sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
V oznámení z 29. dubna NASA informovala astrofyzikální komunitu, že odkládá zveřejnění dalšího oznámení o příležitosti (AO) pro další misi Small Explorer (SMEX) nejméně do dubna 2026. Rozhodnutí odložit schválení AO přichází uprostřed přetrvávajících obav z dopadu škrtů v celkovém vědeckém rozpočtu NASA.
Americké vesmírné síly vybraly 12 společností pro desetiletý kontrakt v hodnotě 237 milionů dolarů na vývoj a nasazení malých družic v rámci nové iniciativy zadávání veřejných zakázek, jejímž cílem je rozvoj vojenských vesmírných technologií prostřednictvím komerčních inovací.
Startup Ursa Major Technologies získal od Výzkumné laboratoře amerického letectva kontrakt v hodnotě 28,5 milionu dolarů na provedení prvního letového testu raketového motoru Draper. Smlouva, oznámená 1. května, zahrnuje jak letovou demonstraci, tak integraci motoru do testovacího zařízení.
Senátní obchodní výbor 30. dubna hlasoval pro postoupení nominace Jareda Isaacmana na funkci administrátora NASA. Výbor hlasoval 19 ku 9 pro kladné schválení Isaacmanovy nominace. To umožňuje, aby o nominaci hlasoval Senát, který by tak potvrdil Isaacmana do funkce.
Společnost Radian Aerospace se sídlem v Seattlu 29. dubna oznámila svůj záměr vyvinout Radian Reusable Reentry Vehicle (R3V), technologický demonstrátor pro hypersonické testovací aplikace a návrat do atmosféry. Získaná data poslouží při vývoji budoucího kosmického letounu Radian One.
Společnost Apex získala v novém kole financování 200 milionů dolarů, které má společnosti pomoci urychlit výrobu družicových tahačů.
Společnost Slingshot Aerospace, která se specializuje na sledování družic a analýzu orbitálních dat, se snaží expandovat do zahraničí s novou službou, která zemím umožňuje budovat nezávislé kapacity pro monitorování vesmíru.
Články
Programová manažerka komerčních pilotovaných lodí Kathy Lueders vystoupila 27. srpna před poradním výborem NASA, aby prezentovala aktualizované informace o přípravě na novou éru americké kosmonautiky. Státní agentura potvrdila, že firma SpaceX se dostala z hlediska přípravy hardwaru již hodně daleko. Tohle pozitivní tempo se týká jak nepilotované tak i pilotované testovací mise lodi Crew Dragon. „Konkurenční“ firmu Boeing by musel potkat nějaký zázrak, nebo naopak SpaceX by musela hodně zakopnout, aby se nestala první soukromou firmou, která navrhne, postaví a na oběžnou dráhu Země vypustí kosmickou loď se skutečnými astronauty na palubě.
Děti ze států, které jsou členy ESA, se mohly před třemi lety zúčastnit soutěže, v rámci které měly za úkol nakreslit obrázek související s evropskou misí CHEOPS, která má studovat exoplanety. Nyní bylo z těchto obrázků vybráno 2700, které se dočkaly zmenšeno a vyleptání na dvě desky, které se stanou součástí CHEOPSu. Tato kosmická observatoř bude sledovat drobné poklesy jasnosti hvězd způsobené přechodem planety, která lehce zastíní jejich svit. CHEOPS pak bude schopen určit velikost těchto mimozemských světů. Po spojení s údaji o hmotnosti těchto planet bude možné zjistit jejich hustotu a rozhodnout, zda se jedná o kamenný, ledový či vodní svět. Půjde tak o první misi, která bude charakterizovat exoplanety.
V minulém díle jsme se dostali do roku 2005 a pověděli jsme si o administrátorech a zastupujících administrátorech NASA v 90. letech a na začátku nového milénia. Byli to pánové adminstrátoři Daniel S. Goldin a Sean C. O’Keefe a zastupující administrátoři Daniel R. Mulville a Frederic D. Gregory. V tomto díle se budeme věnovat administrátorům s pořadovým číslem 11. a 12. – vědci a technikovi Mikeovi Griffinovi a astronautu a generálu námořní pěchoty Charliemu Boldenovi. Stranou nezůstanou ani zastupující administrátoři – ředitel Goddardu Chris Scolese a nejdéle sloužící zastupující Bob Lightfoot. Tímto dílem také končí naše povídání o bývalých administrátorech a zastupujících administrátorech NASA. Příště nás čeká poslední díl tohoto seriálu, který se bude krátce věnovat současnému administrátoru, kongesmanu Jimu Bridestinovi a přehledu všech těch, o kterých jste se dočetli (i o některých dalších).
Zhruba měsíc po vydání posledního podobného článku se vracíme na Mezinárodní vesmírnou stanici, abychom se podívali, co plní dny jednotlivých astronautů. Na stanici probíhá celá řada výzkumných projektů z mnoha různých vědeckých oborů. Navíc se jednotlivé systémy musí udržovat v dobrém stavu, aby vydržely dlouho sloužit. Tento nepravidelný seriál má ukázat, jak pestré jsou úkoly astronautů a co všechno při svém kosmickém pobytu musí řešit. Dnes se tedy podíváme, co dělali obyvatelé západní části stanice v pátek 24. srpna.
Americká sonda Parker Solar Probe bude během své mise pracovat v extrémních podmínkách, aby mohla sbírat data ze sluneční koróny. Dostane se k naší životodárné hvězdě blíže než jakákoliv sonda před ní. Čtveřice vědeckých přístrojů má za úkol charakterizovat podmínky v této dynamicky se měnící oblasti v těsné blízkosti Slunce pomocí měření částic, elektrických a magnetických polí, přičemž každý z nich byl speciálně navržen, aby dokázal odolat drsnému prostředí u Slunce. Každého určitě napadne, že přístroje budou muset odolávat vysokým teplotám, ale v koróně je potřeba pamatovat i na radiační odolnost.
Do startu první lodi Orion na raketě SLS zbývají ještě asi dva roky a návratová kabina, která již několik měsíců pobývá na floridském kosmodromu, v minulých týdnech dostala tepelný štít. Po první misi EM-1 se dočkáme pauzy a pilotovaná mise EM-2 by mohla přijít někdy kolem roku 2023. I přesto už na Kennedyho středisko 24. srpna dorazila svařená návratová kabina lodi Orion pro tuto misi – kabina, ve které na palubě Orionu poprvé poletí lidská posádka. V montážní hale budovy Neil Armstrong Operations and Checkout building na Kennedyho středisku se tedy v jednu chvíli sešly kabiny prvních dvou Orionů.
Další týden je za námi a opět se o něm nedá říct, že by kosmonautické fanoušky nějak nudil. Jako obvykle se toho stalo hodně a proto věříme, že dnešní Kosmotýdeník přijde vhod jak těm, kteří nemají čas na čtení článků každý den a přesto si chtějí udržet přehled o aktuálním dění, tak i našim pravidelným čtenářům, kterým kromě tradiční rekapitulace nabídneme téma, na které se během týdne nedostalo. Dnes se můžete těšit na cestu k Měsíci, kde američtí vědci s využitím indických dat opět potvrdili přítomnost vodního ledu. V krátkých zprávách se podíváme do Číny a čeká nás i pár novinek kolem SpaceX.
Sonda OSIRIS-REx urazila vesmírem od svého startu 8. září 2016 již 1,8 miliardy kilometrů a teprve 17. srpna letošního roku se dostala k cíli dostatečně blízko na to, aby jej mohla poprvé vyfotit. V dalších měsících se bude přibližovat a sledovat, jak se asteroid Bennu zvětšuje a jak mu přibývají detaily. Vědce zajímá tvar asteroidu, jeho velikost a povrchové útvary. Sondu v době snímkování dělila od asteroidu vzdálenost 2,2 milionu kilometrů, což je pro lepší představu skoro šestinásobek vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem. NASA nyní zveřejnila sérii prvních snímků.
Už v první polovině září by nás měl čekat start nejpokročilejšího laserového přístroje svého druhu – začne mise, která má za úkol měřit – s nesrovnatelnou přesností – změny ve výšce (mocnosti či tloušťce) ledu v okolí pozemských pólů. Mise s komplikovaným názvem Ice, Cloud and land Elevation Satellite-2 zkrácená do pohodlnějšího označení ICESat-2 má za úkol změřit změny mezi pokrytím Grónska a Antarktidy v jednotlivých letech. A když už byla řeč o přesnosti, pak stačí říct, že sonda provede každou sekundu 60 000 měření s odchylkou o velikosti průměru psacího pera.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Po Novém roce se na mobilní vypouštěcí plošině v sekci High Bay 3 montážní haly VAB opět rozběhly práce na sestavení pomocných vzletových stupňů SRB.
Z pohledu kosmonautiky máme za sebou velmi zajímavý týden! A nastává skvělý čas, si ty nejzajímavější události připomenout. V hlavním tématu si tentokrát Kosmotýdeník vybral dokončenou certifikaci
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
