Pákistánští astronauté
China Manned Space Engineering Office (CMSEO) a Pákistánská komise pro výzkum vesmíru a horní atmosféry (SUPARCO) podepsaly Dohodu o výběru a výcviku pákistánských astronautů a jejich účasti na misích čínské vesmírné stanice.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
China Manned Space Engineering Office (CMSEO) a Pákistánská komise pro výzkum vesmíru a horní atmosféry (SUPARCO) podepsaly Dohodu o výběru a výcviku pákistánských astronautů a jejich účasti na misích čínské vesmírné stanice.
Federální komise pro komunikace formálně zahájila proces prozkoumání nových způsobů využití družicového spektra v pásmu C v USA. Regulátor schválil veřejnou konzultaci s cílem identifikovat způsoby, jak podnítit investice, rychlé a efektivní zavádění nových komunikačních služeb v pásmu 3,98-4,2 GHz.
V rámci nové administrativy USA dochází k širšímu propouštění v Národním úřadu pro oceán a atmosféru a Úřadu pro vesmírný obchod. Propouštění zahrnovalo zaměstnance pracující na Traffic Coordination System for Space.
Skylo získalo 30 milionů dolarů, aby umožnilo připojení standardních smartphonů k partnerským geostacionárním družicím ve více oblastech po celém světě. To znamená, aby umožnil zaslání textové zprávy a další služby s nízkou šířkou pásma mimo mobilní pokrytí.
Americké letectvo je připraveno zahájit hodnocení vlivu nového vojenského logistického projektu na životní prostředí a navrhnout výstavbu dvou přistávacích ploch na Johnston Island, vzdáleném atolu v Tichém oceánu. Letiště by mělo podpořit program Rocket Cargo vedený laboratoří AFRL.
Společnost Virgin Galactic plánuje začít s montáží prvního z nové generace suborbitálních kosmických letadel příští měsíc, přičemž komerční lety by měly začít v polovině roku 2026.
Společnost Swissto12 oznámila 27. února svůj první velký kontrakt na dodávku elektronicky řízené antény, čímž zajistí společnosti SES dodávku zemních terminálů pro síť O3b mPower lucemburského operátora.
Články
8. dubna by měla z Kennedyho střediska na Floridě odstartovat raketa Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon. Nepůjde ale o klasickou půlroční misi na ISS a také nepoletí profesionální astronauti. Mise Axiom-1 je vůbec prvním letem v historii, kdy se k ISS vydá hned několik neprofesionálních astronautů najednou. První vesmírný turista Dennis Tito na ISS zavítal v roce 2001 v rámci mise Sojuz TM-32. Společnost v kosmické lodi mu ale dělali i dva profesionálové Jurij Baturin a Talgat Musabajev. Posledními vesmírnými turisty na ISS byli Jusaku Maezawa a Jozo Hirano v doprovodu profesionála Alexandra Misurkina. Axiom-1 je tak první turistickou misí na ISS, na níž budou hned tři neprofesionálové. Celá mise by měla trvat 10 dní a kosmická loď Crew Dragon Endeavour se bude připojovat na dokovací port modulu Harmony a na stanici by posádka měla setrvat 8 dní.
Teleskop Jamese Webba je vybaven čtveřicí vědeckých přístrojů, které budou pozorovat vesmír především v infračervené části spektra s lehkým přesahem do okraje viditelné části. Mezi těmito čtyřmi přístroji má jedinečné místo přístroj MIRI (Mid-Infrared Instrument), který se zaměří na odlišné vlnové délky než tři zbývající přístroje. S tím ale souvisí také různé technologické výzvy, které dokáží nejlépe popsat odborníci, kteří tento přístroj připravovali. Na webu NASA nedávno vyšel velmi srozumitelně sepsaný článek, který společně sepsali Konstantin Penanen, Bret Naylor (specialisté na kryochlazení z NASA JPL), Alistair Glasse (vědec z britského astronomického střediska, který se podílí na přístroji MIRI) a Macarena Garcia Marin (vědec z ESA, který má na starost přístroj MIRI a jeho kalibrace). Níže najdete překlad jejich článku.
Inženýrům se úspěšně podařilo otestovat únikový (abort) raketový motor od firmy Northrop Grumman, který bude určen pro záchrannou věžičku kosmické lodi Orion. Statický zážeh proběhl 31. března v areálu zmíněné firmy u města Promontory v Utahu. Během třetího (a také posledního) statického zážehu za běžných teplot motor pracoval po dobu přibližně 4 sekund a vyvinul tah 181 tun. Test také ověřil správné fungování nové tepelné izolace těla motoru i potrubí pro vedení spalin. Nyní, když je série testů všech tří motorů dokončena za vysokých, nízkých i běžných teplot, je celý záchranný systém kvalifikován a tedy připraven k použití na misích s astronauty počínaje Artemis II.
Devátý z deseti CubeSatů, který poletí jako sekundární náklad mise Artemis má před sebou velký úkol. Není jen technologickým demonstrátorem, ale také očekávanou vědeckou misí, která nám má pomoci objasnit, kde a jaké množství vody se nachází na Měsíci! Až se začnou budovat trvalé základny na Měsíci a později i na Marsu, bude naprosto zásadní umět využívat místní zdroje, bez kterých by se provoz takových základen stával stěží dlouhodobě udržitelným. Dříve, než začneme těžit vodu, různé plyny a materiály, je potřeba znát, kde je hledat! Lunar IceCube je takový moderní prospektor, který ukáže, jaká místa jsou pro těžbu a pro základnu na Měsíci nejvhodnější. Cesta lidstva k tomu stát se meziplanetárním druhem, začíná podobnými malými, ale velmi důležitými misemi.
Dnešek, 6. duben, bývá označován jako Den 406. Má to zdůraznit důležitost pohotovostních vysílačů, které pracují na této frekvenci, ale i družic, které přijímají jejich signály. Právě mezi nimi jsou i evropské družice Galileo. Jejich hlavním úkolem je sice navigace, ale systém také po celém světě přijímá nouzové zprávy a předává je oblastním záchranným a pátracím složkám. Kdykoliv zamíříte mimo dosah mobilní sítě (ať už to bude putování divočinou nebo plachtění na otevřeném moři), vystavujete se riziku, protože opouštíte možnost snadného kontaktu s místními záchrannými složkami. Den 406 má připomenout, aby s sebou lidé v takovém případě vzali pohotovostní vysílač o rozměrech velké ruční svítilny. Pokud se dostanete do problémů, začnete s jeho pomocí na frekvenci 406 MHz vysílat SOS signál, který automaticky zachytí spolupracující družice a okamžitě jej předá pozemním stanicím, které Vám pošlou pomoc.
V minulém díle jsme se zaměřili na využití startovních komplexů, které sloužily pro rakety Titan novými a mladými společnostmi jako jsou Firefly Aerospace, nebo Relativity Space. V dnešním díle se pro změnu zaměříme na rampy pro rakety Atlas, jaké společnosti pro ně našli využití, co plánuje firma Blue Origin a k čemu teď slouží místo, kde původně stával komplex LC-13. Už teď mohu prozradit, že jeden z bývalých komplexů (konkrétně LC-36) aktuálně využívá firma Astra Space pro starty svých raket Rocket 3. Připomeneme si také tragédii, kterou byl požár na palubě kosmické lodi Apollo I, který připravil o život tři astronauty.
O tom, že společnost Amazon připravuje družicovou síť Kuiper, se hovoří už několik let. Nyní však firma udělala významný krok, který posouvá celý projekt mnohem blíže k realizaci – oznámila totiž, že objednala nosné rakety, které pomohou celou síť vybudovat. Celkem 3236 družic, které mají svým určením konkurovat již existujícím sítím Starlink a OneWeb, mají létat na třech různých raketách, z nichž ani jedna zatím neletěla. Celkem se jedná o 83 startů, které se přidají k již dříve domluveným devíti vzletům raket Atlas V od firmy United Launch Alliance.
V průběhu sedmdesátých let postupně převládl názor, že pro optické rozvědné orbitální systémy jsou lidé na jejich palubách nejen zbyteční, nýbrž je jejich přítomnost přímo kontraproduktivní. Krom hmotnosti potřeb pro zajištění přežití posádky byly například problematické i vibrace vznikající při pohybu kosmonautů interiérem a podobně. Postupně se zraky obou kosmických supervelmocí obracely k bezpilotním strojům. Pro Vladimira Čeloměje a jeho konstrukční kancelář CKBM byl konec sedmdesátých let obdobím velmi těžkých úderů, kdy byl CKBM odnímán jeden program za druhým. V červnu 1978 přišel úder z nejtěžších – příkazem z vyšších míst byl ukončen program pilotovaných stanic Almaz. Zrušení korunního klenotu ve šperkovnici CKBM se zdálo pro Čeloměje být smrtící ranou. Ovšem ještě před tímto rozhodnutím se začaly na kreslicích prknech v Reutovu rodit stroje, jež sice nesly se stanicemi OPS stejný název a mnoho dalších společných prvků, nicméně se zdály být východiskem ze svízelné situace, v níž se CKBM ocitlo.
Inženýři dokončil šestý ze sedmi kroků ke kalibraci optického systému Teleskopu Jamese Webba, při kterém se optické plochy opatrně seřizují tak, aby palubní vědecké přístroje mohly pořídit co možná nejpřesnější a nejostřejší snímky. Zatímco palubní přístroj MIRI (Mid-Infrared Instrument) stále chladne, týmy zodpovědné za optický systém dokázaly úspěšně zarovnat zbytek palubních přístrojů observatoře vůči zrcadlům teleskopu. Mimořádně potěšující je, že do té doby provedené kalibrační kroky byly natolik přesné, že experti došli k názoru, že nejsou potřebné žádné dodatečné korekce sekundárního zrcadla – k těm možná dojde až v závěrečném (sedmém) kroku. Do něj bude zapojen i plně zchladlý přístroj MIRI.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Tento týden byl doslova kosmická jízda! Některé dny jsme ani netušili, o čem dříve informovat. V Kosmotýdeníku se tak podíváme na některé nejzajímavější kosmonautické události týdne.
Další napěchovaný kosmický týden máme za sebou a před námi je nyní aktuální vydání Kosmotýdeníku, který opět shrne kosmonautické dění v uplynulém týdnu. V hlavním tématu
V minulém dílu jsme psali, že 20. února se bude ve výrobním závodě společnosti Thales Alenia Space v italském Turíně konat mediální akce před odesláním
Ani toto nedělní poledne nebude ochuzeno o bohatou porci zajímavostí a novinek, které v uplynulém týdnu hýbaly kosmonautikou. Kosmotýdeník se tentokrát zaměřil na přípravu evropského kosmodromu, který bude
Ani tuto neděli nepřijdete o pravidelný přísun zajímavých zpráv a novinek, které přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. Hlavní téma Kosmotýdeníku je tentokrát o přerušení příprav na třetí let nové
Poslední lednový týden roku 2025 je za námi a opět přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických témat, které nyní shrne Kosmotýdeník. V hlavním tématu se tentokrát věnujeme
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
