GOSAT-GW
Japonská raketa H-2A 28. června úspěšně vynesla vědeckou družici GOSAT-GW neboli Ibuki GW, na sluneční synchronní oběžnou dráhu. Družice bude snímat skleníkové plyny a koloběh vody. Start byl posledním letem rakety H-2A.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Japonská raketa H-2A 28. června úspěšně vynesla vědeckou družici GOSAT-GW neboli Ibuki GW, na sluneční synchronní oběžnou dráhu. Družice bude snímat skleníkové plyny a koloběh vody. Start byl posledním letem rakety H-2A.
Společnost Muon Space zveřejnila první tepelné infračervené snímky ze své družice FireSat Protoflight, což představuje milník pro konstelaci družice specializovanou na detekci lesních požárů. Snímky jsou pořízené pomocí šestikanálového multispektrálního infračerveného přístroje.
Úřadující správce NASA očekává, že o nové vrcholové struktuře agentury se rozhodne během několika týdnů, ale administrátor potvrzený Senátem nemusí být jmenován dříve než příští rok.
Ministerstvo letectva USA znovu zvažuje nákup družic pro vojenskou konstelaci na nízké oběžné dráze Země a pozastavuje financování programu ve fiskálním roce 2026, zatímco zkoumá, zda by družice Starshield společnosti SpaceX mohly poskytovat stejné funkce za nižší cenu.
Společnost Isar 25. června oznámila, že získala finanční prostředky od společnosti Eldridge Industries se sídlem v Miami, která investuje do různých odvětví, včetně technologií. Investice má podobu konvertibilního dluhopisu, dluhového nástroje, který lze později převést na akcie společnosti.
Společnost Rocket Lab 25. června oznámila, že od Evropské kosmické agentury získala kontrakt na vynesení dvou malých družic k testování navrhované budoucí konstelace LEO-PNT na nízké oběžné dráze Země.
Američtí poskytovatelé družicových snímků zintenzivňují svá varování před navrhovanými škrty v rozpočtu Národního průzkumného úřadu na komerční snímky a tvrdí, že tyto škrty představují rostoucí riziko pro národní bezpečnost a životaschopnost domácího kosmického průmyslu.
Články
Opět přichází chvíle, kdy se v souvislosti se sondou Cassini zmiňuje slovo „naposledy“. Poté, co jsme se rozloučili s nepravidelným a krátery posetým měsícem Hyperion, sonda naposledy proletěla také kolem většího měsíce Dione. Sonda se 17. srpna ve 20:33 našeho času prosmýkla 474 kilometrů nad povrchem tohoto ledového měsíce s průměrem 1125 kilometrů. V dnešním článku Vám představíme snímky z tohoto průletu. Dva z nich dokonce ukazují doposud nejlepší rozlišení povrchu tohoto měsíce. Sonda navíc šikovně prolétla nad terminátorem (hranicí světla a stínu), což vědcům pomůže při studování topografie terénu.
Kosmonautika se na první pohled jeví jako místo, kde neexistují chyby a všichni pracují neomylně. Do jisté míry to pravda je. Kosmonautika je špičkový technický obor, nicméně pokud někde pracují lidé, tak vždycky bude existovat riziko selhání.V kosmonautice jsou sice jasně dané postupy a směrnice na téměř všechny myslitelné situace, ale ani to nebrání tomu, aby se čas od času neobjevila nějaká událost, kdy si běžný čtenář klade otázku: „Jak mohlo k něčemu takovému dojít v tak špičkovém oboru?“ Dnešní díl našeho prázdninového seriálu se zaměří právě na podobné události.
Nejsilnější evropský nosič – Ariane 5 již stojí na startovní rampě v kosmodromu v Kourou. Dnes ve 22:30 našeho času by se měly její motory zažehnout a na cestu na oběžnou dráhu se vydají dvě telekomunikační družice. Eutelsat 8 West B bude svými službami pokrývat severní Afriku, Arabský poloostrov a Blízký Východ, ale i celou Evropu a kousek Asie. Část signálu zasáhne i západní část Jižní Ameriky. Intelsat 34 oproti tomu bude obsluhovat Mexiko, střední Ameriku, Brazílii, Karibik, ale i část Evropy a Spojených států. V článku jsme nyní okno s přímým přenosem nahradili záznamem celého startu.
Před pár dny jsme Vás na našem webu informovali o pokroku ve stavbě kosmodromu Vostočnyj. Dnes se k tomuto tématu vracíme. Ruská kosmická agentura totiž před pár hodinami uvolnila sérii povedených fotek z aktuálního průběhu prací na tomto kosmodromu. Většina snímků se točí okolo dokončované rampy pro rakety Sojuz, ale dočkali jsme se i povedených fotek pořízených z nadhledu. Rozhodli jsme se proto se snímky seznámit i naše čtenáře a tak se zrodil tento fotočlánek, ve kterém na vás čeká téměř třicet snímků, které zachycují stav na staveništi v průběhu letošního srpna.
Pokud půjde všechno podle plánu, zažehnou se dnes ve 13:50 našeho času motory rakety H-2B. Jejím úkolem je dopravit na oběžnou dráhu japonskou zásobovací loď HTV-5, která ve svých útrobách ukrývá 4,7 tuny zásob. HTV-5 míří pochopitelně k Mezinárodní vesmírné stanici, ke které by měla dorazit v pondělí po poledni. Posádce na stanici doveze jídlo, oblečení, vědecké experimenty, ale i hardware pro provoz stanice, či pro výstupy do volného kosmu. Japonská raketa startuje z kosmodromu Tanegašima, což slibuje pěknou podívanou, neboť startovní rampa leží velmi blízko pobřeží. V tomto článku máte možnost celý start sledovat živě.
Jestliže o misi Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) americké NASA lze říci, že i po deseti letech od startu (12. 8. 2005) je největším producentem dat od Marsu a posílá více než polovinu všech dat od marsovských misí, neznamená to, že by ostatní chtěly stát v ústraní. Také indická vesmírná agentura ISRO publikovala krásné snímky Marsu pořízené její družicí Mangalyaan, známou též pod zkratkou Mars Orbiter Mission (MOM). Podívejme se na detail Valles Marineris i na kráter, ve kterém přistála Curiosity.
Konjunkce Marsu se Sluncem je dávno za námi a oba roboti na Marsu se mají čile k světu. Stařičká Opportunity nyní začala zkoumat svahy Marathon Valley, což je mělké údolí v kopcích lemujících dno velkého kráteru Endeavour v pláních Meridiani. Svahy údolí jsou poměrně strmé, jak je vidět i na úvodním obrázku. Vědci zde očekávají výzkum zajímavých hornin, jako jsou například jílovité usazeniny. Jízda dolů z kopce přináší nové zajímavé pohledy. Především se nám znovu otevírá pohled dovnitř kráteru Endeavour.
V šedesátých letech sbíral Sovětský svaz vesmírná prvenství jako na běžícím páse. První satelit, první člověk ve vesmíru, první sondy na Měsíci… Připravoval se na další – první člověk na Měsíci. Po prvním, naprosto fatálním bezpilotním testu, následoval další. Selhala spousta systémů, ale s trochou štěstí by to případný kosmonaut přežil. Poslední, bezchybný test dal zelenou pilotovanému letu. Když přišel čas odstartovat, Sovětský svaz získal další prvenství. Jiné než měl v plánu a jiné než chtěl, ovšem jednou to přijít muselo.
„V uplynulém týdnu jsem strávila značné množství času v Laboratoři neutrálního vztlaku (NBL – Neutral Buoyancy Facility) v Houstonu. Předtím než vůbec začne naše šestihodinová těžká práce pod vodou, veškeré důležité úkony provádějí potápěči. Nejdříve se mnou pořádně zatřesou, aby se zbavili vzduchových bublinek v mém skafandru, které zůstaly v přehybech vnější vrstvy. Po tomto úkonu by jakékoli další bublinky znamenaly, že skafandr někde netěsní, takže je toto zatřesení vítanou závěrečnou zkouškou. Po udělení souhlasu od specialisty na skafandry, který se dívá ze břehu, nás potápěči vezmou na dno bazénu, aby zajistili naše vyvážení.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Z aktuálního týdne už zbývá jen posledních 12 hodin a tak je čas zrekapitulovat si kosmonautické události uplynulých sedmi dnů. Stalo se toho opravdu mnoho, ale
Další týden je za námi a Kosmotýdeník s pořadovým číslem 666 je připraven shrnout ty nejzajímavější události mizejících sedmi dní. V hlavním tématu se zaměříme na nově oznámené
Kosmická stanice Gateway byla navržena jako testovací zařízení, ve kterém by byl zkoumán vliv kosmického prostředí dostatečně vzdáleného od Země i Měsíce na to, aby mohla
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, kdy startů proběhlo tolik, že je těžké si v tom udržet přehled. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tedy podíváme na hned
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
