sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV MkII (NISAR)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

MDA Space

Společnost MDA Space, která pro Gateway staví robotický systém Canadarm3, na konferenci o výsledcích hospodaření 8. května uvedla, že se prozatím soustředí na pokračování práce na systému Canadarm3. Dle společnosti by technologie mohla být znovu využita k jiným účelům, pokud by byl schválen návrh rozpočtu Bílého domu.

X-Bow Systems

Společnost X-Bow Systems, startup zabývající se výrobou raketových motorů na tuhá paliva, získala v rámci financování 35 milionů dolarů. Poslední kolo vedla společnost Lockheed Martin, která se společností uzavřela strategickou dohodu.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly udělily zakázky v celkové hodnotě 17,6 milionu dolarů společnostem Auria Space a Sphinx Defense na vybudování prototypů cloudových základen, které by propojily vojenské družicové operace s komerčními a vládními anténami pro zvýšení kapacity.

Apex 1.0

V prohlášení z 9. května společnost ispace US, americká dceřiná společnost japonské společnosti ispace, uvedla, že pro svůj lunární modul Apex 1.0 použije nový motor s názvem VoidRunner. Změna znamená posun startu z roku 2026 na rok 2027.

Rocket Lab

Společnost Rocket Lab uvádí, že plánovaná akvizice německého dodavatele optické komunikace, společnosti Mynaric, je klíčová pro další plány při účasti v nabídkách na družicové konstelace a případný vývoj vlastních družic.

Články

Přistaneme na Marsu díky metanovým motorům?

Možná se u budoucích landerů pro Mars dočkáme nasazení metanu, tedy paliva, které americká agentura zatím ještě nikdy nepoužila na žádném kosmickém stroji. Na Marshallově středisku je v těchto týdnech k vidění výrazně modrý plamen šlehající z trysky – právě barva prozrazuje poměrně netypické palivo – nejjednodušší z uhlovodíků – metan. Právě zde totiž probíhají zkoušky motorů, které sází na spalování molekuly s jedním atomem uhlíku a čtyřmi atomy vodíku.

Co zrovna vidí Rosetta

Dnes Vás seznámíme se šikovnou internetovou stránkou, která není složitá, nic na ní nemusíte nastavovat, jen se kocháte. Ano, jak z názvu článku poznáváte, řeč bude o sondě Rosetta, konkrétně pak o stránce Rosetta NOW. Na ní vidíte počítačem generovaný obrázek aktuální polohy sondy vůči kometě jako kdybyste byli 30 metrů za Rosettou a 7,5 na stranu od jejího středu. Pod obrázkem vidíte informace o vzdálenosti sondy od komety, Země i Slunce a aktuální čas. Ještě zajímavější je ale možnost pomocí šipek hýbat s časem a posouvat se buďto dozadu (až do 20. ledna 2014, kdy se Rosetta probrala z hibernace, nebo do budoucnosti. Tady ale nemůžete jít výrazně dopředu, protože plány na příští dráhy se průběžně připravují a upravují.

Kosmotýdeník 164. díl (2.11. – 8.11.2015)

Týden opět utekl jako voda a k nedělnímu obědu jako již tradičně vychází aktuální vydání Kosmotýdeníku. O čem bude ten dnešní? Podíváme se na Mezinárodní kosmickou stanici, kde v sobotu proběhla kosmická vycházka, během které se astronauti pokusili napravit nedodělky z havárie chladicího systému, který stanici postihl v roce 2012. Poté se vypravíme na Floridu, kam dorazila první zásilka satelitů pro první let rakety Falcon 9 po její havárii. Povíme si o tom, jak skončí mise sondy Rosetta, navštívíme sondu Dawn a trpasličí planetu Ceres a nevynecháme ani dění za oběžnou drahou Pluta. To a mnoho dalšího se dozvíte v Kosmotýdeníku. Přeji příjemné čtení a hezký zbytek neděle.

Zkušební servisní modul pro Orion

Jak již fanoušci kosmonautiky dobře vědí, Evropa dodá Spojeným státům servisní modul pro misi lodi Orion v roce 2018, kdy se tento stroj vydá k Měsíci. Tento servisní modul bude z velké části odvozen z osvědčené lodi ATV, která v minulých letech vozila zásoby na Mezinárodní vesmírnou stanici. Aby ale všechny systémy pracovaly správně, musí nejprve vzniknout testovací exemplář. V dnešním článku Vám proto přinášíme menší fotogalerii, která ukazuje, jak probíhaly práce na tomto neletovém, byť velmi důležitém exempláři.

Boeing nebude na ISS vozit zásoby

Jak jsme na našem portálu již informovali, momentálně je v plném proudu příprava na druhé kolo programu pro dopravu nákladů na ISS, tedy CRS-2. Společnosti předložily své nabídky v prosinci loňského roku. V článku vydaném v polovině března jsme psali o tom, že NASA oznámí vybrané firmy v červnu, ovšem nestalo se tak. Kosmická agentura oznámila, že pro posouzení potřebuje více času a rozhodnutí tak přesunula na začátek listopadu. Ovšem aktuální zprávy z NASA hovoří o dalším odkladu finálního výběru. Přestože se může zdát, že se nic neděje, minimálně jedna velká změna už na veřejnost prosákla.

ŽIVĚ: Astronauti opravují chlazení na ISS

Pokud půjde vše dobře, vystoupí dnes ve 13:10 našeho času Scott Kelly a Kjell Lindgren do volného prostoru z modulu Quest na ISS. Celý výstup můžete sledovat v tomto článku živě. Hlavním úkolem dnešního výstupu bude oprava chladícího systému. Astronauti se zaměří na kontrolní systém 2B na segmentu P6 staniční příhradové konstrukce. V roce 2012 byl totiž upraven tak, aby se eliminovaly důsledky úniku chladícího čpavku, který se tu objevil už v roce 2006. Opravy chladícího systému ale pokračovaly i výměnou čpavkového čerpadla a instalací propojky dvou čpavkových okruhů. Tím byl zajištěn nominální chod chlazení stanice a dnes tak mohou Kelly a Lindgren úplně dokončit celou proceduru.

Jak Slunce očesává Mars

Americká sonda MAVEN byla vypuštěna v listopadu 2013 k Marsu s jediným hlavním úkolem – prozkoumat horní atmosféry Rudé planety a zjistit jejich složení i to, jak atmosféra reaguje na vnější vlivy – především pak na proud nabitých částic z naší nejbližší hvězdy zvaný Sluneční vítr. Sonda díky tomu podnikla několik zanoření do horních vrstev atmosféry, kde prováděla rozbory. Na včerejší tiskové konferenci tak mohli odborníci oznámit, že konečně mají k dispozici dostatek dat, aby mohli vysvětlit procesy, které vedly k proměně původně teplého a vlhkého prostředí, kde mohl vzniknout život, na dnešní chladný a suchý svět.

Potvrzeno! Rosetta přistane na kometě

Dlouho se spekulovalo o tom, že by sonda Rosetta mohla svou mimořádně úspěšnou misi korunovat přistáním na povrchu jádra komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko. Ale nyní se zdá, že už je tato atraktivní možnost schválená a příští rok v září se máme skutečně na co těšit. Bude to zajímavé i z vědeckého hlediska – zatímco Philae klesal neřízeně volným pádem, Rosetta bude moci svůj sestup mnohem přesněji řídit. Díky tomu bude klesat pomaleji než Philae, což přinese více naměřených informací i kvalitnější fotky.

Nová lehká raketa při premiéře havarovala

Před několika dny jsme Vás informovali o tom, že je na konec října naplánován první letový test nové rakety SPARK, zvané též Super-Strypi. Původně plánovaný termín se nakonec nepodařilo splnit, ale včera brzy ráno se zapálil motor nosiče a raketa se vydala k obloze. Leč neletěla dlouho – po minutě práce prvního stupně došlo ke zničení rakety. První let experimentální SuperStrypi, která vznikla s přispěním amerického ministerstva obrany při své neúspěšné misi zničila i 13 vynášených cubesatů. Raekta byla postavena ve spolupráci s firmou Sandia a jejím cílem je dosáhnout levné možnosti vynášení malých družic. Raketa přitom využívá technologií ze starších suborbitálních raket Strypi.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.