sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (NROL-57)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

NASA

V prohlášení ze 14. března agentura NASA uvedla, že administrativa Bílého domu poskytla agentuře týdenní prodloužení termínu k předložení plánu reorganizace a snížení pracovní síly agentury.

Constellr

Německý startup Constellr zveřejnil 17. března snímky z družice Skybee-1, první družice v konstelaci termálního zobrazování. S daty Skybee-1 vytvořil Constellr podrobnou mapu distribuce tepla pro budovy, parky a vodní cesty v Tokiu.

Tianwen-3

Čínský národní vesmírný úřad (CNSA) zveřejnil 11. března oznámení o příležitostech, které oficiálně otevřelo misi Tianwen-3 mezinárodní spolupráci. Tianwen-3 si klade za cíl shromáždit vzorky z Marsu a vůbec poprvé je doručit na Zemi.

Isar Aerospace

Společnost Isar Aerospace 12. března oznámila, že podepsala smlouvu na vynesení dvou družic pro program agentury Arctic Ocean Surveillance (AOS) v roce 2028. Start rakety Spectrum na sluneční synchronní dráhu se uskuteční z kosmodromu Andøya.

Momentus

Společnost Momentus oznámila 11. března dohodu, která zákazníkům využívající orbitální tahač Vigoride poskytne konektivitu na vyžádání prostřednictvím partnerství se společností Solstar Space.

Články

ŽIVĚ: Odlet prvního Dragonu 2 a zážeh Starship

Na 12. ledna jsou naplánovány hned dvě zajímavé události spojené s firmou SpaceX a obě můžete sledovat živě. NASA TV již zahájila přímý přenos z paluby Mezinárodní kosmické stanice v jehož rámci uvidíme odlet první nákladní lodě Dragon 2 od orbitálního komplexu. „Na její palubě bude více jak 2300 kg důležitého nákladu včetně výsledků vědeckých experimentů. K přistání SpX-21 dojde ve čtvrtek okolo 2:28 SEČ,“ uvedl Michal Václavík z České kosmické kanceláře. K odletu mělo původně dojít už ve 14:40, ale nakonec byl termín posunut na 15:05 SEČ kvůli lepšímu komunikačnímu pokrytí. Na odlet první americké nepilotované nákladní lodě, která se zvládne od stanice odpojit sama, bude dohlížet astronaut Victor Glover.

Malé kamery pro sledování lunárních landerů

Technika a miniaturizace dělají ohromné pokroky – zatímco ještě relativně nedávno byly miniaturní kamery výsadou filmů o špionech, dnes mohou najít uplatnění i v kosmickém výzkumu. Dnes bude řeč o malých černých kamerách, které mají rozměry srovnatelné sotva s polovinou počítačové myši. Tyto kamery nemají pracovat samy – inženýři chtějí použít čtyři exempláře najednou, aby bylo možné lépe porozumět procesům, které probíhají pod landerem v době, kdy přistává na povrchu Měsíce a spaliny z přistávacích motorů začnou odfoukávat jemné částečky regolitu.

XMM Newton

Neonová šou pohledem evropského teleskopu

Evropský teleskop XMM-Newton zřejmě vyfotografoval nový typ hvězdy, který nebyl ještě nikdy spatřen v rentgenové části elektromagnetického spektra. Tato pro vědce podivná hvězda vznikla poté, co se dva bílí trpaslíci (pozůstatky po hvězdách podobných našemu Slunci) srazili a splynuli dohromady. Místo toho, aby se obě hvězdy navzájem zničily, daly vzniknout novému objektu, který jasně září v rentgenové části spektra. Tým astronomů, který vede Lidia Oskinova z Postupimské univerzity, studoval objekt, který byl původně objeven už v roce 2019 a ke svému studiu použili právě data z teleskopu XMM-Newton.

První Dragon 2 se vrací na Zemi

Už jen skutečnost uvedená v nadpisu by sama osobě stačila k tomu, aby se daná událost mohla považovat za zajímavou. Je s ní však spojen ještě jeden aspekt, který její zajímavost ještě zvyšuje. Vědecké experimenty z ISS totiž zažijí velmi zajímavou cestu, při které vystřídají kosmickou loď, vrtulník, klasické vodní plavidlo, letadlo a také automobil. 11. ledna okolo 15:25 SEČ se kosmická loď Dragon 2 z mise CRS-21 odpojí od Mezinárodní kosmické stanice, aby o 12 hodin později návratová kabina dosedla do vln Atlantiku. Dragon druhé generace umožňuje oproti generaci první dopravit na Zemi mnohem více vědeckých experimentů a právě mise CRS-21 je prvním případem, kdy se toho dočkáme.

Příprava na první letošní misi rakety Electron

Máme za sebou první kosmický start rakety v roce 2021 a v následujících dnech přijdou samozřejmě další. Na start ve druhé polovině ledna se chystá také firma Rocket Lab, která připravila misi pojmenovanou Another One Leaves The Crust (doslovně přeloženo Další opouští zemskou kůru – ve skutečnosti jde o odkaz na hit Another One Bites the Dust od skupiny Queen). Raketa Electron by měla odstartovat v průběhu desetidenního okna, které se otevírá 16. ledna. Půjde opět o noční start – každý den trvá startovní okno od 8:38 do 8:45 SEČ a poletí se opět ze vzletového komplexu 1 na novozélandském poloostrově Mahia.

Kosmotýdeník 434 (4.1. – 10.1.)

I první celý týden roku 2021 se nesl ve znamení zajímavých událostí v kosmonautice. Kosmotýdeník vám proto opět přináší přehled toho nejzajímavějšího, co se v tomto týdnu na poli kosmonautiky událo. V hlavním tématu se podíváme na čtyři vybrané astrofyzikální mise NASA, jejichž výběr byl tak trochu experimentem i pro samotnou NASA. Dále se budeme věnovat nové dohodě mezi NASA a FAA o budoucích právních podmínkách komerčních komických aktivit. Těšit se můžete také na nový snímek nově vznikající rakety Vulcan společnosti ULA a nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

VT_2021_02

Vesmírná technika: Sovětská sonda Luna 23

Když se sovětští konstruktéři naučili měkce přistávat na Měsíci a zpátky na Zemi dopravili první gramy vzorků měsíčního regolitu, nastal čas posunout se dál a vytyčit si další, náročnější úkoly. V rámci minisérie věnované návratu vzorků z povrchu Měsíce pomocí sovětských sond Luna se nyní dostáváme k modernizované řadě E8-5M. Jako první přichází na řadu neúspěšná mise Luna 23.

Logo agentury NASA

NASA prodlouží mise Juno a InSight

Americká agentura NASA rozhodla o tom, že dvě vědecké mise, které odhalují záhady Sluneční soustavy a generují nové objevy dostanou možnost pokračovat. Agentura totiž s přihlédnutím k nezávislým externím zhodnocením jejich vědecké produktivity rozhodla o prodloužení jejich služby. Obě mise – Juno a InSight – dokázaly zlepšit naše chápání Sluneční soustavy, ale také nás přinutily klást si nové otázky. Nezávislý hodnotící panel tvořený experty se zkušenostmi z vědecké praxe, ale i ze správy misí či jejich provozu, uznal, že mise Juno a InSight „produkovaly výjimečnou vědu“ a doporučil agentuře obě mise prodloužit.

Modul ESPRIT postaví Thales Alenia Space

Evropská kosmická agentura podepsala 7. ledna kontrakt se společností Thales Alenia Space dohodu o stavbě evropského modulu ESPRIT pro lunární stanici Gateway. Úkolem tohoto modulu bude zajištění komunikace a možností doplňování pohonných látek pro tento nový průzkumný komplex. Na stavbě Gateway se mají podílet státy, které již provozují stanici ISS a prostřednictvím této nové stanice by mělo být možné provádět výzkum u Měsíce, ale i na něm. Prováděné výzkumy a testy nových technologií jsou přitom nezbytné pro budoucí plánované cesty lidí k Marsu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.