Štart družíc Tianyi
Čína úspešne vypustila dňa 17.5.2025 o 6:12 hod. SELČ šesť družíc Tianyi (29, 34, 35, 42, 45, 46) rôzneho určenia pomocou rakety Zhuque-2 z kozmodrómu JSLC.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína úspešne vypustila dňa 17.5.2025 o 6:12 hod. SELČ šesť družíc Tianyi (29, 34, 35, 42, 45, 46) rôzneho určenia pomocou rakety Zhuque-2 z kozmodrómu JSLC.
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Články
Společnost Airbus bude navrhovat konstrukci dvou klíčových prvků komplexní mise Mars Sample Return, která má dopravit na Zemi vzorky z Marsu. Konkrétně půjde o Sample Fetch Rover a Earth Return Orbiter. První jmenovaný má startovat v roce 2026 a jeho úkolem bude dojet k trubičkám se vzorky, které na povrch Marsu odloží americké vozítko Mars rover 2020. Sample Fetch Rover dopraví vzorky do pouzdra, které se bude nacházet na plošině Mars Ascent Vehicle. Její součástí bude i raketa, která vynese pouzdro se vzorky na oběžnou dráhu Marsu.
Evropa připravuje novou generaci meteorologických družic Meteosat, které dostanou označení MTG – Meteosat Third Generation, tedy třetí generace Meteosatů. Celkem dojde po roce 2021 k vypuštění šesti geostacionárních družic, které by měly sledování naší planety posunout na novou úroveň. V technologickém středisku Evropské kosmické agentury ESTEC byl v červnu testován model hlavního snímkovacího přístroje FCI pro snímkovací typ těchto družic a z přiložených fotek je krásně vidět, že rozhodně nejde o žádného drobečka. O stavbu tohoto modelu pro strukturální a tepelné zkoušky se postarala firma Thales Alenia Space. Přístroj Flexible Combined Instrument bude mít za úkol poskytovat mimořádně kvalitní měření zemské atmosféry v 16 kanálech rozprostřených ve viditelné a infračervené části spektra.
Indové sice zatím nedisponují žádnou pilotovanou kosmickou lodí, ale zájem o ni evidentně mají, protože již několik let činí postupné kroky vstříc tomuto cíli. Jeden takový důležitý krok si připsali ve čtvrtek 5. července, když otestovali únikový systém, který by při závadě na raketě odnesl kabinu s posádkou pryč. Testovala se situace, kdy ještě nedošlo ke startu a raketa stále stojí na odpalovací rampě. Dvouhodinové okno se otevřelo v šest hodin ráno místního času, tedy ve 2:30 SELČ a celá zkouška trvající 259 sekund proběhla o hodinu později. Před polednem našeho času pak Indická kosmická agentura ISRO oficiálně potvrdila úspěšné provedení zkoušky.
Nezadržitelně se blíží start sondy Parker Solar Probe, která se dostane ke Slunci výrazně blíž, než jakýkoliv lidský výtvor před ní. Je tedy na čase začít věnovat pozornost přípravám na tento start – 27. června byl na sondu připojen tepelný štít TPS (Thermal Protection System). Sonda PSP během své unikátní mise prozkoumá takzvanou sluneční korónu, což je oblast sluneční atmosféry. S pomocí revolučního tepelného štítu se sonda bude moci dostat pouhých šest a půl milionu kilometrů od spalujícího povrchu naší hvězdy. Právě v této oblasti bude moci provádět kontaktní měření procesů, které ovlivňují jevy v koróně.
V posledních letech se stalo pravidlem, že jste se každý pátek během července a srpna setkávali se seriálem, který se snažil odhalit pět největších, nejnebezpečnějších, nejhezčích…, zkrátka 5 nej ve spojení s kosmonautikou. Proto jsme se v redakci dohodli, že ani letos tomu nebude jinak. Témat je v zásobě ještě dost a jedinou změnou je, že se u těchto článků setkáte s více autory, než doposud. Věříme, že to pro čtenáře bude příjemné zpestření letních dnů. A nyní už se pojďme podívat, jaké bizarní objekty ve Sluneční soustavě vyfotografovali naši robotičtí průzumníci.
Napadlo Vás někdy, že byste se mohli podívat do těsné blízkosti čisté místnosti, že byste mohli vidět testovací haly, kde probíhají zkoušky skutečné vesmírné techniky? Mysleli jste si, že se s astronauty nikdy nemůžete potkat, že na vlastní oči neuvidíte skutečný letový exemplář nějaké sondy či družice? Tak to se ve všech případech mýlíte. Všechny tyto události můžete zažít relativně snadno a nemusíte kvůli tomu ani opustit Evropu. Sedmého října se totiž jako každý rok na jediný den otevřou dveře Technologického střediska Evropské kosmické agentury ESTEC u nizozemského Noordwijku.
Před několika dny jsme na našem webu psali o úspěšné zkoušce mikrovlnného měřiče vzdálenosti na nedávno vypuštěných americko-německých sondách GRACE-FO. Čtenáři se v diskusi pod článkem velmi zajímali o osud druhého měřícího systému, který využívá laserů. Je to pochopitelné, vždyť mikrovlnné měřiče (byť technologicky starší exempláře) byly už na dřívější misi GRACE. Všechny tazatele jsme museli zklamat, protože informace ohledně testování laserů nebyly k dispozici. Dodávali jsme však, že první zkouška laserů je z technologického hlediska velká věc a NASA se s ní určitě ráda pochlubí. Nyní mám tedy velkou radost oznámit, že 14. června byl poprvé v historii kosmonautiky použit laserový interferometr na měření vzdálenosti dvou družic vzdálených 220 kilometrů.
V neděli 1. července jsme vyhlásili soutěž o tři výtisky knihy Vesmírné osudy od Ondřeje Šamárka a Lukáše Houšky. Do včerejší půlnoci jste mohli posílat své tipy na soutěžní otázku: Kolik návštěv zaznamenal systém Google analytics na našem blogu v měsíci červnu roku 2018. Do soutěže jsme přijali 184 tipů, jejichž rozptyl byl značný. Tipovali jste různá čísla od 128 po 1 440 021. Nejpřesnější soutěžící se ke správné odpovědi přiblížil na pouhých 977 návštěv. V tomto článku zjistíte, kdo zvítězil, ale ještě než k tomu dojde, chtěli bychom poděkovat všem, kdo se do soutěže zapojili a náš dík patří i vydavatelskému domu Albatros Media, který nám poskytl výtisky Vesmírných osudů do této soutěže.
Minulý týden jsme Vás informovali o tom, že americká sonda OSIRIS-REx provedla svůj druhý korekční manévr DSM-2 (Deep Space Maneuver) a odborníci nyní budou vyhodnocovat data z telemetrie a z pozemních pozorování, aby určili, zda byl zážeh úspěšný. Výsledky jsme se měli dozvědět tento týden. Pár dní uteklo jako voda a NASA mohla prezentovat výsledky. Z naměřených dat vyplývá, že zážeh z 28. června byl provedený úspěšně a sonda je na dráze, která ji prostřednictvím několika dalších korekčních manévrů dovede až k cílovému asteroidu Bennu, ke kterému má přiletět 3. prosince.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
