sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Články
Společnost Planetary Resources o sobě dala opět vědět velmi smělým prohlášením. Nejdříve v roce 2020 vyšle na jedné raketě do vesmíru několik relativně malých sond Arkyd 301. Ty se po oddělení od adaptéru vydají s pomocí iontových motorů vstříc blízkozemním asteroidům. U nich sondy nejprve provedou dálkový chemický průzkum zaměřený na přítomnost vody. Do oblastí se zvýšenou koncentrací by pak měla sonda vypálit penetrátory, které narazí do asteroidu a zahřejí materiál na jeho povrchu. Nasbíraná data pak odešlou na sondu, která je předá na Zemi.
NASA oznámila, že schválila již druhé prodloužení velmi úspěšné mise sondy Dawn, která momentálně krouží kolem trpasličí planety Ceres. Možnost zkoumat z oběžné dráhy největší objekt hlavního pásu asteroidu mezi Marsem a Jupiterem je z vědeckého hlediska velmi cenná a sonda je navíc v dobrém technickém stavu. Sonda Dawn během této nadstavby sestoupí k povrchu trpasličí planety ještě blíže, než kdy dříve. Padla však možnost, že by sonda mohla navštívit ještě nějaký další objekt – místo toho se sonda před vyčerpáním paliva usadí na co nejstabilnější dráze, aby nehrozil její náraz na povrch Ceres.
Dnes ve 14:05 by měli do volného prostoru vystoupit američtí astronauti Randolph Bresnik a Joseph Acaba na šest a půl hodiny dlouhý kosmický výstup. Půjde o zakončení trojice kosmických vycházek, které byly plánovány na říjen. Dvojice bude mít dnes za úkol pestrou škálu úkolů – vymění pojistku na náhradním dílu manipulátoru Dextre, připojí HD kameru na příhradovou konstrukci S1, odstraní tepelnou izolaci na dvou náhradních dílech pro budoucí robotické vyjmutí. Čeká na ně i instalace světla na nově instalovanou koncovku ramene Canadarm 2, kterou pak ještě promažou. V dnešním článku můžete výstup sledovat živě.
Start rakety Atlas V se musel několikrát odložit, ale lovci družic naopak neměli zpoždění vůbec žádné. Družici vypuštěnou 15. října v rámci mise NROL-52 se jim podařilo objevit téměř hned. Je však potřeba říct, že šli téměř najisto – věděli, kde mají hledat a jejich předstartovní odhady se potvrdily. Všimli si totiž, že verze použité rakety i výběr startovního místa velmi připomínají tajnou misi z loňského roku. A ukázalo se, že se nemýlili. Po objevení družice na oběžné dráze tak bylo možné odhadnout její roli v systému Národního průzkumného úřadu, který provozuje tyto tajné družice. V dnešním článku se tedy pokusíme podívat na účel této nové družice, která se usadila na dráze přechodové ke geostacionární.
Se zpožděním několika měsíců vyšla na veřejnost zpráva o anomálii, která se udála v dubnu letošního roku, když se na Zemi vracela kosmická loď Sojuz MS-02 (Shane Kimbrough, Sergej Ryžikov a Andrej Borisenko). Při vystřelení padáku ve výšce zhruba osmi kilometrů totiž některá z jeho částí nedopatřením narazila do svaru přetlakové kabiny Sojuzu. Výsledkem byla lokální prasklina, ze které začal unikat vzduch. Došlo sice jen k částečné ztrátě vnitřní atmosféry a životy astronautů nebyly v ohrožení, přesto jde o vážný incident.
Minulý týden jsme Vás v krátké zprávě informovali o tom, že již příští měsíc bychom se měli dočkat neplánované mise, o které zatím nejsou k dispozici téměř žádné informace. Veřejnost se o startu Falconu 9 dozvěděla prakticky jen mimochodem při analýze dokumentu, ve kterém Federální komunikační úřad schvaluje použití vysílačů telemetrie na Falconu 9 a jeho přistání na pevnině. Když se však takový profil mise srovnal s plánovanými starty, neodpovídal žádné ohlášené misi. K misi se nehlásí žádný komerční ani vládní subjekt, což je velmi neobvyklé na to, že se má startovat skoro za měsíc. Na internetu se okamžitě rozjely divoké spekulace, mezi kterými jsou však i některé neoficiální informace, ale od důvěryhodných zdrojů. V dnešním článku se tedy pokusíme shrnout všechny dostupné teorie a vyhodnotit, co je na nich pravdy.
Italský astronaut Paolo Nespoli pořídil na palubě Mezinárodní kosmické stanice další sérii snímků, na kterých je vidět přelet přes Evropu. Tentokrát naše cesta začne ještě nad severozápadním pobřežím Afriky, ale za pár sekund už rozeznáme obrys pyrenejského poloostrova, který následuje notoricky známý tvar Itálie, nebo střední Evropa ukrytá pod mraky. Zhruba půlminutové časosběrné video končí nad oblastí východní Evropy. Jelikož byly snímky pořízené v noci, je možné rozeznat i pozici velkých měst, která výrazně září.
Společnost Bigelow Aerospace včera vypustila do éteru velmi zajímavou informaci. Ve spolupráci s firmou United Launch Alliance by chtěla dostat na oběžnou dráhu Měsíce nafukovací modul B330 (viz náš starší článek), který by zde mohl sloužit jako základní stavební kámen pilotované stanice. Bude zajímavé sledovat, jak, kdy a zda vůbec se tento plán podaří realizovat. Dojde k jeho integraci do projektu stanice Deep Space Gateway, což má být nástupce Mezinárodní vesmírné stanice – právě u Měsíce, nebo budou oba projekty existovat společně? To zatím nevíme, ale plány jsou to zajímavé.
Internetovým éterem v těchto dnech rezonuje zpráva o již páté detekci gravitačních vln. Na tomto objevu je ale fascinující, že nešlo „jen“ o zachycení gravitační vlny, ale že se s pomocí několika teleskopů podařilo sledovat její zdroj – takzvanou kilonovu, která vznikla spojením dvou neutronových hvězd. Náš web se specializuje na kosmonautiku a proto se nebudeme pouštět do detailního rozboru události – místo toho Vám doporučíme článek na webu České televize. Rádi bychom ale přinesli fotky z výše zmíněných kosmických observatoří, které se na tomto historickém objevu podílely. Teleskopy Swift, Hubble, Spitzer, Fermi, Integral a Chandra totiž ve spolupráci s pozemními observatořemi poskytly možnost pozorovat tuto událost v různých částech spektra a tím umožnily složit komplexní obraz tohoto procesu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
