Štart družice TJSW-19
Čína dňa 12.5.2025 o 20:09 hod. SELČ úspešne vypustila technologickú družicu TJSW-19 pomocou rakety CZ-3C z kozmodrómu XSLC.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína dňa 12.5.2025 o 20:09 hod. SELČ úspešne vypustila technologickú družicu TJSW-19 pomocou rakety CZ-3C z kozmodrómu XSLC.
V prohlášení z 9. května společnost ispace US, americká dceřiná společnost japonské společnosti ispace, uvedla, že pro svůj lunární modul Apex 1.0 použije nový motor s názvem VoidRunner. Změna znamená posun startu z roku 2026 na rok 2027.
Společnost Rocket Lab uvádí, že plánovaná akvizice německého dodavatele optické komunikace, společnosti Mynaric, je klíčová pro další plány při účasti v nabídkách na družicové konstelace a případný vývoj vlastních družic.
Čína dňa 11.5.2025 o 15:27 hod. SELČ úspešne vypustila tri vojenské družice Yaogan 40-2 pomocou rakety CZ-6A z kozmodrómu TSLC.
Družice Kosmos 482, přistávací modul sondy Veněra (sesterské s osmičkou), která měla zaniknout 10. května v dopoledních hodinách našeho času nás už nezasáhne. Její přelet nad střední Evropou proběhl 10. 5. ráno kolem 6:36 SELČ a dráha dalších přeletů vede již mimo naše území. Protože poslední viditelný přelet připadl na 9:38 SELČ nízko nad jihem, nemůžeme již pozorovat ani případný zánik.
Společnost Sierra Space 8. května oznámila, že dokončila pozemní demonstraci prototypu navigační družice pro iniciativu Odolného globálního pozičního systému (R-GPS) amerických vesmírných sil.
Čína zveřejnila komplexní předpisy pro družicové služby přímého vysílání. Sedm ministerstev vydalo 30. dubna oznámení s názvem Předpisy pro správu koncových zařízení přímo připojených k družicovým službám, které stanoví právní a technický základ pro družicovou konektivitu v souladu s národními cíli.
Články
Málokdy se stane, aby v jeden den proběhly hned tři starty a ještě k tomu výstup do volného prostoru. A to rozhodně nebyla poslední věc, kterou nám uplynulý týden představil. V hlavním tématu se budeme věnovat důvodům odkladu dalekohledu Jamese Webba, jehož nový termín startu – květen 2020 – nemusí být nutně poslední. V Kosmotýdeníku se však podíváme i na důvody přerušení video přenosu při posledním startu Falconu 9 a na další tradiční rubriky. Přeji vám pěknou neděli, během které vás málokdo nachytá a hezké čtení.
Teprve nedávno obletěla svět další šokující zpráva o převratném kroku vizionáře Elona Muska. Našemu týmu z redakce Kosmonautix se podařilo získat exkluzivní informace o produktu, který bude už velmi brzy dostupný také u nás. Gwynne Shotwell, provozní ředitelka SpaceX, na nedávné konferenci na Stanfordově univerzitě představila hned několik zajímavých informací o tomto novém, převratném produktu, který by už velmi brzy mohl vstoupit na světový trh. Doslova uvedla, že pokud se podaří dotáhnout vše do konce, mohla by novinka z produkce SpaceX znamenat malý převrat. Jsme proto velice hrdí na to, že Vám můžeme s dostatečným předstihem představit Muskohled. A věřte, že všechny zprávy, které se nám zatím podařilo zjistit, jsou vesměs pozitivní a hovoří dokonce o malé revoluci, ale nepředbíhejme.
Do startu další vědecké mise k Marsu zbývají už jen týdny. Pokud se nic nepokazí, odstartuje raketa Atlas V se sondou InSight 5. května. V listopadu pak přijde přistání v oblasti Elysium Planitia, kde začne vědecký výzkum. Tato stacionární sonda se bude zajímat o podpovrchové složení Rudé planety – jak se Marsem šíří seismické vlny, jak se pod povrchem šíří teplo, nebo jaké je vůbec rozložení podpovrchových vrstev. Za tímto účelem je lander vybaven robotickou paží, která umístí na povrch vědecké přístroje. S jejich pomocí se dozvíme nejen důležité informace o Marsu, ale nepřímo i o všech kamenných planetách a jejich vzniku.
Mezi již tradiční projekty Astronomické expedice patří stavba funkčních modelů raket. Poslední tři roky se ke stavbě a vývoji raket mimo jiné využila technologie 3D tisku, která poskytla nové možnosti a urychlení vývoje nových a snadno replikovaných raket. Celý tento projekt začal před několika lety, kdy si účastníci Astronomické expedice každoročně stavěli malé raketky z papírových ruliček s modelářským raketovým motorkem. Takovéto raketky vyletěly do výšky několika stovek metrů. Raketky měly mezi expedičníky úspěch a hledala se stále nová vylepšení.
Vandenbergova základna se dnes odpoledne našeho času stane svědkem startu rakety Falcon 9. Na polární dráhu by měl nosič firmy SpaceX dopravit dalších deset družic Iridium Next, které postupně nahradí stárnoucí družice Iridium. Při tomto startu se sice nechystá přistání prvního stupně, ale jelikož na volné moře vyplula loď Mr. Steven, mohli bychom se dočkat alespoň pokusu o záchranu aerodynamického krytu. Rádi bychom Vás tedy pozvali k našemu živě a česky komentovanému přenosu.
Harmonogram posledních dní je z hlediska startů a statických zážehů SpaceX velmi slušně nabitý. 25. března se na Vandenbergově základně zapálilo devět motorů Merlin na prvním stupni rakety Falcon 9. Tento start s deseti družicemi iridium Next ještě neproběhl (pokud se nic nepokazí, mělo by se letět dnes odpoledne našeho času) a už tu máme neklamný důkaz toho, že se SpaceX připravuje na další misi. Tentokrát ale na opačném konci Spojených států. Na floridské rampě číslo 40 totiž ve středu 28. března večer našeho času proběhl statický zážeh Falconu 9. Tato raketa bude mít za úkol na začátku dubna vynést k ISS zásobovací loď Dragon s téměř třemi tunami nákladu.
Indická raketa GSLV Mk.II již stojí na startovní rampě kosmodromu Šríharikota, odkud by měla dnes ve 13:26 našeho času vypustit telekomunikační družici GSAT-6A. Jejím úkolem bude vysílání v pásmu S a zajištění mobilního signálu pro vládní a armádní složky. Může jít již o pátou úspěšnou misi v řadě od návratu do služby tohoto nosiče v roce 2014. Aktuální mise je ale zajímavá i díky tomu, že Indové na této raketě představí hned několik novinek. Kupříkladu druhý stupeň rakety dostal novou verzi motoru Vikas a změny se dotkly i kryogenního horního stupně. Ten má používat novou metodu vypínání, díky které by mělo být dosaženo přesnějšího hospodaření s pohonnými hmotami. V našem článku budete mít možnost sledovat celý start živě.
Dva zkušení američtí astronauti, kteří již v minulých misích vystoupili několikrát do volného prostoru mají před sebou další úkol. Na konci minulého týdne teprve dorazili na Mezinárodní vesmírnou stanici, ale dnes na ně čeká šest a půl hodiny dlouhý výstup do volného prostoru. Během něj nainstalují bezdrátové komunikační vybavení na vnější části stanice, aby byl orbitální komplex připraven na instalaci pokročilého přístroje pro dálkový průzkum ekosystémů, který má přiletět na stanici ještě letos. Dvěma muži, kteří vystoupí do volného prostoru, není nikdo jiný než Andrew Feustel (zatím šest výstupů) a Richard Arnold (zatím dva výstupy).
Pomalými kroky avšak nezadržitelně se blíží první start rakety SLS, která při své premiéře pošle k Měsíci pilotovanou loď Orion, tentokrát ještě bez posádky. Jak naši pravidelní čtenáři dobře vědí, přípravy na tuto misi bedlivě sledujeme a informujeme o každém kroku. Dnes se krátce podíváme do Marshallova střediska v Huntsville v USA, ale také do čisté místnosti Airbusu v německých Brémách. Na obou místech se totiž vyrábí hardware jak pro raketu SLS, tak pro loď Orion a my se zaměříme na dva kusy z celé skládačky.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
