sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Články
Když na našem blogu vyšel 8. května článek, který shrnoval aktuální pokrok v přípravě na novou éru americké kosmonautiky, avizoval jsem, že vzhledem k tomu, jak je v této oblasti živo, tak je jen otázkou času, kdy přijde volné pokračování. Dnes je tedy připraven článek zaměřený na aktuální pokrok, který se za poslední týdny podařilo uskutečnit. Zaměříme se především na konstrukci tepelného štítu, který má za úkol ochránit Orion před žhavým vstupem do atmosféry. Dostaneme se ale i k dalším součástem celé komplexní mise.
V polovině padesátých let konečně skončila korejská válka, ale svět se stále hlouběji nořil do vod války Studené. Sovětský svaz získal vodíkovou bombu a svou sílu udržet si své satelitní státy ukázal při povstání v Maďarsku v roce 1956. Přesto se objevila iniciativa Mezinárodního geofyzikálního roku (IGY), která nabádala státy, aby využily některých technických prostředků k vědeckému výzkumu. V rámci těchto návrhů bylo i využití raket, jako raketových nosičů pro vědecké družice. Mezi účastníky se krom USA přihlásil i Sovětský svaz, což si u mnohých vládních i vojenských činitelů ze Spojených států vysloužilo jistý posměch. Všichni byli přesvědčeni o tom, že SSSR není technologicky natolik vyspělý, aby dokázal postavit raketu.
Americký hľadač exoplanét vesmírny teleskop Kepler má v poslednej dobe veľké problémy. Pred rokom, 14. júla 2012 sa zastavil jeden z jeho zotrvačníkov, ktorý mal za úlohu stabilizovať ďalekohľad. Našťastie na to NASA myslela a Keplera vybavila hneď štyrmi. Na správne fungovanie však stačia iba tri. V januári 2013 sa objavilo zvýšené trenie aj v druhom gyroskope. Tu už šlo o veľa a NASA na desať dní prerušila pozorovanie s nádejou, že sa problém vyrieši. Nič také sa bohužiaľ nestalo a jedenásteho mája sa zastavil aj druhý zotrvačník. Tým pádom sa misia ukončila a začalo sa s pokusmi o nápravu. Nie je samozrejme možné vymeniť poškodené súčiastky, ale oprava na diaľku by sa teoreticky mohla podariť. Momentálne sa konečne po mesiacoch skúmania začali prvé pokusy o vytiahnutie Keplera z dôchodku späť do aktívnej služby.
Uplynul opět týden a na našem blogu jsme si pro vás připravili další vydání pravidelného souhrnu událostí, které se staly na poli kosmonautiky během uplynulého týdne. Dnes se podíváme na aktuální start zásobovacího Progressu k ISS, který se opět pokusil o rychlý profil letu ke stanici. Další zpráva se bude věnovat startu evropské nejsilnější rakety Arina 5 ECA a největšího evropského satelitu Alphasat. Dnešní kosmotýdeník uzavřeme zprávou o úspěšném testu prvního stupně rakety Falcon 9 v1.1. Přejeme příjemné čtení.
Náš seriál má za sebou již 100 zveřejněných fotek, ale tohle téma je prakticky nevyčerpatelné. I dnes Vám proto přináším 20 povedených snímků, které nafotil italský astronaut Luca Parmitano během svého pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici. Můžeme tak znovu na chvilku zažít pocity, které má posádka ISS, když ve chvílích volna může vykouknout ze staničních oken a pozorovat svět vzdálený více než 400 kilometrů.
„Už dlho predpokladáme, že severné nížiny na Marse sú vlastne vyschnuté dno veľkého oceánu, ale dosiaľ sme nenašli dymiacu zbraň“, povedal Mike Lamb, asistent profesora na Caltechu, ktorý je spoluautorom výskumu. „Napriek tomu, že k dôkazu existencie starobylého marsovského oceánu máme ešte ďaleko, toto je dosiaľ najpresvedčivejší argument“, vyhlásil Roman DiBiase, hlavný autor objavu. Väčšina hornej hemisféry Marsu je položená nižšie, než tá južná. To tak trochu pripomína pozemský reliéf morí a oceánov. Hranica medzi nížinami a vysočinami by mohlo byť hypotetické pobrežie. Tieto domnienky potvrdzuje nález prastarej delty marsovskej rieky, ktorá je vzdialená asi tisíc kilometrov od kráteru Gale, kde momentálne operuje pojazdné laboratórium Curiosity.
Ako ste pravdepodobne z nadpisu správne vytušili, americká sonda Cassini ktorá už niekoľko rokov obieha planétu Saturn sa nedávno pokúsila odfotiť Zem v celej jej kráse. NASA sa tak opäť postarala o rozruch a zviditeľnila svoj nepilotovaný kozmický program. Sonda Cassini je zázrakom modernej techniky. Na svoju púť sa vydala 15. októbra 1997 na palube rakety Titan-4B Centaur a k Saturnu dorazila o sedem rokov neskôr. Dodnes funguje a dodáva nám množstvo úžasných fotografií. Späť však k hlavnej téme tohto článku.
Už je to tak, dny ruského modulu Pirs na Mezinárodní vesmírné stanici jsou sečteny. Na Zemi se už připravuje jeho „kat“. Tedy, abych to uvedl na pravou míru – Rusové připravují další ze své dlouhé řady zásobovacích lodí Progress, konkrétně jde o Progress M-22M. Tato loď bude mít kromě standardních úkolů, tedy dopravit na stanici jídlo, vodu, vědecké experimenty a osobní věci pro posádku, i jeden neobvyklý úkol – až bude odlétat od stanice, vezme s sebou modul Pirs. Ale rozhodně to neznamená, že budeme muset nad jeho ztrátou smutnit. Odpojený modul se dočká více než důstojné náhrady. Ostatně všechno rozebere náš dnešní článek.
Válka skončila. Tento hrůzný konflikt sebou odnesl krom obludného množství lidských životů i sílu Evropy, která jí zpočátku scházela pro opětovné rovnocenné zapojení do dění ve světě. Nejen Německá města ležela v troskách, většina průmyslu byla v důsledku válečného vedení buď zničena, nebo zastaralá. Veškeré komunikace byly jen stěží uživatelné a obyvatelstvo bylo unaveno z dlouhé války. Jídla se nedostávalo, protože většina orné půdy a zásob byla znehodnocena. V tomto všeobecném obrazu zkázy jistý plukovník Toftoy jezdil po zničené Evropě a sháněl špičkové vědce v oboru raketového průmyslu, když se k němu donesla zpráva, že hlava německého raketového průmyslu, Wernher von Braun se dobrovolně vydal Američanům.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
