sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Články
My dospělí často zapomínáme jaké to bylo, když jsme byli v dětském věku – jak jsme se těšili na Štědrý den, až nám Ježíšek donese dárky. A přitom stačí tak málo – do dětských let nás, fanoušky kosmonautiky vrací v těchto dnech sonda New Horizons. Čekání na nové fotky je totiž s čekáním na dárky plně srovnatelné. Těšíme se na něco, co nás překvapí a my zatím vůbec netušíme, co to bude. V tomto článku Vám naservírujeme nejnovější data, která sonda poslal na zemi a se kterými nás NASA seznámila prostřednictvím včerejší tiskové konference. Čekají nás detaily na Charonu, zkoumání atmosféry Pluta, zmrzlý oxid uhelnatý a podivné nepravidelné útvary.
„I cesta dlouhá tisíc mil začíná prvním krokem“ – výrok přisuzovaný čínskému učenci Konfuciovi se krásně hodí na situaci, ke které došlo včera na ISS. V příštích desetiletích se možná začne rozjíždět největší těžební projekt v historii lidstva – dobývání zdrojů z asteroidů. Ale k tomuto cíli vede mimořádně dlouhá cesta, na kterou se musí technika řádně připravit. Všemu pochopitelně předchází testování těch nejzákladnějších systémů. Ze všeho nejdříve musíme být schopni najít asteroidy vhodné pro těžbu. Z přechodové komory japonského modulu Kibó byl včera vypuštěn cubesat Arkyd 3 Reflight (A3R). Tento satelit má ověřit základní systémy, které mají používat příští dalekohledy od firmy Planetary Resources. Ty už budou samozřejmě větší a jejich úkolem má být zkoumání složení asteroidů a vytipování vhodných kandidátů pro případnou budoucí těžbu.
Jestli jsme před prázdninami něčemu nevěřili, tak je to masivní úspěch, který u našich čtenářů sklízí seriál TOP5. Ano, mysleli jsme si, že se Vám bude líbit, ale úspěch dosavadních dvou dílů (Nerealizované supernosiče a Nejúžasnější přistání) nám doslova vyrazil dech. Doufáme, že se Vám bude líbit také díl třetí, ve kterém si posvítíme na orbitální stanice – místa, které nám otevřela cestu k nové rovině kosmonautiky. Na jejich palubě můžeme provádět nejrůznější experimenty a zároveň sbírat zkušenosti s opravdu dlouhodobými pobyty ve stavu beztíže. Kterých pět kosmických stanic ale vystoupá do našeho žebříčku?
Dejte šikovným fanouškům kosmonautiky jednu jedinou fotku a budete se divit, co z ní dokážou vytvořit- právě taková myšlenka napadne asi každého, kdo si prohlédne díla internetového uživatele John Van Vliet (JohnVV). Ten totiž vzal včera zveřejněný snímek Pluta ze vzdálenosti 77 000 kilometrů a natáhl jej do modelovacího programu Blender. Podle jediné fotky zkusil vytvořit topografii terénu a své dílo následně zvěčnil z několika různých pohledů. Je jasné, že jěho simulace nemusí být přesné, ale dnešní článek Vám ukáže, jak šikovní lidé dokáží i z mála udělat hodně.
Někteří čtenáři možná nerozumí názvu článku, proto rád přidám vysvětlení. Skvělý český popularizátor kosmonautiky a nekonečná studnice znalostí na toto téma, Mgr. Antonín Vítek, CSc. totiž v červenci 2011 při rozhovoru pro Lidové noviny prohlásil: „“Potřeboval bych se dožít 15. července 2015, kdy sonda New Horizons One proletí ve vzdálenosti 15 tisíc kilometrů od Pluta a pořídí jeho snímky i snímky čtyř jeho měsíců. A taky bych se chtěl dožít pilotovaného letu na některý z asteroidů. Avšak můj největší sen je naprosto nerealizovatelný: Prožít celé to půlstoletí kosmonautiky ještě jednou, ale mít k tomu internet.“
To je dneska den, že? Kdo čekal, že bude den po průletu New Horizons kolem Pluta klid, ten se mýlil. O půl šesté večer startovala americká raketa Atlas V s navigační družicí systému GPS a nyní stojíme před dalším startem. Pokud všechno půjde podle plánu, dojde k zážehu ve 23:42 našeho času. Startovní okno trvá 37 minut a nejsilnější evropská raketa Ariane 5 má za úkol dopravit na oběžnou dráhu dvě družice – meteorologický satelit MSG-4 a telekomunikační Star One C4. V tomto článku můžete start z evropského kosmodromu v jihoamerickém Kourou sledovat živě.
V tom všem spěchu okolo včerejšího průletu sondy New Horizons v blízkosti trpasličí planety Pluto je potřeba nezapomínat na další události. Dnes v 17:38 středoevropského letního času by totiž z floridského kosmodromu měla odstartovat raketa Atlas V. Ta má dopravit na oběžnou dráhu americký navigační satelit pro systém GPS. Celý název družice je GPS 2F-10, což znamená, že jde o desátý exemplář z vývojové řady 2F, u které se počítá ještě se dvěma starty – letos v září a příští rok v lednu. V tomto článku máte možnost celý start sledovat živě – vysílání začne cca. v 17:16 našeho času.
V následujícím článku se ohlédneme za aktuálním děním v kráteru Gale na Marsu, kde operuje marsovská vědecká laboratoř známá jako vozítko Curiosity. Co aktuálně robot zkoumá, jaké obrázky stály za vidění? Aktuálně jsou zde dva úplně odlišné druhy usazených hornin, ale není to tak dlouho, co vozítko potkalo kameny patřící mezi vzácné vyvřeliny a to má zajímavé důsledky na pohled do historie Marsu. Na závěr nebudou chybět snímky Slunce z Marsu a rozhodně stojí za vidění.
Je to tu! Fanoušci kosmonautiky po celém světě se dočkali – právě dnes proletí americká sonda New Horizons kolem trpasličí planety Pluto. Vyvrcholí tak jedinečná mise k tomuto tělesu, které jsme zatím nikdy dříve neměli možnost vidět. Sice se dnes nedočkáme žádných fotek z maximálního přiblížení, ale i tak si nemůžeme nechat tuto mimořádnou událost ujít. Připravili jsme pro Vás tento článek, ve kterém Vás budeme až do jedenácté hodiny v noci pravidelně informovat o tom, co sondě zrovna dělá a jaké přístroje jsou aktivní. Kromě toho máme nachystáno i spoustu zajímavých informací o misi samotné.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
