sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (MTG-S1)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

EchoStar

Společnost EchoStar odložila možné podání návrhu na vyhlášení bankrotu, aby měla více času na jednání s regulačními orgány, které přezkoumají, zda americký družicový operátor dodržuje podmínky vázané na jeho licence.

GOSAT-GW

Japonská raketa H-2A 28. června úspěšně vynesla vědeckou družici GOSAT-GW neboli Ibuki GW, na sluneční synchronní oběžnou dráhu. Družice bude snímat skleníkové plyny a koloběh vody. Start byl posledním letem rakety H-2A.

Muon Space

Společnost Muon Space zveřejnila první tepelné infračervené snímky ze své družice FireSat Protoflight, což představuje milník pro konstelaci družice specializovanou na detekci lesních požárů. Snímky jsou pořízené pomocí šestikanálového multispektrálního infračerveného přístroje.

NASA

Úřadující správce NASA očekává, že o nové vrcholové struktuře agentury se rozhodne během několika týdnů, ale administrátor potvrzený Senátem nemusí být jmenován dříve než příští rok.

Ministerstvo letectva USA

Ministerstvo letectva USA znovu zvažuje nákup družic pro vojenskou konstelaci na nízké oběžné dráze Země a pozastavuje financování programu ve fiskálním roce 2026, zatímco zkoumá, zda by družice Starshield společnosti SpaceX mohly poskytovat stejné funkce za nižší cenu.

Isar Aerospace

Společnost Isar 25. června oznámila, že získala finanční prostředky od společnosti Eldridge Industries se sídlem v Miami, která investuje do různých odvětví, včetně technologií. Investice má podobu konvertibilního dluhopisu, dluhového nástroje, který lze později převést na akcie společnosti.

Rocket Lab

Společnost Rocket Lab 25. června oznámila, že od Evropské kosmické agentury získala kontrakt na vynesení dvou malých družic k testování navrhované budoucí konstelace LEO-PNT na nízké oběžné dráze Země.

NRO

Američtí poskytovatelé družicových snímků zintenzivňují svá varování před navrhovanými škrty v rozpočtu Národního průzkumného úřadu na komerční snímky a tvrdí, že tyto škrty představují rostoucí riziko pro národní bezpečnost a životaschopnost domácího kosmického průmyslu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Webb – našli jsme temné hvězdy?

Temná hmota a temná energie už patří k všeobecně celkem běžně přijímaným součástem fyziky. Jejich výzkumu se věnuje celá řada vědců. Věděli jste ale, že možná existují i temné hvězdy? To vás může možná trochu zaskočit, protože byste si mohli říci, že temná hmota nedokáže vytvořit větší struktury. A měli byste docela pravdu. Přesto je existence temných hvězd skutečně reálná možnost, jak naznačují nedávné výsledky Vesmírného dalekohledu Jamese Webba. Co přesně nám nový výzkum říká a jak by případné temné hvězdy vypadaly? Na to se podíváme v dnešním článku.

Webbův dalekohled a výzkum vzdáleného vesmíru

Webbův dalekohled.
Webbův dalekohled.
Zdroj: https://www.esa.int/

Asi víte, že studium objektů ve velmi vzdálených končinách našeho vesmíru je jedním z hlavních úkolů Webbova teleskopu. Především jde o hledání velmi vzdálených galaxií a kvasarů, do hledáčku se ale dostávají i další objekty, jako jednotlivé hvězdy, kulové hvězdokupy nebo supermasivní černé díry. U nich se měří rudý posuv a poté také určuje odpovídající vzdálenost.

V poslední době se tato oblast Webbova průzkumu dostává hodně do popředí a to zejména kvůli objevům velmi vzdálených galaxií. Je ovšem třeba trochu krotit nadšení, u některých objektů došlo po přeměření k výrazné redukci rudého posuvu a tím i vzdálenosti, faktem ovšem je, že díky galaxii GLASS-z12 už Webb překonal rekord a právě jeho zásluhou dnes známe nejvzdálenější galaxii.

Detail galaxie GLASS-z12.
Detail galaxie GLASS-z12.
Zdroj: https://universemagazine.com/

Kromě toho ale známe i celou řadu kandidátských objektů, u nichž dosud nevíme jistě, zda jejich rudý posuv skutečně odpovídá naměřené hodnotě. A podle týmu astrofyziků z Colgate University a University of Texas nevíme jistě ani to, zda se opravdu jedná o galaxie. Podle jejich názoru to totiž nejsou galaxie, ale tzv. temné hvězdy.

Temné hvězdy

Umělecká představa temné hvězdy.
Umělecká představa temné hvězdy.
Zdroj: https://cff2.earth.com/

Už v roce 2007 navrhl tým ve zcela stejném složení myšlenku temných hvězd obsahujících temnou hmotu. Jak je to ale možné, když by temná hmota neměla tvořit takto velké struktury? Nebo jsou snad naše poznatky o temné hmotě špatně? Ne tak docela. Trik spočívá v tom, že temná hvězda není tvořena jen a pouze temnou hmotou. Ve skutečnosti by šlo hlavně o to, že zatímco jsou běžné hvězdy poháněny fúzní reakcí ve svém jádru, temným hvězdám by dodávala energii temná hmota.

Logo projektu JADES.
Logo projektu JADES.
Zdroj: https://archive.stsci.edu/

Od té doby astrofyzikové tuto myšlenku zkoumali a vypracovali rovněž několik modelů, jak by mohly tyto objekty vypadat. Odvodili taktéž jejich pravděpodobné vlastnosti. Domnívají se, že se temné hvězdy mohly tvořit zejména těsně po vzniku vesmíru. A to nikoliv z temné hmoty, která by tvořila jen menšinu jejich složení, ale hlavně z vodíku a helia, úplně stejně jako normální hvězdy. Protože by v nich ale byl přeci jen přítomen i dostatek temné hmoty, získávaly by energii a teplo právě díky ní, nikoliv termonukleární fúzní reakcí, jako je tomu u jiných druhů hvězd.

Podle numerických simulací se zdá, že pokud takové hvězdy skutečně existují, jsou mnohem větší, než všechny ostatní známé a pozorované typy hvězd. Dokonce by měly být tak velké, že by se ze Země mohly jevit jako galaxie. Skupina vědců proto analyzovala pozorování Webbova dalekohledu a skutečně našla to, co hledala. Konkrétně v datech z přehlídkového programu JWST Advanced Deep Extragalactic Survey (JADES), který primárně slouží právě k průzkumu velmi vzdáleného vesmíru.

Detail na JADES-GS-z13-0
Detail na JADES-GS-z13-0
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

Vědce konkrétně zaujaly tři objekty a to JADES-GS-z11, JADES-GS-z12 a JADES-GS-z13. U všech zjistili, že dosti dobře odpovídají charakteristikám, které pro temné hvězdy určili z teorie a ze simulací. Jejich hypotéza navíc pěkně vysvětluje, proč tyto tři objekty neodpovídají tradičním modelům galaxií. Je tak možné, že některé z velmi vzdálených galaxií, o nichž se uvažovalo, že překonají rekordy předchozích observatoří, ve skutečnosti vůbec nejsou galaxiemi.

Podle zjištění vědeckého týmu se zdá, že se temné hvězdy postupem času zhroutí na supermasivní černé díry. To je opět příjemný bonus této hypotézy, pomáhá vysvětlit proč je ve vesmíru tolik černých děr a odpovídá na otázku, jak se mohly tak rychle zrodit a nabrat tak vysokou hmotnost. Předpoklad zhroucení temných hvězd na černé díry také vysvětluje, jak je možné, že jsme dosud žádné temné hvězdy nezachytili. Jelikož tyto objekty existovaly jen ve velmi raném vesmíru a poté se z nich staly černé díry, až do startu JWST jsme zkrátka neměli dostatečně citlivou techniku na jejich zachycení.

Závěr

Je tedy potvrzeno, že jsme zachytili temné hvězdy? To ani zdaleka. Je ale potřeba připustit, že je tato hypotéza docela pěkná a svým způsobem nadějná. Pro její případné potvrzení budou ovšem nutná další měření. V každém případě se ukazuje, že vše nemusí být tak jasné, jak se může někdy zdát. Mnozí si mysleli, že našli velmi vzdálené galaxie, překonávající dosavadní rekordy. Nakonec se ale může ukázat, že jsme spatřili něco docela jiného. Uvidíme, co nám přinesou další měsíce, ale rozhodně se máme nač těšit.

 

Použité a doporučené zdroje

Zdroje obrázků

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
14 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Borin
Borin
1 rok před

„…zatímco jsou běžné hvězdy poháněny fúzní reakcí ve svém jádru, temným hvězdám by dodávala energii temná hmota.“

Jak by tu energii dodávala, je někde popsán mechanismus?

Děkuji za novinky.

tomis
tomis
1 rok před
Odpověď  Borin
Borin
Borin
1 rok před
Odpověď  tomis

To je jistě zajímavé. Katherine Freese řekla, že od MACHO přešli k WIMPs. Tyto temné částice by díky své „odpudivosti“ mohly existovat jako pár nebarionické hmoty a antihmoty (s barionickou hmotou neinteragují; mimo gravitaci).

Vznik by snad vysvětloval nápad S. Hawkinga pádem jedné částice z právě vzniklého páru za horizont událostí (teorie vypařování černé díry). Proč by teorie neplatila i pro nebarionickou hmotu? Tím by se mohlo vysvětlovat narůstání temné hmoty se stářím vesmíru a dokonce i v obou vezích zároveň…?

A odkazované video teoretizuje:
Stlačováním ve velmi objemném mraku temné hmoty by nebarionická částice a antičástice anihilovaly.
Je to vůbec akademicky publikovaná teorie?

Borin
Borin
1 rok před
Odpověď  tomis

O tom vyzařování jsem nalezl ještě vysvětlení:
Černá hvězda s poloměrem o něco větším, než je předpovězený horizont událostí pro černou díru o ekvivalentní hmotnosti, se bude jevit jako velmi tmavá, protože téměř(!) všechno produkované světlo bude přitahováno zpět ke hvězdě a jakékoli unikající světlo bude se silným gravitačně rudým posuvem.
Bude vypadat téměř přesně jako černá díra.
Bude obsahovat Hawkingovo záření, protože virtuální páry částic vytvořené v jeho blízkosti mohou být stále rozděleny, přičemž jedna částice uniká a druhá je zachycena.
Navíc vytvoří tepelné planckovské záření, které se bude velmi podobat očekávanému Hawkingovu záření ekvivalentní černé díry.

tomis
tomis
1 rok před
Odpověď  tomis

Akademicky publikovaná teorie zmíněná ve videu je zde: https://arxiv.org/pdf/2304.01173.pdf

Je to ale celé coby-kdyby, protože zmíněné objekty JADES-GS-z11 až 13 jsou cca o řád menší než rozlišovací schopnost 1px NIRcamu na JWST, což údajně na lepší spektrální analýzu zatím nestačí. Jsou to jen slabé svítící tečky z úsvitu vesmíru.

Jestli tomu dobře rozumím, říká to pouze že pokud by měly částice temné hmoty určité parametry a interakce, pak tyto svítící tečky by MOHLY být temné hvězdy a svítit jako celá galaxie a po vyčerpání (0.1% temné hmoty) se zhroutit do černé díry. Pak by to vysvětlovalo

a) existenci tak velkých „galaxií“ tak brzy po Velkém třesku (ve skutečnosti by to nebyly galaxie ale temné hvězdy svítící díky anihilaci částic temné hmoty jako celá galaxie)

b) existenci obřích čených děr/kvasarů v centrech galaxií, (u kterých se neví jakým principem ke své velké hmotnosti tak brzy přišly, jelikož akrecí hmoty z okolí to lze vysvětlit těžko)

Dle studie jsou tyto DS (dark stars) z vodíku a helia a jen 0.1% temné hmoty. Pro mne je nepochopitelné jak může baryonická hmota (vodík a helium) donutit temnou hmotu, která s ní jinak než gravitačně neinteraguje k anihilaci. Patrně stačí slabá jaderná interakce částic temné hmoty mezi sebou a gravitační stlačení v objemu toho blobu vodíku a helia. Které je slabé na zažehnutí termojaderné fůze, ale tlak záření z anihilace temné hmoty to na chvíli „podrží“ než se to celé zhroutí do obří černé díry. Takové jaké dnes vidíme v centrech většiny galaxií.

pbpitko
pbpitko
1 rok před

Tak to som skutočne zvedavý ako sa to vyvrbí.

upgrade
Administrátor
1 rok před
Odpověď  pbpitko

Já taky. Jsem k tomu ale poměrně dost skeptický. Ale nechtěl jsem aby to bylo na textu poznat, takže teď to možná vypadá jako bych tomu byl nakloněn.

Borin
Borin
1 rok před

„…zatímco jsou běžné hvězdy poháněny fúzní reakcí ve svém jádru, temným hvězdám by dodávala energii temná hmota.“

Jak by tu energii dodávala, je někde popsán mechanismus?

Děkuji za novinky.

tomis
tomis
1 rok před
Odpověď  Borin
Borin
Borin
1 rok před
Odpověď  tomis

To je jistě zajímavé. Katherine Freese řekla, že od MACHO přešli k WIMPs. Tyto temné částice by díky své „odpudivosti“ mohly existovat jako pár nebarionické hmoty a antihmoty (s barionickou hmotou neinteragují; mimo gravitaci).

Vznik by snad vysvětloval nápad S. Hawkinga pádem jedné částice z právě vzniklého páru za horizont událostí (teorie vypařování černé díry). Proč by teorie neplatila i pro nebarionickou hmotu? Tím by se mohlo vysvětlovat narůstání temné hmoty se stářím vesmíru a dokonce i v obou vezích zároveň…?

A odkazované video teoretizuje:
Stlačováním ve velmi objemném mraku temné hmoty by nebarionická částice a antičástice anihilovaly.
Je to vůbec akademicky publikovaná teorie?

Borin
Borin
1 rok před
Odpověď  tomis

O tom vyzařování jsem nalezl ještě vysvětlení:
Černá hvězda s poloměrem o něco větším, než je předpovězený horizont událostí pro černou díru o ekvivalentní hmotnosti, se bude jevit jako velmi tmavá, protože téměř(!) všechno produkované světlo bude přitahováno zpět ke hvězdě a jakékoli unikající světlo bude se silným gravitačně rudým posuvem.
Bude vypadat téměř přesně jako černá díra.
Bude obsahovat Hawkingovo záření, protože virtuální páry částic vytvořené v jeho blízkosti mohou být stále rozděleny, přičemž jedna částice uniká a druhá je zachycena.
Navíc vytvoří tepelné planckovské záření, které se bude velmi podobat očekávanému Hawkingovu záření ekvivalentní černé díry.

tomis
tomis
1 rok před
Odpověď  tomis

Akademicky publikovaná teorie zmíněná ve videu je zde: https://arxiv.org/pdf/2304.01173.pdf

Je to ale celé coby-kdyby, protože zmíněné objekty JADES-GS-z11 až 13 jsou cca o řád menší než rozlišovací schopnost 1px NIRcamu na JWST, což údajně na lepší spektrální analýzu zatím nestačí. Jsou to jen slabé svítící tečky z úsvitu vesmíru.

Jestli tomu dobře rozumím, říká to pouze že pokud by měly částice temné hmoty určité parametry a interakce, pak tyto svítící tečky by MOHLY být temné hvězdy a svítit jako celá galaxie a po vyčerpání (0.1% temné hmoty) se zhroutit do černé díry. Pak by to vysvětlovalo

a) existenci tak velkých „galaxií“ tak brzy po Velkém třesku (ve skutečnosti by to nebyly galaxie ale temné hvězdy svítící díky anihilaci částic temné hmoty jako celá galaxie)

b) existenci obřích čených děr/kvasarů v centrech galaxií, (u kterých se neví jakým principem ke své velké hmotnosti tak brzy přišly, jelikož akrecí hmoty z okolí to lze vysvětlit těžko)

Dle studie jsou tyto DS (dark stars) z vodíku a helia a jen 0.1% temné hmoty. Pro mne je nepochopitelné jak může baryonická hmota (vodík a helium) donutit temnou hmotu, která s ní jinak než gravitačně neinteraguje k anihilaci. Patrně stačí slabá jaderná interakce částic temné hmoty mezi sebou a gravitační stlačení v objemu toho blobu vodíku a helia. Které je slabé na zažehnutí termojaderné fůze, ale tlak záření z anihilace temné hmoty to na chvíli „podrží“ než se to celé zhroutí do obří černé díry. Takové jaké dnes vidíme v centrech většiny galaxií.

pbpitko
pbpitko
1 rok před

Tak to som skutočne zvedavý ako sa to vyvrbí.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.