sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost ElevationSpace oznámila 3. března, že si zarezervovala raketu Spectrum od společnosti Aerospace pro vynesení AOBA, 200 kilogramové družice určené k testování obnovitelné platformy pro vesmírné experimenty a výrobu. Start se předpokládá ve druhé polovině roku 2026.
Společnost Raven vyhrála smlouvy od Air Force, NASA a National Science Foundation v hodnotě více než 4 miliony dolarů na aplikaci svého patentovaného procesu mikrovlnné depozice (MAD).
Agentura NASA 4. března uvedla, že prostřednictvím své smlouvy Venture-Class Acquisition of Dedicated and Rideshare (VADR) udělila zakázku společnosti Firefly, aby zahájila misi tří družic Investigation of Convective Updrafts (INCUS).
BAE Systems získala kontrakt v hodnotě 151 milionů dolarů na vývoj pozemního systému nové generace pro družice U.S. Space Force určené k varování před raketovým útokem. BAE Systems povede druhou fázi programu pozemního systému velení a řízení známého jako FORGE C2.
Startup Albedo získal kontrakt STRATFI v hodnotě 12 milionů dolarů od Air Force Research Laboratory. Družice společnosti bude poskytovat data a analýzy ze snímání Země.
China Manned Space Engineering Office (CMSEO) a Pákistánská komise pro výzkum vesmíru a horní atmosféry (SUPARCO) podepsaly Dohodu o výběru a výcviku pákistánských astronautů a jejich účasti na misích čínské vesmírné stanice.
Federální komise pro komunikace formálně zahájila proces prozkoumání nových způsobů využití družicového spektra v pásmu C v USA. Regulátor schválil veřejnou konzultaci s cílem identifikovat způsoby, jak podnítit investice, rychlé a efektivní zavádění nových komunikačních služeb v pásmu 3,98-4,2 GHz.
Články
Již za pár měsíců se dočkáme něčeho, na co jsme čekali opravdu dlouho. Mise Artemis I otestuje poprvé za letu super raketu SLS a vyšle loď Orion na nepilotovaný oblet Měsíce. Ve stínu hlavního a důležitého cíle mise však dlí deset velmi zajímavých a ve většině případu zcela unikátních misí CubeSatů, které se mnohdy vydají tam, kam se před nimi žádný CubeSat ještě nevydal. Po deset čtvrtků si proto představujeme jednotlivé mise, které se při Artemis I svezou a v dnešním druhém pokračování vyšla řada na CuSP – celým kostrbatým jménem: The CubeSat Mission for studying Solar Particles. Jeho úkolem bude studium kosmického počasí.
Na 2. února je z Vandenbergovy základny naplánován start Falconu 9 s družicí pro Národní průzkumný úřad, která bude vynesena v rámci mise NROL-87. V rámci misí pro Národní průzkumný úřad jsou informace o družici pod aerodynamickým krytem Falconu 9 neznámé. Jedinou informací, kterou známe je, že družice bude vynesena na heliosynchronní oběžnou dráhu s výškou 512,7 × 512,7 km a sklonem 97,4°. Zbytek informací například o hmotnosti, účelu, přístrojích na palubě atd. nám jsou neznámé, ale spekuluje se, že by se mohlo jednat o elektro-optickou průzkumnou družici nové generace.
Vesmírné výzvy hned v úvodu monitorují rozkládání teleskopu Jamese Webba. Druhá reportáž nás zavede na start mise Transporter-3. Tento start byl pro Českou republiku zvlášť významný, jelikož se v nákladovém prostoru nacházela česká družice VZLUSat-2. Po kosmonautice v kostce si můžete prohlédnout atraktivní záběry z ruského kosmického výstupu. Závěr bude patřit startu dvou misí Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.
Termín, do kdy má Mezinárodní kosmické stanice zajištěn provoz, se v minulých letech již několikrát posunul. Agentury zapojené do projektu vždy jednou za několik let zhodnotí přínosy projektu a jednají o zajištění dalšího financování této jedinečné laboratoře. Ta totiž přináší ohromné množství vědeckých, edukačních i technologických pokroků, které pomáhají mnoha lidem na Zemi. Zároveň se díky ISS lidstvo připravuje na budoucí cesty do hlubšího vesmíru. Aktuální administrativa NASA nyní pracuje na prodloužení provozu stanice do roku 2030, což by mělo nejen agentuře, ale i Spojeným státům umožnit využít v tomto desetiletí veškeré výhody, zatímco se americké firmy budou připravovat na komerční kosmické stanice, aby se kosmická ekonomika dále rozvíjela.
Poté, co Dalekohled Jamese Webba 24. ledna úspěšně dorazil na dráhu kolem libračního bodu L2 soustavy Slunce – Země, začali pozemní experti pracovat na dalších složitých úkolech. V sérii komplexních kroků začali pouštět elektrickou energii do všech vědeckých přístrojů, došlo také k vypnutí ohřívačů, aby mohl začít proces chladnutí, což povede k zachycení prvních fotonů primární kamerou. Tím započne několik měsíců trvající nastavování a ladění všech palubních systémů. Zatímco přístroj MIRI a některé prvky ostatních přístrojů se dočkaly dodávek elektřiny už v týdnech, které přišly po 25. prosinci, kdy observatoř startovala, dokončení napájení zbylých přístrojů NIRCam, NIRSpec a FGS/NIRISS přišlo až v minulých dnech. Týmy zodpovědné za provoz se již chystají na další důležitý milník – tím bude vypnutí ohřívačů v přístrojích. Přítomnost ohřívačů jistě mnoho čtenářů překvapí – zvlášť když se často opakuje nutnost co nejnižší teploty na senzorech. Ohřívače však plnily důležitou roli – udržovaly důležité optické prvky v teple, čímž bránily riziku kondenzace vody či ledu. Když přístroje dosáhly předem definovaných kritérií pro celkové teploty, může tým vypnout tyto
Byť je profesní život kosmonauta navenek plný zajímavé práce a nevšedních zážitků, svého skutečného naplnění dojde jen tehdy, když se dotyčný na špici rakety vydá za hranice atmosféry. K tomuto okamžiku každý profesionální kosmonaut směřuje po dlouhé roky základního výcviku a posléze nevděčné a neviditelné, přesto však důležité a často úmorné práce ve stínu těch, jejichž velký okamžik již nastal. O to horší musí být zjištění, že když má konečně nadejít váš čas, kdesi v hierarchii vysoko nad vámi kdosi od stolu rozhodne o tom, že si na svou cestu do vesmíru ještě nějaký čas počkáte. Taková rána není lehce stravitelná pro veterána, natož pro nováčka. Přesto se v rámci programu Almaz podobný případ udál. Posádky tehdy spoléhaly na to, že jestliže odvedou dobrou práci coby dubléři, příští let bude patřit jim. Koneckonců dublující posádka byla na srovnatelné úrovni vycvičenosti jako hlavní posádka, znala stanici do posledního šroubku a navíc figurovala i během letu hlavní posádky v roli podpůrného týmu, který pomáhal řešit nastalé problémy a zádrhely. V době, kdy se životnost stanic počítala
Raketu Falcon 9, která má pod svým aerodynamickým krytem družici CSG-2 čeká již čtvrtý pokus o start. Při prvních dvou pokusech start zhatilo nepříznivé počasí, ale při včerejším třetím pokusu nebyl odklad způsoben nepříznivým počadím, ale lodí, která vyplouvala z nedalekého přístavu Port Canaveral a mířila do uzavřené oblasti. Jelikož loď nestihla včas opustit uzavřenou oblast, musel být odpočet zastaven a kvůli okamžitému startovnímu oknu nezbývalo nic jiného, než start odložit o 24 hodin. Můžeme tedy jen doufat, že při tomto pokusu nebude startu v cestě stát počasí, loď nebo letadlo a start na čtvrtý pokus proběhne úspěšně i s úspěšným přistáním prvního stupně na pevnině. Start je nyní naplánován na 1. února 00:11:19 SEČ.
Je tu pondělí a s ním čas podívat se na další várku nejčastějších otázek ohledně Teleskopu Jamese Webba, který je již více jak měsíc ve vesmíru, kam se dostal díky spolehlivé raketě Ariane 5. Nedávno úspěšně „zaparkoval“ na plánovanou oběžnou dráhu. A teď ho čeká kalibrace přístrojů. To bude trvat několik měsíců a snad se někdy v létě dočkáme i prvních snímků. Krom toho se v tomto díle podíváme třeba na to, jak je teleskop velký, nebo se podrobně zaměříme na jeho zrcadla a oběžnou dráhu. I tentokrát platí, že pokud svou otázku nenajdete v tomto díle, tak zkuste počkat na některý další, nebo se už teď můžete podívat do předešlých částí, zda tam třeba vámi hledaný dotaz již není.
Zkušební verze amerického lunárního vozítka VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover) si při testech v laboratoři SLOPE (Simulated Lunar Operations Laboratory) vyzkoušela pohyb v jemném materiálu. Testy, které proběhly v listopadu 2021, měly zakončit nejnovější iterace zkoušek pohyblivosti. Šlo přitom o klíčový krok na cestě k ověření, že je vozítko připraveno k začátku své mise v roce 2023. V jejím rámci má prostudovat okolí jižního pólu Měsíce a přímo na místě provádět pečlivou analýzu využitelných zdrojů – například vody. Nejnovější prototyp roveru (označovaný také jako MGRU3 – Moon Gravitation Representative Unit 3) má stejný design kol i rozměry základny jako letový kus, který se vydá k Měsíci. Kromě toho je také vybaven motory, převodovkami a spoji, jejichž konstrukce se použije na letovém kusu. Součástí testovacího prototypu je také nejnovější verze řídícího softwaru.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Tento týden byl doslova kosmická jízda! Některé dny jsme ani netušili, o čem dříve informovat. V Kosmotýdeníku se tak podíváme na některé nejzajímavější kosmonautické události týdne.
Další napěchovaný kosmický týden máme za sebou a před námi je nyní aktuální vydání Kosmotýdeníku, který opět shrne kosmonautické dění v uplynulém týdnu. V hlavním tématu
V minulém dílu jsme psali, že 20. února se bude ve výrobním závodě společnosti Thales Alenia Space v italském Turíně konat mediální akce před odesláním
Ani toto nedělní poledne nebude ochuzeno o bohatou porci zajímavostí a novinek, které v uplynulém týdnu hýbaly kosmonautikou. Kosmotýdeník se tentokrát zaměřil na přípravu evropského kosmodromu, který bude
Ani tuto neděli nepřijdete o pravidelný přísun zajímavých zpráv a novinek, které přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. Hlavní téma Kosmotýdeníku je tentokrát o přerušení příprav na třetí let nové
Poslední lednový týden roku 2025 je za námi a opět přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických témat, které nyní shrne Kosmotýdeník. V hlavním tématu se tentokrát věnujeme
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
