Současným postojem americké vlády je, že vítězství nad Čínou v návratu na Měsíc je hodnotou, pro kterou stojí za to udržet rozpočet na pilotované průzkumné lety včetně financování výroby SLS a Orionu pro misi Artemis III. Existuje však nemalá pravděpodobnost, že Čína závod o další lidi na Měsíci vyhraje. Geopolitický dopad by byl obrovský. Spojené státy by mohly být vnímány jako neschopné zopakovat svá minulá vítězství. To by ovlivnilo vnímání velké části světa ohledně toho, kdo vyhrává a kdo prohrává v širší technologické a ideologické soutěži mezi USA a ČLR. Znamenalo by to konec americké výjimečnosti.
V dnešním dílu se na základě posledních událostí opět pokusím o porovnání současného stavu a o výhled na další postup v obou kosmických programech. Na základě podnětu z našeho Facebooku půjde na rozdíl od minulého dílu o přímé porovnání hlavních milníků.
Pilotovaný oblet Měsíce (plán: USA 2026, Čína 2028)
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Velkými milníky v přípravě na pilotovaný oblet Měsíce byly v obou zemích letové testy záchranné věžičky pro kosmické lodě. Funkčnost záchranné věžičky pro Orion v nulové výšce a nulové počáteční rychlosti NASA otestovala při testu Pad Abort-1 (PA-1) 6. května 2010 na raketové střelnici White Sands. Druhou letovou zkoušku záchranné věžičky, tentokrát za letu nosné rakety, NASA uskutečnila 2. července 2019. Test, nazvaný Ascent Abort-2 (AA-2), proběhl ze startovního komplexu SLC-46 na Mysu Canaveral a raketa Abort Test Booster při něm vynesla do výšky 9,5 kilometru kabinu Orionu, ukrytou v ochranných panelech věžičky. Postupnými zážehy motorů byla věžička s kabinou odnesena do bezpečné vzdálenosti od rakety a po reorientaci sestavy byla věžička bezpečně oddělena od kabiny.
Obdobou testu PA-1 na čínské straně byl test záchranné věžičky pro loď Mengzhou, který byl uskutečněn 17. června 2025 v kosmodromu Jiuquan v poušti Gobi. I tento test simuloval případ selhání nosné rakety na vzletové rampě. Obdobu testu AA-2, tedy únikový test za letu při maximálním dynamickém tlaku Max Q, plánuje Čínský úřad pro pilotované kosmické lety provést v letošním roce. Test bude simulovat případ selhání nosné rakety během letu a ověří únikovou trajektorii a schopnost řízení kosmické lodi.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
NASA připravuje pilotovaný oblet Měsíce lodí Orion se čtyřčlennou posádkou v rámci mise Artemis II na duben 2026 s tím, že v případě hladkého průběhu příprav by bylo možné pokus o start ještě o dva měsíce urychlit. Půjde o druhý start nosné rakety SLS a o druhý let lodi Orion k Měsíci. Při prvním startu SLS dne 16. listopadu 2022 byl bezpilotní Orion naveden na oběžnou dráhu Měsíce a poté se vrátil zpět na Zemi. SLS pro Artemis II je v současné době sestavena v montážní hale VAB, v níž také prošla technickými testy. Na Orion byla v budově LASF připojena záchranná věžička a v září má být modul pro posádku aerodynamicky zakrytován. Během měsíce by na SLS měl být připojen adaptér OSA i Orion.
Pilotovaný oblet Měsíce lodí Mengzhou je podle v současnosti známých plánů taktéž plánován při druhém startu nosné rakety CZ-10, a to na rok 2028. Cíl prvního letu rakety CZ-10 bude popsán v následující kapitole.
Už v roce 2026 by se loď Mengzhou v konfiguraci se záchrannou věžičkou mohla vydat na nízkou oběžnou dráhu Země. Nosnou raketou má být CZ-10A, což je varianta rakety CZ-10 bez bočních stupňů. Raketa CZ-10A bude mít v prvním stupni sedm motorů YF-100K, raketa CZ-10 jich bude mít sedm v prvním stupni a po sedmi i v každém ze dvou bočních stupňů.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com
5. srpna 2025, tři dny po vydání minulého dílu, byl na mobilní vypouštěcí plošině pro rakety řady CZ-10, nacházející se na vzletové rampě v komplexu 301 kosmodromu Wenchang, proveden úspěšný statický zážeh zkráceného testovacího exempláře prvního stupně rakety CZ-10A. Na konci minulého dílu byla publikována fotografie tohoto exempláře před zážehem. Testovací exemplář měl sedm motorů YF-100K, tedy stejně jako první stupeň rakety CZ-10A a celková doba zážehu byla přibližně 30 sekund.
Při testu byl ověřen současný zážeh všech sedmi motorů spolu se systémy přívodu paliva a mechanismy řízení vektoru tahu. Systémy rakety byly prověřeny v reálném startovním prostředí. Díky tomu byla prověřena i podpůrná infrastruktura, tedy mobilní vypouštěcí plošina, systém skladování a plnění pohonných látek a deflektor spalin.
Z porovnání je zřejmé, že v přípravě na pilotovaný oblet Měsíce mají Spojené státy bezpečný náskok. V případě, že mise Artemis II bude úspěšná, bude cesta k dalšímu pilotovanému letu, alespoň co se týká SLS a Orionu, otevřená. Otázka včasné připravenosti lunárního landeru pro Artemis III se však stala předmětem sporu mezi bývalými představiteli NASA a současným úřadujícím administrátorem…
Bezpilotní přistání landeru na Měsíci (plán: USA 2027, Čína 2027)
V obou zemích byl vybrán v zásadě stejný přístup. Než na Měsíci přistanou lidé, má na něm přistát bezpilotní lander v měřítku 1:1.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Americký lander Starship bude vynesen na oběžnou dráhu Země prvním stupněm Super Heavy, funkci druhého stupně plní samotná Starship. Při suborbitálním letovém testu IFT-10 dne 27. srpna 2025 bylo dosaženo všech plánovaných úkolů a loď, respektive prototyp Starship úspěšně přistála v Indickém oceánu.
Než se lander Starship vypraví k orbitálnímu palivovému depu, aby mohl natankovat palivo pro cestu k bezpilotnímu zkušebnímu přistání na Měsíci, bude muset být na oběžné dráze Země odzkoušeno tankování jedné Starship z druhé. Tento test doplňování kryogenních pohonných látek nyní zřejmě sklouzl na druhé pololetí 2026.
Minulý díl byl zaměřen na dokumentaci úspěšné série testů přistání demonstrátoru čínského landeru Lanyue v testovacím polygonu asi 100 kilometrů severozápadně od Pekingu. Poslední letový test byl proveden 6. srpna 2025. Lander Lanyue, určený pro bezpilotní přistání na Měsíci, je plánován jako náklad při prvním letu rakety CZ-10 v roce 2027.
Pilotované přistání na Měsíci (plán: USA 2027, Čína 2029)
Zatímco NASA v prosinci 2024 oznámila, že cílí pilotované přistání na Měsíci při misi Artemis III na polovinu roku 2027, současný úřadující administrátor NASA Sean Duffy 18. srpna 2025 mluvil o časovém období od poloviny do konce roku 2027.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov/
Ozvaly se však varovné hlasy. Bývalí vedoucí představitelé NASA Douglas Loverro, Doug Cooke a Dan Dumbacher napsali 2. září 2025 článek, ve kterém z důvodu komplikovaného konceptu synchronizace provozu tankovacích lodí v architektuře SpaceX zpochybnili připravenost lunárního landeru Starship během příštích pěti let a vyjádřili přesvědčení, že příští americká pilotovaná mise na Měsíc se tam nedostane dřív než čínská. Navrhli proto vytvoření nezávislého kontrolního týmu, který by do 45 dnů předal výsledky svého zjištění úřadujícímu administrátorovi, prezidentovi a Kongresu.
K návrhu na zřízení nezávislého kontrolního týmu dodávám, že Úřad generálního auditora NASA v současnosti provádí audit programu pilotovaných lunárních landerů a programu skafandrů.
Také dřívější administrátor NASA Jim Bridenstine 3. září varoval, že pokud se něco nezmění, je vysoce nepravděpodobné, že Spojené státy předběhnou čínský časový harmonogram pro přistání na Měsíci kvůli neexistenci lunárního landeru a složité architektuře doplňování kryogenního paliva.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
Dokonce i Jared Isaacman 3. září uznal, že existuje reálná šance, že by se Čína mohla dostat na Měsíc před návratem USA.
Sean Duffy v reakci na tyto komentáře řekl 4. září, že časový plán pro návrat na Měsíc je sice napjatý, ale věci se musí změnit, tempo musí být zrychleno a Američané se musí dostat na Měsíc před Čínou. Dne 10. září upřesnil, že Artemis III přistane na Měsíci přibližně rok a půl po misi Artemis II.
Mezitím pokračuje v továrně Michoud Assembly Facility příprava na sestavení centrálního stupně pro nosnou raketu SLS, která má na misi Artemis III dopravit kosmickou loď Orion s čtyřčlennou posádkou. Na dně kyslíkové nádrže byla v srpnu ve vertikální integrační buňce A v budově 110 instalována jímka pro odvod kapalného kyslíku k motorům. Poté byla nádrž z buňky vyjmuta a překlopena do horizontální polohy. Následně byla převezena do sekce 47/48 budovy 103, kde bude instalován vnitřní stožár senzorů hladiny kapalného kyslíku a odvzdušňovací systém.
Funkční testy intertanku byly dokončeny a intertank bude brzy vložen do integrační buňky D v budově 110. Na něj bude usazena kyslíková nádrž a poté bude připojen přední lem. Všechny tři díly by měly být spojeny na přelomu letošního a příštího roku. Jejich spojením vznikne tzv. přední sestava centrálního stupně.
Vodíková nádrž by měla být dokončena v sekci 47/48 budovy 103 v průběhu září. Po dokončení bude nádrž přesunuta do vertikální buňky A v budově 110, v níž bude spojena s neletovým simulátorem motorové sekce. Spojením vznikne tzv. zadní sestava centrálního stupně. Simulátor motorové sekce je potřebný pro naložení centrálního stupně na kolový transportér.
Následně budou obě sestavy horizontálně spojeny v budově 103 a centrální stupeň bude přepraven člunem Pegasus do Kennedyho vesmírného střediska. Boeing a NASA stále plánují přepravu stupně na jaro 2026. V montážní hale VAB bude simulátor motorové sekce odpojen a centrální stupeň bude v tamní vertikální integrační buňce CSVIC (Core Stage Vertical Integration Center) připojen na letovou motorovou sekci.
Letová motorová sekce pro centrální stupeň byla v budově VAB vložena do integrační buňky CSVIC už 13. srpna. Boeing nyní spolupracuje s dodavatelským řetězcem ve snaze o získání klíčových částí hydraulických systémů – aktuátorů řízení vektoru tahu a hydraulických recirkulačních čerpadel pro jejich včasnou instalaci. Poslední aktualizace od Boeingu říká, že integrace a testování motorové sekce budou dokončeny před připojením centrálního stupně, které je plánováno na jaro 2026. Čtyři motory RS-25 mají být odeslány ze Stennisova střediska do haly VAB pro integraci do motorové sekce už na začátku roku 2026.
Zdroje informací:
https://english.www.gov.cn/
https://mp.weixin.qq.com/
https://www.china-in-space.com/
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.amnh.org/…wideexact_1230.jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/KSC-20250827-PH-CSH02-0010/KSC-20250827-PH-CSH02-0010~medium.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=8447.0;attach=2407668;image
https://pbs.twimg.com/media/Gzdw3Y5WIAALuh7?format=jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/KSC-20250813-PH-CSH01-0023/KSC-20250813-PH-CSH01-0023~large.jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/KSC-20250813-PH-CSH01-0013/KSC-20250813-PH-CSH01-0013~medium.jpg
MAGA je jediná návnada k udržení náskoku? Jenže co když bude v utajení plněn stranický úkol – Číňani makaj jak mravenci …i kdyby jim dosedl na Měsíc okopírovaný mini LEM, potupa prezidenta generálním tajemníkem je lákavá.
Lanyue není zmenšenou kopií LM Apolla.
https://www.reddit.com/r/spaceflight/comments/1mv3xng/approximate_size_comparison_of_lanyue_and_apollo/#lightbox
Děkuji.
US melo prevzit konzervativni Altair a Starship brat jako experimentalni projekt se vsemi riziky ktere ktomu patri, Cina v tomto mileniu bude mit na lunarnim povrchu jasne prvni misto
Původně to tak bylo v plánu. Měly být ve vývoji dva landery. Z toho by dávalo smysl, kdyby jeden byl konzervativní s možností vypouštění na nějaké již existující raketě a druhý experimentální, kam by se Starship pěkně hodila. Nakonec ale pro Starship prolobovali exkluzivitu a na výsledek si budeme muset počkat déle.
NASA původně zamýšlela financovat dva nejlepší návrhy, aby zachovala soutěžní prostředí a zvýšila šanci, že alespoň jedno řešení bude hotové včas. Z požadovaných 3,3 miliard dolarů na první rok pro tento účel však obdržela pouze 850 milionů. Proto vybrala jen jeden. Dopředu se nevědělo, kdo výběrové řízení vyhraje, a SpaceX favoritem nebyla.
Potvrzuji, že to bylo tak, jak píšete. Jen mám dotaz: Jak myslíte poslední větu? Samozřejmě, že se dopředu veřejně nevědělo, kdo výběrové řízení vyhraje, ani kdo je favoritem. Šlo by o nepovolený únik informací. Co myslíte tím, že SpaceX nebylo favoritem? Vždyť hned po otevření obálek v prosinci 2020 bylo hodnotitelům v NASA jasné, že SpaceX nabídlo nejnižší cenu. A ve SpaceX to museli tušit 14 dnů před oznámením výsledků, když je NASA 2.4.2021 kontaktovala za účelem aktualizace návrhu milníkových plateb, aby do 30.9.2021 nepřevýšily zbývající část rozpočtu HLS na FY2021.
Copak favorit se veřejně oznamuje? SpaceX do soutěže přihlásila Starship, což nevypadalo zvenčí příliš nadějně.
Tohle nebylo z Vašeho příspěvku jasné, tak jsem se zeptal, jak jste to myslel. Píšete tedy o nějakém subjektivním vnímání zvenčí. Přitom už od 30.4.2020 (tj. o rok dříve) byly oznámeny výsledky [předchozího] výběrového řízení na zpracování podrobných studií pilotovaných lunárních landerů: SpaceX tehdy navrhlo nejnižší částku 135 milionů USD, Dynetics 253 milionů a Blue Origin 579 milionů. Už tehdy SpaceX přihlásilo Starship. Budu Vám tedy oponovat názorem, že SpaceX se Starship HLS rozhodně nebylo v roce 2021 týmem, s kterým se nepočítalo a že bylo považováno za hráče, který je schopný vyhrát výběrové řízení na dodavatele HLS pro Artemis III díky nejnižší nabízené ceně. Domnívám se, že jste tyto dvě výběrová řízení zaměnil a v té poslední větě jste myslel výběrové řízení z roku 2020, nikoli z roku 2021 (z jehož výsledku jsou nyní Jim Bridenstine a jiní nešťastní).
Jaké subjektivní hodnocení? SpaceX prostě nebyla považována za favorita, psal jste snad tehdy ve svých článcích, že je?
Ceny nebyly známé.Z částky za studii věštit favorita je ošemetné.
Výhrady vůči návrhu SpaceX se týkaly a stále týkají technického řešení. To ale neznamená, že se se SpaceX nepočítalo, jak mi „oponujete“. Týmem, se kterým se moc nepočítalo, byl spíš Dynetics.
Ve svých článcích jsem nikdy žádnou společnost neoznačil za favorita a žádnou za outsidera. To Vy jste napsal, že přihláška Starship od SpaceX nevypadala příliš nadějně. V článku z 30.4.2020, vydaném několik hodin před výběrem společností ke studiím pilotovaných lunárních landerů, jsem psal, že v diskusních fórech je se píše o landeru založeném na systémech lodí Crew Dragon a Dragon XL. Až v komentářích pod článkem jsem dal odkaz na aktuální tweet Erica Bergera, který získal pouhé tři hodiny před vyhlášením výsledků zákulisní informaci, že SpaceX nabídlo Starship.
V článku z 18.5.2020 jsem napsal, že Lisa Watson-Morgan sdělila na zasedání konaném 13. a 14.5.2020 novou informaci ohledně návrhu pilotovaného landeru od SpaceX, a to, že původní návrh společnosti byl v souladu s požadavkem NASA tříprvkový. Teprve po uvolnění požadavků se návrh změnil na Starship.
Z toho všeho je zřejmé, že odborná veřejnost předem nevěděla, že SpaceX nabídlo Starship. To je podstatou mého oponování Vašeho tvrzení, že přihláška Starship nevypadala zvenčí nadějně.
A to, že je SpaceX připraveno nabídnout nejnižší cenu i pro fázi realizace landeru (výsledek výběrového řízení byl oznámen 16.4.2021), bylo jasné z tabulky, kterou jsem vložil do článku z 22.7.2020, tedy vydaného už devět měsíců předtím. Je to ta druhá tabulka, poslední sloupec „hodnota vč. všech možností do 27.2.2025“: SpaceX 2,253 mld USD, Dynetics 5,273 mld USD, Blue Origin 10,183 mld USD. Tyto předběžné částky totiž společnosti uvedly už v nabídkách do prvního výběrového řízení (na studie landerů). Takže nešlo o žádné věštění, jak naznačujete.
A o žádných výhradách vůči technickému řešení SpaceX jsem tehdy nepsal. První takové informace byly uvedeny až v rozhodnutí o výběru SpaceX dne 16.4.2021, takže jsem o nich psal až počínaje dílem z 19.4.2021.
Vždyť reaguji na to, co píšete. Argumentoval jste cenami studií, a na to jsem, odepsal, že z toho nelze věštit cenu kontraktu.
O ceně, pokud si dobře pamatuji, se ale moc ne spekulovalo, debata se vedla hlavně o technických řešeních a schopnosti firem zvládnout vývoj. A opravdu jsem nezaznamenal, že by SpaceX byla favorizována.
Ohledně odhadu výše cenových nabídek HLS jsem psal o těch opcích, které byly zveřejněny devět měsíců předem.
Abych to shrnul:
Psal jste, že SpaceX favoritem nebyla.
Upřesnil jste, že šlo o pohled zvenčí (tzn. veřejný diskusní pohled) a že při tomto pohledu zvenčí Starship nevypadala příliš nadějně.
Doplnil jste, že při tomto pohledu zvenčí se debata nevedla o ceně, ale o technických řešeních a že k návrhu SpaceX byly v debatách výhrady.
Psal jste, že se moc nepočítalo s Dynetics.
Z toho mi vychází, že podle Vás převládal ve veřejných diskusích názor, že nejlepší technické řešení měl Blue Origin. Ale protože NASA měla pro první rok pouze 850 milionů USD, vyhrálo SpaceX s druhým nejlepším technickým řešením a s nejnižší cenou. Tak snad jsem konečně pochopil, co jste nám chtěl tím prvním komentářem sdělit. Děkuji za trpělivost se mnou.
NASA dostala jen tolik peněz, že jí nezbylo nic jiného než vzít nejlevnější nabídku.
Podle Bridenstina NASA měla jinou možnost.
8.12.2020 uplynul termín pro podání návrhů na HLS
21.12.2020 Kongres schválil pro HLS pouhých 850 milionů USD
20.1.2021 Bridenstine opustil post administrátora NASA
16.4.2021 Lueders podepsala oznámení o výběru SpaceX
xx.4.2021 Blue Origin a Dynetics podaly protest, v němž mj. argumentovaly, že NASA měla po zjištění nového rozpočtového výhledu upravit poptávku, zahájit diskuse s uchazeči a umožnit jim znovu předložit nabídky
3.9.2025 Bridenstine řekl na slyšení v Senátu, že on jako administrátor NASA by architekturu SpaceX nevybral
Jaká je šance, že spaceX bude mít lunární starship připravenou v požadovaném termínu a certifikovanou pro posádku? Jaká že je poslední koncepce tankování ve vesmíru? Kolikrát a jak rychle po sobě musí SH vzlétnout a provést tankování, aby byla lunární loď schopná doletět na oběžnou dráhu měsíce, tam se spojit s Orionem, bezpečné přistát na měsíci a pak ještě odletět? Netvrdím, že to je nereálná koncepce ve vzdálené budoucnosti, ale do roku 2030? Na USA bych si v tomto případě nevsadil, ale třeba budu mile překvapen
..jo, to tankovanie bude este zaujmave.. taky velky objem kryogenneho paliva.. SpaceX sa tvari ako keby malo ist o jeden test a vybavene..
skusal to uz vobec niekto s kryogenym palivom? a v takom velkom objeme?
Tolko problemov ma napada.. mala nestesnost a unik moze roztocit celu zostavu… alebo moze naozaj Starship presne manevrovat s tymi cold gas thrusters aby zadokovala? Alebo ten orbitalny depot.. uz je nejaky navrh? Ako je na tom pozemna infrastruktura.. typujem bude treba aspon 2 rampy pre V3..
Podla mna, toto sa moze tahat cele roky az to premakaju..
Nevím, kdy přistanou Číňani, ale nevěřím, že tam Američani přistanou během mandátu prezidenta Trumpa. Pokud chce vyházet polovinu vědců a techniků z NASA a snížit drasticky rozpočet, jakou motivaci budou ti lidé mít dopřát takový triumf zrovna jemu? (snažím se být maximálně korektní a nepoužívat vulgarismy na Trumpovu adresu). Dost možná nulovou a stačí neřešit problémy tou nejvyšší rychlostí.
Druhý problém pro Trumpa a jeho ambice je vztah s Elonem Můstkem, dodavatelem landeru. Jakou motivaci má Musk dopřát triumf Trumpovi?
Věřím, že Američani nakonec Číňany předběhnou, ale přistanou až v roce 2029, až nebude Trump prezident.
A ako je to s druhym landerom od blue origin? Ci mi nieco uslo? Som myslel, ze nakoniec NASA dala aj im.
Společnost Blue Origin byla vybrána v květnu 2023 jako dodavatel lunárního landeru pro Artemis V.
https://kosmonautix.cz/2023/05/20/blue-origin-doda-lander-pro-artemis-v/
Dakujem!!
Vše pěkně v kontextu, tak to má být. Díky moc za tento článek.
Díky, jsem rád, že se článek líbil.
já to těm Číňanům začínám čím dál víc přát, zvlášť poté, co Trump poslal pod macešky spoustu vědeckých misí i spoluprací na mezinárodních projektech, za to si USA zaslouží rudou vlajku na Měsíci 😛
Za tohle mobou vsichni prezidenti od natupu Obamy, ktery zrusil Constellation. Gateway, SLS, Artemis to vse bylo silne dlouhodobe podfinancovane,
SLS že je podfinancovaná? Vždyť její vývoj dosud spolkl přes 25 mld. dolarů.
Mám dotaz na autora článku, jestli jsou někde popsány postupně jednotlivé kroky po startu Artemis III.
Ten úvod s tankováním HLS na oběžné dráze jsem od Bridenstina nějak pochopil.
Posílám několik podkladů.
https://www.nasa.gov/missions/artemis/artemis-iii/
překlad do češtiny: https://www-nasa-gov.translate.goog/missions/artemis/artemis-iii/?_x_tr_sl=en&_x_tr_tl=cs