Štítek ‘binární černá díra’

PTA a gravitační vlny

Znázornění principu metody Pulsar Timing Array (PTA)

Gravitační vlny předpověděl Albert Einstein v roce 1915, ale přímý důkaz jejich existence máme až od roku 1974 zásluhou Russella Hulse a Josepha Taylora. Na přímá pozorování jsme si ale museli počkat dokonce do roku 2015, kdy se podařil první záchyt detektorům LIGO. Od té doby se daří pozorovat gravitační vlny poměrně pravidelně. Až dosud jsme však mohli zaznamenat prakticky jen jeden typ gravitačních vln spojený se srážkami dvojic hmotných objektů jako jsou černé díry a neutronové hvězdy. Samo o sobě je určitě skvělé, že vůbec dokážeme gravitační vlny měřit, ale hodil by se nám i jiný způsob jejich záchytu. A ten se podařilo uvést do služby právě letos. Proto si dnes o nových výsledcích povíme více.

Studentský přístroj na OSIRIS-REx spatřil černou díru

Studenti univerzit a výzkumníci mise OSIRIS-REx, která studuje blízkozemní asteroid, se dočkali nečekaného pozorování jevu vzdáleného 30 tisíc světelných let. Vloni na podzim studenty postavený přístroj REXIS (Regolith X-Ray Imaging Spectrometer) sledoval okraj asteroidu Bennu a zaznamenal záblesk černé díry ze souhvězdí Holubice. REXIS má rozměry krabice od bot a jeho úkolem je měřit rentgenové záření vydávané povrchem planetky v reakci na dopadající sluneční záření. Přístroj detekující záření o vysoké energii vznikl jako spolupráce mezi MIT a Harvardskou univerzitou s cílem ukázat studentům, jak v praxi vypadá účast na kosmickém projektu.

XMM Newton nalezl binární galaktické jádro

Systém binárních supermasivních černých děr

O tom že naprostá většina galaktických jader ve svém středu ukrývá supermasivní černou díru už dnes asi nikdo nepochybuje. Ale co třeba dokonce dvojice černých děr? Nekonečný vesmír má v záloze i takovouto možnost. Pojďme spolu za vydatné asistence evropské rentgenové observatoře XMM Newton nahlédnout do nitra galaxie s tradičně poetickým jménem SDSS J120136.02+300305.5, kde se právě taková pozoruhodná dvojice nachází.