Štart družíc Tianyi
Čína úspešne vypustila dňa 17.5.2025 o 6:12 hod. SELČ šesť družíc Tianyi (29, 34, 35, 42, 45, 46) pomocou rakety Zhuque-2 z kozmodrómu JSLC.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína úspešne vypustila dňa 17.5.2025 o 6:12 hod. SELČ šesť družíc Tianyi (29, 34, 35, 42, 45, 46) pomocou rakety Zhuque-2 z kozmodrómu JSLC.
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Články
Je tu nedělní poledne a s ním je nedomyslitelně spjat i pravidelný souhrn nejzajímavějších událostí uplynulého týdne, které se staly v kosmonautice. Kosmotýdeník vám dnes přinese tři velké zprávy. První se týká dnešního úspěšného startu Falconu 9. V druhé zprávě se podíváme na start čínského experimentálního satelitu a velké zprávy ukončíme informací o poměrně neúspěšné misi Foton-M, která úspěšně přistála v pondělí. Na konec nebude scházet ani několik malých zpráv. Přejeme příjemné čtení.
Pokud se všechno podaří, měly by se dnes na floridském kosmodromu zapálit motory rakety Falcon 9. Ta vynese na dráhu přechodnou ke geostacionární telekomunikační družici AsiaSat 6. Startovní okno se otevírá v 6:50 SELČ a končí v 10:04 SELČ. Pro SpaceX, která provozuje rakety Falcon se bude jednat o druhý start v poměrně krátké době – naposledy Falcon startoval 5. srpna s družicí AsiaSat 8. Náš dnešní krátký příspěvek Vám přináší všechny informace, které budete k dnešnímu startu potřebovat na jednom místě – včetně živého vysílání, které zajišťuje web spaceflightnow.com.
Už za méně než měsíc se opět po roce otevřou brány technického střediska Evropské kosmické agentury v nizozemském Noordwijku. Centrum zvané ESTEC (European Space Technology and Research Centre) se všem zájemcům otevře už v neděli 5. října. Pokud máte možnost se do Nizozemí vypravit, určitě neváhejte. Organizátoři slibují velmi atraktivní program – od setkání s kosmonauty až po zhlédnutí experimentálního zařízení IXV. A to nemluvím o desítkách modelů kosmické techniky, které budou rozmístěné po všech chodbách.
„Po celý svůj život jsem uvažoval o životě mimo Zemi. Je život také na všech těch nespočtech planet, o kterých si myslíme, že obíhají okolo cizích sluncí? Mohou se nám bytosti z cizích světů podobat nebo jsou ohromně odlišné? Z čeho jsou tvořeni? Jak je běžné to, čemu říkáme život v obrovské galaxii Mléčné dráhy? Podstata života na Zemi a hledání života mimo ní jsou dvě strany jedné otázky: pátrání po tom, kým jsme.“ Touto citací legendárního vědce Carla Sagana začíná dnešní trochu netradiční článek. Článek o zprávách, které jsme zaslali k cizím světům v naději, že je zachytí nějaká inteligentní forma života.
Dnešní aktuality o výzkumu komety 67P sondou Rosetta trochu netypicky začnu i zakončím stejným tématem – krátkou fotogalerií navigační kamery sondy. Pravidelní návštěvníci stránek ESA si určitě všimli, že každodenní fotogalerie kamery NavCam byla po určitou dobu přerušena. Konkrétně se poslední snímek objevil 23.8. Po tomto datu následovala několikadenní pauza, která samozřejmě nebyla způsobena nějakou technickou vadou kamery, či problémy v komunikaci se sondou, ale bouřlivými událostmi minulého víkendu ohledně užšího výběru místa přistání modulu Philae, o kterém jsem se zmiňoval v posledním článku. NavCam fotila a fotí každý den – zatím jde o jeden z nejdůležitějších opěrných bodů při sestupu sondy na nižší oběžnou dráhu kolem jádra 67P. Ale změnil se způsob, jakým se snímky pořizují.
Dnes vyšel na našem webu článek rozebírající pokrok v přípravách mise Hayabusa 2, která se na konci roku vydá k asteroidu 1999 JU3, ze kterého odebere vzorky a následně je dopraví na Zemi. V rámci dne otevřených dveří pro média mohli žurnalisté nafotit dokončenou sondu ve výrobní hale kampusu Sagamihara v Tokyu. Jedním z těch, kdo se k nové sondě dostali byl japonský bloger Koumei Shibata, jehož povedené snímky převzal specializovaný portál spaceflightnow.com. Nyní Vám tuto galerii přinášíme také se všemi popisky přeloženými do češtiny.
O přípravách některých misí má člověk informace téměř v reálném čase. Naopak u jiných je zpráv jako šafránu. Fanoušci kosmonautiky už začínali mít v posledních měsících trochu strach, jak to vypadá s japonskou sondou Hayabusa 2. Japonci sice před dvěma lety prohlásili, že chtějí startovat v roce 2014, ale rok se překulil do své druhé poloviny a stále bylo ticho po pěšině. Před pár dny ale dorazila ze Země vycházejícího slunce pozitivní zpráva – Hayabusa 2 je postavená.
Kosmonautika existuje teprve pár desítek let. Ovšem za tu dobu už dokázali lidé vymyslet a hlavně zkonstruovat nepřeberné množství raket. Od malých sondážních nosičů, které létají pouze na suborbitální skoky až po těžkotonážní rakety schopné dopravit náklad k jiným planetám. Asi jen stěží byste hledali fanouška kosmonautiky, který by nevěděl, jak vypadá Saturn V, nebo ruský Proton. Ale co třeba francouzský nosič Diamant, izraelský Šavit, nebo britský Black Arrow? To jsou perličky, o kterých se moc často nemluví, přesto by se na ně zapomínat nemělo. Naštěstí ale existují šikovní lidé, kteří umí prohledat archivy a dát všechny možné rakety dohromady. Náš dnešní krátký příspěvek přináší jednu takovou povedenou rekapitulaci.
Po několika letech plánování a mnoha nutných administrativních krocích je firma SpaceX na nejlepší cestě ke stavbě svého vlastního kosmodromu. Bude se jednat o historicky první soukromý kosmodrom na světě, ze kterého budou startovat rakety na oběžnou dráhu Země. O této události jsme vás již krátce informovali v jednom z našich Kosmotýdeníků. Dnes se k této zprávě vracíme a rozebíráme ji poněkud podrobněji. Co všechno stavbě soukromého kosmodromu předchází? Kde bude umístěn? Jak bude vypadat? Kdy z něj odstartuje první raketa? Na všechny tyto otázky a některé další vám odpoví náš dnešní článek.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
