Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA

Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. Úkolem vynesených družic je demonstrovat nové technologie pohonu, zkoumat pohyb galaktického prachu a vysokoenergetického záření v galaxiích a rozvíjet technologie umožňující inspekci nefunkčních družic. A to vše v malém efektním obalu. Pojďme si je představit.

První je CubeSat ASCENT Propulsion Dual Mode, který má demonstrovat dva druhy pohonu. Jediný chemický motor družice bude předvádět energeticky náročnější manévry, zatímco čtyři elektrosprejové motory CubeSatu budou využívány při operacích s nižšími energetickými nároky. Druhé jmenované motory jsou druhem iontových (elektrických) motorů, které jsou řazeny do elektrostatických pohonů, protože k urychlování částic využívají elektrické pole. Oba systémy, které jsou osazené na CubeSatu, budou využívat společnou zásobu pohonné látky nazvané Advanced Spacecraft Energetic Non-Toxic (ASCENT). Jde o málo toxickou pohonnou látku, s níž lze při přípravě kosmické techniky pracovat bezpečněji a která má o 50 % vyšší specifický impulz než běžné pohonné látky, například hydrazin.

CubeSat má ukázat, jak by malá družice mohla využívat výhod obou typů pohonu při použití stejné pohonné látky a společného systému jejího přívodu. Někdy totiž potřebujete provést větší změny dráhy v krátkém čase, jindy by se hodily menší manévry, či energeticky nenáročné postupné změny rychlosti. Misi ASCENT Propulsion Dual Mode vede Marshallovo středisko kosmických letů NASA v Huntsville v Alabamě ve spolupráci s Massachusettským technologickým institutem (MIT), Georgijským technologickým institutem a společností Rubicon Space Systems, která je divizí dodavatele materiálů Plasma Processes.

Další družicí je Supernova Remnants and Proxies for ReIonization Testbed Experiment (SPRITE). Družici vyvinula a provozuje Laboratory for Atmospheric and Space Physics při University of Colorado v Boulderu a její financování zajišťuje astrofyzikální divize NASA. SPRITE má pomoci lépe pochopit, jak se vesmír vyvíjel do podoby, v jaké jej pozorujeme dnes. Bude tak prvním astrofyzikálním CubeSatem NASA schopným detekovat specifickou oblast ultrafialového záření, kterou nelze pozorovat ze zemského povrchu. Díky tomu bude moci zkoumat, jak se plyn, prach a vysokoenergetické záření pohybují galaxiemi a unikají do rozlehlého mezigalaktického prostoru. SPRITE by měl v konečném důsledku přinést nové poznatky o tom, jak záření proměnilo neprůhledný neutrální plyn, který zahaloval raný vesmír, a umožnilo světlu šířit se kosmem tak, jak je tomu dnes.

Během své roční mise se SPRITE pokusí tyto záhady rozplést pozorováním oblastí tvorby hvězd a pozůstatků po explozích starších hvězd v naší galaxii a jejím okolí. Navzdory svým kompaktním rozměrům – přibližně 34 cm na délku a 23 cm na šířku i výšku, je SPRITE osazen vysoce citlivými detektory, které mají speciální povrchové vrstvy zrcadel a inovativní konstrukci optické soustavy, díky níž by se mohl svým výkonem vyrovnat některým podstatně větším kosmickým přístrojům. Pokročilé technologie, které SPRITE předvede v kosmickém prostoru, budou přímo využitelné při vývoji budoucích větších ultrafialových observatoří.

Trojici vypuštěných kosmických zařízení NASA doplňuje mise Small Spacecraft Propulsion and Inspection Capability (SSPICY), která má demonstrovat technologie potřebné pro budoucí inspekce a servis družic přímo na oběžné dráze. To je ostatně aktuální téma, vzhledem k tomu, jak neslavně dopadla mise LINK.

V rámci mise SSPICY bude letecká a kosmická společnost Starfish Space provozovat svou družici Otter 24C, která má provést inspekci až čtyř nefunkčních družic amerického původu na nízké oběžné dráze Země. Otter bude využívat nové technologie pohonu a autonomního navádění, navigace a řízení, které mu umožní přiblížit se k těmto objektům a získat informace o stavu jejich povrchu, orientaci v prostoru a charakteristikách jejich oběžné dráhy. Technologické demonstrace a data získaná během inspekcí pomohou NASA i kosmickému průmyslu lépe pochopit, jak by kosmická zařízení mohla provádět inspekce a v budoucnu také servisovat objekty na oběžné dráze či pomáhat s jejich odstraněním.

Mise SSPICY otestuje také další technologie vyvinuté společností Starfish Space, včetně pohyblivého robotického ramene umožňujícího směrovat tah motorů a navigačního softwaru založeného na strojovém rozpoznávání objektů, který umožní bezpečné přibližování k objektům. Mise by měla trvat přibližně dva roky, přičemž samotné inspekce mají začít v roce 2027. SSPICY navazuje na investice NASA do technologií vyvíjených malými podniky pro budoucí servis kosmických zařízení na oběžné dráze a hodnocení stavu kosmického odpadu.

Společnost Maverick Space Systems poskytovala podporu během integrační kampaně družic ASCENT Propulsion Dual Mode, SPRITE a Otter 24C. Mise SSPICY i ASCENT Propulsion Dual Mode jsou řízeny a financovány programem Small Spacecraft and Distributed Systems (SSDS), který spadá pod ředitelství NASA pro výzkumné a technologické mise v ústředí NASA ve Washingtonu.

Kosmický přehled týdne:

Právě v těchto chvílích je na palubě Mezinárodní kosmické stanice hned 11 astronautů. Nebude tomu ale na dlouho. Již 2. října totiž dorazila loď Dragon 2 Grace, která přivezla posádku mise Crew-13 (tu tvoří Američanka Jessica Watkins, Američan Luke Delaney, Kanaďan Joshua Kutryk a Rus Sergej Teterjatnikov), která vystřídá končící posádku Crew-12 (Američanka Jessica Meir, Američan Jack Hathaway, Francouzka Sophie Adenot a Rus Andrej Feďajev). Nová posádka dorazila rekordně rychle – loď Dragon 2 dokázala ke stanici doletět jen za 7 hodin a 55 minut po startu. Jedná se o rekord pro loď Dragon, loď Sojuz to zvládla i rychleji. V sobotu 3. října se posádka Crew-13 věnovala vykládání lodi Dragon, ale i přebírání informací o stavu stanice a stavu prací od členů Crew-12. V neděli 4. října členové končící posádky Crew-12 oficiálně předají své úkoly novým kolegům. Astronautka Jessica Meir rovněž předá velení kosmické stanice astronautovi Pjotru Dubrovovi z Roskosmosu. Posádka mise Crew-12 mezitím sbalila náklad na svoji loď Dragon. Pozemními týmy mezitím sledují vývoj počasí u pobřeží Kalifornie, kam by měla loď zamířit. Pokud bude vše v pořádku, mohla by Crew-12 přistát už v pondělí.

Crew-12 is heading home, shaped by a mission full of science 🔬

From advancing cancer treatments to refining quantum technologies, Crew-12 supported a range of research that benefits life on Earth and helps prepare humans for future exploration missions. https://t.co/kvGEK1sFJL https://t.co/vzCThheFFq

— International Space Station (@Space_Station) October 2, 2026

Kanadská společnost Canada Rocket Company se chystá v areálu londýnského letiště vystavět testovací zařízení pojmenované po kanadském astronautovi Jeremym Hansenovi, které bude zaměřené na testování kapalných raketových motorů. Cílem je vytvořit zde několik stanovišť pro testování motorů pro opakovatelně použitelný středně těžký nosič. Palivovou směsí bude kapalný metan a kapalný kyslík. Jedná se o další krůček ve sbližování Evropy a Kanady na poli kosmického průmyslu a také snahu Kanady získat svůj nezávislý dopravní prostředek pro lety na oběžnou dráhu. Sama společnost vznikla teprve v roce 2025 a tvoří ji řada zaměstnanců, kteří dříve pracovali ve SpaceX či Blue Origin.

Přehled z Kosmonautixu:

Zde naleznete přehled všech témat, kterým jsme se v uplynulém týdnu věnovali v rámci pravidelně vydávaných článků. A na začátek nás čekala hned jedna velkolepá věc! Systém Super Heavy Starship provedl čtrnáctý zkušební let, během kterého Starship poprvé zamířila na oběžnou dráhu! A Živě a česky jsme sledovali také návrat Starship S41 z oběžné dráhy. Za více než 27 let pozorování vytvořila americká rentgenová observatoř Chandra rozsáhlý archiv, do jejích dat se nyní zakousla AI. Evropská kosmická agentura posunula tři navržené mise ECO, Keystone a CryoRad do další fáze vývoje. Dále jsme vás zvali na zářijovou Kosmoschůzku. V pondělí se konala tisková konference NASA k programu kosmické lodi Starliner od firmy Boeing. Loď čekají finanční injekce a nový nosič. Suborbitální výzkumná mise MAPHEUS-17 německé letecké a kosmické agentury DLR měla odstartovat ze švédského kosmického střediska Esrange. Inženýrský model sestupové sondy mise DAVINCI k Venuši od agentury NASA prošel klíčovým testem. Prvního a druhého října nás čekaly startovní žně. Během 13 hodiny proběhly čtyři Živě a česky komentované přenosy, které sledovaly start pilotované mise Crew-13, připojení lodi k ISS, start Falconu 9 se sdílenou misí Transporter-18 a nakonec startoval i Falcon Heavy. V rámci příprav na ukončení využívání Mezinárodní kosmické stanice zadala Evropská kosmická agentura dvěma evropským průmyslovým konsorciím zakázku na vypracování předběžných studií zaměřených na případnou evropskou kosmickou stanici. Aplikace Kosmonautix je nyní dostupná také pro zařízení s operačním systémem Android. Ke konci týdne jsme shrnuli misi IFT-14 systému Super Heavy Starship. A začátek nového měsíce už tradičně patří novému dílu Vesmírných výzev.

Snímek týdne:

Evropská sonda JUICE, která míří k Jupiteru, proletěla v pondělí kolem Země a využila její gravitace k úpravě dráhy a zrychlení. Průlet odchýlil sondu o úhel 20° ve srovnání s její dráhou před průletem a zvýšil její rychlost o 3,5 km/s. Nejbližší přiblížení sondy JUICE se uskutečnilo 28. září, kdy Juice letěla pouhých 8 640 km nad Indickým oceánem. Během průletu vznikl i tento snímek. Sonda míří zkoumat ledové měsíce planety Jupiter. Ještě před tím však v lednu 2029 naposledy proletí kolem Země a opět využije její gravitace. K Jupiteru doletí v roce 2031.

Video týdne:

Zpomalené záběry ze vzletu Super Heavy B21 se Starship S41 na zkušební misi IFT-14 jsou opravdu úchvatné! SpaceX tímto dokázala poprvé vyslat Starship na oběžnou dráhu a to je pro tento program zásadní událost.

Slow motion views of Flight 14 liftoff from the pad and tower at Starbase https://t.co/7LI6O4YxTj

— SpaceX (@SpaceX) September 29, 2026

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasaspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
https://images-assets.nasa.gov/image/iss075e0144512/iss075e0144512~large.jpg?w=1920&h=1280&fit=clip&crop=faces%2Cfocalpoint
https://space.skyrocket.de/php/resize-img.php?pth=0&img=ascent__1.jpg
https://lasp.colorado.edu/sprite/files/2020/07/SPRITE-Gallery-home.jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2026/08/leo-otter-approaching-master.png
https://pbs.twimg.com/media/HTunouXbAAAvTnI?format=jpg&name=medium
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…AQOthnpRnrX4BT4JabTlKxpWc-0A0Gjn5enZrAiRC0cAEw&oe=6AC72ED1