Spectrum
Společnost Isar Aerospace je připravena provést svůj první start rakety Spectrum již 20. března poté, co obdrží licenci od norských regulačních orgánů. Start nazvaný Going Full Spectrum je zkušební let bez nákladu.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Isar Aerospace je připravena provést svůj první start rakety Spectrum již 20. března poté, co obdrží licenci od norských regulačních orgánů. Start nazvaný Going Full Spectrum je zkušební let bez nákladu.
Samara Aerospace se připravuje na testování své technologie družicového zaměřování pro lety do vesmíru, díky finančním prostředkům získanými v předběžném investičním kole.
Skupina evropských společností zajistila vládní finanční prostředky na testování demonstrátoru de-orbitační plachty do roku 2028. Uskupení vede portugalský startup Spaceo, který plánuje v roce 2027 demonstrační misi de-orbit.
Indický startup SkyServe, zabývající AI a počítači, navázal spolupráci s laboratoří Jet Propulsion Laboratory. Předmětem spolupráce je testování modelů umělé inteligence na družici D-Orbit.
Čínská společnost Galactic Energy vynesla na oběžnou dráhu osm družic. Šest družic byly Yunyao-1 a zbylé dvě AIRSAT. Družice vynesla raketa na tuhá paliva Ceres-1.
Společnost Cambrian Works oznamuje, že byla vybrána společností AFWERX pro kontrakt Direct-to-Phase II zaměřený na technologie Alternate Position Navigation and Time (A-PNT).
Společnost SES se sídlem v Lucembursku uvedla, že se rozhodla zredukovat své představenstvo z 11 na devět členů a zároveň navrhla dva nové ředitele s rozsáhlými zkušenostmi s vedením americké národní bezpečnosti a obrany.
Články
V novembri nás čaká štart čínskej lunárnej sondy Chang´e 5 na rakete CZ-5 (6). Jedná sa o návratovú misiu s mesačnými vzorkami, pričom je tu ešte záloha v podobe Chang´e 6. Ak by bola aspoň jedna z nich úspešná (dúfajme, že obe), zavŕšil by sa tretí krok v čínskom programe prieskumu Mesiaca, ale na druhej strane to znamená, že sa už pracuje na kroku číslo 4. V tomto kroku sa budú realizovať sondy Chang´e 7 a Chang´e 8. Poďme sa pozrieť, na čo sa môžeme tešiť. Aby sa mohla realizovať mesačná výskumná základňa, sformulovali sa tieto všeobecné požiadavky. Treba vyvinúť technológie na presné pristátie s vopred určeným bodom, pristátie s veľkým užitočným zaťažením, rozvoj prieskumných schopností v trvalo zatienených oblastiach kráterov pomocou robotov, koordinovaná prevádzka viacerých robotov, separácia a extrakcia jednotlivých chemických prvkov.
V rámci nové studie se vědci zaměřili na devět kráterů, které se nachází na největším Saturnově měsíci – Titanu. Tato analýza přinesla důležité poznatky o tom, jak eroze ovlivňuje povrch a také co se pod ním nachází. Odborníci použili data nasbíraná sondou Cassini, aby nahlédli do kráterů a odhalili tak více detailů o tom, jak se krátery vyvíjí a jak jejich změny ovlivňuje počasí. Podobně jako Země má i Titan hustou atmosféru, která funguje jako ochranný štít před dopady meteoritů. Ukázalo se, že eroze a další geologické procesy postupně vymažou i krátery, které vytvořily meteority, které se dostaly až k povrchu. Výsledkem je, že na Titanu vidíme mnohem méně kráterů než na jiných měsících. Při takových impaktech dochází vždy k odhalení podpovrchového materiálu a takové krátery na Titanu toho prozradí opravdu hodně.
Drobné posuny zemského povrchu na území celého Německa se podařilo vůbec poprvé zmapovat díky evropským radarovým družicím Sentinel 1. Deformace zemského povrchu postupné sedání materiálu, nejčastěji nastávají v důsledku změn, které probíhají pod povrchem – ať už jde o odčerpávání podzemní vody, těžbu, prudkou urbanizaci, nebo přirozenou konsolidaci sedimentů. Takový pohyb může představovat riziko – ať už k němu dojde ve městech či na venkově. Dlouhodobé drobné účinky mohou ve výsledku vést k poškození budov, silnic, mostů, říčních koryt a dalších částí infrastruktury. Může se také změnit způsob, kterým se voda po povrchu pohybuje a kde se akumuluje. Všechny tyto jevy mají ekonomické dopady.
Jak se přibližuje program Artemis, blíží se doba, kdy budou lidé i roboti častěji než dříve prozkoumávat povrch Měsíce. NASA chce přitom všechny tyto činnosti provádět udržitelně a proto rozvíjí technologický vývoj na několika frontách. Jednou z důležitých oblastí je hledání způsobů, co dělat poté, co na určené místo na Měsíci přistane požadovaný náklad. Po úspěšném přistání totiž budou muset roboti nebo lidé vyložit náklad, jehož rozměry mohou být kdekoliv mezi krabicí na boty a golfovým vozíkem – a to vše v drsném prostředí s bonusem v podobě snížené lunární gravitace. NASA proto nyní oslovuje týmy po celém světě, aby v rámci tzv. Lunar Delivery Challenge předložili své inovativní nápady a koncepty, jak nejlépe vykládat náklad na Měsíci.
Ve čtvrtek 5. listopadu dorazila do montážní haly HIF u rampy 39A na Kennedy Space Center loď Crew Dragon. Předtím pobývala v hale na Mysu Canaveral, kde prošla nezbytnou předletovou přípravou. Nyní technici pracují na připojování lodi k raketě, aby mohl přijít vývoz na rampu. Posádka ve složení Michael Hopkins, Victor Glover a Shannon Walker z NASA společně s japonským astronautem Sojči Nogučim má v průběhu 8. listopadu opustit středisko přípravy na Johnsonově středisku v Houstonu a zamíří na Floridu.
Týden se s týdnem minul a je připraven další přehled událostí v kosmonautice, které přineslo posledních sedm dní. V Kosmotýdeníku se tentokrát vypravíme do Číny, kde se podařil start čínskému start-upu s jejich raketou Ceres-1. Podpora soukromých kosmických firem v posledních letech v Číně zesiluje a začíná se to projevovat na úspěších těchto firem. Budeme se však věnovat i indickému startu, kde raketa PSLV přetrhla dlouhou dobu indického raketového půstu. Nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Od Fobosu z předchozího dílu se přesuneme k souputníku naší Země. V roce 2009 vyrazila k Měsíci americká sonda LRO, která funguje dodnes. Spolu s ní ale letěla ještě jedna sonda, jejíž mise byla doslova sebevražedná. Sonda LCROSS totiž měla narazit do Měsíce, což se jí i podařilo. Ještě předtím ale přinesla cenné informace o přítomnosti ledu v trvale zastíněných kráterech.
V rámci následující mise, která by měla odstartovat v průběhu listopadu, společnost Rocket Lab vypustí raketu Electron z kosmodromu na Novém Zélandu a následně se pokusí poprvé získat první stupeň zpět. Plán počítá s přistáním stupně na padáku do oceánu. Tento pokus má firmu posunout blíže k velkému finále – zachycení stupně za letu vrtulníkem a poté tento zachráněný hardware použít opakovaně. Primárním úkolem těchto snah je navýšení počtu letů, které Rocket Lab obslouží, ale podle šéfa firmy, Petera Becka, se nedá vyloučit ani finanční úspora.
Ze vzletové rampy číslo 16 čínského kosmodromu Tchaj-jüan dnes ráno ve 4:19:14,901 SEČ úspěšně odstartovala nosná raketa CZ-6 s 13 družicemi. Dříve oznámený čas startu byl 4:18:50 SEČ. Vypuštěno bylo deset argentinských družic ÑuSat a tři čínské družice. Jednalo se v pořadí o čtvrtý start rakety CZ-6, která patří mezi slabší z nové generace čínských nosných raket vyvíjených od začátku jako kosmické rakety. Starty této nosné rakety nejsou moc časté a premiéru si odbyla již v září 2015.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
K nedělnímu obědu je již tradičně připraven pravidelný souhrn událostí, které v kosmonautice přinesl uplynulý týden. Kosmotýdeník se v hlavním tématu tentokrát zaměří na náklady, které vynesla
Další týden a další nepřeberný příval zajímavých zpráv z kosmonautiky. Přelom února a března je nezvykle plodný na celou řadu atraktivních událostí. V Kosmotýdeníku se tentokrát v hlavním tématu ohlédneme
Tento týden byl doslova kosmická jízda! Některé dny jsme ani netušili, o čem dříve informovat. V Kosmotýdeníku se tak podíváme na některé nejzajímavější kosmonautické události týdne.
Další napěchovaný kosmický týden máme za sebou a před námi je nyní aktuální vydání Kosmotýdeníku, který opět shrne kosmonautické dění v uplynulém týdnu. V hlavním tématu
V minulém dílu jsme psali, že 20. února se bude ve výrobním závodě společnosti Thales Alenia Space v italském Turíně konat mediální akce před odesláním
Ani toto nedělní poledne nebude ochuzeno o bohatou porci zajímavostí a novinek, které v uplynulém týdnu hýbaly kosmonautikou. Kosmotýdeník se tentokrát zaměřil na přípravu evropského kosmodromu, který bude
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
