sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Představitelé SpaceX na dvou brífincích 7. března o nadcházejících startech pro NASA poskytli nové podrobnosti o příčinách ztráty boosteru Falconu 9,který vynesl družice Starlink. K úniku paliva z jednoho motoru došlo už 85 sekund po startu.
Orbitální testovací zařízení X-37B přistálo na základně Vandenberg Space Force Base v Kalifornii 7. března a ukončilo svou sedmou misi poté, co strávilo více než 434 dní na oběžné dráze.
Americká Federální komise pro komunikace uvedla, že umožňuje SpaceX vysílat více energie do spektrálních pásem sousedících s frekvencemi jejího partnera T-Mobile, za předpokladu, že to nebude rušit jiné sítě.
Program americké armády na vytvoření konstelace družic pro globální komunikaci a sledování raket je připraven k zahájení vynášení hardwaru na oběžnou dráhu koncem tohoto roku, uvedla Agentura pro rozvoj vesmíru.
York Space Systems plánuje v roce 2025 zahájit pět misí pro komerční zákazníky, kteří provádějí tajné experimenty pro americkou armádu. Zatím došlo k předstartovnímu testování první letošní mise Tyndal, experimentálního projektu národní bezpečnosti dálkového průzkumu.
Britská vesmírná agentura udělila finanční prostředky izraelské společnosti SatixFy na vývoj softwaru, který umožní rychlejší přeprogramovatelnost družic. Cílem je během příštích dvou let vylepšit software pro digitální tvarování paprsků.
Agentura NASA uvedla, že pokračuje v úsilí o obnovení komunikace se sondou Lunar Trailblazer. Ke ztrátě komunikace došlo méně než 12 hodin po startu. Agentura 27. února uvedla, že sonda zapnula svůj vysílač několik hodin po ztrátě komunikace, ale neměla plnou telemetrii ani schopnost jí velet.
Články
V minulém dílu jsme informovali o přepravě kabiny Orionu pro misi Artemis 3 z továrny MAF v New Orleans do budovy O&C v Kennedyho vesmírném středisku. V novém pracovním stanovišti byl Orion vložen do měřicího přístroje, ve kterém podstupuje měsíc trvající testy a měření. Po jejich dokončení bude kabina přesunuta do zkušební buňky pro provedení zkoušky, při které bude natlakována. Účelem zkoušky bude prokázání pevnosti svarů. Po zkoušce budou svary ještě prověřeny rentgenovou kontrolou pro ověření, zda v nich nevznikly žádné praskliny.
Inženýři NASA úspěšně dokončili pozemní zkoušky systému, který příští rok umožní provést test nafukovacího tepelného štítu LOFTID (Low-Earth Orbit Flight Test of an Inflatable Decelerator). Ten poletí na raketě Atlas V jakožto sekundární náklad. Při startu, který je zatím plánován na září 2022, má být především vynesena družice JPSS-2 (Joint Polar Satellite System-2), což bude třetí zástupce rodiny družic JPSS, které provozuje agentura NOAA.
Další týden napěchovaný událostmi z kosmonautiky je za námi a je tedy správný čas si připomenout ty nejzajímavější kosmonautické informace v našem týdenním přehledu. Kosmotýdeník si nyní jako hlavní téma bere start mise Crew-3, která dostala zcela nový exemplář lodě Crew Dragon. Podíváme se na vylepšení, která tato loď má i na to, kdy nás čeká další pilotovaný let. V dalších zprávách se budeme věnovat například odkladu přistání člověka na Měsíci, anebo šestimotorovému zážehu lodi Starship S20. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Když se mluví o kosmických raketách financovaných plně ze soukromých zdrojů, většina lidí si zřejmě vybaví rakety Falcon od firmy SpaceX. Pro leckoho překvapivě má však historie snažení soukromých firem o kosmickou raketu mnohem delší historii. Na počátku stála společnost SSI, která nejprve chtěla létat s raketou Percheron na kapalné pohonné látky. Ta však při zkoušce explodovala a firma se proto zaměřila na nosič Conestoga-1 na tuhé pohonné látky.
VMS alias Venus Mass Spectrometer bude jedním z pěti přístrojů na palubě sestupového modulu sondy DAVINCI. ta má startovat v roce 2029 a stane se první americkou sondou, která po 40 letech vstoupí do atmosféry Venuše. Cílem mise je prozkoumat Venuši a určit, zda někdy v historii mohla být obyvatelná. Vědci by také rádi porozuměli, jak je možné, že se proměnila v tak nehostinný svět, jakým je dnes. Atmosférická sonda by měla zhruba hodinu klesat plynným obalem Venuše a během té doby bude pořizovat chemická měření, zaznamenávat údaje o teplotě, tlaku, či větru, ale také v infračervené části spektra snímkovat okolí, než dosedne na povrch planety. Úkolem přístroje VMS bude pohlcovat během sestupu plyny, analyzovat je a poskytovat informace o chemickém složení atmosféry a potenciálních souvislostech s mineralogickým složením povrchu.
Zatímco první skupina (též se říká slupka, vrstva či úroveň) systému Starlink je dokončena, ze druhé proběhl zatím jeden start, třetí ještě ani nezačala a čtvrtá čeká na svůj první start. K tomu by mělo dojít 12. listopadu ve 13:40 SEČ. SpaceX provedla 11. listopadu statický zážeh, ovšem nosič byl poté sklopen do horizontální polohy, což mohlo naznačovat odklad. Ještě během noci však byla raketa opět vztyčena. Zatím to tedy vypadá, že start proběhne, ačkoliv se očekává jen šedesátiprocentní pravděpodobnost dobrých podmínek. Pokud by ke startu 53 komunikačních družic opravdu došlo, budeme pro Vás mít připraven tradiční česky komentovaný přenos.
O supratekutém heliu, fascinujícím stavu látky jste zde již hovořili, a ještě se k němu nejméně jednou vrátíme. Existuje ale další, stejně zajímavá fáze hmoty také související s nízkými teplotami, kterou předpověděli dva přední fyzikové první poloviny minulého století. Občas se sice můžete dočíst, že po roce 1916 už Einstein nic důležitého nevymyslel, takový výklad by byl zcela mylný a rozhodně by opomíjel dvě klíčové práce z počátku 20. let 20. století, které spoluvytvořil s hrdinou indické vědy Šatendranáthem Bosem. Podle nich proto zmíněnou fázi hmoty nazýváme Boseho–Einsteinův kondenzát. Na jeho experimentální realizaci jsme si museli počkat více než 70 let, dnes už je ale Boseho–Einsteinův kondenzát natolik běžný, že se dostal až do sondážních raket či na Mezinárodní vesmírnou stanici. O tom ale až později, začít musíme před více než stoletím u lidí, jejichž klíčové teoretické práce celou oblast výzkumu podnítily.
Dnes ve 3:03 našeho času jsme byli svědky startu rakety Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon Endurance, která dopravila na oběžnou dráhu čtyřčlennou posádku. Startem však jejich cesta rozhodně nekončí. Cílem čtveřice z USA a Německa je Mezinárodní kosmická stanice, kde by měli strávit půl roku. K tomu je ale potřeba, aby se Crew Dragon ke stanici připojil. Zhruba 22 hodin po startu by tedy mělo dojít k automatickému připojení lodi k ISS. Tím bude počet členů 66. dlouhodobé expedice na stanici rozšířen na dnes již tradičních sedm. Přílet lodi budeme samozřejmě vysílat s českým komentářem.
Vážení čtenáři, mám velkou radost, že Vám mohu oznámit, že jsme si pro Vás připravili další várku našich propagačních předmětů. Jako minule jsou pro Vás připravena trička pánská, dámská i dětská, ale i mikiny nebo grafiky. Těšit se můžete na některé osvědčené produkty z minulých edic, o které jste si psali nejčastěji, ale čekají na Vás také produkty nové. Motivy jako obvykle pokrývají historii i současnost kosmonautiky z Ruska i USA. Zároveň se dočkali ti, kteří projevili zájem o více barev triček. A nechybí samozřejmě ani stálice všech našich edic – tričko či mikina s velkým logem kosmonautixu. Zkrátka a dobře, je z čeho vybírat a doufáme, že v našem e-shopu najdete model, který se Vám líbí. Aby se vše stihlo ještě před Vánoci, máte na objednávky necelé dva týdny.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Další týden a další nepřeberný příval zajímavých zpráv z kosmonautiky. Přelom února a března je nezvykle plodný na celou řadu atraktivních událostí. V Kosmotýdeníku se tentokrát v hlavním tématu ohlédneme
Tento týden byl doslova kosmická jízda! Některé dny jsme ani netušili, o čem dříve informovat. V Kosmotýdeníku se tak podíváme na některé nejzajímavější kosmonautické události týdne.
Další napěchovaný kosmický týden máme za sebou a před námi je nyní aktuální vydání Kosmotýdeníku, který opět shrne kosmonautické dění v uplynulém týdnu. V hlavním tématu
V minulém dílu jsme psali, že 20. února se bude ve výrobním závodě společnosti Thales Alenia Space v italském Turíně konat mediální akce před odesláním
Ani toto nedělní poledne nebude ochuzeno o bohatou porci zajímavostí a novinek, které v uplynulém týdnu hýbaly kosmonautikou. Kosmotýdeník se tentokrát zaměřil na přípravu evropského kosmodromu, který bude
Ani tuto neděli nepřijdete o pravidelný přísun zajímavých zpráv a novinek, které přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. Hlavní téma Kosmotýdeníku je tentokrát o přerušení příprav na třetí let nové
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
