Urban Sky
Urban Sky, společnost, která vyvinula přenosné stratosférické balóny pro zobrazování a další aplikace obvykle prováděné družicemi, získala 30 milionů dolarů na rozšíření své práce.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Urban Sky, společnost, která vyvinula přenosné stratosférické balóny pro zobrazování a další aplikace obvykle prováděné družicemi, získala 30 milionů dolarů na rozšíření své práce.
Dodavatel optických a infračervených senzorů Geost podal žalobu na porušení smlouvy ve výši 17,1 milionu dolarů proti Sierra Space. Žaloba uvádí, že společnost porušila dohodu o použití senzorů Geost v rámci programu U.S. Space Force.
Defence Innovation Unit ministerstva obrany zkoumá, jak by bylo možné použít vesmírnou loď Starship společnosti SpaceX k podpoře širší architektury doplňování paliva ve vesmíru.
Spojené arabské emiráty, zastoupené Mohammed Bin Rashid Space Center, si vybraly společnost Thales Alenia Space ke stavbě modulu přechodové komory pro stanici Gateway. Společnost ani vesmírné středisko nezveřejnily podmínky obchodu.
Letecký výrobce Boeing a výrobce satelitních antén ThinKom Solutions úspěšně předvedli širokopásmovou družicovou komunikační technologii zaměřenou na vojenská letadla.
Společnost Atmos Space Cargo 5. února oznámila, že získala kladné hodnocení užitečného zatížení od Federálního úřadu pro letectví jako součást licenčního procesu pro její kapsli Phoenix, která má být vypuštěna v dubnu při sdílené misi Bandwagon-3 společnosti SpaceX.
Japonský operátor SKY Perfect JSAT uvedl 5. února, že bude vlastnit družice Pelican s optickým snímkováním s vysokým rozlišením poskytované společností Planet v rámci americké entity nazvané JSAT Beyond Innovation.
Články
Z našich dosavadních článků o fyzice nízkých teplot si možná pamatujete, že kromě fascinující vlastnosti zvaná supratekutost, která se vyskytuje u kapalného helia, rozlišujeme ještě jinou, neméně podivuhodnou vlastnost, jíž říkáme supravodivost. Ta se projevuje u pevných látek, takže by se mohlo zdát, že se supratekutostí má pramálo společného. Jak ale dnes uvidíme, přesný opak je pravda. V současnosti má supravodivost mnoho potenciálních aplikací, které mohou dosti zásadně změnit náš život. Když ale byla supravodivost na počátku minulého století poprvé pozorována, nikdo nemohl tušit, že takto zcela zásadně ovlivní naše životy.
6. března technici pracující v budově Payload Hazardous Servicing Facility na Kennedyho středisku na Floridě plně rozložili první ze dvou pětisegmentových fotovoltaických článků pro sondu Europa Clipper. Každý pětidílný panel měří na délku lehce přes 14 metrů. V rámci rozkládání byl panel shora zavěšen na podpůrném systému, který nese hmotnost dílů. Rozkládací mechanismus se má naostro aktivovat až v kosmickém prostoru, takže pro testy na Zemi je odlehčení nezbytné. V rámci dalších kroků se technici pustí do inspekce a případného čištění, což je součástí fáze sestavování, testů a předstartovní přípravy.
Monstrum opět ožilo. Jinak se start rakety Super Heavy Starship popsat nedá. Při každém startu tento kolos předvede neuvěřitelné divadlo, které tentokrát SpaceX v přímém přenosu díky přidání antén pro komunikaci se sítí Starlink vyšperkovala o záběry přímo ze samotné rakety. Start se měl uskutečnit již ve 13:00 našeho času, ovšem kvůli počasí a lodím v uzavřené oblasti došlo postupně k několika odkladům, až nakonec Super Heavy B10 ve 14:25 našeho času úspěšně zažehla svých třiatřicet raketových motorů Raptor a vydala se vstříc obloze.
Dne 12. prosince roku 2023 oznámila NASA komunikační problémy se sondou Voyager-1. Sonda přijímala a prováděla příkazy za Země, ale neodesílala zpět vědecká data. Inženýři NASA od té doby pracují na vyřešení problému, jehož příčinou je jeden ze tří palubních počítačů Voyageru 1, systém letových dat (FDS – Flight Data System). Počítač FDS nekomunikuje správně s telemetrickou modulační jednotkou (TMU). V důsledku toho nejsou na Zemi posílána žádná vědecká ani technická data.
Týmy expertů kolem Nancy Grace Roman Space Telescope oznámili své plány na zatím nevídaný průzkum roviny naší Mléčné dráhy. S pomocí připravované kosmické observatoře nahlédnou do této oblasti hlouběji, než při jakémkoliv dřívějším průzkumu a zmapují více hvězd v naší galaxii, než všechna dřívější pozorování dohromady. „Je tu opravdu hodně široké spektrum vědy, které můžeme tímto průzkumem objevit – od vzniku a vývoje hvězd po mezihvězdný prach a dynamiku srdce galaxie,“ popisuje Catherine Zucker, astrofyzička z astrofyzikálního střediska při Harvard & Smithsonian v Cambridge, stát Massachusetts, která byla spoluautorkou dokumentu, který popisuje některé výhody takového pozorovacího programu.
Již na zítra je v plánu pokus o start největší, nejsilnější a nejtěžší rakety, jakou kdy lidstvo postavilo. Řeč samozřejmě není o ničem jiném, než o Super Heavy Starship, která se má vydat na svůj třetí testovací let. Plán pro něj se od prvních dvou velmi liší a nově je tak v plánu dopad Starship do Indického oceánu, tedy již po méně než půl oběhu Země. Během přeletové fáze se má také testovat otevírání dveří nákladového prostoru, přečerpávání pohonných látek mezi nádržemi, nebo deorbitační zážeh. Mohli bychom se také teoreticky dočkat v přímém přenosu záběrů přímo z rakety, jelikož S28 je nově vybavena hned čtyřmi anténami pro komunikaci se sítí Starlink. Pokus o start je aktuálně plánován na 13:00 našeho času ovšem v době vydání článku FAA stále nevydala upravenou startovní licenci.
Ve druhém pololetí loňského roku zvažovali vysocí představitelé NASA plány na přesun prvního přistání na Měsíci v rámci Artemis ze třetí na čtvrtou misi, což by poskytlo společnostem SpaceX a Axiom Space další čas na přípravu lunárního landeru a skafandrů. Podle Joey Roulette ze zpravodajské agentury Reuters předložili představitelé NASA v prosinci 2023 tuto možnost nejvyššímu vedení agentury. Když byl za účasti administrátora NASA Billa Nelsona 9. ledna 2024 ohlášen odklad misí Artemis 2, Artemis 3 a startu rakety Falcon Heavy s moduly HALO a PPE kosmické stanice Gateway, možnost změny náplně mise Artemis 3 zmíněna nebyla. Přistání na Měsíci v landeru Starship tak nadále zůstává v plánu mise Artemis 3 s cílovým datem září 2026. Dne 9. února 2024 napsal Elon Musk, že Starship by měla být schopna se dostat na Měsíc za méně než pět let. Tedy nejpozději v roce 2028. Vynesení modulů HALO (úvodní fotografie) a PPE bylo posunuto na fiskální rok 2026 a jejich přílet na dráhu NRHO na rok 2027. V náplni mise Artemis 4, aktuálně cílené na
Dnes v 16:03 našeho času odstartovala z novozélandského kosmodromu Mahia raketa Electron. Start z rampy 1B se musel o pár desítek minut odložit kvůli počasí, ale jinak vše fungovalo podle plánu. Na sun-synchronní oběžnou dráhu ve výšce 561 kilometrů, která je vůči rovníku skloněna o 97,7° byla dopravena radarová družice StriX-3 od společnosti Synspective. Ta už si na raketách Electron nechala vynést tři družice z řady StriX, aktuální StriX-3 tedy byla již čtvrtou v pořadí. Jako první letěla v prosinci 2020 družice StriX-α, kterou v únoru 2022 následovala StriX-β a v září 2022 přišla StriX-1.
Trojice malých vozítek má prozkoumávat Měsíc a přitom vzájemně spolupracovat. Jejich start se nyní zase o kousek přiblížil. Inženýři z kalifornské Jet Propulsion Laboratory nedávno dokončili sestavování těchto samohybných robotů a poté je vystavili drsným zkouškám, které měly prokázat, že rovery přečkají nelehký start na raketě do kosmického prostoru, přelet k Měsíci i práci na jeho povrchu. V rámci technologické demonstrační mise CADRE (Cooperative Autonomous Distributed Robotic Exploration) budou na Měsíc vyslána vozítka o velikosti příručního kufříku, které budou čerpat energii z fotovoltaických článků. Rovery i další hardware budou připojeny na lander, který zamíří do oblasti Reiner Gamma. Po dobu přibližně 14 pozemských dní (jednoho lunárního dne) budou provádět experimenty zaměřené na autonomní průzkum, mapování a využití povrch penetrujícího radaru, díky kterému vědci nahlédnou pod povrch Měsíce.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Poslední lednový týden roku 2025 je za námi a opět přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických témat, které nyní shrne Kosmotýdeník. V hlavním tématu se tentokrát věnujeme
Další týden sprintuje ke svému konci a za 12 hodin od vydání tohoto článku už bude patřit historii. Přinesl ale celou řadu momentů, na které se
Kampaň kosmických misí Artemis nebude mít v letošním roce tak hladký přechod do dalšího prezidentského funkčního období, jako měla v roce 2021. Velké změny by mohly přijít
V rámci programu Voschod byly sice realizovány dva pilotované lety, přičemž oba přinesly další světová prvenství pro SSSR, pro pozorné čtenáře je však nad slunce
Jsou týdny, kdy je významných kosmonautických událostí málo a pak jsou týdny, jako byl ten, který nyní končí. I když, možná jsme byli svědky zcela výjimečného a v kosmonautice
V polovině šedesátých let se pilotovaný kosmický program SSSR ocitl v paradoxní situaci, která připomínala začarovaný kruh. Pro udržení prestiže a relevance bylo nutné plánovat a provádět lety
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Pomalu končí podzim, takže nastal čas, abychom si shrnuli dění v kosmonautice za měsíce červenec, srpen a září. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. 9. červenec roku 2024 nám přinesl první start dlouho vyvíjeného a očekávaného nosiče Ariane 6
Apollo byl program amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA), jehož cílem bylo přistání lidí na Měsíci a jejich návrat zpět na matičku Zemi. Zahájen byl na počátku roku 1961 a v roce 1968 se uskutečnila první pilotovaná mise pod názvem Apollo 7.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.