Apex 1.0
V prohlášení z 9. května společnost ispace US, americká dceřiná společnost japonské společnosti ispace, uvedla, že pro svůj lunární modul Apex 1.0 použije nový motor s názvem VoidRunner. Změna znamená posun startu z roku 2026 na rok 2027.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
V prohlášení z 9. května společnost ispace US, americká dceřiná společnost japonské společnosti ispace, uvedla, že pro svůj lunární modul Apex 1.0 použije nový motor s názvem VoidRunner. Změna znamená posun startu z roku 2026 na rok 2027.
Společnost Rocket Lab uvádí, že plánovaná akvizice německého dodavatele optické komunikace, společnosti Mynaric, je klíčová pro další plány při účasti v nabídkách na družicové konstelace a případný vývoj vlastních družic.
Čína dňa 11.5.2025 o 15:27 hod. SELČ úspešne vypustila tri vojenské družice Yaogan 40-2 pomocou rakety CZ-6A z kozmodrómu TSLC.
Družice Kosmos 482, přistávací modul sondy Veněra (sesterské s osmičkou), která měla zaniknout 10. května v dopoledních hodinách našeho času nás už nezasáhne. Její přelet nad střední Evropou proběhl 10. 5. ráno kolem 6:36 SELČ a dráha dalších přeletů vede již mimo naše území. Protože poslední viditelný přelet připadl na 9:38 SELČ nízko nad jihem, nemůžeme již pozorovat ani případný zánik.
Společnost Sierra Space 8. května oznámila, že dokončila pozemní demonstraci prototypu navigační družice pro iniciativu Odolného globálního pozičního systému (R-GPS) amerických vesmírných sil.
Čína zveřejnila komplexní předpisy pro družicové služby přímého vysílání. Sedm ministerstev vydalo 30. dubna oznámení s názvem Předpisy pro správu koncových zařízení přímo připojených k družicovým službám, které stanoví právní a technický základ pro družicovou konektivitu v souladu s národními cíli.
Německý dodavatel obranných technologií Rheinmetall plánuje zahájit příští rok stavbu družic se syntetickou aperturou pro radarové systémy ve spolupráci s finským provozovatelem konstelací SAR Iceye.
Články
Okolo rakety SLS začíná být živo. Momentálně má schválené pouze dva starty – nepilotovaný v roce 2018 a pilotovaný o tři roky později. Odborná veřejnost se ale snaží přicházet i s návrhy na další využití budovaného nosiče, který je od začátku prezentovaný jako stroj, který dostane lidstvo na Mars. Na webu nasaspaceflight.com vyšel článek, který představuje projekt označovaný jako „Evolvable Mars Campaign: Status Update to SLS Evolvability TIM (Technical Interchange Meeting)“, který byl představen letos v létě. Projekt není schválený, proto berte tento článek s rezervou – teprve až další roky ukáží, kolik na něm bude pravdy.
S tím, jak se pomalu blíží rok 2017, tedy doba, kdy se loď CST-100 Starliner poprvé vydá do kosmu, je potřeba řešit stále více důležitých detailů, které jsou klíčové pro úspěšnou misi. Jedním z nich je výběr přistávacích oblastí. Odborníci ze společnosti Boeing již vytipovali pět lokalit na jihozápadě USA, kde by loď mohla dosednout na své přistávací airbagy. Jihozápad USA není vybrán náhodou – v Novém Mexiku a Utahu jsou rozlehlé lokality s rovným, pevným povrchem pouští a vyschlých jezer a navíc na příletové dráze k nim může loď odhodit nepotřebný servisní modul nad Tichým oceánem, kde bezpečně shoří a neexistuje tak žádná šance na ohrožení obyvatel.
Curiosity se nyní plynule posouvá dál na jihovýchod podél tmavých dun, které lemují úpatí kopce Aeolis Mons, známého také jako Mt. Sharp. Než se robot dostane mezi vysoké skalní srázy v úbočí hory, musí překonat dunové pole tmavého písku. To bylo zatím řešeno tak, že se Curiosity posouvá jižněji, kde postupně duny končí. Na posledních snímcích, které nám robot přináší, se objevily natolik bizarní útvary, že se nejde na ně nepodívat. K nahlédnutí tak bude lžička, brusle nebo protáhlý útvar připomínající propisku. Nic z toho tam nezanechali Marťani, to nás jen příroda opět přesvědčila, co lze vymodelovat působením mrazu a větru. Kromě těchto kamenných útvarů k nám dorazil také snímek zkamenělých dun z dávné minulosti.
Na Kennedyho středisko dorazilo zařízení se zkratkou ICPSU (Interim Cryogenic Propulsive Stage Umbilical). Jde o zařízení, které bude před startem spojovat mobilní odpalovací plošinu a horní stupeň rakety SLS. Přes ICPSU budou do horního stupně proudit nejen pohonné hmoty, ale postará se i o tlakování, či zásobování elektrickou energií. Kromě toho jsou na těchto pohyblivých ramenech umístěny i senzory, které hlídají případný únik plynů a měří i další veličiny v okolí horního stupně. V dalších týdnech by mělo celé zařízení podstoupit důkladné zkoušky, než začne plnit své úkoly na mobilní odpalovací rampě ve výšce 73 metrů.
Je to již několik desítek let od doby, kdy Sojuz dostal počítač. Analogové “monstrum” bylo nejlepším, co tehdejší doba poskytla. My jsme ale v roce 2010, kdy vzlétá Sojuz TMA-01M jako první s digitálním počítačem. V dnešní době by se to mohlo zdát jako samozřejmost, že všechno řídí počítače, ale v kosmonautice se používají pouze ověřené technologie, které musí odolávat všem nezmarům vesmíru. Proto až nyní vzlétl první digitální Sojuz.
Vloni v prosinci jsme na našem webu vydali dva články s přídomkem „Za oponou Sojuzu“. Šlo o videa z dílny evropské kosmické agentury, která za účasti evropských astronautů se popisovala start Sojuzu a jeho přílet ke stanici. Nyní jsme ale zjistili, že tento miniseriál nebyl dokončený. Nevydali jsme totiž závěrečný třetí díl popisující návrat a přistání kosmické lodi. Nyní tuto chybu napravujeme a trio videí je na našem portálu kompletní. Užijte si proto dvacetiminutové povídání s doprovodem belgického astronauta Franka de Winne a Itala Paola Nespoliho.
Čína opět dokázala, že její plány a kroky jsou skutečně nevyzpytatelné. Sice se už delší dobu hovořilo o tom, že bychom se letos měli dočkat letové premiéry nové rakety Čchang-čeng 6, ale termín se nijak neupřesňoval. Čína žádné nové informace nezveřejňovala, chyběla jakákoliv mediální kampaň a proto této raketě nikdo moc nevěnoval pozornost. Poměrně překvapivá je tedy informace, která se včera začala šířit internetovým éterem – nosič má za sebou svůj premiérový let. V dnešním článku se zaměříme nejen na aktuální misi, ale také na samotnou konstrukci nové čínské rakety.
Technika dokáže úžasné věci – sonda New Horizons po devíti letech cesty vesmírem nafotila trpasličí planetu Pluto a poslala fotky na Zemi. Zdejší technika také nezahálí a snaží se z fotek vymačkat maximum. Pro počítač není problém umístit obdržené fotky na kulovou plochu a ukázat tak Pluto hezky ve třech rozměrech. Průlet na jeho povrchem je pak ještě intenzivnější. O videu, na kterém je vidět průlet nad povrchem jsme Vás informovali již dříve, nicméně nyní je k dispozici nová verze, která pokrývá mnohem větší povrch Pluta.
Již třetí rok, každý týden v neděli ve dvanáct hodin vychází souhrn kosmických událostí uplynulých sedmi dní: Kosmotýdeník. Ani jedinkrát během těch tří let jste o tento souhrn nepřišli a nejinak tomu bude dnes. Tento týden se stalo mnoho zajímavých věcí. Podíváme se na floridský kosmodrom, kde společnost Blue Origin přebrala startovací komplex 36. Podíváme se i na dění v ULA a Boeingu. Zavítáme na měsíc Enceladus, kde s největší pravděpodobností bylo definitivně potvrzeno, že se pod jeho povrchem nachází globální oceán. Během tohoto týdne došlo ke třem startům raket, ani ty samozřejmě nevynecháme. A ani tento týden nepřijdete o snímek týdne. S přáním hezké neděle, přeji příjemné čtení.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.