První řecký astronaut se v roce 2027 vydá na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) v rámci soukromé astronautické mise, zatímco Evropa diskutuje o rozvoji vlastních schopností pro lety lidí do vesmíru.
Americké Vesmírné síly vybraly Lake Kickapoo v Texasu jako preferované místo pro třetí a poslední stanoviště globální radarové sítě, kterou společně budují Spojené státy, Austrálie a Spojené království. Síť má sloužit ke sledování družic a dalších objektů v hlubokém vesmíru.
Společnost Stoke Space Technologies, která se blíží k prvnímu letu plně znovupoužitelné nosné rakety, získala 1 miliardu dolarů na urychlení vývoje větší rakety.
Dnes bylo oznámeno, že s Thomasem Pesquetem (velitel) a Alešem Svobodou (pilot) poletí také Řek Adrianos Golemis, který se specializuje na vesmírnou medicínu. Čtvrtý člen posádky je zatím neznámý.
Společnost The Exploration Company získala 450 milionů dolarů, které jí mají pomoci dokončit vývoj nákladní kosmické lodi a položit základy pro budoucí velkou nosnou raketu.
Federální komunikační komise (FCC) se chystá potvrdit svou dlouholetou praxi, podle níž jsou družicové konstelace vyňaty z povinnosti podstupovat posuzování vlivu na životní prostředí. Děje se tak uprostřed bezprecedentní vlny návrhů, které počítají s více než milionem datových center na oběžné dráze.
Americké Vesmírné velitelství oznámilo, že dokončilo své první cvičení zaměřené na dynamické manévrování vojenských družic na oběžné dráze. Při cvičení byly využity skutečné družice na nízké, střední i geosynchronní oběžné dráze.
Indický startup Pixxel, zaměřený na hyperspektrální snímkování, 6. září oznámil získání 100 milionů dolarů. Financování chce využít k navýšení výroby družic, a to včetně výroby ve Spojených státech, protože usiluje o získání dalších zakázek od vládních institucí.
První z nové řady malých astrofyzikálních kosmických družic NASA, Pandora, zahájila provoz a nyní poskytuje jak vědecká data, tak cenné poznatky pro budoucí mise.
Mezinárodní kosmická stanice by mohla nad našimi hlavami létat déle, než jsme si ještě donedávna mysleli. Orbitální laboratoř, která od listopadu roku 2000 hostila desítky posádek má být podle aktuálních plánů stažena z oběžné dráhy v roce 2030. Ovšem nový návrh zákona o autorizaci NASA odkládá tento termín o dva roky, a to na 30. září 2032. Cílem prodloužení služby je snaha „vyhnout se mezeře v nepřetržitém pobytu lidí na oběžné dráze a s tím spojenými možnostmi a tím pádem předání vedoucího postavení Číně, než budou připravené komerční kosmické stanice,“ napsal Výbor Senátu USA pro obchod, vědu a dopravu v souhrnu návrhu zákona, který schválil ve středu 4. března.
Ted Cruz Zdroj: https://upload.wikimedia.org/
Nepustit před sebe v pilotované kosmonautice Čínu je klíčovou prioritou výboru a jeho předsedy, senátora Teda Cruze (republikán zvolený za stát Texas). Vloni v září výbor například uspořádal slyšení pojmenované „There’s a Bad Moon on the Rise“ (Na obzoru se objevuje zlý Měsíc, či spíše Blíží se zlé časy), které zdůraznilo důležitost návratu astronautů na povrch NASA v rámci programu Artemis než se to podaří Číně, která s tímto cílem počítá okolo roku 2030. Ale nemluvilo se tam pouze o Měsíci.
„Tohle je klíčový okamžik pro náš národní kosmický program,“ uvedl Cruz během slyšení v září a dodal: „Amerika si musí udržet vedoucí postavení na nízké oběžné dráze Země, zatímco se vydá na novou éru průzkumu s Artemis.“ A právě americká vedoucí pozice na LEO je v ohrožení. Čína udělala krok k osídlení nízké oběžné dráhy v roce 2021, kdy vypustila základní modul své kosmické stanice Tiangong. Koncem roku 2022 pak byla stavba třímodulové stanice ve svaru písmene T dokončeno a Čína ji chce využívat zhruba do poloviny třicátých let. Spojené státy mezitím plánují nahradit pomalu stárnoucí ISS jednou či více komerčními kosmickými stanicemi. NASA podporovala rozvoj těchto stanic prostřednictvím programu Commercial LEO Destinations, v jehož rámci rozdala od založení v roce 2021 více než 500 milionů dolarů. Většinu peněz inkasovala firma Blue Origin a Voyager Technologies, tedy firmy připravující kosmické stanice Orbital Reef a Starlab.
V přípravě jsou ale i další stanice. Kalifornský startup Vast například získal 500 milionů dolarů na svou plánovanou stanici Haven-2. A společnost Axiom Space z Houstonu by chtěla provozovat svou vlastní stanici na LEO, kterou by tvořily moduly, původně plánované k připojení k ISS. Zmíněné firmy plánují, že by jejich stanice měly být v provozu před rokem 2030. Ovšem nový návrh zákona o financování NASA naznačuje, že senátní výbor má pochybnosti o tom, zda se tento termín podaří dodržet. Proto tedy doporučuje NASA, aby nezahajovala proces vyřazení ISS z provozu, dokud nebude v provozu její nástupce.
„Když jedna či více komerčních kosmických stanic bude schopna poskytovat služby pro NASA, může administrátor zahájit řízený a organizovaný přechod činností z ISS na komerční poskytovatele takovým způsobem, aby byla zachována nepřetržitá lidská přítomnost,“ stojí v zákoně. V návrhu zákona o financování NASA, který byl předložen v březnu 2025, je ještě spousta dalších bodů k prozkoumání. (Verze, kterou právě schválil senátní výbor, je revizí tohoto původního návrhu.) Kupříkladu zamítá prezidentem Trumpem navržené 24% škrty ve financování NASA a agentuře pro fiskální rok 2026 přiděluje 24,7 miliardy dolarů a 25,3 miliardy na fiskální rok 25,3 miliardy dolarů. Trumpův návrh rozpočtu NASA počítal pro současný rok jen s 18,8 miliardami dolarů. Zákon také přímo nařizuje NASA, aby začala budovat obyvatelnou základnu na Měsíci, která již patří mezi klíčové úkoly programu Artemis.
„Lunární základna bude moci poskytovat dlouhodobé ubytování, ale i provádění robotizovaných i lidmi řízených průmyslových operací s cílem podporovat vědu, technologii a strategické zájmy,“ stojí v tiskové zprávě vydané senátním výborem pro vědu, kde se dále uvádí: „Udržitelná lidská i robotická přítomnost na lunární základně bude podporovat priority vědeckého výzkumu, které položí základy úspěšné mise k Marsu.“ Schválení ve výboru je pro návrh zákona o financování NASA pouze prvním krokem. Aby se stal zákonem, musí jej schválit také plénum Senátu a Sněmovna reprezentantů a poté jej podepsat prezident Trump.
Dobrá zpráva, ať už to dopadne jak chce. A pravděpodobně jeden z důvodů proč se Jared osobně setkává s vedením Roskosmu i za současné situace.
vilous
5 měsíců před
A co tam budou dělat? Připomínám myšlenku uznávaného vědce pana Grygara, že při současné úrovni techniky je udržování prostředí pro člověka nesmysl. Chápu, že závod o Měsíc je dávno odstartován a jde o prestiž. Ale dále jde jen o to, že pan Musk chce umřít na povrchu Marsu a budiž mu to splněno.
Pana Grygara si nesmírně vážím za práci, kterou historicky odvedl při popularizaci astronomie. Nikdy jsem se ale netajil tím, že absolutně nesouhlasím s jeho nepodloženou kritikou pilotované kosmonautiky obecně. Pilotovaná kosmonautika má hned několik přínosů. A velmi mne překvapuje, že je opomíjí.
P.S. O Muska zde vůbec nejde. Mars se za další logický cíl pro lidi po Měsíci považoval už v éře programu Apollo.
Já jsem jako mladý studentík sledoval Okna do vesmíru dokorán a byl to pro mne šok. Nějak se to podařilo ukrýt pod bratislavskou reakci- Uznávám že se autorovi podařiko vnutit osobní názory-
Radek V.
5 měsíců před
Dobrá zpráva, snad bude dost zájemců o vědu a nebudou potíže kvůli stáří. Když už uvolnili peníze na brzdící modul, asi posunou termíny, SpaceX by se teď stejně měla soustředit na HLS.
Jenže Kongres může rozhodnout, ale stejně všechno nakonec závisí na tom, jestli bude mít Rusko dost schopností a peněz, aby udrželo svůj segment. Vzhledem k dlouhodobým potížím se Zvezdou je možné, že stanice nevydrží ani do roku 2030. Ale třeba Rusko uvolní dost peněz na provoz i úrdžbu, už se staly divnější věci.
Pokud jde o Grygara, bohužel nikdy nepochopil, že jde tolik peněz do astronomie a vědeckých sond hlavně díky tomu, že se létá i s lidmi do vesmíru. Bez pilotované kosmonautiky by rozpočet byl ještě nižší a téměř jistě bychom neměli Hubbla ani Webba.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Dobrá zpráva, ať už to dopadne jak chce. A pravděpodobně jeden z důvodů proč se Jared osobně setkává s vedením Roskosmu i za současné situace.
A co tam budou dělat? Připomínám myšlenku uznávaného vědce pana Grygara, že při současné úrovni techniky je udržování prostředí pro člověka nesmysl. Chápu, že závod o Měsíc je dávno odstartován a jde o prestiž. Ale dále jde jen o to, že pan Musk chce umřít na povrchu Marsu a budiž mu to splněno.
Pana Grygara si nesmírně vážím za práci, kterou historicky odvedl při popularizaci astronomie. Nikdy jsem se ale netajil tím, že absolutně nesouhlasím s jeho nepodloženou kritikou pilotované kosmonautiky obecně. Pilotovaná kosmonautika má hned několik přínosů. A velmi mne překvapuje, že je opomíjí.
P.S. O Muska zde vůbec nejde. Mars se za další logický cíl pro lidi po Měsíci považoval už v éře programu Apollo.
To co teď – vědu a výzkum.
Nechápete vůbec nic.
Já jsem jako mladý studentík sledoval Okna do vesmíru dokorán a byl to pro mne šok. Nějak se to podařilo ukrýt pod bratislavskou reakci- Uznávám že se autorovi podařiko vnutit osobní názory-
Dobrá zpráva, snad bude dost zájemců o vědu a nebudou potíže kvůli stáří. Když už uvolnili peníze na brzdící modul, asi posunou termíny, SpaceX by se teď stejně měla soustředit na HLS.
Jenže Kongres může rozhodnout, ale stejně všechno nakonec závisí na tom, jestli bude mít Rusko dost schopností a peněz, aby udrželo svůj segment. Vzhledem k dlouhodobým potížím se Zvezdou je možné, že stanice nevydrží ani do roku 2030. Ale třeba Rusko uvolní dost peněz na provoz i úrdžbu, už se staly divnější věci.
Pokud jde o Grygara, bohužel nikdy nepochopil, že jde tolik peněz do astronomie a vědeckých sond hlavně díky tomu, že se létá i s lidmi do vesmíru. Bez pilotované kosmonautiky by rozpočet byl ještě nižší a téměř jistě bychom neměli Hubbla ani Webba.