sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Články
Kdo by si myslel, že kosmické sondy mohou přijít do problémů až během provozu, ten se mýlí. Historie zná celou řadu projektů, které si to nejhorší vytrpěly v době, kdy třeba ještě nemusel být vyrobený ani jediný díl hardwaru. Nelehkým obdobím v těchto dnech prochází nástupce vozítka Curiosity, s pracovním názvem Mars rover 2020 podle plánovaného roku startu. Podle zprávy, kterou 30. ledna vydal úřad generálního inspektora při NASA má celý projekt hned několik problémů, které mohou v konečném důsledku způsobit odklad startu.
Včera kolem poledne místního času byla v souvislosti s přechodem studené fronty pohybující se přes jižní část Spojených států zasažena velmi silným tornádem výrobní budova NASA Michoud Assembly Facility (MAF) ve východní části New Orleans. Oko tornáda prošlo v těsné blízkosti budovy MAF, rychlost větru byla pomocí radaru odhadnuta přibližně na 240 kilometrů za hodinu. Přesný rozsah poškození budov se zjišťuje, hlášeny jsou i drobné úrazy zaměstnanců NASA. Tornádo vyrazilo otvory ve střeše a stěnách hlavní budovy MAF, kterou NASA v současné době používá pro stavbu centrálního stupně rakety SLS.
… stačí jen odeslat poslední pokyn a postupně jeden satelit za druhým bude naveden do atmosféry, kde pak shoří necelá stovka satelitů. Bude to trvat více než rok, ale necelá stovka satelitů se přeci „neposílá na smrt“ tak úplně snadno. Satelity měly zemřít několikrát, ale několikrát nebyl povel vykonán. Byla zde skupina lidí, která projektu zasvětila až příliš mnoho let, a i přes komerční neúspěch původního mezinárodního konsorcia Iridium, se odmítala s myšlenkou zničení technického zázraku, jak mu říkali, smířit. Dannie Stamp, Dan Colussy a další, to jsou jména, která pomohla zachránit systém. Ale těch jmen bylo více.
Jedním z nejočekávanějších okamžiků letošního kosmonautického roku je premiérový start rakety Falcon Heavy od společnosti SpaceX. Dnes v noci projížděl uživatel Instagramu s nickem dinogeorgopoulos kolem hlavního sídla firmy SpaceX v kalifornském Hawthorne. U kraje silnice stála kolona, která převážela dlouhý černý válec. Nevíme sice, kam měla kolona namířeno, ale náklady byl na první a zběžný pohled jasný. Klasický převoz prvního stupně Falconu 9, řeknete si, ale řidič se rozhodl,že si jej stejně natočí. Jak kolem stupně projížděl, všiml si, že na zadní části není ostré ukončení, kde obvykle bývá umístěný mezistupeň.
Start rakety Falcon 9 s desátou zásobovací lodí Dragon k ISS je zatím neoficiálně plánován na 14. února. Je tedy pomalu na čase, abychom si řekli pár informací o nákladu, který poletí na Mezinárodní vesmírnou stanici. Asi největší pozornost si zaslouží přístroj SAGE III ISS, jehož zmenšený model drží v rukou Brooke Thornton na náhledové fotce tohoto článku. Právě tato žena věnovala vývoji tohoto přístroje celých osm let. Instrument, jehož zkratka vychází z anglického názvu Stratospheric Aerosol and Gas Experiment III bude ověřovat atmosférické zdraví naší planety.
Druhého února prolétla americká sonda Juno nejnižším bodem oběžné dráhy kolem Jupiteru. Velmi potěšující je, že při tomto průletu byly v provozu všechny vědecké přístroje na palubě sondy a data sbírala i kamera JunoCam – jediný klasický zobrazovací přístroj, který Juno nese. Dnes Vám proto přinášíme výběr těch nejpovedenějších fotek, které JunoCam pořídila při tomto průletu. Náhledová fotka tohoto článku vznikla 2. února ve 14:52 SEČ, když se sonda pohybovala ve výšce 76 600 kilometrů nad horní vrstvou oblačnosti. Pokud by Vám to bylo málo, můžete se podívat přímo na web celého projektu, kde je fotek nesrovnatelně více.
Pondělí je tu a to je v posledních týdnech neklamnou známkou toho, že je čas podívat se na nové pohledy z ISS. Thomas Pesquet se tento týden doopravdy snažil a na svůj Flickr nahrál opravdu velké množství fotek. Dnešní Thomasův fotokoutek tedy bude trochu delší, než obvykle, ale myslím, že to nikomu nebude vadit. Kromě působivých snímků nejrůznějších koutů naší planety se můžete těšit třeba na fotky pořízené při odletu japonské zásobovací lodi HTV-6, nebo na to, jak se liší oficiální fotka dlouhodobé expedice od té neoficiální.
Leden byl jasně ve znamení návratu SpaceX do aktivní služby. Raketa Falcon předvedla famózní výkon a dokázala nejen vynést náklad na správnou orbitu, ale i dostat svůj první stupeň bezpečně na mořskou plošinu. Ani pilotovaná kosmonautika nezahálela a tak nás v lednu čekaly dva poměrně náročné výstupy do volného prostoru. Přišla dobrá zpráva pro fandy výzkumu asteroidů. Další dvě robotické mise se budou o tyto objekty zajímat. Nakonec nám Boeing představí nové skafandry pro svou loď Starliner.
Za námi je dalších sedm dní historie lidstva a s nimi i sedm dní vědeckého zkoumání a kosmického výzkumu. Kosmotýdeník se nyní na těchto sedm dní ohlédne a přinese vám zajímavé informace, které se nedostaly mezi běžné články vycházející na Kosmonautixu. Dnes se podíváme velmi netradičně na problémy jedné lanovky v Alpách. Abychom se vrátili do vesmíru, prozkoumáme osamocenou horu na trpasličí planetě Ceres a pokusíme se najít její dávné horské společnice. To a další drobné informace naleznete uvnitř článku. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
