sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Slingshot Aerospace

Společnost Slingshot Aerospace, která se specializuje na sledování družic a analýzu orbitálních dat, se snaží expandovat do zahraničí s novou službou, která zemím umožňuje budovat nezávislé kapacity pro monitorování vesmíru.

FLTA0006

Během startu 29. dubna došlo k poruše rakety Firefly Alpha během mise FLTA0006. V prohlášení společnost Firefly potvrdila, že horní stupeň a náklad, demonstrační družice společnosti Lockheed Martin, se nepodařilo dostat na oběžnou dráhu kvůli problému s oddělením stupňů.

FCC

Federální komunikační komise (Federal Communications Commission) 28. dubna jednomyslně odhlasovala revizi pravidel pro sdílení spektra připojení pro družice. Cílem je aktualizace limitů, které byly zavedeny před více než 30 lety.

Kuiper Government Solutions

Společnost Kuiper Government Solutions (KGS), dceřiná společnost projektu Kuiper, navázala partnerství s dodavatelem obrany L3Harris Technologies s cílem vytvořit družice, které splňují standardy uživatelů z oblasti armády a veřejné bezpečnosti.

FAA

Federální úřad pro letectví potvrdil, že Kelvin Coleman, zástupce správce FAA pro komerční vesmírnou dopravu, je mezi těmi, kdo se přihlásili do druhého kola programu, jehož cílem je snížit celkový počet zaměstnanců ministerstva dopravy, jehož součástí je i FAA.

Články

Začíná stavba evropského lovce exoplanet

V německých Brémách byla na 69. Mezinárodním astronautickém kongresu podepsána dohoda o stavbě evropského teleskopu Plato, který má hledat exoplanety s velkým důrazem na kamenné světy obíhající kolem hvězd podobných Slunci. Hlavním dodavatelem této zakázky bude německá společnost OHB System AG, se kterou má spolupracovat italsko-francouzská Thales Alenia Space a švýcarská RUAG Space. Kontrakt pokrývá nejen stavbu, ale i testování a další činnosti, které mají vést ke startu v roce 2026. Dohoda ale nekončí vypuštěním do vesmíru – pokrývá i prvotní fázi aktivace palubních systémů.

Vizualizace Crew Dragonu u ISS

Papírování odkládá první let Crew Dragonu

Dostat k Mezinárodní vesmírné stanici novou loď, ve které jednou budu létat lidé, není snadné. Zdaleka přitom nejde jen o to postavit včas raketu a kosmickou loď. Ve hře je celá řada faktorů, které běžný člověk nikdy nespatří, ale které jsou pro realizaci mise nezbytné. 3. října se od vysoko postaveného zástupce firmy SpaceX dostala na veřejnost informace, že první testovací let nové lodi Crew Dragon sklouznul na začátek roku 2019, přičemž na vině je papírování. Podle dřívějších předpokladů mělo k misi DM-1 dojít už na podzim – nejprve se hovořilo o listopadu, pak o prosinci. Nyní je to už leden, ale soukromá firma je v tom nevinně.

Evropa připraví další lander japonské mise

V těchto dnech je kosmonautika napěchována zajímavými událostmi, mezi kterými hraje prim výsadek francouzsko-německého modulu MASCOT na planetku Ryugu. Modul sem dopravila japonská sonda Hayabusa 2 s cílem rozšířit vědecké výsledky z celé mise – MASCOT je totiž schopen provádět měření přímo z povrchu. Nyní se zdá, že úspěšná spolupráce v rámci mise Hayabusa 2 by mohla nastartovat i další společný projekt – tentokrát by šlo o průzkum měsíců Marsu v rámci japonské mise MMX (Martian Moons eXploration).

Matthias Maurer

Nový astronaut ESA je připraven letět do kosmu

Poslední výběr evropských astronautů proběhl již téměř před deseti lety. Stalo se tak v roce 2009, kdy se sbor astronautů ESA rozrostl o šest mladých a velice kvalitních kandidátů, kteří krátce po svém výběru zahájili intenzivní základní výcvik. Do nejužšího výběru se však dostalo celkem deset finalistů, přičemž ti zbývající čtyři získali v Evropské kosmické agentuře nabídky jiných pracovních pozic, kde čekají v záloze na svou šanci. Prvním úspěšným kandidátem z této čtveřice, který se ze zálohy posunul na pozici aktivního astronauta, je Němec Matthias Maurer. Ten před pouhými několika dny dokončil svůj základní výcvik a je připraven vydat se na svou vesmírnou misi.

Vizualizace Parker Solar Probe u Venuše.

Parker Solar Probe poprvé u Venuše

Sonda Parker Solar Probe by bez planety Venuše za současného stavu techniky nemohla dosáhnout dráhy tak blízko ke Slunci. K přiblížení nejnižšího bodu co nejblíže k povrchu naší hvězdy totiž musí sonda velmi výrazně zpomalit – ztratit boční rychlost. Hodně jí pomohla už raketa Delta IV Heavy při startu a nakopávací horní stupeň na tuhé palivo, ale je to právě Venuše, která se postará o finální snížení rychlosti. Celkem kolem ní v dalších letech proletí Parker Solar Probe sedmkrát a vždy provede gravitační manévr. Ty se většinou používají k urychlení sond, ale tentokrát Venuše poslouží ke zpomalení sondy.

První přistání Falconu na západním pobřeží se blíží

Nosná raketa Falcon 9 se zhruba hodinu před naší půlnocí probrala k životu, když na několik sekund zapálila své motory. Úspěšný statický zážeh nám tak připomíná, že na dveře klepe další mise. Od minulého startu Falconu 9 uplynul skoro měsíc, ale to není jediný důvod, proč by nás měla tato mise zajímat. Zajímavé je třeba to, že raketa disponuje již jednou použitým prvním stupněm. Ale nejatraktivnější je na téhle misi bezesporu to, že by se při ní měla SpaceX vůbec poprvé pokusit o přistání prvního stupně na pevnině západního pobřeží USA.

OSIRIS-REx šlápl na brzdu

Americká sonda OSIRIS-REX provedla včera důležitý manévr, který je předpokladem k dosažení kurzu pro přílet k asteroidu Bennu v prosinci letošního roku. Zážeh označovaný jako AAM-1 (Asteroid Approach Maneuver) měl za úkol snížit rychlost přibližování sondy k asteroidu – v dalších týdnech budou následovat i další brzdící manévry, ale AAM-1 byl svým rozsahem jednoznačně největší. Před jeho provedením se sonda každou sekundu přiblížila k asteroidu Bennu o 491 metrů. Po manévru už to bylo jen 140 m/s. Pozemní týmy zatím pracují na vyhodnocování telemetrie a sledovacích dat. Během dalších dní bychom měli s jistotou vědět, zda vše proběhlo správně. Už základní analýza ale ukazuje, že máme nárok na optimismus.

ŽIVĚ: Francouzsko-německý výsadek na Ryugu

Japonská sonda Hayabusa-2 vysadila před pár dny na povrch asteroidu Ryugu dva malé průzkumné moduly MINERVA-II1, které nás šokovaly zaslanými snímky. Ještě jsme se ani nestihli z téhle nadílky vzpamatovat a už je tu další porce. Tentokrát míří k povrchu asteroidu Ryugu větší výsadkový modul – francouzsko- německý MASCOT (Mobile Asteroid Surface Scout). Jeho rozměry jsou 29,5 cm × 27,5 cm × 19,5 cm a váží 9,5 kg. Stejně jako moduly MINERVA-II1 se i MASCOT má pohybovat po povrchu pomocí poskakování.

Evoluce systému Big Falcon Rocket (4)

Náš seriál mapující vývoj nové supertěžké rakety od SpaceX se pomalu chýlí ke konci. Dnes vychází jeho předposlední díl, ve kterém navážeme na situaci, ve které jsme skončili minule. V roce 2016 už i veřejnost věděla, že SpaceX připravuje nějakou raketu tohoto jména, ale detaily stále chyběly. Blížilo se však Muskovo prohlášení, ve kterém představil dosavadní výsledky. I dnes budeme pokračovat v překladu rozsáhlého článku, který několik měsíců tvořili experti soustředění kolem portálu nasaspaceflight.com.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.