Štart družíc Tianyi
Čína úspešne vypustila dňa 17.5.2025 o 6:12 hod. SELČ šesť družíc Tianyi (29, 34, 35, 42, 45, 46) pomocou rakety Zhuque-2 z kozmodrómu JSLC.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína úspešne vypustila dňa 17.5.2025 o 6:12 hod. SELČ šesť družíc Tianyi (29, 34, 35, 42, 45, 46) pomocou rakety Zhuque-2 z kozmodrómu JSLC.
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Články
Testovací mise soukromých amerických lodí Crew Dragon a Starliner jsou s velkou pravděpodobností největšími událostmi letošního roku. Kosmonautika jejich prostřednictvím vstupuje do nové éry. Jako první by měla na oběžnou dráhu vyrazit loď od firmy SpaceX – tohoto historického momentu bychom se mohli dočkat už za týden – v sobotu 2. března ráno našeho času. Tento termín byl včera pár desítek minut před půlnocí definitivně potvrzen. Skončilo totiž zhodnocení připravenosti k letu, kterého se zúčastnili zástupci SpaceX i NASA. Po úspěšném procesu FRR (Flight Readiness Review) následovala tisková konference, která přinesla několik zajímavých informací.
Podle posledních odhadů Mezinárodní organizace práce (ILO) je na světě v současné době kolem 40 miliónů lidí drženo v porobě. Najít je je obtížné, vzhledem k tomu, že tito lidé jsou často skrýváni, zejména před dohledem jednotlivých států (i když existují i otrokářské státy). Doreen Boyd, docentka geografie na Univerzitě Nottingham, odhaduje, že známky o otrockých podmínkách asi jedné třetiny z nich jsou zjistitelné pomocí sledování z vesmíru (ať již to jsou trvalejší šrámy v krajině kolem cihelen nebo ilegálních dolů nebo obrysy přechodných táborů na zpracování ryb).
Na konci ledna jsme pro Vás připravili první díl pořadu Pokec s Kosmonautixem, v rámci kterého jsme živě odpovídali na Vaše dotazy v chatu. První díl se u diváků setkal s úspěchem a proto jsme se utvrdili v rozhodnutí vydávat jej pravidelně – pokud nedojde k výjimečné situaci, chtěli bychom jej vysílat vždy v poslední pátek v měsíci, pokaždé od osmi hodin večer. Stejně jako minule, se i dnes sejdeme na níže přiloženém odkazu a v přátelské atmosféře budeme diskutovat o oboru, který nás všechny baví. Setkání bude trvat zhruba jednu až dvě hodiny a už teď se na všechny otázky moc těšíme!
Celé roky byla ta chvíle vzdálená a nyní už si na ni skoro můžeme sáhnout. V posledních týdnech se hovořilo o tom, že k první zkoušce kosmické lodi Crew Dragon od SpaceX, tedy k misi DM-1, dojde na začátku března. Nyní tyto informace posvětila i NASA, neboť představila časový plán celé mise. Pokud nedojde k odkladu, měli bychom se startu toužebně očekávané mise dočkat už příští sobotu 2. března v 8:48 našeho času. Nepilotovaná loď Crew Dragon následně vyrazí k Mezinárodní vesmírné stanici, přičemž NASA i SpaceX chtějí, aby se vše co nejvíce podobalo situaci, kdy budou na palubě lidé, aby byla loď důkladně prověřena.
Japonská sonda Hayabusa 2 zažije v dalších hodinách skutečný vrchol své mise. Klesne k povrchu planetky Ryugu a odebere z něj vzorky, které se v návratovém pouzdru dostanou na Zemi. Sonda již zahájila sestup a my budeme v rámci psaného online přenosu průběžně sledovat, jaký je její harmonogram i to, jak si ve skutečnosti vede. Sestup rozhodně nebude jednoduchý, protože snímky odhalily přítomnost velkého množství kamenů. Najít vhodnou bezpečnou oblast tedy nebylo snadné. Věřme však, že se tento smělý úkol podaří splnit.
Více než měsíc uplynul od našeho posledního živě a česky komentovaného přenosu. Minulé týdny nenabídly žádné mimořádně zajímavé starty, ale to se nyní změní. Začínáme hned ve velkém stylu – raketa Falcon 9 by měla zítra velmi brzy ráno vyrazit na misi, která je opravdu atraktivní. Telekomunikační družice Nusantara Satu sice extra výjimečná není, ale sekundární náklad – izraelský soukromý lunární lander Beresheet přitahuje zaslouženou pozornost. Jedná se o první izraelskou misi k Měsíci a také o první pokus o přistání soukromého zařízení na Měsíci. Těšit se můžeme na přistání prvního stupně i na pokus o zachycení aerodynamického krytu.
Součástí balíčku zákonů, které definitivně odstranily nebezpečí federálního shut-downu v tomto fiskálním roce, a které vznikly jako kompromis mezi Sněmovnou reprezentantů a Senátem, byl i zákon o financování NASA (vycházející ze znění schváleného již v lednu 2019 Sněmovnou reprezentantů). Prezident Trump již tento balíček zákonů 15. února podepsal. Co tedy tento zákon přináší NASA? Podívejme se na něj očima Jeffa Fousta ze SpaceNews:
Na Mezinárodní kosmické stanici probíhají desítky experimentů z různých vědeckých oborů. My se v rámci nepravidelného seriálu Výzkum na ISS snažíme přinášet informace o některých z nich. Zdaleka nejde o kompletní výčet, tyto články mají za úkol spíše vytvořit obecné povědomí o tom, co všechno astronauti plní na stanici během jediného dne. Včera se činnost točila třeba kolem inovativního technologického demonstrátoru, který by mohl v budoucnu umožnit doplňování paliva na Měsíci či Marsu. Kromě toho ale posádka pracovala i na údržbě stanice.
Dnes si ukážeme, že sekundární náklad rozhodně nemusí být nudný. V tomto případě atraktivita sekundárního nákladu významně přesahuje zajímavost nákladu primárního. SpaceX se chystá na další misi a při pohledu na primární náklad si (i přes jeho neobvyklý název) můžeme říct, že jde jen o další z řady telekomunikačních družic – a měli bychom pravdu. Nusantara Satu je opravdu běžnou telekomunikační družicí, která se usadí na geostacionární dráze. Společně s ní ale Falcon vynese i izraelský lunární lander Beresheet – a právě ten přitahuje největší zájem veřejnosti.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
