sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Články
Další týden je za námi a v kosmonautice se toho tentokrát dělo opravdu hodně. Ačkoli největší zážitek nám snad přinese až týden další, i v tomto se je nač těšit. Hlavní téma Kosmotýdeníku je tentokrát určení plánu startu prvního pilotovaného Starlineru a zpráva o tom, jaké chyby se udály během zkušební nepilotované mise této lodi. Podíváme se také na Boca Chica či na stavbu modulů pro komerční stanici Axiom. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Můžeme říci, že nás v neděli čeká start předskokana rakety SLS. A tím samozřejmě je Falcon 9. Popisovat starty Falconu 9 s družicemi Starlink je čím dál tím těžší a tak se začínáme v článcích velmi často opakovat a ani tento článek nebude výjimkou. Při tomto startu bude vyneseno celkem 54 družic, které budou vyneseny na nízkou oběžnou dráhu se sklonem 53,2° vůči rovníku. První stupeň s označením B1069 bude startovat podruhé a o přistání se pokusí na mořské plošině A Shortfall Of Gravitas, která bude čekat zhruba 650 kilometrů od místa startu. Na tomto konkrétním prvním stupni je zajímavé, že byl poškozen při přistání na jeho první misi CRS-24. Kvůli asymetrickému přistání a byly poškozeny motory Merlin a přistávací nohy. Stupeň také dosedl do úplného rohu plošiny a nechybělo mnoho, aby stupeň skončil na hladině oceánu.
Kontejnery ALSRC (Apollo Lunar Sample Return Container) se někdy označují jako „rock box“, tedy „bedna na kameny“. Ale pozor, nenechme se tímto prostým označením zmýlit. Ve skutečnosti se jedná o velmi pokročilé a chytře navržené kontejnery, které musely splnit celou řadu požadavků – od mechanické odolnosti přes hermetickou těsnost až po zabránění odplyňování, což by způsobilo kontaminaci přivezených vzorků.
S využitím nejsilnějších světových teleskopů se týmu, který stojí za misí DART, podařilo minulý měsíc dokončit šest nocí trvající pozorovací kampaň, která měla definitivně potvrdit dřívější výpočty oběžné dráhy dvojplanetky Dimorphos, která se stane cílem sondy DART. Tato planetka obíhá kolem větší planetky Didymos a vědci tak potřebovali mít jistotu, kde se bude menší těleso nacházet v době kolize. DART totiž bude historicky prvním praktickým pokusem o změnu rychlosti a tedy i dráhy pohybu planetky v kosmickém prostoru. Taková metoda by totiž mohla být neskutečně užitečná, pokud by vyvstala potřeba řešit otázky planetární obrany.
Ani jsme se nenadáli a dva měsíce prázdnin nezadržitelně spějí ke svému konci. Alespoň trochu zpříjemnit konec srpna si můžete už dnes v osm hodin večer. Je totiž poslední pátek v měsíci a tak nemůže chybět další (již 44.) díl našeho seriálu Pokec s kosmonautixem. Bude nás čekat přesně to, na co jste v tomto formátu zvyklí. Vy, jakožto diváci přenosu, svými dotazy napsanými do chatu rozhodnete o tom, co se bude řešit. My se budeme snažit na Vaše dotazy co možná nejlépe odpovědět. Jako obvykle nás čeká přibližně dvouhodinové povídání. Pokud tedy máte čas a chuť, rádi Vás v našem chatu uvítáme.
Pokud má být chystaná vlna průzkumu Měsíce co nejpřínosnější, bude potřeba dopravit na povrch Měsíce co možná nejvíce vědeckých přístrojů či technologických demonstrátorů. S jejich pomocí získají vědci a inženýři cenné informace, které pomohou lépe porozumět Měsíci, ale také lépe připravit pilotované výpravy. Lidem, kteří se na povrch vydají, se zase budou hodit zásoby a spousta věcí, které jsou k fungování na Měsíci nezbytné. Vědecké přístroje, technologické demonstrátory i zásoby s sebou jistě mohou astronauti vzít i do pilotovaných lunárních landerů, ale o těch se mluví dost. My se proto dnes podíváme na pět bezpilotních lunárních landerů, které jsou v různém stádiu vývoje, si posvítíme v letošním posledním díle seriálu TOP5.
25. srpna v 19:00 SELČ by měla začít tisková konference zástupců agentury NASA a firmy Boeing, na které by měly zaznít nové informace o přípravě na testovací misi CFT (Crew Flight Test) k Mezinárodní kosmické stanici. Půjde o první let lodi Starliner, při kterém budou na palubě lidé. Tato mise má demonstrovat schopnost lodi Starliner od Boeingu i nosné rakety Atlas V od United Launch Alliance bezepečně doručit astronauty na ISS a pak zase zpět na Zemi. V rámci této testovací mise poletí ve Starlineru Barry Wilmore a Sunita Williams, kteří by měli na palubě mezinárodní kosmické stanice strávit přibližně dva týdny. Po úspěšném testovacím letu s astronauty zahájí NASA závěrečný certifikační proces lodi Starliner a souvisejících systémů pro pravidelné mise rotace posádek na ISS.
Nově vytvořená mapa, která se zaměřuje především na minerály po celé planetě, byla pečlivě vytvořena z údajů, které během uplynulého desetiletí nasbíraly přístroje OMEGA (Observatoire pour la Mineralogie, l’Eau, les Glaces et l’Activité) na sondě Mars Express a CRISM (Compact Reconnaissance Imaging Spectrometer for Mars) na sondě MRO. Zmíněné minerály si můžeme představit jako horniny, které byly v minulosti pozměněny účinky vody a běžně se přetransformovaly v jíly a soli. Na Zemi vznikají jíly ve chvíli, kdy voda reaguje s horninami, přičemž odlišné podmínky dávají vzniknout různým typům jílů. Například jílovité minerály jako smektit a vermikulit vznikají, když relativně malé množství vody reaguje s kameny a tak si zachovají většinu chemických prvků, které měly původní vyvřelé horniny. U zmíněného smektitu a vermikulitu se jedná o železo a hořčík. Pokud je však množství vody relativně velké, mohou být horniny pozměněny více – rozpustné prvky jsou odneseny pryč a na místě zůstávají na hliník bohaté jíly jako je kaolin.
V březnu 2021 jsme vydali článek o tom, že NASA chce ve spolupráci s firmami rozvinout koncept výsuvných fotovoltaických panelů. Agentura nyní vybrala trojici firem, které mají dále rozvíjet práce na těchto panelech, které pomohou napájet nejrůznější prostředky pilotovaného i robotického průzkumu Měsíce v rámci programu Artemis. Aby měly tyto prostředky dostatek energie, chtěla by NASA podpořit vývoj panelů, které se umí autonomně vysunout až do výšky téměř 10 metrů a u kterých nebude problém je zase složit pro přesun na jiné místo. „Tyto prototypy poskytnou vhodná řešení pro spolehlivé zdroje energie na Měsíci, což bude klíčové pro úspěch prakticky všech činností, které se budou na povrchu dělat,“ říká Niki Werkheiser, ředitelka oddělení pro dozrávání konceptů v rámci ředitelství kosmických technologických misí na centrále NASA ve Washingtonu a dodává: „Toto vzrušující úsilí hraje klíčovou roli, která doslova pomůže pohánět náš výzkum Artemis v jedinečně náročném prostředí jižního pólu Měsíce.“
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
