Štart družíc Yaogan
Čína dňa 11.5.2025 o 15:27 hod. SELČ úspešne vypustila tri vojenské družice Yaogan 40-2 pomocou rakety CZ-6A z kozmodrómu TSLC.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína dňa 11.5.2025 o 15:27 hod. SELČ úspešne vypustila tri vojenské družice Yaogan 40-2 pomocou rakety CZ-6A z kozmodrómu TSLC.
Družice Kosmos 482, přistávací modul sondy Veněra (sesterské s osmičkou), která měla zaniknout 10. května v dopoledních hodinách našeho času nás už nezasáhne. Její přelet nad střední Evropou proběhl 10. 5. ráno kolem 6:36 SELČ a dráha dalších přeletů vede již mimo naše území. Protože poslední viditelný přelet připadl na 9:38 SELČ nízko nad jihem, nemůžeme již pozorovat ani případný zánik.
Společnost Sierra Space 8. května oznámila, že dokončila pozemní demonstraci prototypu navigační družice pro iniciativu Odolného globálního pozičního systému (R-GPS) amerických vesmírných sil.
Čína zveřejnila komplexní předpisy pro družicové služby přímého vysílání. Sedm ministerstev vydalo 30. dubna oznámení s názvem Předpisy pro správu koncových zařízení přímo připojených k družicovým službám, které stanoví právní a technický základ pro družicovou konektivitu v souladu s národními cíli.
Německý dodavatel obranných technologií Rheinmetall plánuje zahájit příští rok stavbu družic se syntetickou aperturou pro radarové systémy ve spolupráci s finským provozovatelem konstelací SAR Iceye.
Raketa Neutron nové generace od společnosti Rocket Lab byla vybrána pro experimentální misi amerického letectva k otestování schopností rychlé globální přepravy nákladu.
Společnost ClearSpace dokončila druhou fázi mise Britské kosmické agentury s názvem Active Debris Removal (ADR), v rámci které testovala a zdokonalovala technologii pro odstraňování družic z nízké oběžné dráhy Země.
Články
Raketa Electron měla na misi ELaNa-19 s několika cubesaty původně vyrazit už ve čtvrtek 13. prosince ráno našeho času. Jenže nad poloostrovem Mahia na Novém Zélandu bylo v té době počasí, které startům raket nepřeje. Nízká oblačnost a s ní spojené bouřky vystavily stopku čtvrtečnímu startu a firma RocketLab s ohledem na předpovědi meteorologů raději termín posunula o několik dní. Startovní okno je vyhrazené do 21. prosince, takže příležitostí ke startu mise s nákladem od NASA je ještě dost.
V roce 2019 se Čína pravděpodobně stane první mocností, které se podaří poslat sondu na odvrácenou stranu Měsíce. 8. prosince 2018 ostartovala z kosmodromu Xichang svou lunární sondu Chang’e 4 prostřednictvím rakety Long March 3B. Chang’e 4 dosáhla orbitu Měsíce 12. prosince 2018, i když podle neověřených zpráv možná ne se správnými parametry. Lander má přistát v 186 kilometrovém kráteru Von Kármán v oblasti jižního pólu (Aitkin basin) začátkem ledna 2019. Experti údajně odhadují čínské šance na úspěšné přistání jen 50:50, jedno je však již nyní jisté: Číňané včas naplňují harmonogram postupných kroků své kosmické expanze.
Rok 2018 bude pro firmu SpaceX nejúspěšnějším v její historii. Překonala totiž vloni ustanovený rekord 18 startů za rok a momentálně má na svém kontě 20 vypuštěných misí, mezi kterými najdeme i nejsilnější raketu současnosti, Falcon Heavy. Ale dnešní díl nebude o statistikách (ty nás čekají až za pár týdnů v novém díle seriálu StatistiX), ale o poslední misi, kterou má SpaceX naplánovanou na letošní rok. Rozhodně se máme na co těšit, protože Falcony touto misí vstoupí na další nové pole.
Vesmírná turistika je blíž realitě a skoro by se chtělo po čtvrtečním testovacím letu SpaceShip Two říci: „Velký skok pro Virgin galactic a malý skok pro lidstvo“. Zmíněný kosmický raketoplán zvládl poslední uskutečněný let na jedničku a dosáhl historicky až k „braně vesmíru“. Dojetí neskrýval ani zakladatel společnosti Richard Branson a dá se říci, že lety na hranice vesmíru s turisty v podání Virgin Galactic nebyly ještě nikdy tak blízko.
Jaké je vlastně odůvodnění pro Gateway? K čemu bude v pilotované kosmonautice prospěšná? Když jsme se před čtvrt rokem pokusili shrnout dostupné informace k pilotované kosmické misi Orionu, známé pod označením Exploration Mission-3, na tyto informace nedošlo. Zatímco cílem EM-2 v roce 2022 je pilotovaný oblet Měsíce bez navedení na jeho oběžnou dráhu, při letu EM-3 v roce 2024 má být cílem eliptická polární oběžná dráha Měsíce, označovaná jako NRHO.
Motor RS-25 pro centrální stupeň nové americké rakety SLS měl včera podstoupit testovací statický zážeh na Stennisově středisku. Zkouška začala podle plánu, z trysky motoru šlehaly proudy spalin, ale test musel být předčasně ukončen. V okolí čerpadla raketového motoru se totiž objevily plameny, které tam rozhodně nemají co dělat. Řídící systém na závadu zareagoval a zkoušku ukončil. Pozdější analýza odhalila, že chyba nebyla na straně motoru samotného, ale selhala prý součást pozemního vybavení, tedy nějaký prvek testovacího stanoviště.
Americká sonda OSIRIS-REx provedla 4. prosince poslední korekční manévr, kterým srovnala svou rychlost kolem Slunce s planetkou Bennu. Vědcům tak začala několikaměsíční fáze průzkumu tohoto nového světa. Po týdnu u Bennu se členové týmu pochlubili i prvními většími objevy. Titulní stránky zpravodajských webů zaplnily informace o tom, že se sondě podařilo objevit vodu. Jak si ale ukážeme, není to tvrzení úplně přesné. Na každý pád je ale jisté, že se sonda u svého cíle teprve rozehřívá a to hlavní nás od ní teprve čeká.
Americko-novozélandská společnost Rocket Lab sídlící ve Spojených státech se chystá na velmi důležitou misi. Třetí letošní start jejich rakety Electron má totiž váženého zákazníka – agenturu NASA. Vůbec poprvé se při misi Educational Launch of Nanosatellites (ELaNa)-19 dočkají cubesaty od NASA vyhrazeného letu na komerční raketě, nebudou tedy muset sdílet raketu s hlavním nákladem. Devítidenní startovní okno se otevírá právě zítra – 13. prosince a každý den se může startovat mezi pátou a devátou hodinou ráno našeho času. Electron má zatím k dispozici jedinou rampu, takže i tentokrát bude dějištěm poloostrov Māhia na Novém Zélandu.
Teprve podruhé v historii došlo k okamžiku, kdy se lidmi vyrobený objekt dostal do prostoru mezi hvězdami. Americká sonda Voyager 2 před nedávnem opustila heliosféru – neviditelnou ochrannou bublinu částic a magnetického pole, kterou vytváří naše Slunce. Odborníci porovnávali data z různých palubních přístrojů a na základě mnoha analýz dospěli k jednoznačnému názoru – 5. listopadu sonda překročila hranici slunečního vlivu . Této hranici se říká heliopauza a našli bychom ji v místech, kde se slabý a horký sluneční vítr setkává s chladným a hustým mezihvězdným materiálem. Dvojče této sondy, Voyager 1, překročilo tuto hranici již v roce 2012, ale Voyager 2 má funkční přístroj, který umožní historicky nevídané měření v této bráně do mezihvězdného prostoru.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
