sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Josef Aschbacher

Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.

Artemis Accords

Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.

Solestial

Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.

OneWeb

Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.

Zeno Power

Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.

Články

Logo kosmonautix.cz

ANKETA: Na co se v roce 2017 těšíte nejvíce?

Pomalu se nám blíží konec roku a s ním i čas těšení se na to, co nám přinese následujících 365 dnů. Na poli kosmonautiky nás toho čeká opravdu hodně. Sice se nemůžeme těšit na žádný meziplanetární let, ale i přesto bude rok 2017 plný zajímavých momentů – snad již konečně přijde na řadu premiérový start rakety Falcon Heavy, soukromé firmy SpaceX a Boeing by rády provedly první starty soukromých pilotovaných lodí, na vypuštění čekají i vědecké teleskopy Spektr-RG, TESS či CHEOPS.

První stupeň těsně před přistáním.

Falcon Heavy použije při své premiéře zachráněný stupeň

Všichni fanoušci SpaceX netrpělivě čekají na premiérový start rakety Falcon Heavy – v dnešním článku Vám sice nepřineseme toužebně očekávaný termín startu, ale i přesto Vám už rovnou mohu říct, že tahle informace bude stát za to. Jak totiž na našem diskusním fóru informoval uživatel Raul, objevily se mimořádně atraktivní zprávy o premiérovém letu této těžkotonážní rakety. Zdrojem informací má být bývalý zaměstnanec SpaceX, který na redditu vystupuje pod nickem /u/em-power a který má stále vazby na tuto perspektivní firmu. Podle tohoto zdroje by se jako jeden z postranních urychlovacích bloků měl použít stupeň označovaný jako B1023 – na první pohled nepodstatná a přehlédnutelná informace, ale není tomu tak.

Horní stupeň SLS je připraven na zkoušky

Zkratku ICPS jste na našem blogu jistě četli v mnoha článcích o raketě SLS. Za těmito písmeny se skrývá název interim cryogenic propulsion stage, který označuje horní stupeň nově vyvíjené americké rakety. Na vizualizacích ale nevynikne jeho velikost, proto Vám dnes přinášíme několik aktuálních fotek. Nejde sice přímo o letový hardware, ale o exemplář určený ke strukturálním zkouškám, ovšem jeho rozměry odpovídají letovým kusům. Snímky vznikly na Marshallově středisku (stát Alabama), po kterém se tento testovací exemplář v minulých hodinách přesouval na testovací stanoviště.

Zenit na startovní rampě

Zakončí Zenit svou kariéru misí pro Angolu?

Zatím poslední nosná raketa Zenit vzlétla z Bajkonuru dne 11. prosince 2015 se stacionární meteorologickou družicí Elektro-L2. Na archivním snímku z montážní haly na kosmodromu je tento exemplář Zenitu se zmíněnou družicí Elektro-L2 vlevo, zatímco po pravé straně je ještě jeden Zenit. S ním se tehdy počítalo jako s nosičem pro astrofyzikální observatoř Spektr-RG se startem v roce 2017. Nad startem však vznášel otazník. Velký počet součástek nosiče má krátkou dobu záruky, takže bez jejich výměny byla tato raketa použitelná jen do léta 2016. Výměnu prošlých jednotek přímo na Bajkonuru může provést pouze tým specialistů z ukrajinského výrobního závodu Južmaš, kde se Zenity vyráběly. RKK Energija ale nyní nemá s dněpropetrovským Južmašem žádné regulérní kontakty.

Dragon přistává motoricky na Marsu - zatím jen v představách umělce

Červený drak a jeho plány

Mise Red Dragon od SpaceX má před sebou šibeniční termín startu – kvůli vzájemné poloze Země a Marsu se musí startovat v roce 2018. Když uvážíme, že zatím neletěla ani nosná raketa Falcon Heavy, ani kabina Dragon 2, ze které má být Red Dragon odvozen, může někoho přepadnout skepse. Ale SpaceX podle všeho na této atraktivní misi intenzivně pracuje. Před pár dny se na veřejnost dostaly bližší informace, které na naše fórum nasdílel uživatel s nickem Raul a my Vám je nyní rádi předáváme dál. Plány jsou to totiž opravdu zajímavé.

Po zvolení Trumpa zůstává NASA „otevřena všem možnostem“

Změna prezidenta znamená pro agenturu NASA vždy velké změny. Mnozí z nás si pamatují, že když v roce 2008 nastoupil Barack Obama, následovalo velmi bolestné zrušení programu Constellation, který vyhlásil prezident Bush. Ze zrušeného programu však časem povstala obnovená a téměř identická loď Orion a raketa SLS. Cíl se přesunul z Měsíce na Mars a vyhlásila se větší podpora soukromníkům. Nicméně všichni cítíme, že měnit tak velkolepé projekty v době jejich tvoření není zrovna konstruktivní a nakonec ani levné. NASA se proto tentokrát snaží na nového prezidenta lépe připravit a zůstává „otevřená všem možnostem“.

Další pilotovaný Sojuz na obzoru

Není to ještě ani měsíc od chvíle, kdy se na svou misi vstříc ISS vydal Sojuz MS-02 s posádkou ve složení Sergej Ryžikov, Andrej Borisenko a RobertKibrough. Přitom už v příštím týdnu přijde další pilotovaný start této dlouhověké lodi. V útrobách Sojuzu MS-03 se na ISS vydají Rus Oleg Novickij, Američanka Peggy Whitson a Francouz Thomas Pesquet. Start Vám plánujeme zprostředkovat v rámci česky komentovaného přímého přenosu, ale dnes se podíváme na předstartovní přípravy. Čtyři videa se věnují nejen procedurám, kterými prochází posádka, ale nahlédnete i do montážních hal, ve kterých se skládá kosmická loď i její nosná raketa.

Kosmotýdeník 217 (7.11. – 13.11.)

Tento týden doznívaly éterem americké prezidentské volby a většina zpráv ze světa mizela pod jejich těžkými botami. Nechme je stranou a pojďme se podívat, co se dělo v kosmickém výzkumu Země. Podíváme se například trochu blíže na náklad čínské rakety CZ-2D, která vynesla tajemnou meteorologickou družici. Zamíříme také k Marsu, kde bylo poprvé pořízeno globální video noční marsovské atmosféry při takzvaném Nightglow efektu. To i další podobnosti naleznete v dalším vydání Kosmotýdeníku. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

Člun Pegasus v MAF

Člun Pegasus je připraven vozit díly SLS

Během přestávky mezi érou raketoplánů a etapou, kterou bude psát raketa SLS, se opravovalo mnoho zařízení, která se používala dlouhé desítky let. Mezi ně patří i transportní člun Pegasus, který se staral o přesuny externích palivových nádrží z Michoudova střediska v New Orleans na floridský kosmodrom. Rekonstrukce člunu je sice již delší dobu hotová, ale nyní přišel důležitý okamžik – bárka totiž 1. listopadu opustila Stennisovo středisko ve státě Mississippi a po perlové řece doplula až na Michoudovo středisko.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.