Americké Vesmírné síly přeskupují harmonogramy a rozdělení startů v rámci zajišťování národní bezpečnosti, zatímco společnost United Launch Alliance pracuje na tom, aby její raketa Vulcan mohla znovu létat, uvedl 21. října vysoce postavený vojenský představitel.
Americké Vesmírné síly potřebují do roku 2030 další významný kosmodrom, který by zvládl rostoucí poptávku po vojenských i komerčních startech. Zvažují přitom státní i soukromě vlastněné lokality, uvedl 21. října velitel Velitelství vesmírných systémů (Space Systems Command).
Americké letectvo testuje, zda vojenské zásoby a vybavení dokážou odolat náročným podmínkám kosmického letu na palubě nové návratové kapsle Starfall společnosti SpaceX. Jde o součást úsilí Pentagonu prozkoumat možnosti využití komerčních kosmických dopravních prostředků k přepravě kriticky důležitého vybavení k vojenským jednotkám po celém světě.
Společnosti SES Space & Defense a Planet Labs se připravují na demonstraci vysokokapacitního přenosu dat mezi družicemi na nízké a střední oběžné dráze Země. Využijí k tomu prototyp komunikačního zařízení, který byl 20. října vynesen do vesmíru na palubě sdíleného letu SpaceX Bandwagon-5.
Americké Vesmírné síly chtějí, aby jejich nejvytíženější kosmodromy dokázaly v budoucnu zvládat nárazově pět až osm významných operací denně. Modernizační plán má zabránit tomu, aby zastaralá infrastruktura začala omezovat rozvoj kosmických aktivit.
Společnost SpaceX plánuje při příštím startu rakety Starship pokus o záchranu obou jejích stupňů. Start by se mohl uskutečnit již příští měsíc, pokud jej schválí příslušné regulační úřady.
Zdá se, že ruská vojenská družice Cosmos 2612 se přiblížila na vzdálenost méně než 500 m ke komerční družici pro radarové snímkování Země, kterou provozuje společnost Iceye.
Velitelství Vesmírných sil USA na Blízkém východě by se v průběhu příštích několika let mohlo rozrůst až na pětinásobek současné velikosti, a to v souvislosti s rozšiřováním role Vesmírných sil v rámci vojenských operací.
Čtyři největší evropští mobilní operátoři 19. října oznámili, že hledají družicového partnera pro zavedení vlastních služeb přímého spojení družic s koncovými zařízeními (Direct-to-Device, D2D). Předtím podepsali dopis o záměru prozkoumat možnost společné nabídky na získání potřebných frekvenčních pásem, která by umožnila poskytovat konektivitu prostřednictvím družic přímo z vesmíru.
Mezinárodní kosmická stanice by mohla nad našimi hlavami létat déle, než jsme si ještě donedávna mysleli. Orbitální laboratoř, která od listopadu roku 2000 hostila desítky posádek má být podle aktuálních plánů stažena z oběžné dráhy v roce 2030. Ovšem nový návrh zákona o autorizaci NASA odkládá tento termín o dva roky, a to na 30. září 2032. Cílem prodloužení služby je snaha „vyhnout se mezeře v nepřetržitém pobytu lidí na oběžné dráze a s tím spojenými možnostmi a tím pádem předání vedoucího postavení Číně, než budou připravené komerční kosmické stanice,“ napsal Výbor Senátu USA pro obchod, vědu a dopravu v souhrnu návrhu zákona, který schválil ve středu 4. března.
Ted Cruz Zdroj: https://upload.wikimedia.org/
Nepustit před sebe v pilotované kosmonautice Čínu je klíčovou prioritou výboru a jeho předsedy, senátora Teda Cruze (republikán zvolený za stát Texas). Vloni v září výbor například uspořádal slyšení pojmenované „There’s a Bad Moon on the Rise“ (Na obzoru se objevuje zlý Měsíc, či spíše Blíží se zlé časy), které zdůraznilo důležitost návratu astronautů na povrch NASA v rámci programu Artemis než se to podaří Číně, která s tímto cílem počítá okolo roku 2030. Ale nemluvilo se tam pouze o Měsíci.
„Tohle je klíčový okamžik pro náš národní kosmický program,“ uvedl Cruz během slyšení v září a dodal: „Amerika si musí udržet vedoucí postavení na nízké oběžné dráze Země, zatímco se vydá na novou éru průzkumu s Artemis.“ A právě americká vedoucí pozice na LEO je v ohrožení. Čína udělala krok k osídlení nízké oběžné dráhy v roce 2021, kdy vypustila základní modul své kosmické stanice Tiangong. Koncem roku 2022 pak byla stavba třímodulové stanice ve svaru písmene T dokončeno a Čína ji chce využívat zhruba do poloviny třicátých let. Spojené státy mezitím plánují nahradit pomalu stárnoucí ISS jednou či více komerčními kosmickými stanicemi. NASA podporovala rozvoj těchto stanic prostřednictvím programu Commercial LEO Destinations, v jehož rámci rozdala od založení v roce 2021 více než 500 milionů dolarů. Většinu peněz inkasovala firma Blue Origin a Voyager Technologies, tedy firmy připravující kosmické stanice Orbital Reef a Starlab.
V přípravě jsou ale i další stanice. Kalifornský startup Vast například získal 500 milionů dolarů na svou plánovanou stanici Haven-2. A společnost Axiom Space z Houstonu by chtěla provozovat svou vlastní stanici na LEO, kterou by tvořily moduly, původně plánované k připojení k ISS. Zmíněné firmy plánují, že by jejich stanice měly být v provozu před rokem 2030. Ovšem nový návrh zákona o financování NASA naznačuje, že senátní výbor má pochybnosti o tom, zda se tento termín podaří dodržet. Proto tedy doporučuje NASA, aby nezahajovala proces vyřazení ISS z provozu, dokud nebude v provozu její nástupce.
„Když jedna či více komerčních kosmických stanic bude schopna poskytovat služby pro NASA, může administrátor zahájit řízený a organizovaný přechod činností z ISS na komerční poskytovatele takovým způsobem, aby byla zachována nepřetržitá lidská přítomnost,“ stojí v zákoně. V návrhu zákona o financování NASA, který byl předložen v březnu 2025, je ještě spousta dalších bodů k prozkoumání. (Verze, kterou právě schválil senátní výbor, je revizí tohoto původního návrhu.) Kupříkladu zamítá prezidentem Trumpem navržené 24% škrty ve financování NASA a agentuře pro fiskální rok 2026 přiděluje 24,7 miliardy dolarů a 25,3 miliardy na fiskální rok 25,3 miliardy dolarů. Trumpův návrh rozpočtu NASA počítal pro současný rok jen s 18,8 miliardami dolarů. Zákon také přímo nařizuje NASA, aby začala budovat obyvatelnou základnu na Měsíci, která již patří mezi klíčové úkoly programu Artemis.
„Lunární základna bude moci poskytovat dlouhodobé ubytování, ale i provádění robotizovaných i lidmi řízených průmyslových operací s cílem podporovat vědu, technologii a strategické zájmy,“ stojí v tiskové zprávě vydané senátním výborem pro vědu, kde se dále uvádí: „Udržitelná lidská i robotická přítomnost na lunární základně bude podporovat priority vědeckého výzkumu, které položí základy úspěšné mise k Marsu.“ Schválení ve výboru je pro návrh zákona o financování NASA pouze prvním krokem. Aby se stal zákonem, musí jej schválit také plénum Senátu a Sněmovna reprezentantů a poté jej podepsat prezident Trump.
Dobrá zpráva, ať už to dopadne jak chce. A pravděpodobně jeden z důvodů proč se Jared osobně setkává s vedením Roskosmu i za současné situace.
vilous
7 měsíců před
A co tam budou dělat? Připomínám myšlenku uznávaného vědce pana Grygara, že při současné úrovni techniky je udržování prostředí pro člověka nesmysl. Chápu, že závod o Měsíc je dávno odstartován a jde o prestiž. Ale dále jde jen o to, že pan Musk chce umřít na povrchu Marsu a budiž mu to splněno.
Pana Grygara si nesmírně vážím za práci, kterou historicky odvedl při popularizaci astronomie. Nikdy jsem se ale netajil tím, že absolutně nesouhlasím s jeho nepodloženou kritikou pilotované kosmonautiky obecně. Pilotovaná kosmonautika má hned několik přínosů. A velmi mne překvapuje, že je opomíjí.
P.S. O Muska zde vůbec nejde. Mars se za další logický cíl pro lidi po Měsíci považoval už v éře programu Apollo.
Já jsem jako mladý studentík sledoval Okna do vesmíru dokorán a byl to pro mne šok. Nějak se to podařilo ukrýt pod bratislavskou reakci- Uznávám že se autorovi podařiko vnutit osobní názory-
Radek V.
7 měsíců před
Dobrá zpráva, snad bude dost zájemců o vědu a nebudou potíže kvůli stáří. Když už uvolnili peníze na brzdící modul, asi posunou termíny, SpaceX by se teď stejně měla soustředit na HLS.
Jenže Kongres může rozhodnout, ale stejně všechno nakonec závisí na tom, jestli bude mít Rusko dost schopností a peněz, aby udrželo svůj segment. Vzhledem k dlouhodobým potížím se Zvezdou je možné, že stanice nevydrží ani do roku 2030. Ale třeba Rusko uvolní dost peněz na provoz i úrdžbu, už se staly divnější věci.
Pokud jde o Grygara, bohužel nikdy nepochopil, že jde tolik peněz do astronomie a vědeckých sond hlavně díky tomu, že se létá i s lidmi do vesmíru. Bez pilotované kosmonautiky by rozpočet byl ještě nižší a téměř jistě bychom neměli Hubbla ani Webba.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Dobrá zpráva, ať už to dopadne jak chce. A pravděpodobně jeden z důvodů proč se Jared osobně setkává s vedením Roskosmu i za současné situace.
A co tam budou dělat? Připomínám myšlenku uznávaného vědce pana Grygara, že při současné úrovni techniky je udržování prostředí pro člověka nesmysl. Chápu, že závod o Měsíc je dávno odstartován a jde o prestiž. Ale dále jde jen o to, že pan Musk chce umřít na povrchu Marsu a budiž mu to splněno.
Pana Grygara si nesmírně vážím za práci, kterou historicky odvedl při popularizaci astronomie. Nikdy jsem se ale netajil tím, že absolutně nesouhlasím s jeho nepodloženou kritikou pilotované kosmonautiky obecně. Pilotovaná kosmonautika má hned několik přínosů. A velmi mne překvapuje, že je opomíjí.
P.S. O Muska zde vůbec nejde. Mars se za další logický cíl pro lidi po Měsíci považoval už v éře programu Apollo.
To co teď – vědu a výzkum.
Nechápete vůbec nic.
Já jsem jako mladý studentík sledoval Okna do vesmíru dokorán a byl to pro mne šok. Nějak se to podařilo ukrýt pod bratislavskou reakci- Uznávám že se autorovi podařiko vnutit osobní názory-
Dobrá zpráva, snad bude dost zájemců o vědu a nebudou potíže kvůli stáří. Když už uvolnili peníze na brzdící modul, asi posunou termíny, SpaceX by se teď stejně měla soustředit na HLS.
Jenže Kongres může rozhodnout, ale stejně všechno nakonec závisí na tom, jestli bude mít Rusko dost schopností a peněz, aby udrželo svůj segment. Vzhledem k dlouhodobým potížím se Zvezdou je možné, že stanice nevydrží ani do roku 2030. Ale třeba Rusko uvolní dost peněz na provoz i úrdžbu, už se staly divnější věci.
Pokud jde o Grygara, bohužel nikdy nepochopil, že jde tolik peněz do astronomie a vědeckých sond hlavně díky tomu, že se létá i s lidmi do vesmíru. Bez pilotované kosmonautiky by rozpočet byl ještě nižší a téměř jistě bychom neměli Hubbla ani Webba.