Další týden je za námi a Kosmotýdeník s pořadovým číslem 666 je připraven shrnout ty nejzajímavější události mizejících sedmi dní. V hlavním tématu se zaměříme na nově oznámené jméno mise první členky nového oddílu evropských astronautů, která se vydá na dlouhodobou misi na ISS. V dalších tématech nás čeká start a přistání japonské rakety od japonské společnosti Honda, statický zážeh opakovatelně použitelného a ocelového prvního stupně čínské rakety Zhuque-3, či na explozi Starship S36. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Jméno mise pro Sophie Adenot

Nováčci v řadách astronautů ESA se pomalu chystají na své první mise. První z nich se dočká Francouzka Sophie Adenot, která se vypraví na dlouhodobou expedici na Mezinárodní kosmickou stanici. Její mise má nově oznámené jméno: εpsilon. Název mise a její označení v pátek na pařížské letecké show oznámili generální ředitel ESA Josef Aschbacher. Přítomni byli i francouzský prezident Emmanuel Macron a „nechyběla“ ani sama Sophie Adenot, která se k oznámení připojila na dálku ze Spojených států, kde se připravuje na svůj kosmický let.

Sophie Adenot je jednou z pěti astronautek vybraných z nejnovější třídy astronautů ESA v roce 2022. Po úspěšném dokončení základního výcviku na jaře 2024 oznámil Josef Aschbacher během zasedání Rady pro vesmír v Bruselu, že Sophie a její belgický kolega Raphaël Liégois byli přiděleni k jejich prvním misím na ISS. Ta pro Sophie je v současnosti plánována na březen roku 2026.

Vysvětlení názvu je dle webu ESA docela zajímavé. Název a označení εpsilon odrážejí sílu malých, ale přesto významných příspěvků a to, jak se více částí spojuje a vytváří celek. V matematice „ε“ představuje něco malého (Používá se pro znázornění libovolně malé hodnoty v matematice v rámci diferenciálního počtu). V rozsáhlém společném úsilí o výzkum kosmického prostoru, do kterého jsou zapojeny tisíce účastníků, zůstávají všechny role, včetně role astronautky, malé, ale nedílné od celkového velkého díla.

Zajímavý je i samotné logo mise. Kolibřík, ústřední postava nového loga, ztělesňuje výše uvedenou myšlenku; ačkoli je jedním z nejmenších ptáků na Zemi, hraje klíčovou roli v ekosystému džungle a opyluje četné rostliny. Kruhové logo je ohraničeno malými tečkami, které symbolizují mnoho malých příspěvků, jež dohromady umožňují velké úspěchy. Všechny tyto malé akce lze koordinovat tak, aby vytvořily kruh a vytvořily větší smysluplný celek a staly se tedy součástí velkého díla. Nahoře jsou tři z těchto teček barevné – modrá, bílá a červená – a představují Sophiinu domovskou zemi, Francii, a cíle průzkumu ESA: Zemi, Měsíc a Mars.

Jméno εpsilon, páté písmeno řecké abecedy a pátá nejjasnější hvězda souhvězdí Lva, také navazuje na francouzskou tradici pojmenovávání kosmických misí s lidskou posádkou po nebeských tělesech. Zároveň vzdává hold pěti kariérním astronautům třídy ESA z roku 2022. Z písmenka „i“ v názvu εpsilonu vycházejí tři čáry, které vytvářejí stylizovaný obraz padající „hvězdy“, poetickou připomínku toho, že sny nás udržují naživu a pohání kupředu.

Na spodní straně nášivky leží zaoblený modrý tvar, který představuje zemský povrch a jeho přírodní krásy: hory, lesy a celou krajinu, kterou Sophie ve svém osobním životě velice ráda objevuje. Slouží jako připomínka naší motivace pro kosmické lety: prozkoumávat, učit se a vracet se s těmito znalostmi ve prospěch života na Zemi. Sophie se aktivně věnuje několika dobrodružným outdoorovým sportům, zejména horským (lyžování, horská kola). Je certifikovanou učitelkou jógy, má potápěčskou licenci a je vyškolenou parašutistkou. Mezi její další zájmy patří četba, cestování a klasická hudba.

Během své mise εpsilon Sophie provede řadu vědeckých experimentů, z nichž mnohé budou evropské, bude provádět lékařský výzkum, podporovat pozorování Země a přispěje k provozu a údržbě na palubě Mezinárodní kosmické stanice.

Připomeňme ještě, že Sophie v letech 2001-2003 vystudovala strojní inženýrství a absolvovala ISAE-SUPAERO (Národní institut pro letectví a vesmír) v Toulouse ve Francii, kde se specializovala na dynamiku kosmických lodí a letů letadel. V roce 2004 dokončila magisterské studium v oboru inženýrství lidských faktorů na MIT – Massachusetts Institute of Technology v Bostonu v USA. Byla součástí projektu „Man-Vehicle Laboratory“ a její magisterská práce zkoumala, jak se vestibulární systém přizpůsobuje umělé gravitaci. Z výsledků této práce měla navrhnout výcvikovou centrifugu pro astronauty. V roce 2005 nastoupila k francouzskému letectvu, kde absolvovala základní vojenský výcvik a počáteční letecký výcvik, aby se mohla stát pilotkou vrtulníku.  V roce 2018 absolvovala s vyznamenáním školu Empire Test Pilots‘ School v Boscombe Down ve Velké Británii jako zkušební pilotka vrtulníků. Získala trofej Mac Kenna a Patuxtentův štít. Vedle své francouzštiny, hovoří plynně anglicky. Dále také německy, španělsky a rusky.

Kosmický přehled týdne:

Společnost Honda R&D, která je dceřinou společností známé japonské automobilky, 17. června provedla test startu a přistání experimentální opakovatelně použitelné rakety (výška 6,3 m, průměr 85 cm, hmotnost bez paliva 900 kg / hmotnost s palivem 1 312 kg). A test byl při tomto vůbec prvním pokusu úspěšný! Jedná se o první takový pokus, který byl úspěšný mimo USA a Čínu. Malý raketový stroj dosáhl výšky 270 metrů a pak úspěšně přistál v severním Japonsku na testovacím polygonu společnosti. Honda přitom začala s přípravou teprve v roce 2024. Nicméně už v roce 2021 oznámila Honda vývoj motoru pro raketu, která tehdy měla být na jedno použití. Projekt se pak změnil na opakovatelně použitelný nosič. Během tohoto testu raketa stála na svých čtyřech přistávacích nohách a po startu tyto nohy zasunula. V nejvyšším bodě raketa vyklopila roštová kormidla podobné těm, které se používají na opakovaně použitelných nosičích Falcon 9 a Super Heavy od SpaceX. Chvíli před přistáním raketa kormidla opět přiklopila k trupu a naopak vyklopila čtyři přistávací nohy. Let trval přibližně 57 sekund. Cílem společnosti je ovládnout technologii opakovatelně použitelných nosičů a následně pak vytvořit zázemí pro vznik skutečného kosmického nosiče s opakovatelně použitelným prvním stupněm.

Čínský startup Landspace provedl v pátek průlomový statický zážeh své ocelové rakety Zhuque-3. Devět motorů prvního stupně Zhuque-3 na stupni z nerezové oceli se zapálilo v 06:00 SELČ na startovní rampě 2 v testovací lokalitě Dongfeng Commercial Space Innovation Test Zone na kosmodromu Jiuquan v severozápadní Číně. Vlastní motory Tianque-12A rakety Zhuque-3 na metan a kapalný kyslík se zapálily postupně a pracovaly 45 sekund, včetně testu naklánění, než se podle plánu vypnuly. Test vyprodukoval tah 7 542 kN. Byl tak úspěšně dokončen zásadní test před prvním letem tohoto nosiče, který má za cíl přivést na trh opakovatelně použitelný nosič o vysoké nosnosti. Výška prvního stupně je 66 metrů a průměr je 4,5 metru. Je tak menší, než Super Heavy od SpaceX. Nosnost na nízkou oběžnou dráhu je uváděna 21 tun, ale to zřejmě zvládne až varianta s prodlouženým stupněm, který byl zpočátku oznámen. Při startu s návratem prvního stupně se nosnost na LEO snižuje na 18,3 tuny (přistání na vodní plošině), popřípadě 12,5 tuny při návratu na místo startu.

Official video from Landspace of today’s static fire test of its Zhuque-3 first stage at Jiuquan. pic.twitter.com/iRgagYH4hT

— Andrew Jones (@AJ_FI) June 20, 2025

Přehled z Kosmonautixu:

V této rubrice najdete přehled všech článků, které vyšly v uplynulém týdnu na webu Kosmonautix. Nejprve jsme se věnovali odkladu startu mise Axiom-4, který se pak opakoval ještě jednou na konci týdne. Po problémech s raketou je nyní výzvou zejména únik vzduchu z ruské části stanice. Další odklady potkaly plánovaný start rakety Atlas V, která měla vynést druhou operační dávku družic konstelace Kuiper. Tentokrát zlobila raketa. Ani jeden z těchto startů se tak v tomto týdnu neuskutečnil a dočkáme se snad v týdnu následujícím. Evropská kosmická agentura odhalila první snímky sluneční koróny z mise Proba-3. Tu tvoří dvojice družic, které jsou schopné letět v tak přesné formaci, že fungují jako jediná družice. Další velkou událostí byly statické zážehy Starship S36, která se chystala na desátý integrovaný let. Zatímco první statický zážeh jednoho motoru Raptor dopadl dobře, ke konci týdne došlo k anomálii během příprav na další statický zážeh a S36 bohužel explodovala přímo na testovacím stanovišti. Pozitivnější článek jsme si pro vás představili hned následně. SpaceX se totiž snaží se Starship Super Heavy létat z Floridy a za tímto účelem začala s rozsáhlou úpravou rampy 37. Lepší pochopení podmínek osvětlení na povrchu Měsíce pomůže lépe připravit astronauty na drsné podmínky, které je při misi Artemis III čekají. A tak se studuje třeba ostré osvětlení na Měsíci. Zástupci NASA a amerického ministerstva obrany spojili 11. a 12. června své síly při simulacích postupů po mimořádné situaci, které by využili v případě závažné závady při startu rakety SLS na misi Artemis II. Společnost Thales Alenia Space podepsala dohodu s firmou OHB System AG, hlavním dodavatelem mise LISA v hodnotě 263 milionů Euro. Je tomu přesně rok, kdy byla vyhlášena Česká cesta do vesmíru, projekt, který má za cíl podpořit kosmické aktivity a vzdělání v České republice. Společnost Firefly Aerospace oznámila 18. června novou službu Ocula zaměřenou na snímkování Měsíce. Technologie má létat na tahačích Elytra od stejné firmy a první vlaštovky bychom se mohli dočkat už v roce 2026.

Snímek týdne:

Evropský startup The Exploration Company, který už nyní v rámci kontraktu s ESA vyvíjí nákladní loď, představil koncept evropské pilotované lodě. Společnost představila aktualizovaný model své kosmické lodi Nyx na pařížské letecké show 16. června. Nákladní Nyx by se dle aktuálních plánů měl k ISS vydat v roce 2028. Společnost Exploration Company uvádí, že ačkoliv bude Nyx zpočátku používán pro nákladní mise, plánuje vytvořit verzi pro lety s posádkou. Model, který společnost představila, má kapacitou dvou astronautů a místo zbyde i na náklad. „První studie jsme již provedli,“ uvedl na slavnostním uvedení na trh Victor Maier, obchodní vedoucí společnosti. Plně pilotovaná verze Nyxu (bez nákladu) by podle něj mohla pojmout čtyři nebo pět astronautů s interiérovým designem, který zahrnuje okna a dotykové displeje podobné těm z Crew Dragonu od SpaceX. Loď Nyx byla ostatně od počátku svého vývoje navržena tak, aby se mohla nákladní verze vyvinout ve verzi pilotovanou. Již dříve pak společnost podepsala dohody se společnostmi Vast a Axiom pro budoucí možnou dopravu nákladu na těmito firmami připravované kosmické stanice.

Video týdne:

Ne vždy se daří a SpaceX má v poslední době s vývojem programu Super Heavy Starship jisté problémy. Po zavedení druhé generace lodi Starship zatím žádná nedokázala řádně dokončit svoji misi. Zatímco předchozí tři Starship se alespoň dostaly k samotnému letu, Starship S36 ve čtvrtek během příprav na statický zážeh explodovala. Během výbuchu došlo také k poškození pozemního vybavení testovací oblasti Massey’s. SpaceX nyní pracuje na vyšetření příčiny nehody a pokusí se chybu napravit. Níže naleznete zpomalený záběr zachycující zmíněný výbuch.

Zdroje informací:
https://www.esa.int/
https://www.esa.int/
https://en.wikipedia.org/
https://global.honda/
https://en.wikipedia.org/
https://arstechnica.com/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/ESA_Multimedia/Images/2025/06/epsilon_patch
https://www.esa.int/ESA_Multimedia/Images/2025/06/epsilon_Sophie_Adenot_s_first_mission_name_and_patch_unveiled
https://www.campusfrance.org/sites/default/files/medias/images/2022-12/Portrait_de_Sophie_Adenot.jpg
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/v/t39.30808-6/507561210_1183548893575927_5450108002602721118_n.jpg?_nc_cat=100&ccb=1-7&_nc_sid=127cfc&_nc_ohc=KpeAxLZPkVcQ7kNvwHp_bIf&_nc_oc=AdlfCStXdvMgl3enjDE0ykOXZI1Qsm1Alw5C5atKkTSkvLFcF3BXYGfB07FAwPBSu7yY3_K_fYkmyLEozK0lfz9a&_nc_zt=23&_nc_ht=scontent.fprg1-1.fna&_nc_gid=tJgBIuCNazMVmvUVVG3aTA&oh=00_AfMSLAYn0FmJQuGyBR9w7IZYfpZxkNU1m4PNTGuaCVzoTQ&oe=685CC574
https://live.staticflickr.com/65535/54603707971_bc5f8954f0_k.jpg