12. ledna proběhla na základně Starbase v jižním Texasu prezentace Elona Muska, kde shrnul úspěchy SpaceX v roce 2023. O tom, že jich nebylo málo svědčí i to, že jen samotná přednáška má bez dotazů délku 59 minut. V prezentaci jsme se dozvěděli spoustu zajímavých statistik a nových informací, nejen o Super Heavy Starship, ale i Falconu, Dragonu, nebo Starlinku. V tomto článku tak najdete všechny podstatné informace, které jsme se v Muskově prezentaci dozvěděli.
Falcon
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
V roce 2023 se Falcony staly rodinou raket, která má za sebou během jediného roku 96 startů (91× Falcon 9 a 5× Falcon Heavy). K tomu Musk dodal, že žádná jiná rodina raket orbitální třídy neabsolvovala během jednoho roku více než 63 startů, což doposud držela rodina raket Sojuz. Dále Musk zmiňuje i Falcon Heavy, který startoval v loňském roce celkem pětkrát a překonal tak v počtu startů za rok legendární Saturn V, který měl v roce 1969 čtyři starty. Je také důležité poznamenat, že všechny starty Falconu 9, ale i Falconu Heavy skončily úspěchem a všechny první stupně bezpečně přistály, pokud nepočítáme stupeň B1058, který se kvůli nepříznivým podmínkám na moři převrátil při převozu do přístavu.
Zdroj: SpaceX
Další velmi podstatnou informací bylo, že celkem dvě třetiny všech misí tedy přes 60 startů, které Falcon 9 za rok 2023 absolvoval, byly mise s družicemi Starlink. Musk také vyjmenoval pár zajímavých startů, o které se SpaceX postarala, včetně vynesení americké sondy Psyche, evropské sondy Euclid, miniraketoplánu X-37B, misí programu Transporter a také si Musk neodpustil narážku na smlouvu uzavřenou se společností Amazon na vynesení družic konstelace Kuiper, která se má stát přímou konkurencí Starlinku. Dále bylo zmíněno, že se povedlo překonat hranici již devatenácti použití prvního stupně a to za tři a půl roku jeho služby. Během této doby první stupeň B1058 vynesl na oběžnou dráhu 860 družic o celkové hmotnosti 260 metrických tun. Zajímavou informací také bylo, že v současné době se plánuje první stupeň Falconu 9 použít až čtyřicetkrát, což je opravdu neuvěřitelně vysoké číslo, stejně jako sto padesát, což je počet startů, které by chtěla SpaceX letos uskutečnit. Mimo to se SpaceX letos také podařilo obsloužit dva starty z jedné rampy za méně než čtyři dny, ale podle Muska by se na konci roku měl potřebný čas zkrátit na méně než 24 hodin.
Zdroj: SpaceX
Dalším tématem je hmotnost nákladu dopraveného na oběžnou dráhu v roce 2023, kde je porovnání hmotnosti všech nákladů, které SpaceX vypustila na oběžnou dráhu s náklady, které vypustil zbytek světa. Výsledek tohoto grafu je až děsivý, jelikož ukazuje, že jediná soukromá společnost dopravila v minulém roce na oběžnou dráhu 80% veškerého nákladu, konkrétně 1 200 tun a toto číslo by se mělo během tohoto roku zvýšit o dalších 50%, pokud se SpaceX podaří cíl, který si do tohoto roku vytyčila. Nutno podotknout, že se jí to v minulých letech velmi dařilo. Pokud tak zůstane startovní kadence ostatních společností a agentur na stejné úrovni jako doposud, znamenalo by to, že se v tomto roce SpaceX postará o vynesení 90% veškerého nákladu na oběžnou dráhu a to vše bez Super Heavy Starship, která bude schopna ve své další vývojové fázi schopna vynést na oběžnou dráhu až 200 tun nákladu při jednom startu a to stále při plné znovupoužitelnosti.
Dragon
Co se týče flotily kosmických lodí Dragon, tak ta v roce 2023 překonala hranici 1 300 dní pobytu na oběžné dráze, což je více, než měla celá flotila raketoplánů za celou svou historii. Na konci roku 2023 byl počet astronautů, které Dragony dopravily na oběžnou dráhu 42 a v letošním roce je podle Muska v plánu sedm až osm startů lodí Dragon. S tím souvisí i to, že SpaceX dokončila na rampě SLC-40 obslužnou věž pro nástup astronautů.
Zdroj: SpaceX
Starlink
Konstelaci družic Starlink jistě nemusím představovat. Jejím cílem je zajistit celosvětový přístup k vysokorychlostnímu internetu. Tuto síť SpaceX buduje již od roku 2019 a v současné době se na oběžné dráze pohybuje přes pět tisíc družic spadající pod tuto konstelaci. Od té doby postupně nabírala nové uživatele, kterých je k lednu 2024 přes 2,3 milionu ve více než sedmdesáti zemích světa. Družice V2 mini, které SpaceX začala vypouštět v minulém roce, mají oproti verzi 1.5 dvakrát větší přenosovou kapacitu, podle Muska tedy 165 Tb/s. Dále také uvedl, že z technického hlediska je největším cílem firmy snížit průměrnou latenci systému pod 20 milisekund.
Zdroj: SpaceX
Dalším vylepšením na generaci V2 mini je změna pohonu. Družice již nemají motor, který by využíval krypton, ale nově přešli na argon, kterého je daleko více a je tak levnější. Mimo to také tyto motory produkují 2,4× větší tah a mají patnáctkrát větší specifický impuls. Již nějakou dobu jsou také družice vybavovány laserovými pojítky, umožňující komunikaci mezi družicemi. Aktuálně konstelace využívá více jak devět tisíc laserů, které jsou schopné předávat informace na vzdálenost až tři tisíce kilometrů datovým přenosem až sto gigabitů za sekundu. A to ne dohromady, ale na každou linku zvlášť.
Zdroj: SpaceX
Řeč přišla také na službu Direct to Cell, která je zajišťována ve spolupráci s operátorem T-mobile. Díky ní se ke konstelaci budou moci připojovat mimo klasické pozemní terminály i mobilní telefony. Díky tomu tak může být člověk online kdykoli a kdekoli. Nedávno byly vypuštěny první družice podporující technologii Direct to Cell a proběhl již také test, při kterém se mezi dvěma telefony posílaly chaty skrze aplikaci iMessage. Musk také zmínil, že tato technologie se nemá stát konkurencí klasických mobilních operátorů a rozhodně není určena pro velké přenosy dat. Údajně by po dokončení konstelace měl být datový přenos skrz Direct to Cell zhruba 7 megabitů za sekundu v rámci jednoho sektoru, který bude na Zemi zabírat plochu několika stovek čtverečních kilometrů. Video skrze tuto službu by jste si tak pustili pouze v případě, že byste se nacházeli například uprostřed Atlantiku, kde by nebylo připojené žádné další zařízení. V reálné situaci, kdy bude v rámci jednoho sektoru připojeno několik desítek až stovek zařízení, bude datový přenos stačit maximálně na odeslání textové zprávy, k čemuž je koneckonců tato služba určená. Tedy k odeslání například nouzové zprávy v případě, že nebude žádná jiná možnost spojení.
Super Heavy Starship
Zdroj: SpaceX
Blok o Super Heavy Starship začíná připomenutím, že jde o největší létající objekt, jaký byl kdy vyroben a tah třiatřiceti motorů Raptor na Super Heavy je v současné chvíli dvakrát vyšší, než u legendárního Saturnu V. Musk ale dodal, že do budoucna s určitými vylepšeními bude tah vyšší až třikrát. Dále zmínil, že mezi prvním a druhým letem byly realizovány mnohá vylepšení startovní rampy i samotné rakety, což pro nás není žádná nová informace. V prezentaci se ale nacházely také nové pěkné záběry na záplavový systém. Ovšem informace, nad kterou se spekulovalo již delší dobu, a to konkrétně stavba druhé texaské startovní rampy, je nyní oficiálně potvrzena a víme tak, že SpaceX s druhou rampou počítá.
Zdroj: SpaceX
Z ní budou pravděpodobně moci létat pouze nové generace Super Heavy Starship, jelikož má sestava výrazně narůst do výšky. Až bude druhá rampa v provozu, bude se moci začít s přestavbou té současné, první, aby byla též schopná obsluhovat Super Heavy Starship nové generace. Pokládáte si však otázku o kolik bude nová generace vyšší? Podle Muskova vyjádření by celková výška sestavy neměla být 120, ani 130, ale 140 až 150 metrů, což je naprosto šílené. Nyní ale k jedné z nejpodstatnějších informací, která v části o Starship zazněla. Důvod ztráty Starship S25 při druhém letu bylo odpouštění přebytečného kapalného kyslíku z nádrží, což způsobilo požár. Paradoxně pokud by se na palubě S25 nacházel náklad, nemuselo by dojít k odpouštění kyslíku a Starship by se bezpečně dostala na cílovou dráhu. Díky tomu je Musk ohledně úspěchu třetího letového testu vcelku optimistický, samozřejmě co se týče dosažení správné dráhy. Návrat do atmosféry bude o poznání složitější úkol.
Zdroj: SpaceX
Co se týče plánů na třetí testovací let, tak zde přichází prostor pro spekulace, jelikož mezi milníky, kterých chce SpaceX při tomto letu dosáhnout, patří i deorbitační zážeh. To by ovšem znamenalo, že Starship S28 zamíří na orbitální oběžnou dráhu, tedy perigeum bude výše, než 100 kilometrů. Mezi další body, které chce firma za letu prověřit, patří odzkoušení dveří nákladového prostoru a přečerpávání pohonných látek mezi nádržemi, což je stěžejní systém nejen pro lety k Marsu, ale i pro lunární lander programu Artemis. Program pro třetí let je tedy vcelku nabitý a je otázkou, jestli by se všechny tyto akce daly stihnout při transatmosférickém letu, na který mířily minulé dva starty.
Zdroj: SpaceX
Řada přišla i na první plánovaný let se Starlinky, kde jsme si na animaci mohli všimnout nového designu dveří nákladového prostoru. Ty jsou nově rozděleny na tři části a vyklápějí se ven, zatímco současný design se zatahuje do trupu lodi a jde pouze o jednu velkou část. Ve velmi krátké sekci o lunárním landeru Musk zmínil, že SpaceX chce při jeho vývoji jít velmi daleko za požadavky NASA a to tak, aby byla Starship schopna na Měsíc dopravit dostatečné množství nákladu s takovou frekvencí, aby bylo možné vytvořit trvale obydlenou základnu na Měsíci.
Pokud bychom si tak měli shrnout úspěchy této společnosti v roce 2023 do jednoho odstavce, vypadalo by to následovně. Falcon 9 se stal nejpoužívanější raketou současnosti, Falcon Heavy překonal v počtu startů za jeden rok legendární Saturn V, první stupeň B1058 letěl devatenáctkrát a do budoucna se počítá až se čtyřiceti použitími každého prvního stupně. Společnost se v minulém roce postarala o vynesení 80% veškerého nákladu na oběžnou dráhu, Dragony překonaly v čase stráveném na oběžné dráze celou flotilu raketoplánů a také významně vylepšila konstelaci družic Starlink. Mimo jiné také uskutečnila dva testovací lety nejtěžší, největší a nejsilnější rakety světa, přičemž při druhém letu dělil Starship S25 od úspěchu pouze malý kousek. Sečteno podtrženo rok 2024 bude ze strany SpaceX velmi, ale opravdu velmi zajímavý a tato firma nemá v současné chvíli žádnou konkurenci.
Zdroje informací:
https://x.com/SpaceX/
https://www.elonx.cz/
Zdroje obrázků:
https://x.com/SpaceX/status/1745941814165815717?s=20
https://pbs.twimg.com/media/GCSVBm3WsAAhwL0?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/F8VWBPiagAAv0uM?format=jpg&name=4096×4096
https://x.com/SpaceX/status/1745941814165815717?s=20
https://x.com/SpaceX/status/1745941814165815717?s=20
https://x.com/SpaceX/status/1745941814165815717?s=20
https://x.com/SpaceX/status/1745941814165815717?s=20
https://x.com/SpaceX/status/1745941814165815717?s=20
https://x.com/SpaceX/status/1745941814165815717?s=20
https://x.com/SpaceX/status/1745941814165815717?s=20
https://x.com/SpaceX/status/1745941814165815717?s=20
Když si zadám do Googlu global bandwidth capacity, píše to výsledek 1217 Tbps. Je tedy těch 165 Tbps myšleno na všechny satelity nebo je to chyba a má být 165 Gbps?
Podle mě se Musk přeřekl a myslel 165 Gbps.
Pokud jsem to spočítal správně, pak by těch 165 Tb/s dávalo pro celou konstelaci smysl.
165 Tb/s = 165 000 Gb/s
Pokud toto číslo vydělíme počtem družic, tedy přibližně 5 000 v aktuální době, vyjde nám pro každou družici zhruba 33 Gb/s.
První generace měla přenosovou kapacitu 20 Gb/s.
Posun z 20 na 33 zní daleko rozumněji, než z 20 Gb/s na 165 Tb/s 😀
Zároveň pokud přenosovou kapacitu celé konstelace, tedy 165 000 Gb/s vydělíme datovým přenosem pro každou družici, tedy 33 Gb/s, vyjde nám počet 5 000 družic.
Rád bych ale dodal, že těch 33 Gb/s je průměr pro každou družici. První generace na tom bude nejhůře a bude tak výrazně pod ním. Družice generace 1.5 budou nejspíše více než 20. Můj osobní tip je někde kolem 30 Gb/s. No a průměr tahají nahoru družice v2 mini, které budou někde kolem 40 Gb/s.
Tedy ano, podle mě to Musk myslel na celou konstelaci. Samozřejmě to tak být nemusí a nevíme, s jakým počtem družic SpaceX počítala,
Snad vám to pomohlo 😉
Díky za skvělý souhrn z prezentace.
S pojmem „děsivý“ souhlasím, protože tak obrovská závislost na jedné soukromé firmě je opravdu děsivá. Je potřeba pracovat na vlastních dalších přístupech do vesmíru, i kdyby zpočátku nebyly tak ekonomicky výhodné.
Není vůbec zač 🙂
Jsem rád, že se shodneme 🙂
A ano, určitě je nutné, aby do toho ostatní firmy pořádně šláply.
U Dragonu by to mělo být 1300 dní na orbitě, ne hodin, Dragon je na ISS neustále v kosmu a to je 365 dní x 24 hodin = 8760 hodin. K tomu návštěvní lety a výměny posádek, kdy jsou týden na ISS 2 Crew Dragony.
Ano máte pravdu, díky za upozornění.
SpaceX taková dominance samozřejmě vyhovuje, ale pro stát to není zdravé ať už z ekonomického nebo možná i bezpečnostního hlediska. Nemyslím, že by se SkyNet chystal získat vlastní uvědomnění, nicméně diverzifikace by byla žádoucí a doufám, že konkurence poroste právě na úkor SpaceX.
Na druhou stranu zásluhy jsou nepopopiratelné, ať už vytrhnutí ruského trnu z paty Západu v podobě dopravy na ISS (tady Crew Dragon přišel skutečně v pravou chvíli) nebo třeba i spolupráce na Artemis, kde je NASA a SpaceX opravdu propletena.
Proc musela Starship vypoustet kyslik, a proc by v pripadne nakladu nemusela? Diky
Nevím, jestli vám odpoví někdo z redakce, ale zkusím svou teorii. Nádrže pohonných látek se kvůli tlakování musí tankovat vždy do plna. Jelikož byl v plánu pouze transatmosférický let, tak kdyby zůstal v nádrži nespálený kyslík, loď by byla příliš těžká a nedoletěla by tam, kam měla. Kdyby měla náklad, kyslík by se spálil a loď by nijak netížil. S tím vypouštěním se podle mě muselo počítat dopředu, jen asi netušili, že přebytek kyslíku u trysek lodě způsobí žhavý problém.
Omlouvám se, ale to co píšete tak nějak nedává smysl, tvrdíte, že těžší loď doletí dála naopak.
Odpověď je v zásadě správně, je tam pouze jedna nepřesnost. Není to tak, že by „loď by byla příliš těžká a nedoletěla by tam, kam měla“. Jelikož Starship nenesla žádný náklad, spotřebovala méně pohonných látek a pokud by se s poloprázdnými nádržemi pokusila vstoupit do atmosféry, začal by s obsah nádrže různě přelévat, což by způsobilo nestabilitu celého stroje. Jednodušší proto bylo kyslík vypustit. Při letu s nákladem by byly všechny pohonné látky spotřebovány při dosažení oběžné dráhy a nic by se vypouštět nemuselo.
Ivo: Jo, trochu jsem se do toho zamotal 🙂 Těžší loď by doletěla dále, protože by spalovala delší dobu a získala větší tah. Loď bez nákladu dosáhla parametrů dráhy dříve, než se spálilo vše. S tou tíhou nespáleného kyslíku jsem to myslel tak, že kdyby zůstal v nádrži, tak by ta tíha stahovala Starship do atmosféry dříve než bez něj a proto bylo v plánu ho vypustit. Pak jsem si ale uvědomil, že by to inženýři měli umět spočítat tak, aby dosáhli přesně těch parametrů dráhy, jakých chtěli i s tím přebytečným kyslíkem. Ale zřejmě ho tam nechtěli mít, jak píše Dušan, z těch konkrétních důvodů nestability.
Pokud se nemýlím, tak hmotnost lodi při letu po oběžné dráze (nebo i těsně pod ní v tomto případě) nehraje roli, tu hraje pouze rychlost a odpor horních vrstev atmosféry. Takže logiku dává vysvětlení od DM.
Celkově byl byl k tomu vysvětlení poněkud skeptičtější – telemetrie při startu ukazovala přibližně od poloviny samostatného letu StarShip rozdíl v množství metanu a kyslíku. Na začátku byly oba „proužky“ stejné (samozřejmě objem ani hmostnost stejné nejsou), pak dlouho klesalo množství proporcionálně a pak se něco změnilo a methan ubýval rychleji. Co přesně se stalo jsem se nikde nedočetl, ale poměr metanu a kyslíku v motoru musí být stále stejný – na jednu molekulu metanu jsou potřeba dvě molekuly kyslíku O2. Pokud bude turbočerpadlo dávat více metanu, tak ten nebude mít s čím reagovat (atmosférický kyslík už ve větších výškách moc není), a prostě jen unikne nespálený z trysky ven. Pokud tam bude moc kyslíku, tak bude mít tendenci oxidovat s čímkoliv co najde, třeba i materiálem trysky, jde tedy obecně o velmi nežádoucí stav. Pokud tedy grafika ukazovala správná data, tak metan někde unikal pryč, což se nemuselo projevit na letových parametrech. Přidáním nákladu by se prodloužila činnost motorů pro dosažení stejné rychlosti, ale nijak by se nezměnil ten poměr palivo/okysličovadlo v nádržích a pravděpodobně by mise selhala pro nedostatek metanu (pokud byla infografika v pořádku).
Jinak si myslím, že pro vypuštění přebytečného kyslíku může být ještě jeden důvod, kromě toho, co zmiňoval pan Majer – omezení rizika výbuchu při návratu. Ponechání paliva a okysličovadla v nádržích mohlo např. při propálení tepelné izolace vést k velké explozi a je možné, že se tomu chtěli vyhnout.
PeterDub, ono to môže byť podobné ako v prípade Saturnu V, (ak nemám teda zlé zdroje :D) tretí stupeň mal o niečo viac vodiku, aby mohol urobiť o jeden oblet okolo planéty navyše a mal teda zásoby navyše aby sa vyparoval, ak ten oblet nebolo treba, tak sa spalovalo v inom pomere, s palivom to ide urobiť, okysličovadla sa nezbavíte, preto ho mohli vypúšťať , aj bx to vysvetľovalo, prečo mali tak málo pohonných látok tesne pred koncom, keďže leteli ,,na prázdno“ mala im ostať veľká rezerva, zrejme sa len takto zbavili nepotrebného paliva, inak by ta nosnosť 150/200 ton nevychádzala, keď by ledva seba dostala na suborbitalnu dráhu
PetrDub a MOZE: celkovou spotřebu velice snadno ovlivníte tím jak nastavíte výkon motorů, čím menší výkon motorů, tím menší zrychlení, tím větší gravitační ztráty a tím větší spotřeba a opačně, čím více můžete nastavit výkon motorů, tím méně paliva potřebujete na dosažení stejné dráhy. Tím že si myslím, že motory zatím spíše šetří, tak by to dávalo smysl. Otázka je spíše to ubývání metanu, přiznám se, že jsem si toho nevšiml a nikde to ani nikdo tuším nekomentoval.
Ivo to by tiež dávalo zmysel, ako vravíte, spotreba by bola väčšia, no a možno by sa tak dala ,,kompenzovať“ hmotnosť chýbajúceho nákladu, teda udržiavali rovnaké zrýchlenie ako pri plnom náklade, ale stále ten kyslík navyše naznačuje, že sa niekde ,,zabavili“ metánu
Omlouvám se za off topic, ale nemohu si pomoci. Před 54 lety na svou dobu ultramoderní Saturn V letěl 4x za rok, oproti tomu dnes již beznadějně zastaralá SLS bude snad možná startovat jednou za tři roky. Kam jsme se to dostali, když jedna jediná soukromá společnost vynese 80% nákladů za rok? Je to hodně smutné.
Co je na tom smutného? Podle Vás by většinu toho nákladu měly vynášet rakety financované ze státního rozpočtu?
Mělo by totéž platit třeba i pro leteckou, lodní a automobilovou dopravu?
Smutné je na tom především to, že zatím SpaceX nemá konkurenci což zbytečně drží vysoké ceny byť ano pozitivní je, že mají dost peněz na investice do SHS.
A ještě více smutné je na tom ta SLS, aneb dotační politika neschopných firem.
Ivo: „Omlouvám se za off topic, ale nemohu si pomoci.“
Budiž tedy jasně napsáno, že tuhle off topic debatu jste začal Vy.
„dnes již beznadějně zastaralá SLS bude snad možná startovat jednou za tři roky“
K tomu je vhodné poznamenat, že příčinou v současnosti plánované tříleté mezery mezi starty Artemis I a Artemis II není SLS, ale snaha o bezpečnost, která se projevuje v úpravách Orionu.
„A ještě více smutné je na tom ta SLS, aneb dotační politika neschopných firem.“
Smlouvy s nákladovou tvorbou ceny byly uzavřeny na výrobu prvních čtyř exemplářů SLS. Pro plánovanou výrobu pátého exempláře se NASA v současnosti snaží vyjednat smlouvu s pevnou cenou. Podle auditu OIG z 12.10.2023 je však schopnost NASA vyjednat smlouvu s pevnou cenou a snížit náklady na SLS omezena absencí konkurence. Podle tohoto auditu je SLS v současnosti jedinou nosnou raketou, která splňuje potřeby pilotovaných misí Artemis. Levnější a opakovaně použitelné komerční alternativy nejsou podle auditu dosud dostupné.
Zdroj informace:
https://oig.nasa.gov/docs/IG-24-001.pdf
Byla úplně jiná doba. Studená válka v plném proudu, a díky ní jiné priority než jsou dnes. Kdyby v dnešní době státní rozpočty pumpovaly do návratu na Měsíc stejné peníze a lidský kapitál jako před 50 lety, už na Měsíci dávno jsme podruhé, i s trvalou základnou.
Doba byla jiná, to souhlasím. Pokud však jde o finance, tak to vychází tak nějak nastejno, samozřejmě po započtení inflace. Jinými slovy, problém bude někde jinde.
Ivo: Nevím, jak to vychází z hlediska inflace, ale v letech 1965 a 1966 tvořil rozpočet NASA kolem 4,4 % celého federálního rozpočtu USA. Dneska je to jen kolem 0,5 %, takže rozdíl tam je obrovský.
Každopádně kromě peněz je podle mě velký rozdíl v tom, že NASA v době Apolla byla ochotná víc riskovat a hlavně dělali agilní a rychlý vývoj podobně jako dnes SpaceX. Oproti tomu v současnosti je finanční efektivita vývoje v NASA velmi nízká.
Je to tak, rozdíl mezi podíly NASA na federálním rozpočtu jsou obrovské. Já si ještě dovolím přidat další významný rozdíl. NASA v době programu Apollo neměla velké množství meziplanetárních sond, kosmických teleskopů, nebo družic pro sledování Země. Dnes má agentura jednak výrazně omezenější rozpočet a přitom z něj financuje výrazně větší množství vědeckých projektů.
..ono, valcuje ako valcuje, technicky samozrejme (aj ked zas launch industry nalepeny na government ma iny business model kde efektivita prakticky ani nie je vitana), opticky tiez ale financne nie a tam sa treba mat na pozore.
Operacny zisk ULA a SpaceX Falcon divizie je zruba rovnaky okolo 200 mil USD.
Rozdiel v komercnom a vladnom revenue nie je az taky velky ako by sa z poctu startov mohlo zdat, kedze SpaceX ide lacnejsie a gro startov je aj tak Starlink. A ten zas stale zaostava za planovanym revenue. Takze ak planujeme 2-4 Starship testovacich startov tento rok, 100-200 mil USD za start, SpaceX investori musia byt rovnako „veriaci“ a vytrvaliako nedavno s Teslou. Nastastie SpaceX nie je terorizovana akciovym trhom. Potrebuju len cas sa dobre rozbehnut, narast a zakotvit predtym ako nastupi Cina alebo India. Lebo neviem si predstavit ako US government prinuti rozvijajuce sa eknomiky (Juzna Amerika, ciastocne Azia, Afrika – nesmejte sa – o 10-20 rokov) nakupovat starty u Space X, tak ako ochranila Apple pred Huawei, a coskoro bude musiet Teslu pred BYD..
Kazdopadne drzim palce a tesim na dalsi Starship let.
Kdyz jste u toho financniho pohledu, nezapomenta na zhruba 500.000.000 USD mesicne vynosu jen ze Starlinku uz dnes. To „trosku“ meni cely Vas pohled.
..za 2022 bol Starlink revenue okolo 1.4 miliardy, planovanych bolo 22, v 2023 sa odhaduje ze uz to bolo dvojnasobok, okolo 3 mil a dostal sa do plusu, na 2025 bolo planovanych 30 mil. co hovori google.. ak ten planovany cash flow chceli nasmerovat do Starship, tak to moze byt problem ale snad si investori uz zvykli a nebudu buzerovat ako burza Teslu. Chce to len cas, trpezlivost a ziskat co najviac komercnych zakaznikov (svaty gral by bol US MoD) kym sa zo Starlinku stane dojna krava.. tak ako nabijacky, baterky a snad licencie na FSD pre Teslu..toto Elon Musk vzdy vedel.
Díky za bezva článek. Dovolte otázku: kdo by se mohl stát v nejbližších letech americkou konkurencí SX?
Není vůbec zač 🙂
Na otázku: „v nejbližších letech“ je velmi těžké odpovědět. Žádná americká soukromá firma nyní rozhodně není konkurence SpaceX. Do budoucna by to mohla být například Blue Origin, ovšem až u ní začne létat New Glenn, bude už mít SpaceX v provozu Super Heavy Starship. Zde je spíše problém, že SpaceX má před všemi obrovský technologický náskok a za pár let tu bude například Terran R od Relativity Space, který se bude řadit nosností mezi Falcon 9 a Falcon Heavy. Rocket Lab zase plánuje Neutron a Firefly Aerospace Firefly Betu, která bude srovnatelná s Falconem 9. Mezi těmito firmami se tak podle mě bude dít největší konkurenční boj, který bude SpaceX z povzdálí sledovat.
Moc děkuji, skvělé doplněni.
Američané mají i jiné rakety (pro udržení nezávislosti na SpaceX) – ULA přechází z Atlasu (mají jich ještě 17 – 7 pro Starliner) na VulcanCentaur. Antares 330 se vyvíjí. Snad bude i Blue Glenn. Hlavní konkurencí bude snad Neutron – cenově i opakovanou použitelností. K tomu levní a spolehliví Indové, Japonci s H3. V Evropě má šanci jen malá RFA One.
Ano, nezávislost rozhodně mají, navíc s rozvojem aktuálně menších firem, jako je Rocket Lab, Firefly Aerospace nebo Relativity Space, což je velmi významné.
Ovšem nevím, jestli bych byl tak moc pozitivní, abych tvrdil, že je Vulcan konkurencí například pro Falcon Heavy, který je levnější a ještě k tomu silnější. Pokud se SpaceX opravdu dostane se Super Heavy Starship na tak nízkou cenu, jak očekávají, tedy že cena za kilogram vyneseného nákladu na orbitu se bude pohybovat pod hranicí 1000 dolarů, zatímco Vulcan je na 3 900 dolarech, pak nemá smysl se bavit o výhodnosti. Ale to je vše pouze kdyby.
Pokud zůstaneme v současné situaci, tak u Falconu Heavy aktuálně kilogram nákladu vynesený na oběžnou dráhu vychází lehce nad 1 400 dolarů. Což se pořád nedá s Vulcanem a jeho téměř trojnásobnou cenou srovnávat. Uznávám, že toto srovnání není úplně fér, jelikož to počítám vždy s předpokladem, že by obě rakety nesly maximální množství nákladu. V tomto porovnání jde hlavně o to, co za svou cenu mohou tyto rakety nabídnout.
Co se týče Blue Origin, tak New Glenn bude v aktivním provozu bůh ví kdy, ale z hlediska tvorby konkurence snad co nejdříve.
Co jsem tím chtěl říct. Rozhodně ne, že jedině SpaceX a nic jiného. Konkurence je zdravá a nutná pro další rozvoj. Spíš to, že by měly hlavní snahy jít na vývoj opakovaně použitelných raket, což už naštěstí většina firem pochopila, viz. Rocket Lab a Neutron, nebo Relativity Space a Terran R. Uvidíme, jestli ULA také někdy s něčím podobným přijde. Do té doby bude z hlediska ceny pro zákazníky SpaceX stále jednou z nejlepších možností.
O tom také svědčí to, že USA si v roce 2023 připsala celkem 115 orbitálních startů a 96 z toho obstarala SpaceX. Jen pouhých 19 startů tak připadlo na ostatní společnosti. Ano, přes 60 misí SpaceX byly Starlinky, ale pořád se postarala o vynesení dvou třetin nákladů pro jiné zákazníky, které startovaly z území USA.
Jak jsem psal v článku. Tato závislost na jediné firmě je naprosto děsivá a je nutné to velmi rychle změnit.
Naprosto s vámi souhlasím, konkurence je potřeba jako sůl, teprve potom se ukáže reálnější cena za starty a teprve potom nebude přístup do kosmu tak extrémně drahý. Takže ač fandím SpaceX, současně říkám, že konkurence zaspala mnoho let a už tady dávno měla být.
Přesně tak. Zatímco bývalá potencionální konkurence kroutila hlavou a říkala, že něco nejde, SpaceX to mezitím dokázala a nyní si mohou všechny firmy, co to tak měly, vyčítat, že se tomu alespoň trochu nevěnovaly. Museli vzniknout úplně nové firmy, aby se něco začalo dít, jelikož současní velcí hráči pro to nedělají téměř nic. A oproti těmto firmám má SpaceX velký náskok, ale podle mého ani ne tolik v technologiích, ale spíše ve zkušenostech. Podívejme se na Terran R. Technologie velmi podobné jako Falcon 9. Čtyři sklápěcí nohy, roštová kormidla… Ale nemají zkušenosti. Každopádně jak píšete, konkurence tu měla už dávno být.
Vulcan je alternativa pro armádu, kvůli velké ceně nemá šanci být konkurencí. Totéž Ariane 6 pro ESA. New Glenn nevěřím, bude trvat několik let, než se naučí přistávat a získají spolehlivost a rutinu. Relativity Space jsem věřil, ale zrušení Terran 1 po neúspěšném startu je podle mě fatální chyba, firma potřebuje zkušenosti a ty nemá. Bude trvat dlouho, než je získá a je otázkou, jestli bude někdo ochoten to tak dlouho platit. Proto si myslím, že jedinou reálnou blízkou konkurencí je Neutron. Ten by mohl přimět SpaceX snížit cenu za start Falconu 9 klidně o 25%.
Len tak premýšľam, že pri tej druhej rampe by vlastne nebol až tak veľký problém obsluhovať vyššiu aj nižšiu verziu, stačilo by tam mať len dve tankovacie ramená a ,,prepnúť“ ventily medzi nimi podľa potreby
Matěji díky za povedený článek.
Jsem rád, že se líbil. 🙂
Přidávám se, skvělá práce.
Fantasticke uspechy SpaceX!
Tesilo by me videt, jak se vsichni ti v minulosti chytri komentatori, majici plno reci o tom, jak znovupouzitelnost je slepa cesta atp. chytnou za nos. Bohuzel oni se nechytnou dnes maji podobne plnou pusu reci o tom jak je SpaceX dotovano vladou, hloupymi (!) investory nesmyslne lijicimi do SpaceX penize, jak je to cele jen letadlo, jak je prevalcuje cina atp. Predpokladam, ze sami nic nedokazali vytvorit, jen v mudrovani na internetu exceluji. Smutne.
Pro SpaceX je to teprve zacatek. To nejlepsi jeste prijde.
A vy chytraci, chytnete se za nos, stejne sami pred sebou neutecete. A jestli z toho chcete ven, zacnete sami neco delat, zkusite si, jake to je vykresat aspon nejakou hodnotu z niceho a budete pak mit vetsi respekt pro ostatni, kteri taky neco dokazali.
To psal někdo v komentářích na kosmonautixu? Nebo koho jste tím myslel?