Štart družice TJSW-19
Čína dňa 12.5.2025 o 20:09 hod. SELČ úspešne vypustila technologickú družicu TJSW-19 pomocou rakety CZ-3C z kozmodrómu XSLC.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína dňa 12.5.2025 o 20:09 hod. SELČ úspešne vypustila technologickú družicu TJSW-19 pomocou rakety CZ-3C z kozmodrómu XSLC.
V prohlášení z 9. května společnost ispace US, americká dceřiná společnost japonské společnosti ispace, uvedla, že pro svůj lunární modul Apex 1.0 použije nový motor s názvem VoidRunner. Změna znamená posun startu z roku 2026 na rok 2027.
Společnost Rocket Lab uvádí, že plánovaná akvizice německého dodavatele optické komunikace, společnosti Mynaric, je klíčová pro další plány při účasti v nabídkách na družicové konstelace a případný vývoj vlastních družic.
Čína dňa 11.5.2025 o 15:27 hod. SELČ úspešne vypustila tri vojenské družice Yaogan 40-2 pomocou rakety CZ-6A z kozmodrómu TSLC.
Družice Kosmos 482, přistávací modul sondy Veněra (sesterské s osmičkou), která měla zaniknout 10. května v dopoledních hodinách našeho času nás už nezasáhne. Její přelet nad střední Evropou proběhl 10. 5. ráno kolem 6:36 SELČ a dráha dalších přeletů vede již mimo naše území. Protože poslední viditelný přelet připadl na 9:38 SELČ nízko nad jihem, nemůžeme již pozorovat ani případný zánik.
Společnost Sierra Space 8. května oznámila, že dokončila pozemní demonstraci prototypu navigační družice pro iniciativu Odolného globálního pozičního systému (R-GPS) amerických vesmírných sil.
Čína zveřejnila komplexní předpisy pro družicové služby přímého vysílání. Sedm ministerstev vydalo 30. dubna oznámení s názvem Předpisy pro správu koncových zařízení přímo připojených k družicovým službám, které stanoví právní a technický základ pro družicovou konektivitu v souladu s národními cíli.
Články
Scott Kelly se včera stal rekordmanem – překonal totiž rekord amerických astronautů v délce kumulativního pobytu na oběžné dráze, kterou zatím držel jeho kolega Mike Fincke s hodnotou 382 dní. Pokud se Scott vrátí 2. března příštího roku, jak je plánováno, bude mít na svém kontě 522 dní (viz. náhledový obrázek tohoto článku). Při této příležitosti vzniklo video, které rekapituluje jeho misi. Ale nejde o nic obyčejného – autoři si na díle dali záležet, takže nakonec vznikl mimořádně povedený videoklip ke skladbě Speed of sound (rychlost zvuku) od skupiny Coldplay. Věřím, že zhlédnutí tohoto videa rozhodně nebudete litovat. Autorům se podařilo perfektně sladit obrazovou a zvukovou služku, takže výsledek působí téměř magicky.
Na začátku kosmonautiky bylo potřeba vyřešit mnoho problémů. Mezi nimi bychom našli i let dvou objektů ve formaci, což je nezbytným předpokladem pro spojení obou těles. Tento princip je dnes při letech zásobovacích lodí na ISS tak běžný, že jej ani nevnímáme. Přesto na starém dobrém letu ve formaci zbývá ještě hodně prostoru pro posouvání hranic. Jednou z výzev je zvyšování počtu objektů, které ve formaci letí. Čtyři družice amerického systému MMS zrovna teď přepisují historii, protože letí v doposud nejtěsnější formaci, jaké tento počet objektů kdy dosáhl.
Jak jsme Vás informovali již včera, americká sonda Cassini prolétla 14. října kolem saturnova ledového měsíce Enceladus. Prosvištěla 1839 kilometrů nad jeho povrchem a svou pozornost zaměřila hlavně na severní pól tohoto měsíce. Ten byl nyní dobře osvětlený slunečními paprsky, což je velká změna proti prvním rokům služby sondy Cassini, kdy byla tato oblast utopená ve tmě. Fotky, které Vám nyní přinášíme, ukazují, že severní pól je zřejmě nějakým způsobem geologicky aktivní – naznačují to poměrně rozsáhlé rýhy a praskliny, které se nezřídka táhnou i přes krátery. Odborníci, kteří analyzují data ze sondy Cassini tak dostali další příděl zajímavých dat na zkoumání.
Kosmická loď Cygnus pro čtvrtou zásobovací misi k ISS už je poměrně blízko dokončení. Poté, co minulý let vloni na konci října skončil v plamenech jen pár sekund po startu se událo hodně věcí – firma OSC, která provozuje rakety Antares a lodě Cygnus rozhodla o výměně motorů AJ-26, které se používají na prvních stupních nosičů. Dokud se nepodaří upravit raketu pro nové motory, budou lodě Cygnus létat na raketách Atlas V. A jelikož mají Atlasy větší nosnost než původní Antaresy, je možné na ně posadit větší a těžší kosmickou loď – příští Cygnus, který poletí ke stanici tedy už bude v rozšířené formě s větším nákladovým prostorem, lehčími solárními panely a upravenými nádržemi na palivo. Všechny další lodě už budou využívat tento nový design.
Jak už jsme na našem webu několikrát připomínali, s blížím se koncem mise sondy Cassini, se budou stále častěji objevovat momenty s přídomkem „naposledy“. Zrovna v těchto týdnech se blížíme k jednomu významnému milníku – saturnův ledový měsíc Enceladus je známý hlavně svými vodními výtrysky, které létají do výšky několika kilometrů a sondu Cassini už čekají pouhé dva průlety kolem tohoto zajímavého světa, u kterého pomohla odhalit globální podpovrchový oceán kapalné vody. Pak se sonda s tímto světem definitivně rozloučí. Ale máme se určitě na co těšit. po vědecké stránce je důležitý každý průlet, ovšem při tom předposledním má dojít k průletu sondy skrz gejzír!
I tak by mohl znít nadpis původního článku, který mě zaujal novátorským využitím dávno známé technologie. Zatímco dnes již příslovečný galaktický stopař pro své cestování potřeboval především ručník a uklidňující knihu, my se dnes budeme zabývat cestováním mezi malými tělesy Sluneční soustavy za použití harpuny. Vlastně je to geniálně jednoduché, ovšem nebyla by to kosmonautika, kdyby věc neměla nějaké to „ale“, plynoucí z tradičně specifických nebo extrémních požadavků.
Společnost ULA, která momentálně provozuje rakety Atlas V a Delta IV připravuje zbrusu nový nosič pojmenovaný Vulcan. Ten by měl vyřešit řadu současných problémů. V první řadě má zbavit Spojené státy závislosti na dodávkách ruských motorů RD-180, které pohání první stupně raket Atlas V. Kromě toho by měla ušetřit i samotná firma – momentálně provozuje dva typy raket s velmi podobnými parametry. Nasazením Vulcanu proto dojde k tlumení jejich provozu. Už nyní je ale potřeba řešit, odkud budou nové rakety startovat.
Přípravy na vypuštění sondy LISA Pathfinder, která by nám měla pomoci vyšlapat cestu k detekci tajemných gravitačních vln, jsou v plném proudu. Velkým milníkem byl v tomto směru transport sondy z Evropy do Jižní Ameriky. Před pár týdny jsme se na našem webu věnovali základnímu úkolu sondy LISA Pathfider a jejího plánovaného nástupce – projektu eLISA. V dnešním článku se podíváme na aktuální průběh příprav a zaměříme se i na plánovaný průběh mise samotné.
Velmi nás těší, že dnes můžeme dostát dalšímu slibu, který jsme Vám dali. Jak jsme již slibovali, v článku, který oznamoval vydání knihy Kritické momenty kosmonautiky, jejímž autorem je Ondřej Šamárek (a kterou vřele doporučuji ke koupi), připravili jsme pro diváky i seriál na Streamu se stejným názvem a tématem. Úkolem seriálu je ukázat divákům chvíle, kdy šlo kosmonautům o život – nejen notoricky proslulé havárie, ale i méně známé události, u kterých nechybělo mnoho a mohly skončit tragicky.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
