sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Na briefingu po návratu kosmické lodi Crew Dragon s posádkou Crew-9 z ISS uvedl Steve Stich, manažer komerčního programu posádek NASA, že agentura očekává další zkušební let Starlineru, s lidmi na palubě nebo bez nich, před zahájením misí pro rotace posádek na ISS.
Americké vesmírné síly budou operovat s finančními prostředky ve výši 28,7 miliardy dolarů na fiskální rok 2025, což je o 800 milionů dolarů méně, než je požadovaný rozpočet ve výši 29,5 miliardy dolarů.
Francouzská společnost CTO se spojila se společností TDF, která provozuje největší francouzskou síť hostitelských serverů neutrálních z hlediska operátorů, aby pomohla integrovat její navrhované služby 5G na VLEO s pozemními telekomunikačními společnostmi.
Startupy Exlabs a Antares z jižní Kalifornie oznámily 19. března strategické partnerství za účelem vývoje kosmické lodi s jaderným pohonem pro mise do hlubokého vesmíru.
Americké vesmírné síly vydaly nový strategický plán, který nastiňuje, jak plánuje integrovat umělou inteligenci (AI) do svých operací a zlepšit gramotnost AI mezi svými zaměstnanci.
Zhang Xiaomin, předseda Beijing Ziwei Yutong Technology Co., známé také jako AZSpace, uvedl čínskému portálu Securities Daily, že společnost plánuje oficiálně provést orbitální pilotované letové testy v roce 2027 nebo 2028. Společnost se zaměřuje na výrobu kosmických lodí a vesmírnou turistiku.
Společnost Isar Aerospace je připravena provést svůj první start rakety Spectrum již 20. března poté, co obdrží licenci od norských regulačních orgánů. Start nazvaný Going Full Spectrum je zkušební let bez nákladu.
Články
Protřete oči a pojďte si odpočinout k polednímu vydání nejnovějšího přehledu nejzajímavějších zpráv, které přinesl tento týden v kosmonautice. Noční čekání na start povětšinou odložených raket můžeme nechat za sebou a naopak se v hlavním tématu můžete těšit na již v kosmickém prostoru putující loď Cygnus NG-14, která nese celou řadu zajímavých experimentů a také dalšího nákladu. Podíváme se však i na jeden hmotnostní spektrometr, který bude prošlapávat cestu misím Artemis a nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.
Dnes zabrousíme do časů, kdy Evropu rozdělovala železná opona a mezi dvěma supervelmocemi probíhaly kosmické závody. Sovětský svaz se v nepilotované kosmonautice dočkal řady úspěchů a prvenství při průzkumu Měsíce a Venuše. Ale u Marsu vedli na celé čáře Američané. Sovětský svaz se tedy rozhodl změnit své priority a jedním z výsledků byl projekt Fobos určený k podrobnému průzkumu stejnojmenného měsíce rudé planety.
Dva roky jsou tomu již, co jsme vydali článek „Šťastné, veselé a kosmické!“. Na něj loni volně navázal text „Šťastné, veselé a kosmické! Už zase…“ Letos tedy tuto trilogii vonící jehličím a prskavkami naplňujeme. Aneb opět přinášíme několik nových námětů, co bychom si měli přát (nejen) pod vánoční stromeček. Jinak se samozřejmě můžete inspirovat i minulými díly „seriálu“. Stejně jako loni a předloni budeme rádi, když se v diskusi nebo jinak podělíte o další nápady. Nikde není psáno, že z trilogie nemůže vzniknout tetralogie.
Odklady startů v posledních dnech přinesly velmi zajímavý moment. Na 3. října jsou totiž plánovány hned tři starty raket, které chceme komentovat a to pouze v rozmezí 11 hodin! V tomto článku se nebudeme věnovat odpolednímu startu Falconu 9 s družicemi Starlink – o jeho přenosu budeme informovat v samostatném článku v sobotu dopoledne. V tomto článku se zaměříme na dva noční starty. Ve 3:16 SELČ má z Virginie startovat raketa Antares s lodí Cygnus NG-14 a ve 3:43 by měl vzlétnout Falcon 9 s navigační družicí GPSIII-04. Pokud nedojde k odkladům, mohli bychom se dočkat velmi vzácného dvojitého přenosu.
V září jsme se dočkali dlouho odkládaného startu rakety Vega pro misi SSMS. Pak se podíváme na statický zážeh FSB-1 motoru na tuhé pohonné látky pro SLS. Další velké reportáže budou patřit SpaceX. Nejprve se vydá do vesmíru na raketě Falcon další nálož družic Starlink napěchovaná pod aerodynamickým krytem a pak se zaměříme na dění na základně Boca Chica (skok Starship SN6, destrukce SN7.1, příprava SN8). Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa dnes opět od 20:00.
V minulém díle naší minisérie jsme se věnovali českému podílu na francouzské misi TARANIS, která má startovat na raketě Vega začátkem listopadu. Dnes si ale posvítíme na jiný projekt, kde se česká stopa otiskla opravdu výrazně – čeká nás vědecká sonda Evropské kosmické agentury Solar orbiter určená k průzkumu Slunce. Ta odstartovala na raketě Atlas V začátkem letošního roku a česká pracoviště se podílela hned na několika jejích přístrojích. Projekt Solar orbiter tak v našem miniseriálu nemůžeme vynechat – právem se řadí mezi největší české příspěvky ke kosmickým projektům.
Na kosmodromu MARS ve Virginii se na start připravuje raketa Antares ve verzi 230+ od firmy Northrop Grumman. Start se sice musel kvůli špatnému počasí odložit, nicméně nyní se zdá, že by ke startu mohlo dojít 2. října ve 3:38 našeho času. Pokud se start podaří, vydá se zásobovací loď Cygnus k Mezinárodní kosmické stanici, kam má doručit téměř 3,5 tuny nákladu. Bude se jednat již o třetí misi lodi Cygnus v rámci kontraktu CRS-2 a na palubě se nachází například 850 kilogramů zásob pro posádku, nebo 151 kilogramů potřeb pro výstupy do volného prostoru.
Ve změti posunů a odkladů startů posledních dnů se člověk už může snadno ztratit. Věřme však, že se situace konečně srovná a jedním krůčkem k tomuto srovnání může být start rakety Falcon 9, která by dnes v 15:17 měla vynést dalších 60 družic Starlink – půjde již o dvanáctou várku těchto ostrých družic. První stupeň na této misi bude použit podruhé, ale zato jedna polovina aerodynamického krytu zažije již svůj třetí start. Věřme, že se dočkáme úspěšné záchrany prvního stupně i obou polovin krytu. Jako obvykle budeme rádi, když zavítáte na náš živě a česky komentovaný přenos.
Na mobilní vypouštěcí plošině v montážní hale VAB byly 14. září v rámci školení personálu a prověrek jeřábů spojeny dva inertní neletové díly pathfinderu vzletového stupně SRB – spodní segment a středový segment. Až budou takto spojeny první dva letové díly, bude to nezpochybnitelný signál, že NASA má i se započtením předpokládaných skluzů důvěru ve start mise Artemis I do dvanácti měsíců. Životnost sestavených boosterů je totiž dvanáct měsíců od spojení prvních dvou segmentů. Po této době je vyžadována demontáž boosterů, kontrola segmentů včetně inspekce pohonné hmoty a případná údržba. Hlavním limitem životnosti jsou těsnicí prvky mezi jednotlivými segmenty. Aby k této situaci nedošlo, bude datum zahájení sestavování SRB upřesněno po zážehu Green Run na základě zjištění potřebného rozsahu renovace centrálního stupně. Předběžné úvahy směřují k umístění letových spodních segmentů vzletových stupňů na mobilní vypouštěcí plošinu přibližně dva až čtyři týdny po zážehu Green Run a k připojení středových segmentů do konce letošního roku.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Podle odhadu NASA ze závěru roku 2023, vypočteného s použitím statistických metod v úrovni pravděpodobnosti 70 %, bude lunární lander Starship připravený na oběžné dráze
K nedělnímu obědu je již tradičně připraven pravidelný souhrn událostí, které v kosmonautice přinesl uplynulý týden. Kosmotýdeník se v hlavním tématu tentokrát zaměří na náklady, které vynesla
Další týden a další nepřeberný příval zajímavých zpráv z kosmonautiky. Přelom února a března je nezvykle plodný na celou řadu atraktivních událostí. V Kosmotýdeníku se tentokrát v hlavním tématu ohlédneme
Tento týden byl doslova kosmická jízda! Některé dny jsme ani netušili, o čem dříve informovat. V Kosmotýdeníku se tak podíváme na některé nejzajímavější kosmonautické události týdne.
Další napěchovaný kosmický týden máme za sebou a před námi je nyní aktuální vydání Kosmotýdeníku, který opět shrne kosmonautické dění v uplynulém týdnu. V hlavním tématu
V minulém dílu jsme psali, že 20. února se bude ve výrobním závodě společnosti Thales Alenia Space v italském Turíně konat mediální akce před odesláním
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
