sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.
NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.
Německý družicový operátor OroraTech 14. května oznámil, že si zajistil dalších 12 milionů eur v rámci rizikového financování série B na urychlení rozšíření své konstelace pro monitorování lesních požárů.
Američtí zákonodárci 14. května vyjádřili obavy kvůli údajným plánům administrativy prezidenta omezit financování komerčních nákupů družicových snímků. Podle kritiků by mohl tento krok podkopat americké zpravodajské schopnosti a být v rozporu s deklarovanými prioritami Bílého domu.
Články
Dnes v 16:05 dojde k historicky prvnímu obrazovému spojení České republiky s Mezinárodní vesmírnou stanicí. Žáci a studenti se shromáždí v budově Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze a po dobu dvaceti minut budou mít možnost anglicky hovořit s italským astronautem Paolo Nespolim, který právě pobývá na ISS. V historii se Česká republika již dokázala spojit se stanicí, ale vždy šlo o hlasové spojení. Dnes ale bude poprvé v historii našeho státu možné realizovat propojení i s přímý přenosem obrazu.
Evropská sonda Sentinel 5P se do vesmíru dostala 13. října s pomocí rakety Rokot, která startovala z kosmodromu Pleseck a od té doby technici zkoušeli její systémy, kalibrovali přístroje a dočkali se i prvních měření. Tyto první údaje sice pochází ještě z období, kdy byla družice ve fázi přípravy, ale odborníky zaujaly natolik, že se rozhodli je zveřejnit. Lépe než tisíc slov totiž ukazují, že nejnovější přírůstek do rodiny programu Copernicus opravdu posouvá sledování kvality ovzduší na úplně novou úroveň.
Celá posádka na ISS se bez ohledu na národnost svých členů schází při řešení důležitých věcí jako je třeba … společné tvoření pizzy. Ano, zní to sice divně, ale astronauti na ISS dostali v minulých dnech možnost udělat si na oběžné dráze tuto italskou pochutinu přesně podle své libosti. Zásobovací loď Cygnus jim totiž přivezla balíček, který umožňuje udělat si svou vlastní pizzu. Tři Američané, dva Rusové a jeden Ital se tak mohli společně sejít a začít tvořit. A jelikož u celé akce byla zapnutá kamera, můžeme se jejich kulinářským umem pokochat i my.
Tak poletí na Falconu Heavy Tesla, anebo nepoletí? To je otázka, která vrtá v těchto dnech mnoha fanouškům i redaktorům po celém světě hlavou. My se krom tohoto stále ještě nerozhodnutého dilematu podíváme také na poslední ruský start a podrobně také rozebereme, jak trysky na sondě Voyager 1 po 37 letech po vypnutí šlapou lépe, než když fungovaly pravidelně. Nevynecháme ani další zprávy z uplynulého týdne a pro Kosmotýdeník tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.
O tom, že Dalekohled Jamese Webba dokončil více než tři měsíce dlouhý pobyt ve vakuové kryokomoře A na Johnsonově středisku v Houstonu, jsme Vás již informovali. NASA se nyní pochlubila dvojicí fotografií, které vznikly po vyjmutí optické sestavy z komory ven. Webbovu teleskopu se tak pomalu chýlí ke konci pobyt v Texasu – příští zastávkou bude Kalifornie, konkrétně Redondo Beach, kde sídlí firma Northrop Grumman Aerospace Systems. Zde bude optická sestava tvořená hlavní kostrou, optickými členy a vědeckými přístroji připojena ke slunečnímu štítu, čímž bude stavba dokončena. O přesunu a všech dalších úkonech Vás budeme pochopitelně i nadále rádi informovat.
Nový ruský kosmodrom Vostočnyj se během svého budování utápěl a stále utápí v řadě problémů od nedostatku financování přes zpožďování naplánovaných termínů výstavby až po rušení nejedné startovací rampy. Ani dnes po uvedení východního kosmodromu do provozu není všem problémům konec a před kosmodromem ještě stojí řada překážek. Před několika dny se odsud navíc uskutečnil start rakety Sojuz 2-1b s horním stupněm Fregat, který bohužel vinou chybného programového vybavení Fregatu skončil nezdarem. Přesto všechno se jedná o zbrusu nový a nejmodernější ruský kosmodrom, který v sobě nese nemalý potenciál. Zapomeňme tedy na chvíli na jeho útrapy a podívejme se na něj tedy z té lepší stránky. V tomto článku se budete moci pokochat nebývale zdařilými fotografiemi kosmodromu zářícího novotou, jeho technického zázemí i raketou Sojuz, která v posledních týdnech procházela přípravami na start. A nejen to! Čeká na Vás také slušná dávka informací a zajímavostí o Vostočném.
Družice SBIRS GEO-4, tedy čtvrtý zástupce sítě geostacionárních družic, které hlídají, zda na světě nedošlo k odpálení nebezpečné rakety, dorazila na Mys Canaveral, kde se začne chystat na lednový start na raketě Atlas V. Svou cenou 1,2 miliardy dolarů se řadí mezi nejdražší (a významem mezi nejdůležitější) družice. O transport se postaral letoun C-5 Galaxy, který 31. října vzlétl z kalifornské základny Moffett Federal Air Field. Družice systému SBIRS v reálném čase monitorují nejen velké mezikontinentální střely, ale od chvíle, kdy je družice aktivována, dokáže detekovat i malé rakety včetně dělostřeleckých operací proti americkým a spojeneckým silám například v Iráku, Sýrii či Afghánistánu, přičemž jednotky mají k těmto údajům okamžitý přístup.
V úterý 28. listopadu se z nového kosmodromu Vostočnyj uskutečnil start rakety Sojuz 2-1b s meteorologickou družicí Meteor M2-1 spolu s dalšími 18 malými družicemi jakožto sekundárním nákladem. Jednalo se teprve o druhý start v historii Vostočného a jeho přímý přenos jsme Vám zprostředkovali v krátkém článku. Několik hodin nato jsme Vás bohužel museli informovat, že tento start nebyl úspěšný a známé okolnosti jsme poskytli v aktuálním zpravodajství. Dnes se na celý problém podíváme trochu blíže. V tomto článku probereme průběh úterního startu rakety Sojuz, zrekapitulujeme reakce a prohlášení relevantních zdrojů ohledně příčiny neúspěchu, a také si poněkud podrobněji popíšeme náklad, který byl během vynášení nenávratně ztracen.
Na jihoamerickém kosmodromu v Kourou, který využívají evropské rakety, v posledních měsících roste nová odpalovací rampa. Z ní by měly startovat nové evropské rakety Ariane 6, přičemž premiérový start je plánován na červenec roku 2020. Do té doby je ale potřeba udělat ještě hodně práce, což je vidět i na videu, které přináší dnešní krátký článek. V záznamu jsou použité i záběry z dronu, takže divák získá pěkný přehled o stavu prací. Z ptačí perspektivy je navíc už dobře vidět základní tvar nové rampy.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
