší planetu Sluneční soustavy zkoumat. K tomu využije pětice vědeckých přístrojů, které nese na své palubě. Dalších jedenáct experimentů má k dispozici její evropský spolucestující, evropská vědecká družice Mercury Planetary Orbiter (MPO). Tyto přístroje jsme si již popsali v devátém a desátém díle našeho seriálu Návrat k poslovi bohů. Dnes nám tedy zbývá podívat se na zmiňovanou pětici, pomocí které bude Mio zkoumat Merkur.
Již za několik týdnů by měla z floridské rampy odstartovat raketa Falcon 9 na misi DM-1. Při ní bude vypuštěna nepilotovaná loď Crew Dragon a půjde o testovací let k Mezinárodní vesmírné stanici. Přípravy na tuto misi jsou již v plném proudu a snad ještě před koncem roku bychom se měli dočkat fotografií ze zkušebního vývozu rakety Falcon 9 s lodí Crew Dragon na startovní rampu. Dnes se však podíváme na to, že SpaceX ani v rámci této události nechce ustupovat od nastoleného trendu atraktivního designu. Nosná raketa Falcon 9 je od verze Block 5 laděná do bíločerné barevné kombinace. Podle všeho to není náhodná volba, protože stejné barvy najdeme i na přístupovém rameni pro astronauty, lodi Crew Dragon i na samotných skafandrech. Není proto překvapením, že se do této barevné kombinace v současné chvíli obléká i výrazná konstrukce u rampy 39A – obslužná věž pro přístup astronautů.
Sonda New Horizons se nezadržitelně blíží ke svému dalšímu cíli. Poté, co splnila svůj hlavní úkol a poskytla nám první podrobné fotka a informace o trpasličí planetě Pluto, pro ni vědci našli nadstavbový úkol. Na Nový rok si totiž připíše další unikát – proletí kolem zatím nejvzdálenějšího objektu v historii. Cílové těleso má generické označení 2014 MU69, které se někdy nahrazuje provizorním názvem Ultima Thule. Finální název bude vybrán až příští rok, aby odpovídal tomu, co o objektu New Horizons zjistí. Emily Lakdawalla vytvořila mimořádně detailní souhrn informací věnovaný této události a my jej použijeme jako základ pro tento článek.
Možnost záchrany pilotované kosmické lodi je pro bezpečnost posádky mimořádně důležitá. NASA, Northrop Grumman a Lockheed Martin společně testují záchrannou věžičku pro novou americkou loď Orion. 13. prosince došlo ke statickému zážehu abort motoru, tedy právě toho motoru, který se při kritické situaci postará o odlet kabiny od nebezpečné rakety. Samotná záchranná věžička je ale tvořena motory tří různých typů. Kromě abort motoru zde najdeme i attitude control motor pro manévrování oddělené lodi a také jettison motor pro odhození.
Osudu cubesatu GomX-4B jsme se věnovali již ve dvou článcích. Nyní se na něj podíváme potřetí a zhodnotíme jeho misi. GomX-4B je unikátní tím, že se jedná o největší cubesat v historii Evropské kosmické agentury, jehož rozměry jsou pro lepší představu přirovnávány ke krabici s cereáliemi. Nyní jeho primární mise skončila a je tedy čas si ukázat, jak si vedl cubesat, který měl otestovat komunikaci mezi malými družicemi (se sesterskou družicí GomX-4A), dále hyperspektrální snímač, sledovač hvězd a pohonný systém na principu butanu.
S blížícím se koncem roku zcela logicky roste počet rekapitulací a hodnocení. Ani kosmonautika tomuto trendu neuniká a také na našem webu na konci prosince nacházíte častěji než obvykle články věnované hodnocením končícího roku. Dnes Vám přinášíme video z produkce Evropské kosmické agentury, která se v něm ohlíží za svými největšími úspěchy v roce 2018. Čeká nás třeba vypuštění družic Sentinel 3B, Aeolus, či Metop-C, dokončení stavby systému Galileo, desáté výročí modulu Columbus, pobyt Alexandra Gersta na ISS, nebo práce na servisním modulu Orionu, vypuštění mise BepiColombo, či uvolnění balíku informací z mise Gaia.
Starship je název pro novou velkou kosmickou loď, kterou chce SpaceX v příštích letech využít k mnoha úkolům včetně kolonizace Marsu má využívat motorické přistávání. Jenže i když má SpaceX zkušenosti s přistáváním prvních stupňů raket Falcon, tak vzhledem k rozměrům lodi Starship nemůže vše odvodit a potřebuje si to otestovat v praxi. Elon Musk již před několika měsíci oznámil, že na konci roku 2019 by mohly přijít testovací skoky lodi Starship (v té době ještě označované jako BFS – Big Falcon Ship), ale události z posledních dnů ukazují, že celá věc nabrala poměrně rychlý spád.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
