Apex 1.0
V prohlášení z 9. května společnost ispace US, americká dceřiná společnost japonské společnosti ispace, uvedla, že pro svůj lunární modul Apex 1.0 použije nový motor s názvem VoidRunner. Změna znamená posun startu z roku 2026 na rok 2027.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
V prohlášení z 9. května společnost ispace US, americká dceřiná společnost japonské společnosti ispace, uvedla, že pro svůj lunární modul Apex 1.0 použije nový motor s názvem VoidRunner. Změna znamená posun startu z roku 2026 na rok 2027.
Společnost Rocket Lab uvádí, že plánovaná akvizice německého dodavatele optické komunikace, společnosti Mynaric, je klíčová pro další plány při účasti v nabídkách na družicové konstelace a případný vývoj vlastních družic.
Čína dňa 11.5.2025 o 15:27 hod. SELČ úspešne vypustila tri vojenské družice Yaogan 40-2 pomocou rakety CZ-6A z kozmodrómu TSLC.
Družice Kosmos 482, přistávací modul sondy Veněra (sesterské s osmičkou), která měla zaniknout 10. května v dopoledních hodinách našeho času nás už nezasáhne. Její přelet nad střední Evropou proběhl 10. 5. ráno kolem 6:36 SELČ a dráha dalších přeletů vede již mimo naše území. Protože poslední viditelný přelet připadl na 9:38 SELČ nízko nad jihem, nemůžeme již pozorovat ani případný zánik.
Společnost Sierra Space 8. května oznámila, že dokončila pozemní demonstraci prototypu navigační družice pro iniciativu Odolného globálního pozičního systému (R-GPS) amerických vesmírných sil.
Čína zveřejnila komplexní předpisy pro družicové služby přímého vysílání. Sedm ministerstev vydalo 30. dubna oznámení s názvem Předpisy pro správu koncových zařízení přímo připojených k družicovým službám, které stanoví právní a technický základ pro družicovou konektivitu v souladu s národními cíli.
Německý dodavatel obranných technologií Rheinmetall plánuje zahájit příští rok stavbu družic se syntetickou aperturou pro radarové systémy ve spolupráci s finským provozovatelem konstelací SAR Iceye.
Články
Nákladní kosmická loď Cygnus od firmy Northrop Grumman odstartovala 4. srpna na Falconu 9 z Floridy a při cestě k Mezinárodní kosmické stanici přidělala vrásky na čele pozemním pracovníkům, když vynechala dva původně naplánované manévry. Její přílet k Mezinárodní kosmické stanici by měl podle původního plánu nastat 6. srpna dopoledne našeho času, přičemž samotné zachycení staničním manipulátorem by mělo přijít okolo 9:10 našeho času. Zdroje informací: https://blogs.nasa.gov/ Zdroje obrázků: https://upload.wikimedia.org/..%286%29_%28cropped%29.jpg
NASA posílá v rámci zásobovací mise NG-21 na Mezinárodní kosmickou stanici také opravný balíček pro rentgenový teleskop NICER (Neutron star Interior Composition Explorer), který je umístěn na vnějším plášti stanice. Astronauti budou muset tuto opravu provést během výstupu do volného kosmického prostoru. NICER je umístěn poblíž pravého souboru fotovoltaických panelů stanice a v květnu 2023 došlo k jeho poškození. Tým zodpovědný za misi zkusil najít řešení a už o rok později, v květnu 2024, doručil na Johnsonovo středisko v Houstonu zmíněný opravný balíček. Ten zde byl podle platných standardů zabalen a připraven, aby mohl letět na zásobovací misi.
Dnes vypuštěná kosmická loď Cygnus se potýká s problémy souvisejícími s pohonným systémem. Prozatím dostupné informace zmiňují závadu manévrovacích trysek a také neupřesněný únik. Zatím ale není jisté, o jak velký únik jde, ani co přesně z lodi uniká. NASA prý již tuto situaci řeší, ale bližší informace prozatím chybějí. Celou aktuální situaci budeme pokrývat v tomto průběžně aktualizovaném článku, kam budeme postupně přidávat všechny důležité informace, které se objeví na různých místech internetu.
Fanoušci kosmonautiky pohybující se v okolí přístavu Port Canaveral si všimli, že sem v minulých dnech dorazil neletový testovací exemplář chystané rakety New Glenn od firmy Blue Origin. S tím, jak se blíží první start této nové rakety, začínají týmy zodpovědné za záchranu stupňů provádět zkoušky a nácviky činností, které budou provádět, než na místo dorazí nová loď určená k zachraňování stupňů. Připomeňme ještě, že první New Glenn by měl odstartovat 29. září a při své premiéře ponese dvě americké sondy EscaPADE k Marsu.
Další týden plný kosmonautických událostí utekl a tak je ideální čas si shrnout, co zajímavého se stalo, k čemuž vám již tradičně poslouží pravidelný Kosmotýdeník. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na polského člena záložního týmu evropských astronautů, který se chystá na svůj kosmický let v rámci mise Axiom-4. Sławosz Uznański podstupuje rozmanitý výcvik, který si zrekapitulujeme. V dalších tématech se můžete těšit třeba na zatím poslední start rakety Electron a novinky o společnosti Rocket Lab, či čerstvě představenou třetí variantu raketových motorů Raptor od společnosti SpaceX. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Zásobování americké části Mezinárodní kosmické stanice zajišťují v současné době výhradně Falcony 9. Kromě „vlastních“ nákladních lodí Dragon 2 totiž zajišťují i vynášení lodí Cygnus od firmy Northrop Grumman. Jde o dočasné řešení, dokud nebude k dispozici nová verze rakety Antares využívající čistě americké technologie. Aktuální mise NG-21 má odstartovat už dnes odpoledne, byť předpověď počasí není zrovna optimistická. Pro dnešní termín je pravděpodobnost dobrých podmínek přes 50% a v případě odkladu na zítřek je to dokonce pouhých 10%. Náš přímý přenos však bude připraven jak dnes, tak i případně zítra.
Čtyři astronauti ze tří států se již připravují na dlouhodobý pobyt na Mezinárodní kosmické stanici, kam mají vyrazit v rámci mise Crew-10. Spojené státy bude reprezentovat dvojice žen – velitelka mise Anne McClain a pilotka Crew Dragonu Nichole Ayers. Japonsko bude zastupovat Takuja Óniši a Rusko do mise nominovalo Kirilla Peskova. Jejich společný start v kosmické lodi od SpaceX neproběhne dříve než v únoru 2025. Půjde celkově o desátou misi firmy SpaceX určenou k běžné výměně posádek v rámci programu CCP (Commercial Crew Program). Během pobytu na ISS bude tato mezinárodní posádka provádět vědecký výzkum a technologické experimenty, které pomohou (kromě jiného) se lépe připravit na budoucí mise, ale budou mít i pozitivní přínosy pro lidi na Zemi.
V dnešním díle seriálu, který se věnuje programu NIAC, opět vyrazíme na malou exkurzi do možné budoucnosti. Program NIAC si klade za cíl podporovat rozvoj technologií, které nebudou mít v nejbližších letech praktické využití. Přesto však ukrývají značný potenciál a za nějaký čas mohou být užitečné. Jenže jejich vývoj trvá dlouho a proto je potřeba začít už nyní, když ty projekty ještě vypadají jako ze sci-fi. Také dnes si posvítíme na jeden projekt, který už prošel první fází programu NIAC a uspěl i v jeho druhé fázi.
V minulém dílu našeho seriálu TOP 5 jsme si probrali nejlepší objevy Comptonovy gama observatoře, vrcholné sondy věnující se gama astronomii. Jen těžko bychom ale mohli udělat TOP 5 věnované astronomickým observatořím bez tématu exoplanet, které se nám objevuje vždy a všude a doprovází snad všechny seriály. Není divu, jde o jedno z nejzajímavějších a nejaktuálnějších témat současného výzkumu. Přestože se exoplanetám věnovala už celá řada astronomických observatoří, nutno konstatovat, že prozatím zdaleka největší stopu zanechala americká sonda Kepler, které se dnes budeme věnovat a představíme si její nejdůležitější objevy.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
