sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV MkII (NISAR)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Zeno Power

Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.

Arabsat

Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.

Varda Space Industries

Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.

Aspera

NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.

OroraTech

Německý družicový operátor OroraTech 14. května oznámil, že si zajistil dalších 12 milionů eur v rámci rizikového financování série B na urychlení rozšíření své konstelace pro monitorování lesních požárů.

Americká administrativa

Američtí zákonodárci 14. května vyjádřili obavy kvůli údajným plánům administrativy prezidenta omezit financování komerčních nákupů družicových snímků. Podle kritiků by mohl tento krok podkopat americké zpravodajské schopnosti a být v rozporu s deklarovanými prioritami Bílého domu.

Články

Jak přepravit obří teleskop?

Když uvažujeme o kosmických projektech, často podléháme mylnému dojmu, že jde jen o to vyrobit a otestovat nějakou sondu. Veškerou infrastrukturu bereme jako samozřejmost, ale to není vůbec fér. V mnoha případech je totiž potřeba navrhnout zázemí a podpůrné systémy přesně na míru daného projektu. Asi nejlépe to ukazuje speciální transportní kontejner STTARS (Space Telescope Transporter for Air, Road, and Sea), který má za úkol ochránit Dalekohled Jamese Webba během transportu. Tento sofistikovaný kontejner krásně ukazuje, jak vyspělá musí být veškerá technika, která přichází do styku se špičkovými kosmickými projekty.

Kosmotýdeník 274 (11.12. – 17.12.)

Tři starty během jednoho týdne (Sojuz, Falcon 9 a Ariane 5) a neustále odkládaný Electron. To je na sedm dní docela dost. Během tohoto týdne se však udály i další zajímavé věci, které si v Kosmotýdeníku shrneme. V hlavním tématu se například podíváme na aktuální vědecké poznatky ze zkoumání bílých skvrn na trpasličí planetě Ceres. Podíváme se i na povedené snímky ze zmíněných startů a nevynecháme tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Pilotovaný Sojuz na Gagarinově rampě

Nosná raketa Sojuz-FG již stojí na startovní rampě 1/5, ze které v roce 1961 odstartoval na svou historickou misi Jurij Gagarin. Zatímco první kosmonaut strávil ve vesmíru sotva hodinu a půl, Anton Škaplerov, Scott Tingle a Norišige Kanaj, kteří usednou do anatomických křesel lodi Sojuz MS-07, by měli na oběžné dráze pobývat téměř půl roku – jejich návrat je momentálně plánován až na červen příštího roku. Pilotované starty jsou vždy velmi zajímavé a proto ani dnes nevynecháme živě a česky komentovaný přenos.

Přistání Orionu na dvou padácích

Včera byl nad pouští Yuma na jihozápadě Arizony uskutečněn pátý ze série osmi testů padáků Orionu, které jsou součástí jejich kvalifikace pro pilotovaný kosmický let Exploration Mission-2. Maketa Orionu byla shozena z transportního letounu C-17 ve výšce 10,5 kilometru (viz fotogalerie). Při testu byl simulován scénář, ve kterém se nepodaří otevřít jeden ze tří hlavních padáků. Test se měl původně uskutečnit 13. prosince. Letoun C-17 tehdy dosáhl výšky pro shoz, ale dveře jeho nákladového prostoru nešly otevřít.

Mars z neobvyklé perspektivy

Známý fakt, že ve vesmíru neexistuje nahoře ani dole může způsobit zajímavé důsledky. Při prohlížení map i fotek planet jsme už za dlouhé desítky (a do důsledku vzato i stovky) let zvyklí, že sever najdeme nahoře a jižní pól naopak ve spodní části snímku. Evropská kosmická agentura však před pár dny zveřejnila fotografii ze sondy Mars Express, která zachycuje Mars úplně jinak, než jak jsme zvyklí. Fotka vznikla nad severním pólem, který se nachází ve spodní části snímku a naopak nahoře vidíme oblast v okolí rovníku. Snímek nalevo od tohoto odstavce nám pomůže s orientací a ukazuje i zajímavé objekty, které si v dnešním článku popíšeme.

ŽIVĚ A ČESKY: Koncentrovaná znovupoužitelnost SpaceX v akci

Mise SpaceX CRS-13 je zajímavá hned z několika důvodů – podruhé poletí k ISS již použitá kabina Dragonu. Vůbec poprvé poletí použitý první stupeň Falconu 9 na misi pro NASA, která byla vůči této novince dlouho opatrná. Vizuálně bude start hodně zajímavý tím, že tento stupeň je viditelně zašedlý – minulé případy opakovaného použití byly ve znamení nových nátěrů. Aby toho nebylo málo, tak půjde o první start z rekonstruované rampy 40, která v minulých měsících prošla kompletní opravou. Těšit se můžeme také na pokus o přistání prvního stupně, který by se měl vrátit na floridskou pevninu a dosednout na plochu LZ-1.

Vesmírná architektura (8. díl)

Země ve své složitosti dalece přesahuje všechny naše základní sociální, fyzické nebo ekologické potřeby. Přináší nám motivaci, inspiraci a vyvolává abstraktní pocity údivu, které jsou velmi subjektivní a je proto obtížné je popsat. Pohled na tmavě modrou kouli obklopenou černočernou tmou je opravdu silný zážitek a to hned z několika důvodů. Člověk si kupříkladu snadněji uvědomí skutečnou zranitelnost světa, na kterém žije. Pohled na naši planetu, zdánlivě nehybně zavěšenou ve velkém prázdnu, jsme si však mohli dopřát až díky kosmonautice. Silné reakce například vyvolal snímek, který zachytila posádka Apolla 8 při obletu Měsíce a dodnes se traduje, že jsme se sice vydali dobýt Měsíc, ale nakonec objevili skutečnou krásu Země. Snímek „východu Země nad Měsícem“ je i po tolika letech stále aktuální, jenže od těch dob se hodně změnilo. Dnes posádky nemají možnost fotit podobné snímky. Zato již 17 let nepřetržitě žijeme a pracujeme v kosmu, protože jsme se mimochodem rozhodli, že náš svět lépe pochopíme, s nadějí, že se ho jednou naučíme lépe chránit.

Sojuz je zpátky doma

Dnes v 9:36 našeho času se návratová kabina lodi Sojuz MS-05 dotkla promrzlé stepi jihovýchodně od kazašského města Džezkazgan. Pro posádku ve složení Sergej Rjazanskij, Paolo Nespoli a Randolph Bresnik tak skončila kosmická mise dlouhá 139 dní, během které pobývali na Mezinárodní vesmírné stanici. Do vesmíru se dostali 28. července a jejich úkoly byly velmi široké, ale vévodila jim věda. Sledovali třeba vliv mikrogravitace na bakterii E. coli, nebo proteinů zapojených do vzniku Parkinsonovy choroby. Byli u toho, když na stanici dorazily hned tři zásobovací lodě – Dragon CRS-12, Cygnus OA-8 a Progress MS-07 – které na ISS dopravily hned několik tun zásob. V dnešním článku Vám přineseme fotky a videa monitorující konec této mise.

Ilustrace robotického manipulátoru ERA připojeného k ruskému modulu Nauka. Na konci paže můžeme vidět kosmonauta, který pomocí speciálního rozhraní celou paži ovládá.

O krok blíže k Nauce

Modul Nauka se urychlí – opravdu nejde o chybu. Tolikrát odkládaný projekt má totiž reálnou šanci, že se dočká startu dříve, než se čekalo. 11. prosince totiž státní komise zhodnotila stav probíhajících prací, které je potřeba udělat před startem modulu a formálně schválila celý časový harmonogram předletových příprav. Zlatým hřebem by měl být start z kosmodromu Bajkonur, který je momentálně plánován na 20. prosince roku 2018. To je velmi dobrá zpráva, protože ještě na konci října se uvažovalo až o březnu 2019. Druhého listopadu se ředitel RKK Eněrgija Vladimir Solncev sešel s Igorem Komarovem, který je v čele agentury Roskosmos a který trval na startu Nauky před koncem roku 2018. Aby bylo možné tomuto časovému rámci vyhovět, připravila RKK Eněrgija novou časovou osu, kterou schválilo její vedení už 3. listopadu! Tento návrh už počítá se startem modulu 20. prosince 2018 a s připojením ke stanici 29. prosince.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.