sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost ElevationSpace oznámila 3. března, že si zarezervovala raketu Spectrum od společnosti Aerospace pro vynesení AOBA, 200 kilogramové družice určené k testování obnovitelné platformy pro vesmírné experimenty a výrobu. Start se předpokládá ve druhé polovině roku 2026.
Společnost Raven vyhrála smlouvy od Air Force, NASA a National Science Foundation v hodnotě více než 4 miliony dolarů na aplikaci svého patentovaného procesu mikrovlnné depozice (MAD).
Agentura NASA 4. března uvedla, že prostřednictvím své smlouvy Venture-Class Acquisition of Dedicated and Rideshare (VADR) udělila zakázku společnosti Firefly, aby zahájila misi tří družic Investigation of Convective Updrafts (INCUS).
BAE Systems získala kontrakt v hodnotě 151 milionů dolarů na vývoj pozemního systému nové generace pro družice U.S. Space Force určené k varování před raketovým útokem. BAE Systems povede druhou fázi programu pozemního systému velení a řízení známého jako FORGE C2.
Startup Albedo získal kontrakt STRATFI v hodnotě 12 milionů dolarů od Air Force Research Laboratory. Družice společnosti bude poskytovat data a analýzy ze snímání Země.
China Manned Space Engineering Office (CMSEO) a Pákistánská komise pro výzkum vesmíru a horní atmosféry (SUPARCO) podepsaly Dohodu o výběru a výcviku pákistánských astronautů a jejich účasti na misích čínské vesmírné stanice.
Federální komise pro komunikace formálně zahájila proces prozkoumání nových způsobů využití družicového spektra v pásmu C v USA. Regulátor schválil veřejnou konzultaci s cílem identifikovat způsoby, jak podnítit investice, rychlé a efektivní zavádění nových komunikačních služeb v pásmu 3,98-4,2 GHz.
Články
Zájemci o kosmonautiku mohou tento obor již několik let studovat na pražském ČVUT. Nyní přišla z Brna potěšující zpráva o novém studijním projektu. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně se totiž rozhodla spustit studijní program Space Applications, který má být zaměřený plně na vesmírný průmysl. Projekt má podporu Evropské kosmické agentury i firem, které se v oboru pochybují – SAB Aerospace, OHB, Honeywell, brněnská hvězdárna, JIC, Brno Space Cluster, Výzkumný a zkušební letecký ústav a řada dalších. Studenti dostanou možnost naučit se, jak postavit vlastní CubeSat, ale také navštíví špičková střediska kosmického výzkumu – ať už jde o střediska německé agentury DLR, nebo o areály Evropské kosmické agentury ESA.
Uběhl měsíc od našeho posledního ohlédnutí za děním na ISS. Stanice mezitím přijala nákladní loď Dragon v rámci mise CRS-24 a ruští kosmonauté připravili uzlový modul Pričal pro přílety budoucích Sojuzů a nákladních Progressů. Právě úvodní snímek ukazuje jednu z nejzajímavějších událostí začátku roku 2022 na stanici. Vlevo dole vidíme modul Pričal, který byl při kosmické vycházce nakonfigurován a aktivován. Na modulu Nauka je vpravo nahoře Anton Škaplerov. Kosmická vycházka trvala 7 hodin a 11 minut. S Antonem vystoupil ještě Pjotr Dubrov, kterého vidíme na následující fotografii.
Díly tvořící centrální tělo nové evropské rakety Ariane 6 dorazily 18. ledna na evropský kosmodrom a nyní se již nachází v hale, kde bude probíhat sestavování samotné nosné rakety. Centrální tělo Ariane 6 tvoří první a druhý stupeň. Zatímco první stupeň vyrobila firma ArianeGroup ve francouzském Les Mureaux, horní stupeň pochází od stejné společnosti, ovšem z výrobního střediska v německých Brémách. Po připlutí do přístavu Pariacabo byly oba transportní kontejnery přemístěny do nové budovy, která bude sloužit k sestavování raket Ariane 6. Tato budova je součástí celého nově postaveného startovního komplexu pro tyto nosiče.
Neúspěšný let stanice OPS-1 sice nevyvolával v pracovnících konstrukční kanceláře CKBM a jejímu vedení v čele s Vladimirem Čelomějem libé pocity, nicméně jejich aktivita se nezastavila ani na chvíli. Zatímco se OPS-1 měnila na oblak trosek hořících v atmosféře, ve výrobním závodě Chruničeva šly plným tempem práce na zhotovení trupu, jež dostal označení No0101-2. Na přelomu roku byla konstrukce hotova a 2. ledna 1974 byl trup přepraven do CKBM v Reutovu k „vyplnění masem“, tedy osazení všemi systémy a aparaturami nutnými ke správnému fungování stanice. Práce v cechu č. 8 a následně v KIC (cech testování a kontroly) probíhaly na tři směny a za tři měsíce byla stanice hotova a připravena k přepravě na kosmodrom. 2. dubna speciální vlaková souprava vypravená z Reutova dorazila na místo určení – montážní halu na ploščadce 81 – a mohlo začít vykládání Almazu a jeho příprava na start. Práce dle zaběhlých zvyklostí do značné míry kopírovaly procesy, jimiž stanice prošla v KICu. Byly prověřovány veškeré systémy a subsystémy do nejmenšího detailu, následně byla stanice testována i ve vakuové komoře. Během přípravy se objevily i některé problémy. Asi největším byl
Občas se stane, že člověk na něco zapomene a než aby to napravil, tak před sebou onu zapomenutou věc stále tlačí. Něco podobného se stalo s naší anketou v pravém sloupci. 2. listopadu 2020 jsme vydali článek o nové anketě. Tato anketa se zaměřila na nejočekávanější události roku následujícího, tedy 2021. Tehdejší předpoklad byl, že zde anketa vydrží zhruba do ledna 2021, kdy bude nahrazena anketou o nejzajímavější okamžik skončeného roku 2020. To se však nestalo. Jednou jsem na to zapomněl, pak zase dostala přednost aktuální událost a tak anketa visela na webu pořád. V průběhu roku 2021 už bylo hloupé ji nahrazovat rekapitulací roku 2020, protože lidé v té době už na mnoho událostí zapomněli. A tak jsme za sebou stále táhli balvan staré ankety, u které jsme nevěděli, čím ji nahradit.
V dnešním díle věnovaném odpovědím na otázky ohledně Teleskopu Jamese Webba se zaměříme na to, proč vůbec vysílat takto drahé teleskopy do kosmu? Otázkou také je, co vše nás vlastně naučil Hubbleův vesmírný dalekohled a zda jsme se z toho ponaučili? Taky se podrobněji podíváme na to, jakéže má observatoř vlastně gyroskopy a jak fungují, protože i na to jste se často ptali. Doufám tedy, že se dozvíte zase další zajímavé věci, protože i tentokrát zde najdete várku zajímavých odpovědí na ty vůbec nejčastěji kladené otázky ohledně této neuvěřitelné mise, která to nejlepší má teprve před sebou. Pokud svou otázku nenajdete v tomto dílu, tak zkuste počkat na některý další, nebo se už teď můžete podívat do předešlého, zda tam třeba vámi hledaný dotaz již není. Pojďme tedy bez delších průtahů rovnou k další otázce.
Je známo, že Indie se snaží zařadit po bok zemí, které na oběžnou dráhu dostaly astronauta vlastní raketou. Velkolepé plány počítaly už se startem v roce 2021, ale nakonec se zdá, že dříve než v roce 2026 k tomu nedojde. Počínání překazil, jak menší rozpočet, tak komplikace spojené s pandemií COVID-19 a další kroky, které je třeba před startem ještě vykonat. Sami dobře víme, že v kosmonautice k odkladům dochází poměrně často a pravdou je, že vize ISRO byla až příliš optimistická. Důležitým krokem v programu je také testování. Astronauty bude vynášet upravená raketa GSLV Mk III, která bude muset být ještě certifikována pro lety s posádkou. V pilotované verzi bude mít označení HRLV Mk III (Human Rated Launch Vehicle). Pro tuto verzi ISRO nyní testuje motory horního stupně.
Je nedělní poledne a proto je nejlepší čas si shrnout, co zajímavého přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na erupci vulkánu u souostroví Tonga. Tato událost se stala z hlediska kosmonautiky důležitou pro její aktivní sledování z kosmického prostoru. Mezi další témata bude patřit návrat nákladního Dragonu, příjezd horního stupně Ariane 6, či první statický zážeh rakety Rocket 3.3 na Floridě. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Říká se, že každý začátek je těžký. Pro firmu SpaceX to platilo doslova trojnásobně. Všechny tři první starty jejich první kosmické rakety Falcon 1 totiž selhaly v různých částech letu a nedosáhly oběžné dráhy. To se podařilo teprve až při čtvrtém startu. Po něm si už Falcon 1 připsal pouze jediný start, který byl také úspěšný. Malý Falcon 1 tedy měl nezastupitelnou roli na cestě k větší raketě Falcon 9 i dalším projektům firmy SpaceX.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Tento týden byl doslova kosmická jízda! Některé dny jsme ani netušili, o čem dříve informovat. V Kosmotýdeníku se tak podíváme na některé nejzajímavější kosmonautické události týdne.
Další napěchovaný kosmický týden máme za sebou a před námi je nyní aktuální vydání Kosmotýdeníku, který opět shrne kosmonautické dění v uplynulém týdnu. V hlavním tématu
V minulém dílu jsme psali, že 20. února se bude ve výrobním závodě společnosti Thales Alenia Space v italském Turíně konat mediální akce před odesláním
Ani toto nedělní poledne nebude ochuzeno o bohatou porci zajímavostí a novinek, které v uplynulém týdnu hýbaly kosmonautikou. Kosmotýdeník se tentokrát zaměřil na přípravu evropského kosmodromu, který bude
Ani tuto neděli nepřijdete o pravidelný přísun zajímavých zpráv a novinek, které přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. Hlavní téma Kosmotýdeníku je tentokrát o přerušení příprav na třetí let nové
Poslední lednový týden roku 2025 je za námi a opět přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických témat, které nyní shrne Kosmotýdeník. V hlavním tématu se tentokrát věnujeme
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
