V rámci příprav na ukončení využívání Mezinárodní kosmické stanice zadala Evropská kosmická agentura dvěma evropským průmyslovým konsorciím zakázku na vypracování předběžných studií, které mají vyhodnotit proveditelnost vývoje budoucí orbitální stanice pod evropským vedením. ESA těmito studiemi zkoumá možnosti pro období po skončení provozu ISS a vychází přitom z evropských průmyslových schopností a zkušeností v oblasti pilotované kosmonautiky.
Zdroj: https://www.esa.int/
Dvě paralelní průmyslové studie zaměřené na proveditelnost vývoje kosmické stanice pod evropským vedením představují další krok, který ESA podniká v rámci příprav na budoucí působení Evropy na nízké oběžné dráze. Kosmická stanice pod evropským vedením je jednou z několika možností, které v této souvislosti zkoumá ředitelství pilotovaného a robotického průzkumu Evropské kosmické agentury. Mezi další patří případná spolupráce s provozovateli budoucích komerčních orbitálních stanic.
„Evropa během několika desetiletí mezinárodní spolupráce rozvinula své schopnosti v oblasti pilotovaných letů na světovou úroveň. Nyní máme před sebou možnost formovat společnou budoucnost a zároveň zachovat špičkovou úroveň našich inženýrů a průmyslu,“ uvedl Daniel Neuenschwander, ředitel ESA pro pilotovaný a robotický průzkum, a dodal: „V této souvislosti zkoumáme různé možnosti, jak zachovat evropskou přítomnost a roli na nízké oběžné dráze Země. Tyto studie nám pomohou vyhodnotit, jak se může evropský průmysl ujmout klíčové role ve vývoji nové generace orbitální infrastruktury, využít přitom své silné stránky a otevřít nové příležitosti pro mezinárodní spolupráci.“
Zdroj: https://www.esa.int/
Studie provádějí dvě průmyslová konsorcia pod vedením společností Airbus Defence and Space a OHB z Německa. Do konsorcií je zapojeno dalších šest průmyslových a institucionálních subjektů. Studie mají zhodnotit technickou a programovou proveditelnost vývoje a provozu orbitální stanice schopné podporovat pilotovanou kosmonautiku, vědecký výzkum a vývoj technologií.
Tato iniciativa navazuje na dlouhodobou účast Evropy v programu ISS a jejím cílem je rozvíjet evropské schopnosti pro budoucí kosmický průzkum při zachování otevřenosti vůči spolupráci s institucionálními i komerčními partnery. Evropa získala rozsáhlé zkušenosti s kosmickou infrastrukturou pro pilotované mise nejen díky své účasti v programu ISS (mimo jiné prostřednictvím modulu Columbus), ale také díky vývoji servisního modulu pro americkou kosmickou loď Orion, který pomáhá astronautům dostat se k Měsíci.
Firmy v členských státech ESA také rozvíjejí své schopnosti v oblasti orbitální dopravy, pobytu posádek, podpory života, robotiky a servisu na oběžné dráze, čímž vytvářejí pevné základy pro budoucí aktivity v pilotované kosmonautice. Dvě studie v předfázi A budou na těchto schopnostech stavět a prozkoumají možné architektury orbitální stanice pod evropským vedením, včetně její infrastruktury, dopravního zajištění a provozních služeb. Studie mají také určit, jaké technologie, průmyslové schopnosti a partnerství budou potřebné pro vývoj a udržitelný provoz takové infrastruktury.
Koncept kosmické stanice pod evropským vedením by Evropě umožnil výrazněji se podílet na vývoji a provozu prostředků pro průzkum na nízké oběžné dráze Země. Kromě toho by podpořil rozvoj evropských schopností souvisejících s budoucími průzkumnými misemi mimo nízkou oběžnou dráhu Země. Dvě průmyslové studie zahájené v červnu 2026 v rámci programu ESA European Exploration Envelope Programme mají trvat přibližně devět měsíců. V rámci těchto přípravných aktivit ESA spolupracuje s evropským průmyslem na vytvoření technologických, průmyslových a programových základů pro budoucí roli Evropy v pilotované kosmonautice. Připravuje tak půdu pro případná budoucí programová rozhodnutí členských států ESA.
Přeloženo z:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/v…/Artist_s_impression_of_a_potential_European-led_orbital_station_1_3.png
https://www.esa.int/…/Artist_s_impression_of_a_potential_European-led_orbital_station_2_3.png
https://www.esa.int/…/Artist_s_impression_of_a_potential_European-led_orbital_station_3_3.png
Tak když je Thales Alenia schopná vyrobit stanici pro Axiom, jistě bude schopná jí vyrobit i pro ESA. Problém spíš vidím s provozem, protože ESA nemá ani pilotovanou ani nákladní loď
Nákladní loď Nyx bude mít jako první. Pak se schválí vývoj kosmické lodi a pak má smysl vyvíjet i stanici.
Cesta k funkcnimu prototypu Nyx bude jeste dlouha a termin 2028 je mozna jeste vice ambiciozni nez pristani clovek na Mesici v temze roce.
Ale libi se mi ,teoreticky by sla z upravenych modulu Nyx (4m prumer a 7m delka) slozit i mala stanice.
I ta nákladní kosmická loď byla fiasko. Ať to nechají na nějakém soukromníkovi podobně jako v USA. Ty prachy jdou využít jinak – robotické měsíční mise. V dnešní dobře už to nemusí být jednoduché vozítko, ale různě kráčející robot, těžší technika atd. Udělá to mnohem víc práce než než ta předražená „soutěž“ Artemis.
Tou nákladní kosmickou lodí myslíte veleúspěšnou evropskou ATV? To snad ne!
Aby to nebylo špatně pochopeno. Ne že by byla špatná. Jenže byla extrémně drahá. Jak pak chceme financovat novou evropskou orbitální stanici s kompletním provozem? Vždyť není stále ani znovupoužitelý nosič, který by slevnil provoz takové stanice. Nemáme tu žádnou SpaceX apod.
Pod pojmem fiasko si představuju něco úplně jiného, než co jste napsal ve druhém příspěvku. Znovupoužitelnsot se začíná rozbíhat i v Evropě. A že nemáme SpaceX? Nikdo kromě USA nemá SpaceX, ale to neznamená, že máme hrát druhé housle.
„I ta nákladní kosmická loď byla fiasko. Ať to nechají na nějakém soukromníkovi podobně jako v USA.“
56Flip, prosím o Váš názor na smlouvu uzavřenou mezi ESA a TEC:
https://kosmonautix.cz/2026/09/14/esa-si-objednala-zkusebni-let-evropske-nakladni-lodi-nyx-k-iss/
Zde mám velmi smýšené pocity, jednak se mi velice líbí ambiciózní soběstačný přístup EU k vesmíru ( NYX ) na druhou stranu společná stanice, vyžadující spolupráci mezi zeměmi měla a má větší přesah pro všechny co zůstávají na zemi. Víc bych ocenil opět novou společnou stanici, kde by EU měla třeba více modulů a více vědy
ESA vždy zvažuje více různých možností a do realizace (či alespoň pozdější fáze vývoje) se dostane ta, která je ve shodě s reálným děním ve světě a chováním partnerů. Jinými slovy – ESA měla jistě rozpracované i možnosti účasti na nějaké hypotetické „ISS2“, ale když se NASA rozhodla vydat cestou podpory komerčních stanic, musela na to ESA reagovat a do dalšího vývoje pustila možnost, která je zaměřena méně kooperativně, ale plány se ještě mohou v dalších letech změnit. Bude to jistě velmi zajímavé.
ESA zvažuje tři scénáře pro přítomnost svých astronautů na nízké oběžné dráze Země po ISS.
Scénář 1: Primárně externě poskytovaná komerční infrastruktura.
Scénář 2: Omezený příspěvek evropské infrastruktury k programu komerčních kosmických stanic.
Scénář 3: Iniciativa kosmické stanice vedené Evropou s umožněním příspěvků mezinárodních a komerčních partnerů. Studie vedené Airbusem a OHB se zaměřují na analýzu proveditelnosti tohoto třetího scénáře.
Zdroj:
https://europeanspaceflight.com/esa-selects-airbus-and-ohb-to-lead-european-space-station-studies/
Ad 2: takže třeba evropské moduly u Orbital Reef. To je podle mě nejschůdnější varianta.